Kromě ní tvoří celý systém opevnění další čtyři dovnitř otevřené bašty, jedna uzavřená okrouhlá bašta a zvláštní bašta trojúhelného tvaru, které již umožňovaly téměř stoprocentní pokrytí kurtin střelbou. Součást nového okruhu tvořila i hospodářská budova. Současně 
s opevněním se přestavovalo i jádro.
       Velmi pokročilé prvky obsahuje i nové opevnění vstupní strany hradu Helfenburka u Bavorova v jižních Čechách, zbudované
v letech 1477-1483. Starší hradbu zde v místě skalnaté výspy zpevnily tři bašty v nárožích. Všechny byly protáhlé, půlválcové, jedna uzavřená, dvě otevřené, všechny plochostropé. Zachované střílny napovídají, že je mohla bránit jen lehčí děla. Jako u naprosté většiny pozdně gotických bašt i zde musíme předpokládat hrázděná či roubená obranná patra.
       Vyspělý flankovací systém byl použit i při modernizaci jihočeských Nových Hradů, těžce poškozených při dobývání v roce 1467. Obě hradní brány zpevnila nová předbraní, flankovací systém tvořily tři půlokrouhlé a jedna hranatá bašta.
       Jeden z vrcholů vývoje systému flankování představuje opevnění hradu Ohebu v Železných horách. Jeho přesné datování bohužel zatím zůstává otázkou. Celé opevnění je však bezesporu starší než vyspělé systémy z konce 15. století. Pro toto časové zařazení hovoří 
i skutečnost, že jedna z bašt má pravoúhlý vnitřní prostor, podobně jako tomu je na poměrně přesně datovaném Helfenburku. Samotný hrad vznikl již na konci 14. století.