Plošinu nad kuchyní lemovalo cihlové cimbuří se zdobenou parapetní zídkou a vévodil jí mohutný zděný komín, jehož spodní část se dosud zachovala na půdě dnešního domku. Dvě stavby se vložily 
i do parkánu po obou stranách předbraní Prochodité věže.
       Souběžně s těmito rozsáhlými úpravami byla zlepšována 
i obranyschopnost hradu. Neznámý mistr, který stavěl nové články opevnění, měl značně ztíženou situaci. Na Křivoklátě totiž nebylo 
z terénních důvodů možné přidat další hradební okruh, který by odpovídal požadavkům moderní obrany, jako tomu bylo na Švihově, Rábí či mladší Březnici. Přesto zde však vznikl dokonalý systém, který dokonce v mnohém předstihl obranné stavby své doby.
       Nároží hlavní hradby dolního hradu zpevňovaly dvě čtverhranné věže. Protože byly obě zcela zataženy za hradbou, pro obranu měly význam pouze jejich vysoko položené ochozy. Jižní, raně gotická, až na přízemí zcela zanikla, protilehlá nová věž, zvaná Huderka, se téměř neporušená zachovala dodnes. Nad temným, pouze otvorem v klenbě přístupným sklepem a neméně temným přízemím si můžeme prohlédnout obytné valeně zaklenuté patro s černou kuchyní, jejíž komín dosud stoupá po severní fasádě věže. Druhé poschodí se otevíralo do vysoké cihlové zděné helmice, která dodnes věž korunuje. Pouze cimbuří, které lemovalo ochoz, dávno zmizelo.