Na palác přímo navazovalo další křídlo, které se přiložilo zvenčí 
k hradbě a vybíhalo směrem k místu, kde se stýkalo městské a hradní opevnění. V nádvoří se mezi starým a novým palácem rozepjala arkáda o dvou obloucích na dvojitých tordovaných sloupech. Svým stylem navazuje na románskou architekturu. S takovým přístupem se v pozdní gotice setkáváme i u jiných architektonických článků. Patro příčného křídla vyplňoval velký sál s nezvykle rozměrným oknem. Stavby při třetí straně nádvoří zcela zanikly při renesančních přestavbách. V pozdní gotice se stavělo i na prvních dvou nádvořích, kde vznikly zejména budovy vedle bran. Na pozdně gotickou přestavbu obytných částí jádra postupně navázalo několik etap renesančních úprav, které ze členitého středověkého hradu učinily pohodlný a nádherný zámek.
       V pozdní gotice byl přestavěn i systém opevnění. Raně gotickou parkánovou hradbu mezi třetí a čtvrtou branou přerušila čtverhranná, 
z půdorysu hradu částečně vystupující Červená věž neboli Menhartka. V jejím přízemí se dosud zachovala známá černá kuchyně. Věž, 
v patře zaklenutém křížovou klenbou opatřená rozměrnými arkýři, neměla pro obranu velký význam. Tíha obrany ležela na novém, druhém parkánu, založeném při patě hradní skály. Nová hradba navazovala na městské opevnění a zpevňovaly ji polookrouhlé, dovnitř otevřené bašty, z nichž se zachovaly dvě pod mladšími nástavbami.