Sama kaple je dodnes nejnádhernější prostorou hradu a jedním 
z našich nejhonosnějších pozdně gotických interiérů vůbec. Rozměry 
i půdorys byly určeny zbytky původní raně gotické kaple, z níž nová převzala zřejmě i rozvržení sedilií. Síťová klenba dosedá na nezdobené konzoly, zakryté vysokými, bohatě zdobenými fialami na neméně bohatě zdobených konzolách. Po stranách výzdobu doplňují plastiky. Fialy jsou stejně jako honosný vysutý svorník dřevěné. Pro mistra Hanuše je typické velmi pečlivé, řezbářské pojetí kamenických prací, které se vyznačují bohatým vysokým, často prolamovaným reliéfem. O tomto skutečně práci se dřevem připomínajícím zpracování se můžeme přesvědčit, prohlížíme-li si portál sakristie, výzdobu sedilií či další detaily výzdoby kaple. Na Křivoklátě se můžeme obdivovat i původnímu oltáři z doby kolem roku 1490, bohatě zdobenému řezbami a deskovými malbami. Jeho umělecký účinek ještě zvyšovala iluzivní malba se zlatými fialami na modrém pozadí.
       Hanuš postavil i neobvyklou drobnou lodžii při vstupu do průjezdu. Štíhlý tordovaný (šroubovitě zkroucený) sloup nese dvě hrotité arkády, parapetní zídku zdobí architektonické motivy. O tom, že skutečně jde o práci Hanuše Špisse, svědčí i jeho oblíbený motiv anděla štítonoše, držícího zde erb s iniciálou W. Podobný motiv nacházíme i na vstupu do Stříbrníce. Lodžie plnila zvláštní účel. Stál 
v ní totiž jeden z manů, kteří vítali krále při jeho příjezdu na Křivoklát.