Spodní část stěn byla obložena leštěnými polodrahokamy ukládanými opět do zlaceného štuku. Zbytek stěn vyplnily deskové obrazy mistra Theodorika, doplněné nástěnnými malbami ve výklencích oken. Spodní část oken původně zdobily vitráže z křišťálu. Pozlacená mříž rozděluje kapli na dvě části, v zadní části za oltářem bývaly ve schránce ve zdi uloženy korunovační klenoty české i říšské. Nad kaplí obsahovala věž ještě dva velké sály. Karlštejn je tedy zvláštní stavbou, v níž se prolínají různé starší prvky české hradní architektury s francouzskou a kterou ovlivnily i osobní přání a potřeby královského stavebníka. Ostatní Karlovy hrady již zcela zapadají do plynulého vývoje českých hradů. Karlštejn byl ještě rozestavěn a již roku 1356 začal český mistr Vít Hedvábný nedaleko Kašperských hor na Šumavě pro Karla budovat další hrad - Kašperk (Karlsberg), který měl podle záměru stavebníka přispět k obraně šumavského pohraničí. Staveništěm nového hradu se stal dlouhý, vysoký skalnatý kopec. Protáhlá dispozice se skládala ze tří částí. První, z boku a čela přiložená k ostatním částem hradu, měla víceméně obranný charakter. Vstupní bránu z boku chránila okrouhlá věž. Do druhé části příchozí vstupoval po stěžejkovém padacím mostě, vedoucím přes vyzděný příkop. Tato dlouhá, úzká část hradu obsahovala hospodářské budovy a uzavírala ji snad věžovitá stavba.