hákovnice, jak dokazují příčně zazděné trámy sloužící k zaklesnutí zbraní. Hrázděnou nástavbu, doplněnou čtyřmi arkýřovými věžičkami, zakončovala strmá vysoká střecha. Letopočet pod neodmyslitelnou iniciálou W na vnější straně stavby v úrovni posledního zachovaného patra nás informuje, že věž byla dostavěna roku 1496.
       Mladší střední věž, zvaná dnes Bílá podle toho, že do ní bylo přeneseno vězení ze staré Bílé věže u hlavní brány, má polookrouhlý půdorys. Její výstavba se táhla až do roku 1552, kdy vznikla její horní část. Nejmladším článkem této pevnostní linie je mohutná okrouhlá věž, původně zvaná Prašná, dnes Mihulka.
       Nové úpravy se dostalo i hradním bránám. Hlavní přístupová cesta od městečka Hradčan vedla přes tři příkopy, kterým odpovídaly i tři hradební linie s branami, než se dostala k hlavní bráně při staré Bílé věži. O podobě těchto prvních tří bran mnoho nevíme, zato výstavný komplex bran u Bílé věže se alespoň částečně zachoval. Před příkopem se tyčila nová věžovitá brána, příčnou zdí spojená s čelem hlavní brány. Tu Benedikt Rejt na vnější straně rozšířil o strážnici a část průjezdu. Vznikl tak dlouhý průjezd, zhruba ve středu přepažený novým pasem. Daleko pokrokovější zabezpečení měla brána při Černé věži, která přestala být průjezdní ve 13. století. Nová brána byla prolomena v hradbě vedle ní a zabezpečena předbraním, k němuž se vázala nová parkánová zeď vedoucí od Daliborky. Hlavní tíha obrany však nyní ležela na mohutném, zřejmě až před příkop předsunutém barbakánu se silnou čelní zdí.