V západní zdi v nároží ležícím proti bráně si můžeme prohlédnout zbytky patrového paláce s velkými okny v horním podlaží, který obsahoval tři místnosti. Další poměrně výstavná, podsklepená budova přiléhala k východní hradbě v posledním nároží. Z ostatních staveb zbyly pouze terénní náznaky.
        V písemných pramenech se s hradem setkáváme až roku 1523. Snad ho postavili páni z Kolovrat okolo poloviny 15. století. Stavba sama však vykazuje nejméně čtyři stavební fáze. Architektonické články nejsou dobově typické, a proto neumožňují přesnější časové zařazení. Mezi archeologickými nálezy se vyskytují i úlomky starších nádob. Přestože přesnou dobu vzniku hradu Pravdy neznáme, nemění to nic na jeho významu a pevném místě, které má díky svému zemnímu opevnění, umožňujícímu aktivní dělostřeleckou obranu, 
ve vývoji českých hradů 15. století. Dokonce je možné říci, že spolu 
s Klenovou představuje jeden z vrcholů snah o vyrovnání se 
s obléhacím dělostřelectvem, jimiž je poznamenána hradní architektura celého období pohusitských Čech.
       Již několikrát jsme zdůraznili, že vývoj středověké hradní architektury probíhal značně nerovnoměrně. A tak se v době, kdy vznikají již poměrně dokonalé flankovací systémy, stavějí i hrady, jejichž stavebníci jako by o soudobém pokroku nic nevěděli. Typickou ukázkou je Nový Hrad u Jimlína na Lounsku, přebudovaný ze starší tvrze v letech 1465-1474.