64

N┴LEZ
┌stavnφho soudu

JmΘnem ╚eskΘ republiky

┌stavnφ soud rozhodl dne 24. ledna 2001 v plΘnu o nßvrhu prezidenta ╚eskΘ republiky na zruÜenφ ustanovenφ º 27 v∞ty prvnφ, º 48 odst. 4, º 49 odst. 1 pφsm. b), c) a d) a odst. 3 pφsm. b), c) a d), º 50 odst. 1, 2 a 3 a p°φloh Φ. 1 a 2 zßkona Φ. 247/1995 Sb., o volbßch do Parlamentu ╚eskΘ republiky a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a nßvrhu skupiny senßtor∙ na zruÜenφ ustanovenφ º 31 odst. 4 a º 85 v∞ty t°etφ tΘho₧ zßkona takto:

Ustanovenφ º 27 v∞ty prvnφ, º 31 odst. 4, º 48 odst. 4, º 50 odst. 1, 2, 3, º 85 v∞ty t°etφ a p°φloh Φ. 1 a 2 zßkona Φ. 247/1995 Sb., o volbßch do Parlamentu ╚eskΘ republiky a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, se zruÜujφ dnem vyhlßÜenφ nßlezu ve Sbφrce zßkon∙.

Dnem vyhlßÜenφ tohoto nßlezu ve Sbφrce zßkon∙ pozb²vß souΦasn∞ platnosti vyhlßÜka Ministerstva financφ Φ. 268/2000 Sb., kterou se stanovφ bli₧Üφ podmφnky zp∙sobu slo₧enφ a vrßcenφ kauce v souvislosti s konßnφm voleb do Parlamentu ╚eskΘ republiky, a to v Φßstech ustanovenφ t²kajφcφch se kaucφ pro volby do PoslaneckΘ sn∞movny.

Nßvrh na zruÜenφ ustanovenφ º 49 odst. 1 pφsm. b), c) a d) a odst. 3 pφsm. b), c) a d) zßkona Φ. 247/1995 Sb., o volbßch do Parlamentu ╚eskΘ republiky a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, se zamφtß.

Od∙vodn∞nφ

I.

┌stavnφ soud obdr₧el dne 17. 7. 2000 nßvrh prezidenta ╚eskΘ republiky na zruÜenφ ustanovenφ º 27 v∞ty prvnφ, º 48 odst. 4, º 50 odst. 1, 2 a 3 a p°φloh Φ. 1 a 2 zßkona Φ. 247/1995 Sb., o volbßch do Parlamentu ╚eskΘ republiky a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, (dßle jen "volebnφ zßkon") pro rozpor s Φl. 18 odst. 1 ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava") a na zruÜenφ ustanovenφ º 49 odst. 1 pφsm. b), c) a d) a odst. 3 pφsm. b), c) a d) volebnφho zßkona pro rozpor s Φl. 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina").

V nßvrhu se uvßdφ, ₧e ustanovenφm º 27 v∞ty prvnφ volebnφho zßkona se vytvß°φ pro volby do PoslaneckΘ sn∞movny 35 volebnφch kraj∙, co₧ p°edstavuje v porovnßnφ se stavem p°ed poslednφ novelou volebnφho zßkona (8 volebnφch kraj∙) znaΦnΘ zv²Üenφ jejich poΦtu. P°itom prßv∞ poΦet volebnφch kraj∙ je zßkladnφm znakem volebnφho systΘmu ovliv≥ujφcφm v jeho rßmci kvalitu promφtnutφ proporce odevzdan²ch hlas∙ do podφlu jednotliv²ch politick²ch subjekt∙ na p°id∞len²ch mandßtech. Ze stanovenΘho poΦtu volebnφch kraj∙ vypl²vß poΦet mandßt∙ p°id∞lovan²ch v jednotliv²ch krajφch, p°iΦem₧ platφ, ₧e Φφm vφce mandßt∙ se v danΘm obvod∞ rozd∞luje, tφm je dan² systΘm "pom∞rn∞jÜφm". V d∙sledku tohoto ustanovenφ se jednak volebnφ systΘm vychyluje opaΦn²m sm∞rem k v∞tÜinovΘmu systΘmu, jednak se vytvß°φ krom∞ zßkonem stanovenΘ uzavφracφ klauzule "p°irozenß" uzavφracφ klauzule, kterß bude Φinit v rßmci kraje pro kandidujφcφ subjekt minimßln∞ p°es 10 % platn²ch hlas∙ pot°ebn²ch k zφskßnφ mandßtu. Navrhovatel pochybuje, ₧e takovΘto zkreslenφ proporcionality je p°im∞°enΘ a od∙vodn∞nΘ ve vztahu ke stanovenΘmu cφli, tj. vytvo°enφ stabilnφ vlßdy.

K ustanovenφ º 50 odst. 1, 2 a 3 se v nßvrhu uvßdφ, ₧e je jφm upraven zp∙sob p°epoΦtu zφskan²ch hlas∙ na mandßty a ₧e zvolenß metoda je modifikacφ klasickΘho d'Hondtova systΘmu volebnφho d∞litele, od n∞ho₧ se liÜφ poΦßteΦnφm d∞litelem, mφsto Φφsla 1 Φφslem 1,42. Tφm dochßzφ k deformaci systΘmu, kter² jeÜt∞ v²razn∞ji zv²hodnφ siln∞jÜφ politickΘ subjekty, nynφ ji₧ beztak do urΦitΘ mφry zv²hod≥ovanΘ. Absence jakΘhokoliv zd∙vodn∞nφ pro zavedenφ d∞litele v hodnot∞ 1,42 zpochyb≥uje p°im∞°enost zßsahu do proporcionality volebnφho systΘmu.

Podle navrhovatele tyto zßsadnφ zm∞ny zßkladnφch znak∙ volebnφho systΘmu ve svΘ komplexnosti p°ekraΦujφ ·nosnΘ meze, v nich₧ se lze jeÜt∞ odch²lit od zßsad systΘmu pom∞rnΘho zastoupenφ, ani₧ by ztratil sv∙j ·stavnφ charakter. K zßv∞ru o deformaci proporcionality volebnφho systΘmu vede navrhovatele i judikatura ┌stavnφho soudu ve v∞cech volebnφho zßkona. V souvislosti s p°ezkoumßnφm ·stavnosti p∞tiprocentnφ uzavφracφ klauzule (nßlez Φ. 88/1997 Sb.) a po₧adavku 3% hranice zφskan²ch hlas∙ pro poskytnutφ p°φsp∞vku na ·hradu volebnφch nßklad∙ (nßlez Φ. 243/1999 Sb.) ┌stavnφ soud dosp∞l k v²znamn²m prßvnφm zßv∞r∙m a hodnocenφm ohledn∞ vyvß₧enosti principu p°irozenΘ diferenciace, kter² je vlastnφ pom∞rnΘmu systΘmu, a principu ·ΦelnΘ integrace, kter² mß b²t souΦßstφ tohoto systΘmu pouze v omezenΘ mφ°e nezbytnΘ k zajiÜt∞nφ funkΦnosti volenΘho orgßnu. Navrhovatel je p°esv∞dΦen, ₧e citovan²mi ustanovenφmi jednostrann∞ zv²hod≥ujφcφmi silnΘ politickΘ subjekty byla vyvß₧enost t∞chto princip∙ v rßmci volebnφho systΘmu hrub∞ naruÜena. Proto₧e na ustanovenφ v∞ty prvnφ º 27 volebnφho zßkona bezprost°edn∞ navazujφ p°φloha Φ. 1, obsahujφcφ seznam volebnφch kraj∙ pro volby do PoslaneckΘ sn∞movny s uvedenφm jejich sφdla, a p°φloha Φ. 2, v nφ₧ jsou stanoveny maximßlnφ poΦty kandidßt∙ na kandidßtnφch listinßch, je navr₧eno i jejich zruÜenφ.

K ustanovenφ º 48 odst. 4 volebnφho zßkona, kter²m se stanovφ nejmΘn∞ 4 mandßty ve volebnφm kraji bez ohledu na poΦet z·Φastn∞n²ch voliΦ∙ v danΘm kraji, navrhovatel uvßdφ, ₧e p°i minimßlnφ ·Φasti voliΦ∙ bude mφt voliΦ v takovΘm kraji "siln∞jÜφ" hlas ne₧ voliΦi v ostatnφch krajφch, kde poΦet volen²ch poslanc∙ bude vypoΦten podle º 48 odst. 1 a₧ 3 volebnφho zßkona s pou₧itφm republikovΘho mandßtovΘho Φφsla, co₧ je v rozporu s principem rovnosti volebnφho prßva podle Φlßnku 18 odst. 1 ┌stavy, kter² vy₧aduje nejen to, aby ka₧d² voliΦ disponoval stejn²m poΦtem hlas∙, ale takΘ, aby ka₧d² hlas m∞l stejnou vßhu, tj. aby na jeden mandßt p°ipadal p°ibli₧n∞ stejn² poΦet hlas∙.

V d∙sledku ustanovenφ º 49 odst. 1 pφsm. b), c), d) a odst. 3 pφsm. b), c), d) volebnφho zßkona podle navrhovatele dochßzφ ke znaΦnΘmu zv²Üenφ uzavφracφ klauzule zavedenφm jejφho sΦφtacφho modelu podle poΦtu Φlen∙ koalice. To m∙₧e vΘst k odrazovßnφ siln∞jÜφch politick²ch stran od sdru₧ovßnφ se slabÜφmi koaliΦnφmi partnery v obav∞, ₧e takto zv²Üenou hranici pro vstup do Parlamentu spoleΦn∞ nep°ekroΦφ, nebo efekt zm∞ny m∙₧e odradit voliΦe od volby koalice, zejmΘna pokud se ustavφ poΦetn∞jÜφ. NovΘ opat°enφ pro vstup koaliΦnφchvolebnφch subjekt∙ do PoslaneckΘ sn∞movny tak podle navrhovatele ·stavn∞ nep°φpustn²m zp∙sobem omezuje volnou sout∞₧ politick²ch stran zakotvenou v Φl. 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny.

II.

Poslaneckß sn∞movna Parlamentu ╚eskΘ republiky ve svΘm vyjßd°enφ ze dne 22. 8. 2000, podepsanΘm p°edsedou sn∞movny prof. Ing. Vßclavem Klausem, CSc., uvedla, ₧e novß zßkonnß ·prava poΦtu volebnφch kraj∙ odpovφdß zßsad∞ pom∞rnΘho zastoupenφ, nebo¥ mandßty se i podle novΘ ·pravy rozd∞lujφ na zßklad∞ kandidßtnφch listin politick²ch stran, politick²ch hnutφ nebo jejich koalic podle poΦtu zφskan²ch hlas∙. ┌stava ponechßvß zßkonodßrci pom∞rn∞ ÜirokΘ zmocn∞nφ k tomu, aby ve volebnφm zßkon∞ urΦil jak poΦet a velikost volebnφch obvod∙, tak volebnφ techniku, pomocφ nφ₧ se odevzdanΘ hlasy p°evßd∞jφ do mandßt∙. Tak judikoval i ┌stavnφ soud v nßlezu Φ. 88/1997 Sb., kdy₧ uvedl, ₧e zabudovßnφ urΦit²ch integraΦnφch stimul∙ do volebnφho mechanismu je p°φpustnΘ tam, kde pro to existujφ zßva₧nΘ d∙vody. Volebnφ zßkon proto m∙₧e limitovat zßsadu pom∞rnΘho zastoupenφ i takzvan²mi uzavφracφmi klauzulemi, kterΘ majφ zabrßnit tomu, aby v PoslaneckΘ sn∞movn∞ existoval p°φliÜ velk² poΦet politick²ch stran s velmi nφzk²m poΦtem mandßt∙. Dosavadnφ zp∙sob p°evodu hlas∙ v mandßty Φinnost PoslaneckΘ sn∞movny znaΦn∞ zt∞₧uje a po n∞kolik let v²razn∞ komplikuje vytvo°enφ stabilnφ v∞tÜinovΘ vlßdy. Zv²Üenφ poΦtu volebnφch kraj∙ je modifikacφ dosavadnφho systΘmu, kterß vÜak nep°ekraΦuje hranici mezi pom∞rn²m a v∞tÜinov²m systΘmem, je v souladu s Φl. 18 odst. 1 ┌stavy, a tφm, ₧e posiluje vztah mezi voliΦem a poslancem, je rovn∞₧ v souladu s po₧adavkem, aby zvolenφ poslanci co nejv∞rn∞ji zobrazovali a vyjad°ovali v∙li sv²ch voliΦ∙. Tyto argumenty se t²kajφ i p°φloh Φ. 1 a 2 k volebnφmu zßkonu.

K argumentaci t²kajφcφ se zp∙sobu p°epoΦtu zφskan²ch hlas∙ na mandßty za pou₧itφ d∞litele v hodnot∞ 1,42 namφsto Φφsla 1 Poslaneckß sn∞movna uvedla, ₧e proporcionalita volebnφho systΘmu nikdy a nikde nenφ a nem∙₧e b²t definovßna velikostφ tohoto d∞litele.

