V místnostech paláce se zpočátku topilo převážně v krbech 
v rohu místnosti. Vytopit ovšem tak rozlehlou a studenou místnost bylo prakticky nemožné, protože většina tepla unikala přímým komínem. V méně důležitých a prostornějších stavbách se proto zřejmě užívalo obyčejných otevřených ohnišť či pícek. Výrazný pokrok přinesl počátek 14. století, kdy se začínají objevovat kachlová kamna. Nejen že výrazně zlepšila vytápění místnosti, ale některé jejich varianty, zbudované z tzv. komorových kachlů, se staly důležitou výzdobou hradního interiéru. Čelní stěny těchto kachlů byly totiž zdobeny různými reliéfy. Spatříme tu biblické výjevy, lovecké scény, erby, architektonické i mnohé jiné motivy. Výjevy na kachlech často citlivě reagovaly na dobové politické dění. Objevíme-li kachel z hradu Rabí z druhé poloviny 15. století s papežským erbem a nápisem Papez pan pyssnych porodil psuotie, je zřejmé, že tehdejší držitel hradu Vilém z Rýzmberka tím dává jasně najevo, své protipapežské smýšlení a politickou příslušnost k táboru krále Jiřího.
       Svou stavbou kachlová kamna mnohdy připomínají hrad. Mohutný čtverhranný sokl zakončovala římsa, lemovaná podobně jako hradby hradu zuby cimbuří. Nad soklem se zvedal užší, ale výrazně vyšší nástavec, ukončený podobně nebo zvláštními štítkovitými články.