Korunu několik metrů silné hradby ukončoval široký hrázděný střelecký ochoz, přerušený dvěma drobnými čtverhrannými věžičkami. V blízkosti bašt na něj vedla dodnes zachovaná zděná schodiště. Stěny bašt i hradu prolamují komory s dělostřeleckými střílnami.
       V důsledku finančního úpadku Rýzmberků ve 30. letech 
16. století zůstal hradební okruh Rabí nedokončen. Přesto představuje rozmístěním a podobou bašt jeden z nejvyspělejších pozdně gotických obranných systémů nejen u nás, ale i v celé střední Evropě. Torion nad vstupem je dosud největší ze všech bašt, které jsme měli možnost poznat. Přestavba započatá zřejmě roku 1490 změnila původní hrad k nepoznání. Mohutné opevnění a strmé stavby hradu s četnými arkýři, hrázděnými ochozy a věžičkami i jedinečná poloha učinily z Rabí jednu z nejpůsobivějších hradních staveb 
v Čechách, před kterou jistě zůstaneme s úctou stát.
       Švihovští z Rýzmberka po roce 1508 nově opevnili i starý rodový hrad Rýzmberk u Kdyně. Protože první předhradí, které vzniklo 
v 15. století, mělo nevelké pravoúhlé bašty schopné dělostřelecké obrany, zajistilo nové opevnění pouze jádro s druhým předhradím. Obě tyto části hradu obíhal pod východním palácem a starou velkou věží úzký parkán, zpevněný mohutnými polookrouhlými baštami jako na Švihově a Rabí. Předhradí, pokud je patrno, zajišťovala pouze jediná, podivuhodná bašta, jejíž výjimečně dlouhé a úzké tělo s oblým čelem téměř přepažilo starší příkop.