K nßvrhu na zruÜenφ ustanovenφ º 48 odst. 4 volebnφho zßkona z d∙vodu rozporu s principem rovnosti volebnφho prßva se ve vyjßd°enφ uvßdφ, ₧e p°i 35 volebnφch krajφch p°ipadne na jeden volebnφ kraj p°ibli₧n∞ 6 mandßt∙, Φφm₧ dojde ke srovnßnφ mezi jednotliv²mi volebnφmi kraji, nebo¥ budou disponovat p°ibli₧n∞ stejn²m poΦtem voliΦ∙ a mandßt∙. CitovanΘ ustanovenφ je v²jimeΦn²m opat°enφm, pojistkou pro p°φpad, ₧e by n∞kterΘmu volebnφmu kraji p°ipadly mΘn∞ ne₧ 4 mandßty. Na volebnφ systΘm jako celek, jako₧ i na celkovΘ v²sledky voleb do PoslaneckΘ sn∞movny takovßto v²jimka nem∙₧e mφt podstatn² vliv. Poslaneckß sn∞movna je p°esv∞dΦena, ₧e princip rovnosti volebnφho prßva posuzovan² z hlediska ·Φasti voliΦ∙ ve volbßch a z hlediska v²sledk∙ voleb je zachovßn, nebo¥ p°i sΦφtßnφ platφ vÜechny hlasy vÜech voliΦ∙ stejn∞. Pokud vÜak jde o rovnost v nßroku b²t identick²m zp∙sobem zastoupen p°i rozd∞lovßnφ mandßt∙, jistΘ omezenφ je nevyhnutelnΘ, proto₧e by vznikala politickß reprezentace rozÜt∞penß do v∞tÜφho poΦtu p°φliÜ mal²ch skupin, co₧ by ve svΘm d∙sledku mohlo znaΦn∞ ztφ₧it nebo zcela znemo₧nit v²kon parlamentnφho systΘmu vyjad°ujφcφho v∙li v∞tÜiny voliΦ∙. Rovnost volebnφho prßva nelze ztoto₧≥ovat s rovnostφ vßhy jednotliv²ch hlas∙. Poslaneckß sn∞movna poukßzala na to, ₧e ani podle dosavadnφ ·pravy se nep°ihlφ₧elo k hlas∙m odevzdan²m pro ty politickΘ subjekty, kterΘ nedosßhly 5% hranice pro vstup do PoslaneckΘ sn∞movny, a na v²sledcφch voleb v roce 1992, kdy 42 % hlas∙ znamenalo 105, tedy 52,5 %, mandßt∙, demonstrovala, ₧e ani za dosavadnφ ·pravy neexistovala identita poΦtu hlas∙ a mandßt∙.

K uzavφracφ klauzuli pro koalice politick²ch stran a politick²ch hnutφ ke vstupu do PoslaneckΘ sn∞movny se ve vyjßd°enφ uvßdφ, ₧e kritizovanΘ ustanovenφ nenaruÜuje svobodnou sout∞₧ politick²ch sil v demokratickΘ spoleΦnosti ani volnou sout∞₧ politick²ch stran. Strany a hnutφ mohou vznikat naprosto svobodn∞, mohou vstupovat do politickΘ sout∞₧e a jsou svobodnΘ i v uzavφrßnφ volebnφch koalic. Nenφ vÜak opodstatn∞nΘ, aby bylo uzav°enφ koalice zv²hodn∞nφm v∙Φi stranßm a hnutφm kandidujφcφm samostatn∞. Argument navrhovatele, ₧e uzav°enφm koalice dochßzφ k vyslßnφ signßlu voliΦ∙m, ₧e koaliΦnφ partne°i majφ potencißl dohodnout se na spoleΦnΘm postupu p°i pln∞nφ jednotliv²ch ·kol∙ nov∞ ustanovenΘ sn∞movny, nenφ p°esv∞dΦiv², nebo¥ podobn² signßl m∙₧e vyslat nap°. i dohoda o povolebnφ spoluprßci. To vÜak nenφ v ₧ßdnΘm p°φpad∞ d∙vod pro zv²hodn∞nφ. PodstatnΘ je, aby podmφnky byly p°edem znßmy a aby platily pro vÜechny stejn∞. Je pak pouze na voliΦφch, jak posoudφ Üance volenΘho subjektu. Poslaneckß sn∞movna uvßdφ, ₧e p°ijala ·pravu v ustanovenφ º 49 odst. 1 pφsm. b), c), d) a odst. 3 pφsm. b), c), d) v∞dom∞ ve snaze posilovat stabilitu politickΘho systΘmu. P°edchozφ zßkonnß ·prava znala stejnou proceduru, kterß se od souΦasnΘ liÜila jen tφm, ₧e pro vstup do PoslaneckΘ sn∞movny stanovila ni₧Üφ hranice zφskan²ch platn²ch hlas∙. Jestli₧e k p°edchozφ ·prav∞ nebyly principißlnφ nßmitky, nenφ d∙vod je mφt ani nynφ. SamotnΘ zv²Üenφ procentnφch hranic pro vstup koalic do PoslaneckΘ sn∞movny sn∞movna nepova₧uje za ·stavn∞ nep°φpustnΘ ubφrßnφ smyslu a v²znamu jednomu z legitimnφch prost°edk∙ volnΘ sout∞₧e politick²ch stran, jak tvrdφ navrhovatel, naopak zastßvß nßzor, ₧e stanovenφ jasn²ch a v principu stejn²ch pravidel pro vÜechny subjekty z·Φastn∞nΘ ve volbßch p°ispφvß k zajiÜt∞nφ rovnΘho postavenφ t∞chto subjekt∙ v jejich sout∞₧i o zφskßnφ mandßt∙.

Zßv∞rem se ve vyjßd°enφ uvßdφ, ₧e s nßvrhem zßkona Φ. 204/2000 Sb., kter²m byl novelizovßn volebnφ zßkon, Poslaneckß sn∞movna vyslovila souhlas dne 26. 5. 2000 a Senßt jej schvßlil dne 23. 6. 2000. Prezident republiky vyu₧il svΘho prßva podle Φl. 50 odst. 1 ┌stavy a dne 26. 6. 2000 vrßtil zßkon PoslaneckΘ sn∞movn∞, kterß sv²m usnesenφm ze dne 10. 7. 2000 setrvala na zßkonu nadpoloviΦnφ v∞tÜinou vÜech poslanc∙. Usnesenφ o tΘto procedu°e bylo uve°ejn∞no ve Sbφrce zßkon∙ pod Φ. 205/2000 Sb., zßkon sßm byl vyhlßÜen dne 14. 7. 2000 pod Φ. 204/2000 Sb. Poslaneckß sn∞movna vyjßd°ila p°esv∞dΦenφ, ₧e p°i projednßvßnφ zßkona jednala ve shod∞ s platnou prßvnφ procedurou a ₧e p°ijat² zßkon nenφ v rozporu s ┌stavou ani Listinou.

K nßvrhu se dßle vyjßd°il Senßt Parlamentu ╚eskΘ republiky, kter² ve svΘm vyjßd°enφ ze dne 10. 8. 2000, podepsanΘm p°edsedkynφ PhDr. LibuÜφ BeneÜovou, uvedl, ₧e p°i projednßvßnφ nßvrhu novely volebnφho zßkona byla v obsßhlΘ rozprav∞ diskutovßna i napadenß ustanovenφ. Nßmitky vznesenΘ proti p°ijetφ novely op°enΘ zejmΘna o Φl. 5 a Φl. 18 odst. 1 ┌stavy byly argumentaΦn∞ v podstat∞ obdobnΘ, jak je uvedl ve svΘm nßvrhu prezident republiky. Argumenty podporujφcφ p°ijetφ novely volebnφho zßkona vychßzely naopak z nßzoru, ₧e navrhovanΘ zm∞ny jsou p°φpustnou modifikacφ systΘmu pom∞rnΘho zastoupenφ a nep°ekraΦujφ meze ·stavnosti danΘ Φl. 18 ┌stavy a ve sv²ch d∙sledcφch si kladou zcela legitimnφ cφl - zv²Üit pravd∞podobnost vytvo°enφ stabilnφ v∞tÜinovΘ vlßdy. Bylo zd∙razn∞no, ₧e navrhovanΘ zm∞ny sice vedou k posφlenφ v∞tÜφch politick²ch stran, na druhΘ stran∞ vÜak nikterak neomezujφ prßvo menÜφch politick²ch stran z·Φastnit se voleb a zφskat podle jejich v²sledk∙ zastoupenφ v PoslaneckΘ sn∞movn∞, co₧ znamenß, ₧e princip volnΘ sout∞₧e politick²ch stran garantovan² v Φl. 5 ┌stavy z∙stßvß zachovßn. P°i svΘm rozhodovßnφ se Senßt p°iklonil k argument∙m podporujφcφm p°ijetφ navrhovan²ch zm∞n a nßvrh novely volebnφho zßkona dne 23. 6. 2000 schvßlil ve zn∞nφ postoupenΘm mu Poslaneckou sn∞movnou, kdy₧ z p°φtomn²ch 79 senßtor∙ pro nßvrh hlasovalo 40 a 38 bylo proti.

K nßvrhu se na v²zvu ┌stavnφho soudu vyjßd°ilo Ministerstvo vnitra, kterΘ ve svΘm vyjßd°enφ ze dne 9. 8. 2000, podepsanΘm JUDr. Vßclavem Henychem, °editelem odboru vÜeobecnΘ sprßvy, uvedlo, ₧e d'Hondtova metoda je bez jak²chkoliv pochyb tradiΦn∞ °azena mezi metody systΘmu pom∞rnΘho zastoupenφ, a jejφ uplatn∞nφ v zßkon∞ tedy nem∙₧e b²t v rozporu s ┌stavou, kterß stanovφ pro volby do PoslaneckΘ sn∞movny zßsadu pom∞rnΘho zastoupenφ. Proto nem∙₧e b²t v rozporu s ┌stavou ani novß ·prava poΦtu volebnφch kraj∙, proto₧e rozd∞lovßnφ mandßt∙ bude probφhat podle principu pom∞rnΘho zastoupenφ, ani zavedenφ poΦßteΦnφho d∞litele 1,42, proto₧e jde pouze o modifikaci d'Hondtovy metody, pln∞ vÜak v rßmci systΘmu pom∞rnΘho zastoupenφ. Ministerstvo vnitra je toho nßzoru, ₧e p°ijat² zßkon nenφ v rozporu s principem volnΘ sout∞₧e politick²ch stran, neodporuje Φl. 22 Listiny a tφm, ₧e napadenß ustanovenφ nabudou ·Φinnosti a₧ 1. ledna 2002, majφ vÜechny subjekty mo₧nost v dostateΦnΘm ΦasovΘm p°edstihu zvolit vhodnΘ prost°edky a metody k dosa₧enφ vytΦenΘho cφle.

III.

Dne 1. 9. 2000 byl ┌stavnφmu soudu doruΦen nßvrh skupiny 33 senßtor∙ Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky na zruÜenφ ustanovenφ º 27 v∞ty prvnφ, º 48 odst. 4, º 50 odst. 1, 2, 3 a p°φloh Φ. 1 a 2 volebnφho zßkona pro rozpor s principy vypl²vajφcφmi z Φl. 1, 2, 5, 6, Φl. 9 odst. 2 ┌stavy a Φl. 21 odst. 1 a 2 a Φl. 22 Listiny, Φl. 25 odst. 1 pφsm. b) Mezinßrodnφho paktu o obΦansk²ch a politick²ch prßvech (dßle jen "Pakt") a z VÜeobecnΘ deklarace lidsk²ch prßv (dßle jen "Deklarace``), na zruÜenφ ustanovenφ º 31 odst. 4 pro rozpor s Φl. 5 a 6 ┌stavy, Φl. 3 odst. 2, Φl. 4 a 22 Listiny, Φl. 2, 25 a 26 Paktu a Φl. 14 ┌mluvy o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod (dßle jen "┌mluva"), ustanovenφ º 49 odst. 1 pφsm. b), c) a d) a odst. 3 pφsm. b), c) a d) pro rozpor s Φl. 5 a 6 ┌stavy a Φl. 20, 21 a 22 Listiny a ustanovenφ º 85 v∞ty t°etφ pro rozpor s Φl. 5 ┌stavy, Φl. 22 Listiny a nßlezem ┌stavnφho soudu Φ. 243/1999 Sb.

