Obdélné jádro odděloval od druhého nádvoří další vyzděný příkop a opevňovala je hradba ukončená cimbuřím. Obdélný palác, srostlý do jednoho celku s obytnými věžemi, se již tohoto obvodového opevnění vůbec nedotýkal. Čelní stěny obou věží, které by mohlo ohrozit případné ostřelování, neměly podobně jako na Karlštejně žádný otvor. Jediný přístup do přízemí paláce umožňoval padací můstek, který dosedal na rampu přistavěnou k obvodové hradbě. Obytné prostory byly jako obvykle až ve vyšších patrech. Jedna ze čtyř místností prvního patra byla roubená komora s charakteristickými trojúhelně uspořádanými okénky v půlkruhovém ústupku ve zdivu. 
V druhém patře byly pouze tři prostory - velký sál s dvěma menšími místnostmi po obou stranách. Věže, ukončené ochozy vyloženými na konzolách a zděnými helmicemi, byly o dvě patra vyšší než palác. Poslední podlaží se do krovu otevírají portálky s vpadlinou pro padací můstek. Zřejmě je zde spojovala chodba.
       Velmi příbuzný Kašperku je i hrad Radyně. Karlem byl nazván Karlskrone (Karlova koruna) a byl založen před rokem 1361 na vysokém kopci jižně od Plzně. Jeho jádro opět tvořil palác srostlý 
se dvěma věžemi. Jedna z nich však byla na rozdíl od Kašperku půlokrouhlá. Vnitřní dělení paláce je opět obdobné, v druhém patře rovněž nalézáme otisk roubené komory. Protože skalnatý vrchol kopce neumožňoval stavbu hradby kolem celého jádra, setkáváme se 
s opevněním pouze ve formě nevelkého nádvoří před čtverhrannou věží.