Asi by bylo podivnΘ, kdybych se na tomto mφst∞ nezmφnil o snad nejvÜe-strann∞jÜφmu um∞lci, v∞dci a vynßlezci vÜech dob. Leonardo da Vinci byl takΘ jednφm z t∞ch, kte°φ se pokouÜeli p°ijφt na kloub zßhad∞ mechanickΘ kalkulaΦky a dß se °φci, ₧e sv²m zp∙sobem byl i ·sp∞Ün². Podle jeho poznßmek a nßΦrtk∙ byl dokonce p°ed t°iceti lety jeden takov² p°φstroj sestaven.
DalÜφ mechanickou kalkulaΦku vynalezl v
roce 1623 Wilhelm Schickard. Zdß se nicmΘn∞, ₧e byly postaveny pouze dva
prototypy, a ty se v souΦasnΘ dob∞ nachßzejφ neznßmo kde. Zachovala se
pouze dokumentace a nßΦrtky.
┌sp∞Ün∞jÜφ byl Francouz Blaise
Pascal, kter² vyrobil vlastnφ mechanickou kalkulaΦku
v roce 1642, kdy mu bylo pouh²ch devatenßct let. UΦinil tak pr² kv∙li svΘmu
otci, kter² byl v²b∞rΦφm danφ a trßvil celΘ dny ·morn²m sΦφtßnφm dlouhatßnsk²ch
sloupc∙ Φφsel. Pascal svou kalkulaΦku o rozm∞rech p°ibli₧n∞ 51x10x7,5 cm
zhotovil z kovu. S osmi Φφselnφky se pohybovalo pomocφ jakΘsi jehly. Byla
schopna pouze sΦφtat a odΦφtat, jakΘkoli dalÜφ operace nezvlßdala. Roku 1649 dostal
Pascal krßlovskΘ privilegium na v²robu. Bylo vyrobeno
asi padesßt r∙zn²ch exemplß°∙, kterΘ dnes v∞tÜinou slou₧φ coby
exponßty ve v²znamn²ch muzeφch (nap°. 1 exemplß° se nachßzφ v Zwingeru).
Pascala nßsledoval n∞meck² filozof
matematik Gottfried Wilhelm von Leibniz, kter² v roce 1694 jeho vynßlez,
s pomocφ p∙vodnφch poznßmek a nßΦrtk∙, zdokonalil, tak₧e jeho tzv. krokov²
kalkulßtor umo₧≥oval krom∞ sΦφtßnφ a odΦφtßnφ takΘ nßsobenφ, d∞lenφ a
druhou odmocninu. Leibniz toho dosßhl, kdy₧ nahradil p∙vodnφ jednoduchΘ
plochΘ ozubenΘ kolo, kterΘ bylo srdcem celΘho mechanismu, ozuben²m vßlcem.
Tento vßlec, na kterΘm byly umφst∞ny kovovΘ kolφΦky v podstat∞ stejn²m
zp∙sobem jako nap°. u flaÜinetu, reprezentoval jak²si pevn² program, kter²
se m∞nil s v²m∞nou tohoto vßlce. Tento systΘm nebyl p°ekonßn tΘm∞° do
druhΘ poloviny 19. stoletφ.
Prvnφ opravdu hromadn∞ vyrßb∞nou a pou₧φvanou kalkulaΦku vynalezl v roce 1820 Thomas de Colmar.
Tento p°φstroj, naz²van² Aritmometr, um∞l Φty°i
zßkladnφ matematickΘ operace - sΦφtßnφ, odΦφtßnφ, nßsobenφ a d∞lenφ. Vyrßb∞l
se v mnoha variantßch a dφky svΘ vÜestrannosti byl hojn∞ pou₧φvßn a₧ do
prvnφ sv∞tovΘ vßlky. MechanickΘ kalkulßtory (nap°. kalkulßtory znaΦky Merchant,
kterΘ pou₧φvaly za druhΘ sv∞tovΘ vßlky ameriΦtφ v∞dci pracujφcφ na v²voji
atomovΘ pumy) se udr₧ely jak ve v²rob∞, tak i v praxi a₧ do Üedesßt²ch
let tohoto stoletφ, kdy byly nahrazeny nejd°φve elektrick²mi kalkulaΦkami
a poslΘze elektronick²mi poΦφtaΦi.