V nßvrhu se uvßdφ, ₧e novelou volebnφho zßkona dochßzφ k zßsadnφ revizi volebnφho prßva v ╚eskΘ republice, nebo¥ se podstatn∞ m∞nφ organizace voleb, zp∙sob v²konu volebnφho prßva a p°edevÜφm jednotlivΘ slo₧ky volebnφho systΘmu, a to tak, aby bylo vyhov∞no politickΘ objednßvce dvou politick²ch stran, je₧ majφ v Parlamentu t∞snou nadpoloviΦnφ v∞tÜinu, co₧ by snad za urΦit²ch okolnostφ mohlo b²t akceptovatelnΘ, pokud by se takov² postup nedot²kal ┌stavou definovan²ch princip∙ voleb, politickΘho systΘmu a neomezoval subjektivnφ volebnφ prßvo. Pojem pom∞rnΘho zastoupenφ je obecn∞ chßpßn tak, ₧e volby pom∞rn∞ p°esn∞ p°enesou do Parlamentu takovΘ politickΘ rozd∞lenφ, jakΘ odpovφdß tomu, jak voliΦi volili, p°iΦem₧ v²sledkem takov²chto voleb je obvykle Parlament s n∞kolika politick²mi stranami a koaliΦnφ vlßda. Skupina senßtor∙ je vÜak toho nßzoru, ₧e volebnφ zßkon z hlediska svΘho faktickΘho napln∞nφ tomuto principu neodpovφdß. Volebnφ formule, zejmΘna vysok² prvnφ d∞litel, v kombinaci s velk²m poΦtem volebnφch kraj∙ s mal²m poΦtem mandßt∙ zp∙sobφ disproporΦnφ v²sledky voleb srovnatelnΘ s jednokolov²m v∞tÜinov²m volebnφm systΘmem, co₧ je nejen v rozporu s Φl. 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny, ale ve svΘm d∙sledku i nep°φmou zm∞nou ┌stavy postupem neodpovφdajφcφm stanovenΘmu re₧imu zm∞ny ┌stavy, jako₧ i naruÜenφm principu dvoukomorovosti Parlamentu, nebo¥ pro Poslaneckou sn∞movnu je stanovena volba podle zßsad pom∞rnΘho zastoupenφ a pro Senßt podle zßsad v∞tÜinovΘho systΘmu.

NavrhovatelΘ uvßd∞jφ, ₧e p°i posuzovßnφ ·stavnosti volebnφch p°edpis∙, zejmΘna ve vztahu k Φl. 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny, je nutno vychßzet ze dvou rozporn²ch aspekt∙ volebnφ sout∞₧e politick²ch stran. Prvnφm z nich je po₧adavek svobodnΘ volebnφ konkurence politick²ch stran za rovn²ch podmφnek poskytujφcφch politick²m stranßm rovnou Üanci ve volebnφ sout∞₧i a vedoucφ k takovΘ skladb∞ volenΘho sboru, je₧ odpovφdß nejlΘpe skuteΦnΘ diferenciaci politickΘ v∙le voliΦ∙. Druh²m po₧adavkem je schopnost zßkonodßrnΘho sboru p°ijφmat rozhodnutφ na zßklad∞ formace politickΘ v∞tÜiny, tj. b²t zßkonodßrn²m orgßnem nejen nominßlnφm, ale i funkΦnφm. Pokud tedy lze n∞kterΘ integraΦnφ zßsahy zßkonodßrce pova₧ovat za ·stavn∞ legitimnφ, musφ se uskuteΦ≥ovat v mφ°e nezbytn∞ nutnΘ pro formaci politickΘ v∙le lidu pot°ebnΘ pro p°ijφmßnφ rozhodnutφ ve volenΘm sboru, a pokud tyto ·pravy ve svΘm celku p°φliÜ nenaruÜujφ skuteΦn² obraz politickΘ v∙le voliΦ∙ vyjßd°en² jejich hlasovßnφm, nebo¥ v konfrontaci obou t∞chto po₧adavk∙ po₧φvß vyÜÜφ ·stavnφ ochrany prßv∞ princip volnΘ, resp. svobodnΘ sout∞₧e politick²ch stran. NavrhovatelΘ upozornili na to, ₧e ┌stavnφ soud se zab²val integraΦnφmi stimuly ve t°ech p°φpadech. V nßlezu publikovanΘm pod Φ. 88/1997 Sb. v souvislosti s posouzenφm p∞tiprocentnφ omezovacφ klauzule p°i rozd∞lovßnφ mandßt∙ ┌stavnφ soud shledal, ₧e jistΘ omezenφ diferenciace p°i rozd∞lovßnφmandßt∙ je p°φpustnΘ, jde-li o minimßlnφ zßsah umo₧≥ujφcφ vznik sn∞movny schopnΘ plnit svΘ ·stavnφ funkce. V nßlezu Φ. 161/1996 Sb. ┌stavnφ soud zamφtl nßvrh na zruÜenφ volebnφch kaucφ, tak₧e tento integraΦnφ stimul z∙stal (s v²hradami) v platnosti. V nßlezu Φ. 243/1999 Sb. ┌stavnφ soud rozhodl, ₧e vazba p°φsp∞vku na ·hradu volebnφch nßklad∙ na zφskßnφ nejmΘn∞ t°φ procent z celkovΘho poΦtu platn²ch hlas∙ ve volbßch do PoslaneckΘ sn∞movny sv²m rozsahem a zejmΘna takΘ s p°ihlΘdnutφm k dalÜφm omezenφm, jimi₧ jsou postihovßny politickΘ strany, kterΘ zφskaly mΘn∞ ne₧ p∞t, resp. t°i procenta hlas∙, p°esahuje nezbytnou mφru pot°ebnou ke zjiÜt∞nφ vß₧nosti volebnφch ·mysl∙ stran a zasahuje do rovnosti Üancφ politick²ch stran ve volebnφ sout∞₧i. NavrhovatelΘ poukßzali na to, ₧e pokud ┌stavnφ soud shledal p∞tiprocentnφ omezovacφ klauzuli ·stavn∞ konformnφ, Φinil tak v dob∞, kdy volebnφ zßkon nevytvß°el vysokou p°irozenou omezovacφ klauzuli. V od∙vodn∞nφ nßlezu bylo uvedeno, ₧e zvyÜovßnφ hranice omezovacφ klauzule nesmφ ohrozit demokratickou substanci voleb a v₧dy je t°eba pom∞°ovat, zda toto omezenφ rovnosti volebnφho prßva je minimßlnφm opat°enφm nutn²m k tomu, aby se ve sn∞movn∞ mohla zformovat v∞tÜina pot°ebnß pro p°ijφmßnφ rozhodnutφ a pro vznik vlßdy. V d∙sledku novΘ ·pravy v ustanovenφ º 27 v∞ty prvnφ, p°φloh Φ. 1 a 2 a v ustanovenφ º 50 volebnφho zßkona bude p°irozenß uzavφracφ klauzule Φinit v rßmci kraje pro kandidujφcφ subjekt minimßln∞ p°es 10 % platn²ch hlas∙ pot°ebn²ch k zφskßnφ mandßt∙ a dle n∞kter²ch propoΦt∙ ve Φty°mandßtov²ch volebnφch obvodech podle ustanovenφ º 48 odst. 4 volebnφho zßkona a₧ 17,6 %. TakovΘto jednostrannΘ zv²hodn∞nφ siln²ch politick²ch subjekt∙ navrhovatelΘ shledßvajφ jako neod∙vodnitelnΘ naruÜenφ zßkladnφch princip∙ politickΘho systΘmu, a to zejmΘna principu volnΘ sout∞₧e politick²ch stran (Φl. 5 ┌stavy), principu svobodnΘ sout∞₧e politick²ch sil (Φl. 22 Listiny), principu nep°φpustnosti zm∞ny podstatn²ch nßle₧itostφ demokratickΘho prßvnφho stßtu (Φl. 9 odst. 2 ┌stavy), principu ochrany menÜiny (Φl. 6 ┌stavy), principu vlßdy na Φas (Φl. 21 odst. 2 Listiny), principu zßkazu libov∙le zßkonodßrce p°i volb∞ prost°edk∙ regulace chovßnφ subjekt∙ prßva a p°i jejich klasifikaci a zßkazu nadm∞rnΘho Φi nadbyteΦnΘho pou₧itφ jinak racionßln∞, a nikoli svΘvoln∞ zvolen²ch nßstroj∙ regulace (dovoditelnΘ interpretacφ z Φl. 1 a 2 ┌stavy). PoΦet volebnφch obvod∙, poΦet mandßt∙ v jednotliv²ch obvodech a deformujφcφ volebnφ formule jsou ve svΘm souhrnu jednoznaΦn∞ i naruÜenφm subjektivnφho volebnφho prßva ka₧dΘho obΦana, nebo¥ mu brßnφ ve svobodnΘ volb∞ (Φl. 21 odst. 1 Listiny) za podmφnek volnΘ sout∞₧e politick²ch sil, zp∙sobujφ mu neod∙vodn∞nß omezenφ (Deklarace a Pakt) a brßnφ mu ·Φastnit se °ßdn∞ provßd∞n²ch voleb [Φl. 25 odst. 1 pφsm. b) Paktu].

K nßvrhu na zruÜenφ ustanovenφ º 31 odst. 4 volebnφho zßkona se v nßvrhu uvßdφ, ₧e problematikou volebnφch kaucφ se ┌stavnφ soud, by¥ v jinΘm kontextu, ji₧ zab²val v nßlezu Φ. 161/1996 Sb., nßvrh byl zamφtnut, nebo¥ nezφskal souhlas kvalifikovanΘ v∞tÜiny soudc∙ ┌stavnφho soudu. NavrhovatelΘ majφ za to, ₧e vzhledem ke zm∞n∞ okolnostφ (jin² text zßkona, existence dalÜφch omezenφ, tehdejÜφ rozhodovßnφ t∞sn∞ p°ed volbami a nerozliÜovßnφ kaucφ pro Poslaneckou sn∞movnu a pro Senßt), jako₧ i ke zm∞n∞ politickΘ situace se nejednß o v∞c ji₧ jednou rozhodnutou a je mo₧no ji podrobit op∞tovnΘmu p°ezkoumßnφ. Podle napadenΘho ustanovenφ majφ i malΘ strany povinnost slo₧it pro umo₧n∞nφ svΘ volebnφ ·Φasti ve vÜech volebnφch krajφch celkem Φßstku 1 400 000 KΦ s rizikem, ₧e ji ztratφ, nezφskajφ-li ve volbßch nejmΘn∞ p∞t procent hlas∙. Podle navrhovatel∙ p°i politickΘm st°etßvßnφ p°irozen∞ existujφ nerovnosti a nepopirateln² vliv na tuto sout∞₧ mß i finanΦnφ situace jednotliv²ch politick²ch stran a jejich p°φvr₧enc∙, p°iΦem₧ prßvo nem∙₧e tyto nerovnosti v₧dy kompenzovat. Zßkonodßrce vÜak nesmφ takovΘ existujφcφ rozdφly dßle neod∙vodn∞n∞ a ne·Φeln∞ zvyÜovat. Zßsada rovnosti (Φl. 4 Listiny) se vztahuje ji₧ na p°edpolφ tvorby politickΘ v∙le. V tΘto souvislosti navrhovatelΘ poukßzali na zßv∞r n∞meckΘho SpolkovΘho ·stavnφho soudu, podle kterΘho k poruÜenφ rovnosti v₧dy dochßzφ, "kdy₧ se nedß nalΘzt rozumn², z povahy v∞ci plynoucφ nebo jinak v∞cn∞ objasniteln², d∙vod pro zßkonnΘ rozliÜenφ p°i rovnΘm zachßzenφ" a nep°ipouÜtφ se "bez nalΘhavΘho d∙vodu ·prava, kterß by jeÜt∞ existujφcφ faktickou nerovnost Üancφ sout∞₧φcφch stran prohlubovala", a odliÜnß stanoviska n∞kter²ch soudc∙ ┌stavnφho soudu publikovanß spolu s nßlezem Φ. 161/ /1996 Sb. Na zßklad∞ toho, co bylo uvedeno, majφ navrhovatelΘ za to, ₧e ustanovenφ º 31 odst. 4 volebnφho zßkona je v rozporu s Φl. 5 a 6 ┌stavy, Φl. 3 odst. 2, Φl. 4 a 22 Listiny, Φl. 2, 25, 26 Paktu a Φl. 14 ┌mluvy.

K uzavφracφ klauzuli v p°φpad∞ p°edvolebnφch koalic zavedenΘ ustanovenφm º 49 odst. 1 pφsm. b), c) a d) a odst. 3 pφsm. b), c) a d) volebnφho zßkona se v nßvrhu uvßdφ, ₧e v souΦtu s ostatnφmi tzv. integraΦnφmi stimuly vede k v²raznΘ deformaci volebnφho v²sledku ve prosp∞ch siln²ch a etablovan²ch stran. Podle navrhovatel∙ by v souladu s principem rovnosti ka₧dß volebnφ kandidßtka m∞la mφt stejnΘ postavenφ, a¥ ji₧ prezentuje jednu velkou politickou stranu nebo politickou stranu spolu s nezßvisl²mi kandidßty nebo n∞kolik politick²ch stran. Podle nßlezu ┌stavnφho soudu ve v∞ci p∞tiprocentnφ omezovacφ klauzule se podmi≥uje jejφ existence a v²Üe zßva₧n²mi d∙vody. Podle zßsady minimalizace stßtnφho zßsahu v pom∞ru ke stanovenΘmu cφli je t°eba v₧dy pom∞°ovat, zda omezenφ rovnosti volebnφho prßva je minimßlnφm opat°enφm nezbytn²m pro zajiÜt∞nφ mφry integrace politickΘ reprezentace, je₧ je nutnß k tomu, aby slo₧enφ zßkonodßrnΘho sboru umo₧nilo formaci v∞tÜiny pot°ebnΘ pro p°ijetφ rozhodnutφ a pro vznik vlßdy op°enΘ o parlamentnφ d∙v∞ru. NavrhovatelΘ upozor≥ujφ na to, ₧e podle dosavadnφch zkuÜenostφ je patrnΘ, ₧e existujφcφ Φty°koalice politick²ch stran je zp∙sobilß politicky p∙sobit ve smyslu spφÜe integrujφcφm ne₧ ve smyslu rozt°φÜt∞nφ praktickΘho politickΘho p∙sobenφ. Nßvrh na zruÜenφ tohoto ustanovenφ je od∙vodn∞n rozporem s Φl. 5 a 6 ┌stavy a Φl. 20, 21 a 22 Listiny.

