Protáhlým lichoběžným předhradím se přišlo k čelu jádra, které tvořila užší strana starší tvrze, čtverhranná věž se zkosenými nárožími 
a hradba s branou mezi těmito stavbami. Lichoběžné nádvoří kromě obdélné budovy starší tvrze uzavíral členitý zadní palác, zadní stěna věže a prosté hradby. Z čtverhranného obrysu hradu vystupovaly pouze věž a kratší strany zadního paláce; flankovací možnosti byly 
tak prakticky zcela minimální.
       Dosud jsme si všímali vývoje opevnění hradů doby pohusitské 
a poděbradské, neboť v této neklidné době otázky bezpečnosti zaměstnávaly majitele hradů více než cokoliv jiného. Přesto však objevíme i výtvarně náročné obytné a reprezentační prostory. Platí to především o jihočeských hradech. Na rožmberských panstvích vládl ve srovnání s ostatními územími Čech po celou dobu husitských válek poměrný klid. Proto zde mohl pokračovat vývoj umění předhusitské doby, i když v omezené míře. Centrem rožmberské stavební aktivity 
se stal Český Krumlov, kde v letech 1444-1457 vznikla celá řada městských staveb. Přestavby se dočkal i horní hrad. Upravovaly se oba paláce - výrazné památky této stavební etapy nás zaujmou 
v bývalém východním paláci, který byl v této době rozšířen. Na vnější straně starší kaple byla dostavěna drobná sakristie, osvětlená dvěma kružbovými okny. Malá místnost je zaklenuta krásnou hvězdovou klenbou. Nové zaklenutí měla i čtvercová síň při věži, sklenutá obkročnými klenbami do okrouhlého středního sloupu.