Úsek tvořila mohutná hradba se třemi rozměrnými, dovnitř otevřenými okrouhlými baštami, na jejichž ochozy vedla zděná schodiště. V této době vznikla i vysoká čtverhranná vstupní brána, dnes až na část přízemí zbořená, a snad i okrouhlá bašta napravo od ní. Nelze vyloučit, že i některé z bašt jádra vznikly až v této době. Na trosce vstupní brány nás upoutá střílna s otočným dřevěným bubnem, kterou tvoří kamenná deska s brejlovou průstřelnicí. Tato i další střílny ukazují na souvislost s architekturou opevnění Norimberka, kterou mohl Rejt či jiný stavitel z jeho okruhu znát.
       Švihov patří k památkám, jejichž původní podobu známe velmi přesně, a to díky nástěnné malbě v hradní kapli z 20. let 16. století. Na pozadí boje sv. Jiří s drakem je detailně namalován hrad, jak vypadal po dokončení. Víme tedy, že obě velké hranaté věže i paláce ukončovala obranná omítaná hrázděná polopatra pod vysokými střechami. Známe podobu hrázděných hradebních ochozů i drobných věžiček, jež doplňovaly malebnou členitou siluetu hradu.
       Švihov se svým mohutným dělostřeleckým opevněním, širokými vodními příkopy a celým vodním systémem schopným zatopit 
a rozbahnit širší okolí hradu patřil k nejlepším pevnostem své doby. Kombinace systému aktivní dělostřelecké obrany s vodními plochami se ukázala velmi vhodná a byla nezřídka využívána.
	V době přestavby Švihova přistoupil Půta k neméně velkorysé přestavbě hradu Rabí na Sušicku, který zdědil roku 1480. Původní