O napadenΘm ustanovenφ º 85 v∞ty t°etφ volebnφho zßkona, podle kterΘho bude ze stßtnφho rozpoΦtu uhrazeno 30 KΦ za ka₧d² odevzdan² hlas tomu subjektu, kter² ve volbßch zφskal nejmΘn∞ 2 procenta z celkovΘho poΦtu platn²ch hlas∙, navrhovatelΘ tvrdφ, ₧e je v rozporu s Φl. 5 a 22 Listiny a nßlezem ┌stavnφho soudu Φ. 243/ /1999 Sb. Podle navrhovatel∙ smyslem volebnφho p°φsp∞vku nesmφ b²t omezenφ volnosti volebnφ sout∞₧e, ale zajiÜt∞nφ jejφ vß₧nosti. Nap°. Spolkov² ·stavnφ soud SRN v²slovn∞ konstatoval, ₧e podφl 0,5 % hlas∙ jako d∙kaz vß₧nosti snah ve volebnφm boji postaΦφ a Φinφ zbyteΦn²m ov∞°ovßnφ podle jin²ch kritΘriφ. ┌stavnφ soud ╚eskΘ republiky ve svΘm nßlezu ponechal ·vaze Parlamentu, zda v∙bec mß b²t stanovena n∞jakß hranice jako d∙kaz vß₧nosti volebnφch ·mysl∙ stran, a tφm i podmφnka pro v²platu p°φsp∞vku na ·hradu volebnφch nßklad∙, p°iΦem₧ doporuΦil, ₧e by takovß hranice m∞la Φinit 1 % zφskan²ch hlas∙. Tato hranice respektovßna nebyla, co₧ diskriminuje malΘ a chudÜφ politickΘ strany a nab²vß na zßva₧nosti zejmΘna v kontextu dalÜφch opat°enφ, jako jsou volebnφ kauce Φi nov∞ uva₧ovanß ·prava financovßnφ politick²ch stran.

IV.

Senßt ve svΘm vyjßd°enφ ze dne 14. 11. 2000, podepsanΘm p°edsedkynφ PhDr. LibuÜφ BeneÜovou, k nßvrhu skupiny senßtor∙ v tΘ Φßsti, ve kterΘ nebyl ┌stavnφm soudem pro nep°φpustnost odmφtnut, uvedl, ₧e novela volebnφho zßkona, obsahujφcφ i napadenß ustanovenφ º 31 odst. 4 a º 85, byla projednßna na 20. sch∙zi Senßtu dne 23. 6. 2000, kdy v rozprav∞ zazn∞la °ada argument∙ pro i proti p°ijetφ novely. Nßmitky proti p°ijetφ novely vychßzely z nßzoru, ₧e navrhovanß prßvnφ ·prava nep°φpustn²m zp∙sobem posiluje v∞tÜinotvornΘ prvky ve volebnφm systΘmu pom∞rnΘho zastoupenφ p°edepsanΘm ┌stavou pro volby do PoslaneckΘ sn∞movny a ₧e v rozporu s Φl. 5 ┌stavy omezuje volnou sout∞₧ politick²ch stran jednoznaΦn²m zv²hod≥ovßnφm velk²ch politick²ch stran. V souvislosti s financovßnφm politick²ch stran byl zmφn∞n i p°φsp∞vek na ·hradu volebnφch nßklad∙ podle º 85 volebnφho zßkona, kter² fakticky finanΦn∞ zv²hod≥uje velkΘ politickΘ strany a ne·m∞rn∞ sni₧uje mo₧nost mimoparlamentnφch politick²ch stran prosadit se ve volbßch. P°i svΘm rozhodovßnφ se Senßt p°iklonil k argument∙m podporujφcφm p°ijetφ novely volebnφho zßkona, podle kter²ch ₧ßdnß z navrhovan²ch zm∞n nevyboΦuje z rßmce ·stavnosti, nebo¥ i kdy₧ ve svΘm d∙sledku posilujφ postavenφ v∞tÜφch politick²ch stran, nikterak neomezujφ prßvo menÜφch politick²ch stran z·Φastnit se voleb a zφskat podle jejich v²sledk∙ zastoupenφ v PoslaneckΘ sn∞movn∞.

Ve vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny ze dne 15. 11. 2000, podepsanΘm p°edsedou prof. Ing. Vßclavem Klausem, CSc., se k nßvrhu skupiny senßtor∙ v tΘ Φßsti, kterß nebyla odmφtnuta, uvßdφ, ₧e o povinnosti slo₧it volebnφ kauci pro volby do PoslaneckΘ sn∞movny a do Senßtu ┌stavnφ soud ji₧ rozhodoval. Argument navrhovatel∙, ₧e to bylo v jinΘm kontextu, Poslaneckß sn∞movna nesdφlφ, nebo¥ zßkladnφ nßmitka, omezenφ sout∞₧e politick²ch stran ve volbßch, byla toto₧nß se souΦasnou argumentacφ, p°iΦem₧ novß prßvnφ ·prava se od p°edchozφ v zßsad∞ neliÜφ. Nezp°φs≥uje podmφnky, naopak celkovou v²Üi volebnφch kaucφ ve vÜech krajφch oproti p°edchozφ ·prav∞ sni₧uje o 200 000 KΦ. Podle PoslaneckΘ sn∞movny je zachovßnφ volebnφch kaucφ ve ve°ejnΘm zßjmu. Je-li volebnφ subjekt °ßdn∞ zaregistrovßn, stßvß se svΘho druhu ve°ejnou institucφ s nßrokem na pΘΦi stßtu (tisk volebnφch lφstk∙, zpracovßnφ volebnφch v²sledk∙, p°φstup do ve°ejn²ch mΘdiφ a k ve°ejn²m informaΦnφm prost°edk∙m v obcφch, ochrana prßv kandidßt∙). Nßrok na tuto pΘΦi je rovn² a nesouvisφ s voliΦskou podporou, Φlenskou zßkladnou Φi majetkov²mi pom∞ry volebnφho subjektu, tak₧e menÜφ subjekty zφskßvajφ nßrok stejn² jako ty nejv∞tÜφ, co₧ m∙₧e bez jakΘhokoli regulativu vΘst k v∞tÜφmu rozÜi°ovßnφ politickΘho spektra, ne₧ jak plyne z p°irozenΘ nßzorovΘ a zßjmovΘ struktury ve°ejnosti. Slo₧enφ volebnφ kauce tak napomßhß k ustßlenφ standardnφho modelu struktury politick²ch sil v ╚eskΘ republice, nebo¥ m∙₧e zamezit ·Φasti politick²ch stran s minimßlnφ reprezentativnostφ a p°isp∞t ke zv²razn∞nφ fungovßnφ politick²ch subjekt∙ jako reprezentant∙ reßln²ch politick²ch proud∙. Co se t²Φe reprezentativnosti, ta musφ korelovat s p°im∞°enou mφrou stability a zßrove≥ pru₧nosti a akceschopnosti politickΘho systΘmu. Novß prßvnφ ·prava se nijak nedot²kß principu rovnΘho a p°φmΘho hlasovacφho prßva zajiÜ¥ujφcφho zßkladnφ "nepodkroΦitelnou" mφru reprezentativnosti. Na vhodnost pom∞ru kombinace t∞chto slo₧ek lze mφt r∙znΘ nßzory, polemika o nich se vÜak net²kß ·stavnosti. P°im∞°en² z°etel k jin²m funkcφm institutu voleb, ne₧ je reprezentativnost, nelze proto pova₧ovat za omezenφ politickΘ sout∞₧e. Jedin²m kritΘriem z∙stßvß mφra podpory voliΦ∙, ₧ßdnß kategorie subjekt∙ nenφ dop°edu zv²hodn∞na Φi znev²hodn∞na. Vzhledem k tomu, ₧e nßvrh skupiny poslanc∙ na zruÜenφ volebnφch kaucφ ┌stavnφ soud zamφtl nßlezem Φ. 161/1996 Sb. ze stejn²ch d∙vod∙, kterΘ nynφ uvßdφ navrhovatelΘ, je jejich nßvrh nep°φpustn² podle ustanovenφ º 35 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu.

K nßvrhu na zruÜenφ ustanovenφ º 85 v∞ty t°etφ volebnφho zßkona pro rozpor s Φl. 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny se v nßvrhu uvßdφ, ₧e toto ustanovenφ vyjad°uje vztah mezi po₧adavkem na volnou a rovnou sout∞₧ politick²ch stran vedoucφ k takovΘ skladb∞ zßkonodßrnΘho sboru, kterß v∞rn∞ odpovφdß v∙li voliΦ∙, a po₧adavkem na standardnφ strukturu politick²ch stran umo₧≥ujφcφ vznik funkΦnφ politickΘ v∞tÜiny v zßkonodßrnΘm sboru. Tento integraΦnφ stimul napomßhß k diferenciaci politick²ch sil a poΦtu politick²ch stran v zßkonodßrnΘm sboru, a tφm k zajiÜt∞nφ funkΦnosti a akceschopnosti parlamentnφho systΘmu. Je t°eba vzφt v ·vahu i skuteΦnost, ₧e zruÜenφm celΘ v∞ty t°etφ º 85 (a nikoliv pouze slov t²kajφcφch se dvouprocentnφ hranice zφskan²ch hlas∙) by byly posti₧eny vÜechny politickΘ subjekty bez rozdφlu, nebo¥ p°φsp∞vek na ·hradu volebnφch nßklad∙ by nebylo mo₧no vyplßcet. Tφm by vÜak pozbyl smyslu i cel² º 85. Zßv∞rem svΘho vyjßd°enφ Poslaneckß sn∞movna uvedla, ₧e p°i svΘm rozhodovßnφ o novΘm zn∞nφ tohoto ustanovenφ p°ihlΘdla k nßlezu ┌stavnφho soudu Φ. 243/1999 Sb., ve kterΘm ┌stavnφ soud doporuΦil hranici kolem 1 % zφskan²ch hlas∙ pro v²platu volebnφho p°φsp∞vku, jako₧ i k po₧adavk∙m na zajiÜt∞nφ funkΦnφho a akceschopnΘho parlamentnφho systΘmu a vß₧nosti volebnφch ·mysl∙ politick²ch stran, a z t∞chto d∙vod∙ se domnφvß, ₧e napadenΘ ustanovenφ je t°eba zachovat.

V.

┌stavnφ soud podle ustanovenφ º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. p°ezkoumal, zda zßkon Φ. 204/2000 Sb., kter²m byl zm∞n∞n volebnφ zßkon, zßkon Φ. 99/1963 Sb., obΦansk² soudnφ °ßd, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a zßkon Φ. 2/1969 Sb., o z°φzenφ ministerstev a jin²ch ·st°ednφch orgßn∙ stßtnφ sprßvy ╚eskΘ republiky, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, jφm₧ byl mimo jinΘ novelizovßn volebnφ zßkon v napaden²ch ustanovenφch, byl p°ijat v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem.

Z vyjßd°enφ obou komor Parlamentu, z t∞snopiseck²ch zprßv o 25. sch∙zi PoslaneckΘ sn∞movny, 3. volebnφ obdobφ, konanΘ dne 26. 5. 2000, a 20. sch∙zi Senßtu, 2. funkΦnφ obdobφ, konanΘ dne 23. 6. 2000, je z°ejmΘ, ₧e zßkon Φ. 204/2000 Sb. navrhla vlßda ╚eskΘ republiky. Zßkon byl p°ijat Poslaneckou sn∞movnou dne 26. 5. 2000, kdy₧ z p°φtomn²ch 163 poslanc∙ pro nßvrh hlasovalo 117, proti bylo 45. Dne 23. 6. 2000 pro nßvrh ve zn∞nφ postoupenΘm Poslaneckou sn∞movnou hlasovalo z p°φtomn²ch 79 senßtor∙ 40, proti bylo 38. Prezident republiky vyu₧il svΘho prßva danΘho mu ┌stavou v Φl. 50 odst. 1 a dne 26. 6. 2000 vrßtil zßkon PoslaneckΘ sn∞movn∞ s uvedenφm sv²ch v²hrad. Pro setrvßnφ na zßkonu hlasovalo na 26. sch∙zi dne 10. 7. 2000 ze 129 p°φtomn²ch poslanc∙ 124, 4 byli proti. Usnesenφ o setrvßnφ na zßkonu bylo uve°ejn∞no ve Sbφrce zßkon∙ pod Φ. 205/2000 Sb., zßkon byl vyhlßÜen pod Φ. 204/2000 Sb. v Φßstce 63 rozeslanΘ dne 14. 7. 2000.

