Za nejstarÜφho praprad∞deΦka prvnφch poΦφtaΦ∙ je pova₧ovßn abakus, poΦφtacφ pom∙cka zalo₧enß na systΘmu korßlk∙ , kterΘ na tyΦkßch Φi ₧lßbcφch klou₧ou nahoru a dol∙. Evropan si p°i pohledu na abakus nejspφÜ vzpomene na svß d∞tskß lΘta a prvnφ poΦφtadlo.

Vznik abakusu je skryt kdesi v ÜerΘm dßvnov∞ku - snad se objevil n∞kdy p°ed p∞ti tisφci lety v MalΘ Asii, odkud se postupem doby rozÜφ°il na v²chod. Pozd∞ji se abakus objevuje v ╪ecku a ╪φm∞. Slovo abakus oznaΦovalo desku, kterß byla rozd∞lena na n∞kolik sloupc∙, ve kter²ch byly r∙znΘ p°edm∞ty (oblßzky, mince, kuliΦky ap.). Jejich p°eskupovßnφ z jednoho sloupce do druhΘho p°edstavovalo zßkladnφ matematickΘ operace.

Pozd∞ji byl abakus zdokonalen abacisty (uΦenci zßpadoevropskΘ Ükoly matematiky v letech 1000-1200 n.l.). ╚φn∞ je abakus znßm od 13. stoletφ pod jmΘnem "suan - pΓna" a je tvo°en t°inßcti sloupci se dv∞ma korßlky naho°e (ty znamenajφ nebe) a p∞ti korßlky dole (reprezentujφcφmi zemi). Existujφ jeÜt∞ dalÜφ dv∞ jeho modifikace - japonskß a ruskß.

Japonci abakus p°evzali asi v 17. stoletφ, pojmenovali ho "soro­ Ban" a mφrn∞ si ho p°izp∙sobili - mß jednadvacet sloupc∙ s jednφm korßlkem naho°e a Φty°mi dole. Ruskß verze abakusu se jmenuje "sΦot" a pracuje se systΘmem deseti korßlk∙ v deseti rovnob∞₧n²ch °adßch.

Abakus je na DßlnΘm V²chod∞ stßle populßrnφ - uΦφ se s nφm poΦφtat d∞ti ve Ükolßch v rßmci povinnΘ Ükolnφ v²uky a na mnoha mφstech se jeÜt∞ zcela b∞₧n∞ pou₧φvß v praxi. Jen pro zajφmavost v roce 1946 se utkal Japonec Kiyoshu Matzukai, pou₧φvajφcφ abakus, s elektronick²m poΦφtaΦem a po dvou dnech p°esv∞dΦiv∞ vyhrßl.