Do celé stavby, která původně nebyla s Vladislavským sálem spojena, se vcházelo pouze z přízemí. Dnes má palác pět pater, původně ho však zakončovalo ještě další polopatro. Obsahoval převážně obytné místnosti, některé zaklenuté síťovými klenbami. Přestože jeho prostorové rozvržení a fasády byly již renesanční, 
v detailech se tu ještě setkáváme s gotickými články. Datum, které pravděpodobně některý z návštěvníků vyškrabal do omítky, napovídá, že celé křídlo stálo již roku 1508.
       Stavební úpravy se dotkly i opevněného předdvoří, kde stála budova s kuchyněmi a četné další stavby, z nichž některá snad obsahovala královniny pokoje. Při hlavní bráně u Bílé věže vznikl rozlehlý a pravděpodobně výstavný dům zámeckého hejtmana, 
který se stal protiváhou purkrabství na opačné straně hradu.
       Souběžně s přestavbou obytných částí hradu se velkorysé modernizace dočkalo i jeho opevnění. Nejmenší úpravy vyžadovala jižní strana proti Malé Straně, kterou již dříve zřejmě zpevnil karlovský parkán, a kromě toho odsud hradu nehrozilo ostřelování. Proto zde byly v pravidelných rozestupech vybudovány pouze tři protáhlé polookrouhlé dělostřelecké bašty, které parkánovou hradbu zajišťovaly boční střelbou. Mnohem nepříznívější byla situace na protilehlé severní straně. Za údolím potoka Brusnice (dnešní Jelení příkop) leží planina, z níž bylo možné ohrozit celou dlouhou severní část Pražského hradu. Je otázkou, zda i tady existoval starší parkán.