┌stavnφ soud konstatuje, ₧e zßkon byl p°ijat a vydßn v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem.

VI.

Proto₧e nßvrh prezidenta republiky p°edchßzel nßvrhu skupiny senßtor∙, ┌stavnφ soud nßvrh senßtor∙ v Φßsti, kterß se shodovala s nßvrhem prezidenta republiky, usnesenφm ze dne 19. 9. 2000 Φj. Pl. ┌S 42/2000 -39, ve zn∞nφ opravnΘho usnesenφ ze dne 23. 10. 2000 Φj. Pl. ┌S 42/2000-47, podle ustanovenφ º 43 odst. 2 pφsm. b) a ustanovenφ º 43 odst. 1 pφsm. e) zßkona Φ. 182/1993 Sb., ve zn∞nφ zßkona Φ. 77/1998 Sb., odmφtl z d∙vodu p°ekß₧ky v∞ci zahßjenΘ s tφm, ₧e skupina senßtor∙ mß prßvo ·Φastnit se °φzenφ o d°φve podanΘm nßvrhu jako vedlejÜφ ·Φastnφk (º 35 odst. 2 v∞ta druhß za st°ednφkem zßkona Φ. 182/1993 Sb.). Nßvrh v jeho zbytku, tj. ohledn∞ ustanovenφ º 31 odst. 4 a º 85 v∞ty t°etφ volebnφho zßkona, ┌stavnφ soud usnesenφm ze dne 19. 9. 2000 Φj. Pl. ┌S 42/2000-34 v zßjmu hospodßrnosti °φzenφ podle º 63 zßkona Φ. 182/1993 Sb. a º 112 obΦanskΘho soudnφho °ßdu spojil ke spoleΦnΘmu °φzenφ.

1. Ustanovenφ º 27 v∞ta prvnφ,
ustanovenφ º 48 odst. 4,
ustanovenφ º 49 odst. 1 pφsm. b), c), d), odst. 3 pφsm. b), c), d),
ustanovenφ º 50 odst. 1, 2 a 3 volebnφho zßkona

º 27 v∞ta prvnφ:

Pro volby do PoslaneckΘ sn∞movny se na ·zemφ ╚eskΘ republiky vytvß°φ 35 volebnφch kraj∙, volebnφ kraje jsou stanoveny v p°φloze Φ. 1 k tomuto zßkonu.

º 48 odst. 4:

Nejni₧Üφ poΦet mandßt∙ ve volebnφm kraji je 4. P°ipadnou-li volebnφmu kraji mΘn∞ ne₧ 4 mandßty, p°id∞lφ se poΦet chyb∞jφcφch mandßt∙ postupn∞ z volebnφch kraj∙, kterΘ vykazujφ nejmenÜφ zbytky d∞lenφ. P°i rovnosti zbytk∙ rozhoduje los.

º 49 odst. 1 pφsm. b), c) a d), odst. 3 pφsm. b), c) a d):
º 49:
odst. 1:

Na podklad∞ zßpisu o v²sledku voleb v krajφch ╚esk² statistick² ·°ad zjistφ, kolik platn²ch hlas∙ celkem bylo odevzdßno pro ka₧dou politickou stranu, ka₧dΘ politickΘ hnutφ a ka₧dou koalici a dßle,pφsm. b):kterΘ koalice, slo₧enΘ ze 2 politick²ch stran, pop°. politick²ch hnutφ, zφskaly mΘn∞ ne₧ 10 procentpφsm. c):kterΘ koalice, slo₧enΘ ze 3 politick²ch stran, pop°. politick²ch hnutφ, zφskaly mΘn∞ ne₧ 15 procentpφsm. d):kterΘ koalice, slo₧enΘ z nejmΘn∞ 4 a vφce politick²ch stran, pop°. politick²ch hnutφ, zφskaly mΘn∞ ne₧ 20 procent z celkovΘho poΦtu platn²ch hlas∙.

odst. 3:

Zjistφ-li ╚esk² statistick² ·°ad, ₧e do skrutinia nepostupujφ alespo≥ 2 koalice nebo 1 koalice a 1 politickß strana nebo politickΘ hnutφ, anebo 2 politickΘ strany nebo politickΘ hnutφ, snφ₧φpφsm. b):u koalice podle odstavce 1 pφsm. b) hranici 10 procent na hranici 6 procentpφsm. c)u koalice podle odstavce 1 pφsm. c) hranici 15 procent na hranici 8 procent pφsm. d):u koalice podle odstavce 1 pφsm. d) hranici 20 procent na hranici 10 procent.

º 50 odst. 1, 2 a 3:
Odst. 1:

PoΦet platn²ch hlas∙ pro ka₧dou z politick²ch stran, politick²ch hnutφ a koalic, kterΘ postoupily do skrutinia, se v rßmci ka₧dΘho volebnφho kraje postupn∞ d∞lφ Φφsly 1,42; 2; 3 a dßle v₧dy Φφslem o jednu vyÜÜφm. VypoΦte se tolik podφl∙, kolik kandidßt∙ je uvedeno na hlasovacφm lφstku, nezapoΦφtßvajφ se vÜak kandidßti, kte°φ se kandidatury po zaregistrovßnφ kandidßtnφ listiny vzdali nebo byli odvolßni podle º 36. Hodnoty podφl∙ se vypoΦφtßvajφ a uvßd∞jφ na dv∞ desetinnß mφsta se zaokrouhlenφm nahoru.

Odst. 2:

VÜechny podφly vypoΦtenΘ podle odstavce 1 se se°adφ sestupn∞ podle velikostφ a uvede se seznam tolika podφl∙, kolik mandßt∙ volebnφmu kraji p°ipadlo podle º 48. V p°φpad∞ rovnosti 2 a vφce podφl∙ v tΘto °ad∞ je pro jeho po°adφ rozhodujφcφ poΦet hlas∙ pro politickou stranu, politickΘ hnutφ nebo koalici ve volebnφm kraji, a je-li i tento shodn², rozhodne o po°adφ podφlu los. Zßrove≥ s velikostφ podφlu se uvede i oznaΦenφ politickΘ strany, politickΘho hnutφ nebo koalice, kterß tohoto podφlu dosßhla.

Odst. 3:

Za ka₧d² podφl obsa₧en² v seznamu podle odstavce 2 se politickΘ stran∞, politickΘmu hnutφ nebo koalici p°ikß₧e 1 mandßt.

Podle Φl. 18 odst. 1 ┌stavy volby do PoslaneckΘ sn∞movny se konajφ tajn²m hlasovßnφm na zßklad∞ vÜeobecnΘho, rovnΘho a p°φmΘho volebnφho prßva, podle zßsad pom∞rnΘho zastoupenφ. Jak je uvedeno v Φl. 18 odst. 2 ┌stavy, volby do Senßtu se konajφ tajn²m hlasovßnφm na zßklad∞ vÜeobecnΘho, rovnΘho a p°φmΘho volebnφho prßva, podle zßsad v∞tÜinovΘho systΘmu. Z uvedenΘho tedy plyne, ₧e naÜe ┌stava rozliÜuje mezi "pom∞rn²m zastoupenφm" a "v∞tÜinov²m systΘmem". Jakkoli v Φl. 20 ┌stavy se stanovφ, ₧e dalÜφ podmφnky v²konu volebnφho prßva, organizaci voleb a rozsah soudnφho p°ezkumu stanovφ zßkon, je mimo jakoukoli pochybnost, ₧e se tak m∙₧e stßt jen v mezφch a hranicφch obou uveden²ch institut∙. Zde pro v∞tÜφ srozumitelnost pova₧uje ┌stavnφ soud za nutnΘ konstatovat, ₧e pom∞rn² a v∞tÜinov² princip p°edstavujφ dva odliÜnΘ principy politickΘho zastoupenφ usilujφcφ nalΘzt °eÜenφ odv∞kΘho problΘmu demokratick²ch systΘm∙ plynoucφho z nap∞tφ mezi pretendovanou vlßdou vÜeho lidu a pot°ebou zabezpeΦit optimßlnφ funkcionovßnφ tohoto systΘmu. Zatφmco k v²hodßm v∞tÜinovΘho zastoupenφ nßle₧φ mimo jinΘ, ₧e zabra≥uje fragmentaci stran a naopak podporuje jejich koncentraci, vytvo°enφ stabilnφ vlßdy, umo₧≥uje voliΦ∙m p°φmo rozhodnout, kterß politickß strana by m∞la tvo°it vlßdu, mφsto toho, aby nechal toto rozhodnutφ na koaliΦnφch jednßnφch po volbßch, nßle₧φ k v²hodßm pom∞rnΘho zastoupenφ mimo jinΘ, ₧e umo₧≥uje maximßlnφ reprezentaci vÜech nßzor∙ a zßjm∙ v parlamentu, zabra≥uje nadm∞rn²m politick²m v∞tÜinßm, podporuje tvorbu v∞tÜiny na zßklad∞ jednßnφ a kompromisu. Tyto ·Φinky jim p°ipisovanΘ oba dva zßkladnφ volebnφ systΘmy produkujφ pouze za urΦit²ch socißlnφch a politick²ch podmφnek, a proto i p°i hodnocenφ uveden²ch ·Φink∙ musφ b²t brßny v ·vahu specifickΘ socißlnφ a politickΘ podmφnky existujφcφ v r∙zn²ch zemφch.

Ji₧ v tΘto ·vodnφ Φßsti je t°eba rovn∞₧ zd∙raznit, ₧e ka₧d² socißlnφ pojem je prßv∞ touto svou socißlnφ povahou podroben procesu diferenciace. Tak kup°. nßhledy na to, co v∙bec lze chßpat pod pojmem demokracie, odliÜujφ se v °ad∞ p°φpad∙ v takovΘm stupni, ₧e jsou zcela divergentnφ. Ani pojem "pom∞rnΘ zastoupenφ" nelze proto spojovat s takov²mi atributy jako absolutnφ urΦitost, jedinß definovatelnost, ale naopak nutno jej chßpat a vyklßdat ve spojitosti s nevyhnutelnostφ procesu stßl²ch zm∞n, s oscilovßnφm na r∙zn²ch dφlcφch plynulΘho kontinua, a proto s pouhou mo₧nostφ p°ibli₧ovßnφ se tΘ Φi onΘ polaritnφ pozici. Jestli₧e poslΘze uvedenou pouhou mo₧nost aproximace ideßln∞ typickΘmu modelu pom∞rnΘho zastoupenφ uvedeme do souvislosti s procesem diferenciace a integrace, potom zdß se b²t zcela evidentnφ, co konstatoval ┌stavnφ soud ji₧ ve svΘm nßlezu z 2. 4. 1997 sp. zn. Pl. ┌S 25/96 (Φ. 88/1997 Sb.) Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ ┌stavnφho soudu, svazek 7, str. 251 a nßsl., toti₧, ₧e jistΘ omezenφ diferenciace p°i rozd∞lovßnφ mandßt∙ je nevyhnutelnΘ, a proto p°φpustnΘ. Smyslem hlasovßnφ je bezesporu diferenciace voliΦskΘho sboru. Cφlem voleb vÜak nenφ pouze vyjßd°enφ politickΘ v∙le jednotliv²ch voliΦ∙ a po°φzenφ jen diferencovanΘho zrcadlovΘho obrazu nßzorov²ch proud∙ a politick²ch postoj∙ voliΦ∙. Proto₧e je lid tΘ₧ vykonavatelem stßtnφ moci - p°edevÜφm prost°ednictvφm Parlamentu ╚eskΘ republiky - a proto₧e v²kon stßtnφ moci p°edpoklßdß schopnost p°ijφmat rozhodnutφ, musφ mφt volby a volebnφ systΘm na z°eteli i schopnost takovß rozhodnutφ na zßklad∞ v∙le v∞tÜiny p°ijφmat. Konsekventnφm proporcionßlnφm obrazem v²sledk∙ hlasovßnφ ve skladb∞ sn∞movny mohla by vzniknout politickß reprezentace rozÜt∞penß do v∞tÜφho poΦtu mal²ch skupin s rozmanit²mi zßjmy, co₧ by tvorbu v∞tÜiny znaΦn∞ ztφ₧ilo nebo ·pln∞ znemo₧nilo. V tΘ fßzi volebnφho procesu, v nφ₧ dochßzφ k rozd∞lovßnφ mandßt∙, se tedy st°etß s principem diferenciace princip integrace, nebo¥ z voleb mß vzejφt takovß sn∞movna, kterß sv²m slo₧enφm umo₧≥uje vznik politickΘ v∞tÜiny schopnΘ jak vytvo°it vlßdu, tak i vykonßvat zßkonodßrnou Φinnost, je₧ jφ dle ┌stavy p°φsluÜφ. Proto je z hlediska principu reprezentativnφ demokracie p°φpustnΘ zabudovat do volebnφho mechanismu samΘho urΦitΘ integraΦnφ stimuly tam, kde pro to existujφ zßva₧nΘ d∙vody, zejmΘna pak za p°edpokladu, ₧e neomezenou proporcionßlnφ soustavou dojde k rozt°φÜt∞nφ hlas∙ mezi velk² poΦet politick²ch stran, k bezb°ehΘmu "p°emno₧enφ" politick²chstran, a tφm k ohro₧enφ funkΦnosti a akceschopnosti, jako₧ i kontinuity parlamentnφho systΘmu. V tomto faktu tkvφ p°φpustnost existence omezovacφ klauzule, podmi≥ovanΘ vÜak v ka₧dΘm p°φpad∞ pouze zßva₧n²mi d∙vody, a ve fßzi stoupajφcφ hranice od∙vodnitelnΘ jen zvlßÜt∞ intenzivnφ zßva₧nostφ. ZvyÜovßnφ hranice omezovacφ klauzule nem∙₧e b²t neomezenΘ, tak₧e nap°. 10% klauzuli lze ji₧ pova₧ovat za takov² zßsah do proporcionßlnφho systΘmu, kter² ohro₧uje jeho demokratickou substanci.

