Existují ovšem i předhradí s velmi masivním ohrazením, případně 
i zděným. Při obraně hradu připadala této první linii důležitá funkce oddálit útok nepřítele od vlastního jádra hradu a co nejdéle ho zdržet. V případě, že předhradí leželo výše než vlastní jádro, byla jeho opevnění pochopitelně věnována větší pozornost. S rozvojem dělostřelby rostla i snaha oddálit linii obrany co nejvíce od hradního jádra. Z toho ovšem vyplynul i důraz na opevnění předhradí, které někdy nese hlavní tíhu obrany.
       K hospodářskému vybavení předhradí patřily především běžné hospodářské stavby, jako jsou stáje, chlévy, stodoly, seníky a jiné. 
Ale byly zde i objekty, které nesloužily jen vlastnímu hradu a jeho obyvatelům, ale celému okolí. Jejich počet stoupal úměrně 
s rostoucími snahami šlechty o vlastní podnikání. Byly to především pivovary a s nimi spojené provozy (sladovna, spilka), cihelny, mlýny 
a mlýnce. K předhradí můžeme často počítat i rybníčky pro chov ryb. O všech těchto stavbách a provozech nás informují hlavně písemné prameny. Vzácnou výjimku představuje předhradí hradu Krasová. 
Z písemných pramenů víme, že na samém počátku 16. století obsahovalo pivovar, spilku, sladovnu, krčmu, zahrádku, lázeň, cihelnu a dva sklepy. Při povrchovém průzkumu se podařilo najít zbytky většiny těchto objektů, a navíc ještě kovárny a mlýnce. K chovu ryb 
a k nahánění vody na kolo mlýnce zde sloužila soustava dvou rybníčků, do nichž byla voda sváděna dlouhou strouhou.