Na strmé pískovcové skále se rozkládal rovněž hrad Starý Berštejn, který si nedaleko severočeské Dubé po roce 1427 postavil Jindřich Hlaváč z Dubé. Ačkoliv základem byla opět obytná věž, šlo tentokrát o složitější vícedílnou dispozici. Příchozí vstoupil branou, střeženou z boku okrouhlou vystupující věží, do předhradí. Zde se cesta obracela, minula cisternu a velkou hospodářskou budovu. 
Dnes již zaniklou branou vstupovala do parkánu, který obíhal bok jádra a v zadní části se rozšiřoval ve větší lichoběžnou prostoru, původně zřejmě obsahující další, snad dřevěné stavby. Do čtverhranného jádra se patrně vstupovalo průjezdem v přízemí čtverhranné věže v nároží. Tato stavba se opírala o vysoký skalní blok, z něhož bylo původně možné vstoupit po můstku do hlavní budovy celého hradu - mírně lichoběžné obytné věže. Dnes si můžeme prohlédnout pouze její přízemí sklenuté valenou klenbou s lunetami.
       Podobně jako Oltářík i Starý Berštejn a další hrady byly typickými produkty husitských válek. Špatné zkušenosti s ostrožnými hrady, které byly lehce ohrozitelné dělostřelbou, přiměly jejich stavebníky 
k volbě vysokých vrcholů. Protože však možnosti stavebníků, i když to většinou byli zbohatlí hejtmani, nebyly dostatečně velké, staveniště, pokud mělo být zcela zastavěno, nesmělo být příliš rozlehlé. Nepřístupná poloha a malé rozměry způsobily, že hrady přestaly záhy vyhovovat. Nebyly ani přestavovány, protože to nebylo technicky možné. Díky tomu se s nimi dnes můžeme seznámit v nezměněném rozsahu a podobě.