K uvedenΘmu nßlezu ┌stavnφ soud v projednßvanΘ v∞ci dodßvß, ₧e je si dob°e v∞dom slo₧itosti socißlnφho a politickΘho d∞nφ, v n∞m₧ strukturovßnφ spoleΦnosti je provokovßno p∙sobenφm odst°ediv²ch, diferenciaΦnφch spoleΦensk²ch sil, nep°edstavujφcφch vÜak v socißlnφm procesu jeho jedinou konstituantu, ale zaznamenateln²ch v₧dy jen v antinomickΘm postavenφ v∙Φi vÜem "dost°ediv²m" integraΦnφm projev∙m. Stejn∞ jako tyto "dost°edivΘ" integraΦnφ prvky, staly-li by se jedin²m faktorem socißlnφho v²voje, by sv²m tlakem projevovan²m ve sm∞ru integrace a kooperace finßln∞ zruÜily vÜechny socißlnφ struktury, a p°ivedly by tak lidskou spoleΦnost ke tvaru nepohyblivΘho monolitu, takΘ naopak ne·m∞rnß dominance "odst°ediv²ch", diferenciaΦnφch, sil by lidskΘ d∞nφ p°em∞nila v rej jakoukoli komunikaci vyluΦujφcφch projev∙ nezp∙sobil²ch ani k nßznaku strukturßlnφ skladby. TakΘ v samotnΘm zßkladu strukturßlnφho principu je tedy obsa₧en polaritn∞ a korelativn∞ fundovan² substrßt zabra≥ujφcφ na jednΘ stran∞ ne·m∞rnΘ difuzi struktur, na druhΘ stran∞ vÜak i dosa₧enφ ji₧ ne·m∞rnΘho stupn∞ integrace. Proces diferenciace m∙₧e tak plnit svou zßkladnφ funkci hnacφ sφly a tv∙rΦφho elementu historickΘho v²voje a pokroku jen tehdy, realizuje-li se na p∙d∞ kontinua mezi krajnφmi tendencemi, jejich₧ funkΦnφ nap∞tφ vyluΦuje zaujφmßnφ extrΘmnφch pozic. TakΘ v politickΘ praxi pou₧φvan² model "pom∞rnΘho zastoupenφ" proto m∙₧e, a takΘ musφ, Φinit celou °adu koncesφ principu integrace, tak se vÜak m∙₧e dφt jen na urΦitΘm ·sekukontinua, kdy ke svΘmu ideßlnφmu typu z∙stßvß "p°ivrßcen", jin²mi slovy, kdy projevuje tendence se tomuto typu v jeho zßsadnφch aspektech alespo≥ p°ibli₧ovat. Podle nßzoru ┌stavnφho soudu vÜak v konkrΘtnφm p°φpad∞, tedy v projednßvanΘ v∞ci, zv²Üenφ poΦtu volebnφch kraj∙ na 35 (º 27 v∞ta prvnφ), stanovenφ nejni₧Üφho poΦtu mandßt∙ v kraji na 4 (º 48 odst. 4) a zp∙sob v²poΦtu podφl∙ a p°ikazovßnφ mandßtu pomocφ upravenΘ d'Hondtovy formule (º 50 odst. 1, 2, 3) p°edstavuje ve svΘm ·hrnu takovou koncentraci integraΦnφch prvk∙, je₧ ve sv²ch d∙sledcφch vede ji₧ k opuÜt∞nφ kontinua jeÜt∞ zp∙sobilΘho zaznamenßvat alespo≥ "p°ivrßcenφ" k modelu pom∞rnΘho zastoupenφ.

K takovΘmu zßv∞ru ┌stavnφ soud p°irozen∞ nemß k dispozici ₧ßdn² z prost°edk∙ exaktnφho m∞°enφ a zkoumßnφ, Φasto typick²ch pro p°φrodnφ v∞dy, a je proto, stejn∞ jako u socißlnφch pojm∙ a jev∙ v∙bec, odkßzßn spφÜe na takovΘ prost°edky, jak²mi jsou komparace, klasifikace, hodnocenφ apod. I takovΘ prost°edky mohou vÜak mφt spolehlivou vypovφdacφ schopnost, zejmΘna proto, ₧e v t∞chto p°φpadech nejde o zachycenφ urΦitΘho statickΘho bodu, ale celkovΘ dynamiky, na urΦitΘm kontinuu se projevujφcφ, tendence. V tomto sm∞ru, vychßzeje ze zprßvy ╚eskΘho statistickΘho ·°adu ze dne 28. 11. 2000 Φj. 1694/2000, lze porovnßnφm v²sledk∙ voleb do PoslaneckΘ sn∞movny v roce 1998 s v²sledky vypoΦten²mi dle novely volebnφho zßkona dovodit, ₧e ve volebnφch krajφch o celkovΘm poΦtu 35 by doÜlo k v²raznΘmu zv²Üenφ vstupnφho prahu umo₧≥ujφcφho zφskßnφ alespo≥ 1 mandßtu. K nejmenÜφmu zv²Üenφ tΘto p°irozenΘ uzavφracφ klauzule by doÜlo ve volebnφm kraji Liberec (10,49 %), Brno-m∞sto (10,78 %), zatφmco k jejφmu nejv∞tÜφmu zv²Üenφ ve volebnφch krajφch Ostrava-m∞sto (17,67 %), ┌stφ nad Labem (18,74 %), Teplice (18,87 %). V pr∙m∞ru, pokud jde o jednotlivΘ volebnφ kraje, je tak tato p°irozenß uzavφracφ klauzule vyjßd°ena v²Üφ 14,69 %. To vÜe vede ┌stavnφ soud k zßv∞ru, ₧e novela volebnφho zßkona v ustanovenφch º 27 v∞ty prvnφ, º 50 odst. 1, 2, 3, t²kajφcφch se poΦtu volebnφch kraj∙ a volebnφho d∞litele, stejn∞ jako ustanovenφ º 48 odst. 4, zavßd∞jφcφ nejni₧Üφ poΦet mandßt∙ ve volebnφm kraji na 4 - co₧ je v rozporu s principem rovnosti volebnφho prßva zakotven²m v Φl. 18 odst. 1 ┌stavy - uvßdφ, pokud jde o pom∞rnΘ zastoupenφ, do volebnφho procesu t²kajφcφho se voleb do PoslaneckΘ sn∞movny spφÜe ne₧ prvky pom∞rnΘho zastoupenφ prvky p°edstavujφcφ ve svΘm souhrnu ji₧ jak²si hybrid; s takov²m hybridem vÜak ┌stava nepoΦφtß, nebo¥ rozliÜuje pouze pom∞rnΘ zastoupenφ a v∞tÜinov² systΘm. Jestli₧e v systΘmu pom∞rnΘho zastoupenφ se stßvß irelevantnφ v∙le voliΦ∙ v rozsahu pohybujφcφm se v jednotliv²ch krajφch od 10,49 % do 18,87 %, tedy v pr∙m∞ru v rozsahu 14,69 %, potom podle nßzoru ┌stavnφho soudu tato skuteΦnost ji₧ evidentn∞ vypovφdß o zpochybn∞nφ v∙le samotnΘho suverΘna. Rozhodl-li se ·stavodßrce, pokud jde o volby do PoslaneckΘ sn∞movny, pro uplatn∞nφ pom∞rnΘho zastoupenφ, potom i p°i respektovßnφ integraΦnφch stimul∙ a d∙razu kladenΘm na funkΦnost demokratickΘho politickΘho systΘmu t°eba souΦasn∞ sledovat nezbytnost reflektovßnφ v∙le co mo₧nß nejvyÜÜφho poΦtu voliΦ∙. Jakkoli tedy zφskanΘ ·daje ╚eskΘho statistickΘho ·°adu se v tomto sm∞ru jist∞ v mnohΘm mohou jevit jako diskutabilnφ, nap°. proto, ₧e p°i volbßch v roce 1998 by voliΦ mohl reflektovat ·Φinky odliÜnΘ prßvnφ ·pravy, podle nßzoru ┌stavnφho soudu navzdory tomuto faktu mo₧nΘ diskutability ve svΘ podstat∞ jsou zcela evidentnφ v²pov∞dφ o existenci ji₧ konstatovanΘ zßkladnφ tendence k disfunkΦnφ a nep°φpustnΘ hypertrofii integraΦnφch prvk∙ v systΘmu pom∞rnΘho zastoupenφ, evidentnφ v²pov∞dφ nejen proto, ₧e p°i jak²chkoli volbßch nelze p°inejmenÜφm obdobnΘ situace vylouΦit, ale takΘ z toho d∙vodu, ₧e integraΦnφ tendence jsou v²razn∞ znßsobeny i upraven²m d'Hondtov²m systΘmem vyjßd°en²m v danΘm p°φpad∞ volebnφm d∞litelem 1,42. UrΦujφcφm momentem v systΘmu pom∞rnΘho zastoupenφ je toti₧ velikost volebnφch obvod∙, tak₧e jako na jednΘ stran∞, Φφm v∞tÜφ je obvod, tφm vφce se volebnφ v²sledek p°ibli₧uje principu proporcionality, na stran∞ druhΘ, Φφm menÜφ je volebnφ obvod, tφm v²razn∞ji se uveden² v²sledek tomuto principu ji₧ vzdaluje. Navφc je rovn∞₧ zcela evidentnφ, ₧e Φl. 18 ┌stavy mß na mysli prßv∞ globßlnφ efekt model∙ pom∞rnΘho zastoupenφ, toti₧ volbu PoslaneckΘ sn∞movny podle zßsad pom∞rnΘho zastoupenφ jako celku. Pokud by zßkonodßrce m∞l na mysli odliÜn² efekt, musel by Φl. 18 ┌stavy formulovat nikoli globßln∞ ("Volby do PoslaneckΘ sn∞movny se konajφ . . . podle zßsad pom∞rnΘho zastoupenφ."), ale musel by tento zßm∞r v²slovn∞ stanovit, kup°. jako Üpan∞lskß ·stava v Φl. 63 formulacφ, ₧e se volby provßd∞jφ v ka₧dΘm (jednotlivΘm) volebnφm obvodu podle systΘmu pom∞rnΘho zastoupenφ. Tφmto zp∙sobem Üpan∞lskß ·stava jasn∞ vyjßd°ila partikularizaci efektu pom∞rnΘho zastoupenφ pro ·Φely kombinace proporcionßlnφch a v∞tÜinov²ch prvk∙ p°i rozd∞lovßnφ mandßt∙ v jednotliv²ch obvodech, takovΘ °eÜenφ vÜak naÜe ┌stava neobsahuje.

