Dlouhodobá a velmi rozsáhlá přestavba je dílem nejméně tří stavebních hutí. Křivoklát byl totiž po katastrofálním požáru roku 1422 a čtyřech dobytích v průběhu husitských válek spíše jen nouzově opraven a udržován.
       Jednou z význačných novostaveb se stal mohutný dvoutraktový hejtmanský dům, který nahradil starší purkrabství, po požáru zřejmě užívané k jiným účelům a posléze přestavěné na sýpku. Stavba byla podle zachovaného nápisu dokončena roku 1493. Rozměrnou, téměř čtvercovou patrovou budovu zakončovaly hrázděné štíty a dvě vysoké polovalbové střechy. Mohutné opěrné pilíře svědčí o tom, že patrové prostory s velkými čtverhrannými okny byly, nebo měly být zaklenuty. Jeden ze západních opěráků ukončuje šnekové schodiště, z něhož vedly můstky do pater sousední čtverhranné nárožní věže, která tedy 
v této době ještě musela stát.
       Zároveň probíhala i rozsáhlá přestavba horního hradu, započatá již koncem 70. let 15. století. Úpravy provedené v první fázi přestavby nesou typické znaky práce Hanuše Špisse. Za jeho dílo můžeme považovat příčné křídlo s velkým sálem a křídlo s kaplí.
       Z nejstarší, příčné části raně gotického paláce mnoho nezůstalo. 
V přízemí byl zachován pouze průjezd, obě místnosti po stranách dostaly novel křížové klenby bez žeber.