Vnitřní zástavbu předhradí, přístupného věžovitou bránou, neznáme, protože zcela zamkla, nebo ji pohltila zámecká budova. Nové ohrazení obíhal také val a příkop. Pozdně gotická výstavba Klenové byla ukončena až koncem století, kdy vzniklo purkrabství vedle brány v přední části jádra.
       Nově vybudovaná linie jako štítová zeď kryla vstupní čelo 
a přístupnější stranu hradu. Klenová je vedle Tábora další špičkovou ukázkou vývoje opevnění 15. století. Stejně jako v Táboře i v podstatě zemní opevnění Klenové zůstalo poměrně dlouho osamoceno 
a nalezlo své následovníky až koncem století.
       Doposud jsme se zabývali přestavbami a doplňováním opevnění starých hradů, neboť novostaveb vzniklo v této době nepoměrně méně. Právě ony však dobře obrážejí názory na dostatečně obranyschopný hrad, protože záměr stavebníků nebyl ovlivňován 
a omezován stojícími stavbami.
       Jedním z nejstarších takových hradů je Blansko u Ústí nad Labem. Písemné prameny jej připomínají poprvé k roku 1401, podoba zříceniny však ukazuje, že hrad, jehož zbytky se zachovaly, mohl vzniknout až v době, kdy se již počítalo s aktivní dělostřeleckou obranou, tedy nejdříve za husitských válek, spíše však až po nich. Hradba obíhající nepravidelné, zhruba oválné jádro ještě není prolomena střílnami. Nad přístupovou cestou z ní vybíhaly dvě okrouhlé, dovnitř otevřené bašty, které svíraly palác. Pod jižní, dnes zaniklou baštou vystupovalo ještě mohutné předbraní, které rovněž flankovalo čelo hradu.