Jen pro srovnßnφ je t°eba navφc konstatovat, ₧e obdobn∞ uva₧oval i bavorsk² ┌stavnφ soud ve svΘm rozhodnutφ ze dne 24. 4. 1992 Φj. Vf 5-V-92, v n∞m₧ mimo jinΘ uvedl, ₧e zßkladnφmu prßvu volebnφ rovnosti neodporuje, jestli₧e je provedeno rozd∞lenφ poslaneck²ch k°esel p°ipadajφcφch na volebnφ obvod podle Φl. 23 odst. 1 v∞ty druhΘ LWG a nynφ rozd∞len²ch do 7 volebnφch obvod∙. TakovΘ ustanovenφ o rozd∞lenφ se ale musφ orientovat na vyÜÜφ princip co mo₧nß nejidentiΦt∞jÜφ hodnoty ·sp∞chu ka₧dΘho volebnφho hlasu s cφlem p°ivodit slo₧enφ ZemskΘho sn∞mu podle proporcionßlnφho rozd∞lenφ mφst v celΘ zemi. Jestli₧e jsou k dispozici pro rozd∞lenφ k°esel v rßmci volebnφho obvodu r∙znΘ p°epoΦφtßvacφ metody, musφ se zßkonodßrce rozhodnout pro metodu, kterß se tomuto cφli co nejvφce p°ibli₧uje. Odd∞lenß aplikace d'Hondtovy metody nejvyÜÜφho poΦtu p°i rozd∞lovßnφ povinnΘho podφlu k°esel m∙₧e vΘst v jednotliv²ch volebnφch obvodech k znev²hodn∞nφm mal²ch stran po celΘ zemi a k v²sledku, jen₧ nenφ sluΦiteln² se zßkladnφm prßvem volebnφ rovnosti. Rozd∞lenφ poslaneck²ch mandßt∙ musφ zrcadlit co mo₧nß nejp°esn∞ji pom∞r sil stran zastoupen²ch v ZemskΘm sn∞mu podle poΦtu pro n∞ odevzdan²ch hlas∙ v celΘ zemi, p°iΦem₧ u ₧ßdnΘ strany by proto nem∞la vyplynout odchylka v∞tÜφ ne₧ 1 k°eslo. K tomu ┌stavnφ soud v projednßvanΘ v∞ci dodßvß, ₧e volebnφ d∞litel zaΦφnajφcφ podle ustanovenφ º 50 odst. 1 volebnφho zßkona Φφslem 1,42 znßsobuje tuto odchylku tak, ₧e u jednotliv²ch stran Φinφ n∞kolikanßsobek zmφn∞nΘho jednoho k°esla.

Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ jsou proto v bod∞ 1 uvedenß ustanovenφ º 27 v∞ty prvnφ, º 48 odst. 4, º 50 odst. 1, 2, 3 a na n∞ navazujφcφch p°φloh Φ. 1 a 2 volebnφho zßkona v rozporu s Φl. 1, 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny, Φl. 9 odst. 2 ┌stavy, jako₧ i Φl. 18 odst. 1 ┌stavy.

Pokud pak vÜak jde o napadenΘ ustanovenφ º 49 odst. 1 pφsm. b), c) a d) a odst. 3 pφsm. b), c) a d), t°eba zd∙raznit, ₧e o tvorb∞ koalicφ ┌stava neobsahuje ₧ßdnΘ v²slovnΘ ustanovenφ, upravuje ji teprve volebnφ zßkon. ┌stava v Φl. 5 zakotvuje princip volnΘ sout∞₧e politick²ch stran, Listina v Φl. 22 pou₧φvß pojem "politick²ch sil". Zßkonodßrce p°i stanovenφ v²Üe uzavφracφ klauzule pro koalice politick²ch stran, pop°. politick²ch hnutφ v podstat∞ uplat≥uje metodu souΦtu 5 procent p°ipadajφcφch na ka₧dou jednotlivou politickou stranu nebo politickΘ hnutφ, kterou opouÜtφ teprve v p°φpad∞ koalice vφce ne₧ 4 politick²ch stran, pop°. politick²ch hnutφ, nebo¥ uzavφracφ klauzule pro 4 a vφce t∞chto stran Φi hnutφ Φinφ v₧dy nejv²Üe 20 procent z celkovΘho poΦtu platn²ch hlas∙. Podle nßzoru ┌stavnφho soudu nelze sice vylouΦit mo₧nost ·Φelovosti tohoto ustanovenφ, nebo¥ zßkonodßrce, pokud v∙bec upravuje mo₧nost uzavφrat volebnφ koalice, zpravidla by souΦasn∞ m∞l sm∞°ovat i k vytvo°enφ podmφnek pro jistΘ zmφrn∞nφ hranice 5 % stranßm schopn²m vstoupit do koalice s jin²mi - tak₧e v tomto sm∞ru se jevφ p°ipuÜt∞nφ volebnφch koalicφ v novele volebnφho zßkona bez souΦasnΘho zmφrn∞nφ podmφnek pro jejich ·Φast na rozd∞lovßnφ mandßt∙ jako nefunkΦnφ - existence tΘto p°φpadnΘ ·Φelovosti zßkonodßrcova zßm∞ru vÜak st∞₧φ m∙₧e vΘst k zßv∞ru o jeho proti·stavnosti. Tak kup°. Spolkovß republika N∞mecko v ustanovenφ º 27 svΘho volebnφho zßkona (Bundeswahlgesetz-BWG ve zn∞nφ z 20. 4. 1998) nep°ipouÜtφ mo₧nost tvorby volebnφch koalicφ, nebo¥ strany se voleb mohou z·Φast≥ovat pouze jednotliv∞. TakΘ v rakouskΘm volebnφm zßkonu z roku 1992 (Nationalrats Wahlordnung Nr 471/1992) je vy₧adovßno odliÜujφcφ oznaΦenφ strany (º 43), p°iΦem₧ ze zßkona vypl²vß, ₧e v praxi se jφ rozumφ politickß strana. Zisk mandßt∙ koalicemi nenφ v tomto zßkon∞ v²slovn∞ upraven. Volebnφ koalice nejsou upraveny ani v Ma∩arskΘ republice a v Nizozemsku, kde kandidßtnφ listiny p°edklßdajφ politickΘ strany. V Estonsku, kde politickΘ strany vyu₧φvaly mo₧nost vytvo°it koalici pro p°ekonßnφ 5 procent uzavφracφ klauzule pro dalÜφ kolo p°id∞lovßnφ mandßt∙ a v parlamentu se okam₧it∞ rozd∞lily a vytvo°ily samostatnΘ parlamentnφ frakce, tato skuteΦnost vedla k novelizaci zßkona o volbßch a k zßkazu volebnφch koalic. Naproti tomu kup°. v PolskΘ republice mohou kandidßtnφ listiny p°edklßdat i volebnφ koalice, kdy₧ neexistuje v∙bec omezenφ pro poΦet subjekt∙ sdru₧en²ch v koalici. Uzavφracφ klauzule Φinφ u volebnφ koalice 8 procent. Ve SlovenskΘ republice byla novelou Φ. 223/1999 Z. z. zavedena uzavφracφ klauzule 10 procent pro 4 a vφce stran.

Uveden², by¥ jen struΦn², p°ehled legislativnφ ·pravy volebnφ koalice v jin²ch stßtech tedy naznaΦuje, ₧e tyto stßty odliÜn∞ reflektujφ tu Φi onu strßnku ·Φelovosti problΘmu, jin²mi slovy, ₧e jeho °eÜenφ ponechßvajφ na zßkonodßrci, jen₧ je p°irozen∞ vßzßn minimßln∞ v²Üφ uzavφracφ klauzule pro 1 politickou stranu. Vzhledem k nespornΘ existenci heterogenie t∞chto ·Φel∙, sledovan²ch jednotliv²mi politick²mi silami, lze proto podle nßzoru ┌stavnφho soudu toto napadenΘ ustanovenφ st∞₧φ pova₧ovat za proti·stavnφ.

2. Ustanovenφ º 31 odst. 4 volebnφho zßkona

Politickß strana, politickΘ hnutφ nebo koalice p°ipojφ ke kandidßtnφ listin∞ potvrzenφ o slo₧enφ kauce 40 000 KΦ. Kauce se sklßdß ve vÜech volebnφch krajφch, v nich₧ politickß strana, politickΘ hnutφ nebo koalice podßvß kandidßtnφ listinu, a to na zvlßÜtnφ ·Φet, kter² nejpozd∞ji 72 dn∙ p°ede dnem voleb z°φdφ u ╚eskΘ nßrodnφ banky okresnφ ·°ad v sφdle kraje. Okresnφ ·°ad v sφdle kraje vrßtφ do 1 m∞sφce po vyhlßÜenφ v²sledk∙ voleb politickΘ stran∞, politickΘmu hnutφ nebo koalici slo₧enou kauci, pokud politickß strana, politickΘ hnutφ nebo koalice postoupila do skrutinia (º 49). ┌roky z kaucφ a Φßstky, kterΘ se nevracejφ, jsou p°φjmem stßtnφho rozpoΦtu.

Otßzkou volebnφch kaucφ se v souvislosti s tehdy platn²m ustanovenφm º 35 volebnφho zßkona zab²val ┌stavnφ soud ji₧ ve svΘm nßlezu z 15. 5. 1996 sp. zn. Pl. ┌S 3/96, vyhlßÜenΘm pod Φ. 161/1996 Sb., Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ ┌stavnφho soudu, svazek 5, str. 315 a nßsl. ┌veden² nßlez byl zp∙sobem svΘho p°ijetφ hraniΦnφ, p°iΦem₧ prßv∞ v takov²ch, rozdφlnost nßzor∙ reflektujφcφch, p°φpadech lze pova₧ovat za zcela p°irozen² a z rßmce ·stavnosti se nijak nevymykajφcφ jev, jestli₧e po uplynutφ vφce ne₧ 4,5 roku se v∞c m∙₧e jevit v pon∞kud jinΘm sv∞tle, zejmΘna doÜlo-li v tomto ΦasovΘm obdobφ k socißlnφm zm∞nßm, kup°. vyznaΦujφcφm se siln²m tlakem ve sm∞ru integraΦnφch stimul∙. ┌stavnφmu soudu se v souΦasnosti jevφ jako relevantnφ prßv∞ to, co bylo uvedeno v odliÜn²ch stanoviscφch n∞kolika soudc∙ k ji₧ konstatovanΘmu nßlezu. Jde p°edevÜφm o zßkladnφ nßzor, ₧e toto ustanovenφ je v rozporu s ┌stavou a Listinou, nebo¥ je povinnostφ stßtu, aby stranßm, kterΘ byly zßkonn²m zp∙sobem zaregistrovßny, umo₧nil ·Φast na volbßch do Parlamentu a zajistil plnou realizaci Φl. 5 ┌stavy. Stanovenφ kaucφ zavßdφ a priori diskriminaci tφm, ₧e n∞kter²m stranßm znemo₧≥uje zavedenφm majetkov²ch (finanΦnφch) podmφnek, aby se ·Φastnily voleb, kterΘ jsou rozhodujφcφ a nejsledovan∞jÜφ scΘnou sout∞₧e politick²ch stran, a prokßzaly mφru p°φzn∞ voliΦ∙. Podmφnky registrace politick²ch subjekt∙ jsou dßny zßkonem a v dob∞ p°ed volbami nelze z prßvnφho aspektu konstruovat ·vahy o reprezentativnosti stran. Zp∙sobilost strany plnohodnotn∞ se ·Φastnit sout∞₧e politick²ch sil by m∞la b²t prov∞°ovßna jen v rßmci registraΦnφho procesu podle zßkona Φ. 424/1991 Sb., o sdru₧ovßnφ v politick²ch stranßch a v politick²ch hnutφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙. Stupe≥ reprezentativnosti je potom vyjßd°en prßv∞ volbami a jejich v²sledky. ┌ΦinnΘ integraΦnφ stimuly jsou v systΘmech pom∞rnΘho zastoupenφ zalo₧eny na tzv. omezovacφch klauzulφch, je₧ majφ tu p°ednost, ₧e neomezujφ princip volnΘ sout∞₧e politick²ch stran ve volbßch a uplatnφ se a₧ ve fßzi rozd∞lovßnφ mandßt∙, tedy potΘ, co byla ukonΦena volnß sout∞₧ a byly zjiÜt∞ny v²sledky hlasovßnφ. Volebnφ kauce jsou naproti tomu preventivnφm a apriornφm opat°enφm, kterΘ omezuje "a limine" volnou sout∞₧, a k tomu jeÜt∞ finanΦnφmi pßkami, kterΘ do voleb nepat°φ. Smysl a funkce volebnφ kauce majφ navφc svΘ specifickΘ odliÜnosti v systΘmu pom∞rnΘho zastoupenφ, kter² platφ pro volby do PoslaneckΘ sn∞movny, a jinΘ v souvislosti s v∞tÜinov²m systΘmem platn²m pro volby do Senßtu. Tyto specifickΘ rysy jsou spjaty s odliÜnou charakteristikou obou volebnφch systΘm∙, z nich₧ prvnφ je zalo₧en p°edevÜφm na principu v²b∞ru a diferenciace a na zßkladnφm hodnotovΘm kritΘriu proporcionality reprezentace politick²ch sil v∙Φi poΦtu jimi zφskan²ch hlas∙, zatφmco druh² zd∙raz≥uje v²znam volebnφ diferenciace jako v²chodisko pro politickou integraci ve prosp∞ch vyjßd°enΘ v∞tÜiny. Vzhledem k tomu zahraniΦnφ zkuÜenosti ze zemφ, kterΘ uplat≥ujφ systΘm pom∞rnΘho zastoupenφ a je₧ se opφrajφ o p∞tiprocentnφ omezovacφ klauzuli, nepodporujφ zavedenφ volebnφ kauce ani v nßznaku. Jako p°φklad lze uvΘst stßty, jako jsou Belgie, Dßnsko, N∞mecko, èv²carsko, èvΘdsko, Norsko, Finsko, èpan∞lsko, Portugalsko a dalÜφ, kterΘ volebnφ kauce neznajφ. Tato absence volebnφch kaucφ v systΘmech pom∞rnΘho zastoupenφ nenφ ₧ßdnou nahodilostφ, ale je logick²m d∙sledkem celkovΘ funkce tohoto typu volebnφho mechanismu v systΘmu reprezentativnφ demokracie.

