12. kv∞tna 1941, s ΦßsteΦnou podporou N∞meckΘho v²zkumnΘho ·stavu pro letectvφ a nßmo°nictvo, dokonΦuje Zuse sv∙j digitßlnφ programov² automat V3, pozd∞ji p°ejmenovßn na Z3, prvnφ fungujφcφ programovateln² kalkulßtor na sv∞t∞, kter² pracoval naprosto bezchybn∞. Pracuje s Φφsly s plovoucφ desetinnou Φßrkou, kterΘ majφ a₧ Φtrnßctibitovou mantisu, sedmibitovΘ exponenty a znamΘnkov² bit. Jeho pam∞¥ obsßhne 64 t∞chto Φφsel, na co₧ pot°ebuje p°es 1400 relΘ kterß fungovala jako bistabilnφ spφnacφ prvky, dalÜφch 1200 jich je v aritmetickΘ a °φdφcφ jednotce. Hodnoty Φφsel byly vklßdßny dekadicky pomocφ klßvesnice. Jako v²stup dat byly vypoΦtenΘ v²sledky zobrazeny na sv∞telnΘm poli. PoΦφtaΦovß program byl nad∞rovßn na filmovΘm pßsku, tvo°enΘm kinofilmem. Rozv∞tvenφ programovΘho procesu nebyla zatφm mo₧nß. Vedle Φty° zßkladnφch poΦetnφch operacφ (sΦφtßnφ, odΦφtßnφ, nßsobenφ a d∞lenφ) ovlßdal poΦφtaΦ nßsobenφ pevn∞ dan²mi faktory a urΦovßnφ kvadratick²ch ko°en∙. Z3 zvlßdß t°i a₧ Φty°i souΦty za sekundu, na nßsobenφ, d∞lenφ a urΦenφ ko°en∙ kvadratickΘ rovnice pot°ebuje t°i a₧ p∞t vte°in. Je velice diskutabilnφ, zda si v∙bec zaslou₧φ oznaΦenφ prototyp - se svou malou pam∞tφ se v∙bec nehodφ na °eÜenφ rovnic, kv∙li n∞mu₧ se p∙vodn∞ N∞meck² v²zkumn² ·stav anga₧oval. . Zuse postavil sv∙j poΦφtaΦ ponejvφce ze star²ch telefonnφch relΘ a r∙znΘho starΘho materißlu. Ihned po ukonΦenφ Z3 zaΦal Zuse pracovat na v²voji novΘho poΦφtaΦe - modelu Z4.