Jak vidíme, ani stavby arcibiskupské se nevymykají z celkového vývoje hradů Václavovy doby. To platí i o šlechtických hradech, které nejsou dílem dvorské huti. Takových novostaveb není mnoho. Jednou
z nich je Zbiroh u Turnova, zbudovaný před rokem 1388. Jde rovněž  skalní hrad, vystavěný na pískovcových blocích. Za příkopem 
v čele stála čtverhranná věž. Další opevnění této vstupní části hradu se nezachovalo. Obdélné jádro zpevňovala v čele vedle brány zvláštní lichoběžná věžice. V nádvoří nás zaujme čtverhranná, do skály vysekaná cisterna a zbytky podsklepeného paláce, přikládajícího se 
k delší straně nádvoří, které vzadu pravděpodobně uzavíralo příčné křídlo. Za ním se rozkládala ještě další část hradu, dnes prakticky zcela zaniklá. 
	Daleko zajímavější a rozsáhlejší byl západočeský Kynžvart. Jako na mnoha jiných soudobých hradech šlo o rozsáhlou přestavbu, která zřejmě z původní stavby mnoho neponechala. K naší lítosti je dnes 
z hradu zachováno tak málo, že naše vědomosti jsou velmi zlomkovité. Celá dispozice byla trojdílná. Před zhruba oválným jádrem leželo podlouhlé předhradí, rozdělené příčným křídlem na dvě části. V první vstupní bránu zajišťovala čtverhranná věž, která však 
z obrysu hradu nevystupovala. Jádro obíhal parkán, do něhož se vcházelo branou v nárožním baštovitém výstupku. Na vnitřní nádvoří pak cesta vcházela průjezdem v přízemí dovnitř otevřené věže, nakoso postavené do nároží jádra.