Zßkonem p°edepsanß pen∞₧itß Φßstka je navφc v rozporu s obecn∞ chßpan²m v²znamem, jako₧ i sprßvn∞ ustßlen²m pojmem oznaΦovßna jako kauce, aΦkoli v danΘm p°φpad∞ ve vztahu politickß strana - stßt oΦividn∞ o kauci nejde. K podstatn²m nßle₧itostem kauce toti₧ nßle₧φ p°edevÜφm urΦit² (zpravidla smluvnφ) prßvnφ vztah na stran∞ jednΘ a dostateΦn∞ z°eteln∞ vyjßd°enß povinnost (zßvazek) na stran∞ druhΘ, p°iΦem₧ na stran∞ zavßzanΘho musφ existovat objektivnφ a reßlnß mo₧nost zßvazek ze smluvnφho (jemu obdobnΘho) prßvnφho vztahu plynoucφ splnit tak, aby kup°. v oblasti ve°ejnΘho prßva (v²konu ve°ejnΘ moci) si stßt (·°ad) "uklßdßnφm kaucφ neusnad≥oval sv∙j ·kol na vrub obΦan∙". Ani jednΘ z t∞chto zßsadnφch podmφnek "kauce" ulo₧enß volebnφm zßkonem nevyhovuje. P°edn∞ v uva₧ovan²ch souvislostech mezi politickou stranou (koalicφ) a stßtem nejde o prßvnφ vztah (tφm mΘn∞ smluvnφ), nebo¥ - posuzovßno ·stavnφmi aspekty - nßle₧φ k prvo°ad²m povinnostem stßtu, aby p°i v²b∞ru svΘ politickΘ reprezentace vytvo°il sout∞₧φcφm politick²m stranßm takovΘ podmφnky, aby i jim bylo umo₧n∞no dosßhnout ·stavn∞ p°edpoklßdanΘho cφle. Naproti tomu - p°φkazem ┌stavy - je politick²m stranßm v zßsad∞ ulo₧ena jedinß povinnost, toti₧ aby ve svΘm ·silφ o zφskßnφ podφlu na stßtnφ moci respektovaly "zßkladnφ demokratickΘ principy a odmφtaly nßsilφ jako prost°edek k prosazovßnφ sv²ch cφl∙" (Φl. 5 ┌stavy). Jin²mi slovy, je-li politick² systΘm republiky zalo₧en (mimo jinΘ) na volnΘ sout∞₧i politick²ch stran respektujφcφch demokratickΘ uspo°ßdßnφ stßtu, pak zde ji₧ ·stavn∞ nenφ jin²ch p°ekß₧ek, kterΘ by mohly (m∞ly) politick²m stranßm v ·Φasti na volebnφm soupe°enφ brßnit, a to tφm spφÜe, jestli₧e tyto strany ji₧ proÜly filtrem dan²m zßkonem o sdru₧ovßnφ v politick²ch stranßch a v politick²ch hnutφch (zßkon Φ. 424/1991 Sb.).

Podle nßzoru ┌stavnφho soudu je proto ustanovenφ º 31 odst. 4 volebnφho zßkona v rozporu s ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky, a to s Φl. 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny.

3. Ustanovenφ º 85 v∞ty t°etφ volebnφho zßkona

PolitickΘ stran∞, politickΘmu hnutφ nebo koalici, kterß ve volbßch zφskala nejmΘn∞ 2 procenta z celkovΘho poΦtu platn²ch hlas∙, bude za ka₧d² odevzdan² hlas ze stßtnφho rozpoΦtu uhrazeno 30 KΦ. TakΘ v tomto p°φpad∞ se obdobnou v∞cφ zab²val ┌stavnφ soud v nßlezu z 13. 10. 1999 sp. zn. Pl. ┌S 30/98, vyhlßÜenΘm pod Φ. 243/1999 Sb., Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ ┌stavnφho soudu, svazek 16, str. 27 a nßsl. ┌stavnφ soud rozhodoval vzhledem k tehdy platnΘmu zn∞nφ º 85, podle kterΘho politickΘ stran∞ nebo koalici, kterß ve volbßch zφskala nejmΘn∞ t°i procenta z celkovΘho poΦtu platn²ch hlas∙, bude za ka₧d² odevzdan² hlas ze stßtnφho rozpoΦtu uhrazeno 90 KΦ. Ji₧ jen letmΘ srovnßnφ d°φve platnΘho a novelizovanΘho zn∞nφ ukazuje p°edevÜφm na to, ₧e doÜlo k v²raznΘmu snφ₧enφ v tΘto souvislosti poskytovanΘho stßtnφho p°φsp∞vku. ┌stavnφ soud je si v∞dom toho, ₧e o ·stavnosti tohoto ustanovenφ bylo rozhodovßno v situaci, kdy ve volebnφm zßkon∞ byly zakotveny volebnφ kauce, je₧ v projednßvanΘ v∞ci vÜak byly zruÜeny. V uvedenΘm nßlezu bylo vÜak vysloveno, co lze pova₧ovat za relevantnφ, ₧e p°esto₧e v zemφch EvropskΘ unie neexistujφ volebnφ kauce, je i sama hranice pro poskytnutφ p°φsp∞vku na ·hradu volebnφch nßklad∙ posuzovßna kriticky. Tak nap°. v N∞mecku byla v²Üe 2,5 % zφskan²ch hlas∙ shledßna Spolkov²m ·stavnφm soudem proti·stavnφ a novou ·pravou º 18 zßkona o politick²ch stranßch byla snφ₧ena na 0,5 % pro spolkovΘ a 1 % hlas∙ pro zemskΘ volby. Spolkov² ·stavnφ soud ve svΘm rozhodnutφ (Entscheidungen, sv. 24, s. 300, 339 n.) prohlßsil, ₧e zßkonodßrce sice smφ v²platu volebnφho p°φsp∞vku uΦinit odvislou od zφskßnφ jistΘho minimßlnφho poΦtu hlas∙, avÜak hranici 2,5 % oznaΦil za proti·stavnφ, nebo¥ je v rozporu s principem rovn²ch volebnφch Üancφ politick²ch stran. Princip volnΘ sout∞₧e politick²ch stran zahrnuje pojmov∞ povinnost stßtu respektovat rovnost Üancφ t∞chto stran z hlediska prßvnφ ·pravy podmφnek tΘto sout∞₧e a ·pravy nßrok∙ pro jejφ ·Φastnφky, nebo¥ jde v podstat∞ o aplikaci obecnΘ zßsady rovnosti garantovanΘ jak ·stavnφmi, tak mezinßrodnφmi akty. Procentußlnφ omezenφ pro v²platu p°φsp∞vku na ·hradu volebnφch nßklad∙ politick²ch stran nesmφ b²t produktem libov∙le nebo vhodnosti posuzovanΘ pouze z hlediska zßjm∙ etablovan²ch stran. I pro ╚eskou republiku proto platφ, ₧e zßkonodßrce musφ p°i ·pravßch v oblasti tvorby politickΘ v∙le respektovat, ₧e mu jsou na tomto poli vytyΦeny zvlßÜt∞ ·zkΘ meze a ₧e je mu odep°eno ka₧dΘ diferencovanΘ zachßzenφ se stranami, jeho₧ podkladem nenφ d∙vod mimo°ßdnΘ zßva₧nosti. Smyslem volebnφho p°φsp∞vku nesmφ b²t omezenφ volnosti volebnφ sout∞₧e, ale zajiÜt∞nφ jejφ vß₧nosti. Nejde o nßstroj dalÜφ integrace, ale prost∞ o zjiÜ¥ovßnφ, zda nßvrhy a programy p°edlo₧enΘ k volb∞ jsou vß₧n∞ mφn∞ny, zda se orientujφ v²hradn∞ na volebnφ ·sp∞ch, a nikoli na jinΘ cφle. Spolkov² ·stavnφ soud SRN nap°. v²slovn∞ konstatoval, ₧e podφl 0,5 % hlas∙ jako d∙kaz vß₧nosti snah ve volebnφm boji postaΦφ a Φinφ zbyteΦn²m ov∞°ovßnφ podle jin²ch kritΘriφ. Vzhledem k t∞mto a dalÜφm okolnostem dosp∞l ┌stavnφ soud v p°edchozφm nßlezu k zßv∞ru, ₧e vazba p°φsp∞vku na ·hradu volebnφch nßklad∙ na zφskßnφ nejmΘn∞ t°φ procent z celkovΘho poΦtu platn²ch hlas∙ ve volbßch do PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky sv²m rozsahem a zejmΘna takΘ s p°ihlΘdnutφm k dalÜφm omezenφm, jimi₧ jsou postihovßny politickΘ strany, kterΘ zφskaly mΘn∞ ne₧ p∞t, resp. t°i procenta hlas∙, p°esahuje nezbytnou mφru pot°ebnou ke zjiÜt∞nφ vß₧nosti volebnφch ·mysl∙ stran a zasahuje do rovnosti Üancφ politick²ch stran ve volebnφ sout∞₧i. V tomto souhrnu finanΦnφch postih∙ se pro n∞kterΘ z nich stßvß ·Φast ve volbßch nefinancovateln²m luxusem. ┌stavnφ soud v zßv∞ru podotknul, ₧e je v∞cφ ·vahy Parlamentu ╚eskΘ republiky, zda mß b²t pro volby PoslaneckΘ sn∞movny p°i existenci volebnφch kaucφ ponechßna tΘ₧ i urΦitß hranice, kup°. kolem 1 % zφskan²ch hlas∙ jako d∙kaz vß₧nosti volebnφch ·mysl∙ stran, a tφm i podmφnka pro v²platu p°φsp∞vku na ·hradu volebnφch nßklad∙.

Vezme-li se tedy v ·vahu zejmΘna skuteΦnost, ₧e napaden²m ustanovenφm byla v²Üe ·hrady za ka₧d² odevzdan² hlas snφ₧ena z 90 KΦ na 30 KΦ, mß ┌stavnφ soud za to, ₧e ani snφ₧enφ hranice ze t°φ procent na dv∞ procenta nem∙₧e v kontextu vÜech relevantnφch okolnostφ nic zm∞nit na oprßvn∞nosti zßv∞ru vyslovenΘho v p°edchozφm nßlezu ┌stavnφho soudu, toti₧ ₧e citovanΘ ustanovenφ je (a to i po jeho novelizaci) v rozporu s Φl. 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny, kter²₧to nßlez zßkonodßrcem nebyl zjevn∞ respektovßn.

Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ ┌stavnφ soud ustanovenφ º 27 v∞ty prvnφ, º 48 odst. 4, º 50 odst. 1, 2 a 3 a p°φloh Φ. 1 a 2 volebnφho zßkona pro jejich rozpor s Φl. 1, 5 ┌stavy, Φl. 22 Listiny, Φl. 9 odst. 2 a Φl. 18 odst. 1 ┌stavy, ustanovenφ º 31 odst. 4 citovanΘho zßkona pro jeho rozpor s Φl. 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny, º 85 v∞ty t°etφ volebnφho zßkona pro jeho rozpor s Φl. 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny zruÜil dnem vyhlßÜenφ nßlezu ve Sbφrce zßkon∙, zatφmco jinak, pokud jde o ustanovenφ º 49 odst. 1 pφsm. b), c) a d), odst. 3 pφsm. b), c) a d) volebnφho zßkona, nßvrh zamφtl. Vzhledem k tomu, ₧e tφmto nßlezem bylo zruÜeno ustanovenφ º 31 odst. 4 volebnφho zßkona t²kajφcφ se slo₧enφ volebnφch kaucφ, rozhodl ┌stavnφ soud podle ustanovenφ º 70 odst. 3 zßkona Φ. 182/1993 Sb., ₧e vyhlßÜenφm nßlezu ve Sbφrce zßkon∙ souΦasn∞ pozb²vß platnosti i vyhlßÜka Ministerstva financφ Φ. 268/2000 Sb., kterou se stanovφ bli₧Üφ podmφnky zp∙sobu slo₧enφ a vrßcenφ kauce v souvislosti s konßnφm voleb do Parlamentu ╚eskΘ republiky, a to v Φßstech ustanovenφ t²kajφcφch se kaucφ pro volby do PoslaneckΘ sn∞movny.

┌stavnφ soud je si v∞dom toho, ₧e s ohledem na provedenΘ derogace a takΘ s p°ihlΘdnutφm k tomu, ₧e n∞kterß ustanovenφ novely m∞la nab²t ·Φinnosti a₧ 1. ledna 2002, vznikß situace, kterß, nemß-li dojφt k obtφ₧n²m interpretaΦnφm spor∙m, vy₧aduje aktivnφ Φinnost zßkonodßrc∙, tedy v duchu nßlezu ┌stavnφho soudu p°ijetφ takov²ch ·prav volebnφho zßkona, kterΘ umo₧nφ provedenφ voleb bez problΘm∙.

Tento nßlez je vykonateln² dnem jeho vyhlßÜenφ ve Sbφrce zßkon∙.

P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.

Podle º 14 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, zaujali odliÜnß stanoviska