V Φervenci 1958 p°iÜel Jack St. Clair Kilby z Texas Instruments s nßpadem vyrobit jednolitou souΦßstku z kousku k°emφku - tzv. integrovan² obvod (IO). Nazßvisle na Kilbym konstatoval u₧ AngliΦan G. W. A. Dummer z Royal Radar Establishment, ₧e objev tranzistoru a stav polovodiΦovΘ techniky v budoucnosti umo₧nφ, aby elektronickΘ p°φstroje byly vyrßb∞ny bez vodφcφch spoj∙ jako masivnφ celky. Podle Dummerova mφn∞nφ by sa takov²to celek mohl sklßdat z mnoha vrstev polovodiΦov²ch materißl∙, s funkcemi izolaΦnφch, vodiv²ch, usm∞r≥ovacφch, zesilovacφch nebo tΘ₧ pasivnφch prvk∙. Spojenφ jednotliv²ch elektrick²ch funkcφ do celistvΘho obvodu by se dalo uskuteΦnit tak, ₧e by r∙znΘ vrstvy byly slo₧eny z r∙zn²ch pßsem. Rozvinula se spoluprßce mezi Royal Radar Establishment a britskou firmou Plessey, aby Dummerovy myÜlenky byly uskuteΦn∞ny. Na zßklad∞ tΘto spoluprßce vznikl roku 1957 prvnφ model, kter² se podobal Kilbyho konstrukci, ani₧ vÜak dosahoval po₧adovan²ch technick²ch kvalit.

Kilby byl toho mφn∞nφ, ₧e pro integrovanΘ obvody jsou vhodnΘ jedin∞ polovodiΦe a ₧e tedy pasivnφ stavebnφ prvky (odpory a kondenzßtory) misφ b²t zhotoveny z tΘho₧ materißlu jako aktivnφ prvky (tranzistory). Poklßdal za smysluplnΘ, aby jednotlivΘ prvky obvodu byly sestaveny p°φmo na Φipu, a aby tφmto zp∙sobem byly integrovßny do obvodu, kter² by byl schopen funkce. V °φjnu 1958 tak zhotovil prvnφ Φip, kter² na germaniovΘ destiΦce dlouhΘ asi jeden centimetr a tenΦφ ne₧ pßrßtko obsahoval p∞t souΦßstek - germanidov² mesatranzistor, odpory a kondenzßtory. Kilbymu pomohlo p°i v²voji jeho Φipu takΘ to, ₧e r∙znΘ firmy u₧ p°ed lety stßly o mo₧nost vyrßb∞t diskrΘtnφ odpory a kondenzßtory z polovodiΦ∙. Kilby ohlßsil integrovan² polovodiΦov² obvod k patentovßnφ Φty°i m∞sφce po zhotovenφ svΘho prvnφho Φipu.

Kilbyho ochrannΘ prßvo vÜak bylo zpochybn∞no, nebo¥ mezitφm vynalezl AmeriΦan Robert Noyce, pracujφcφ pro spoleΦnost Fairchild Semiconductor, postup, jak navzßjem spojovat stavebnφ prvky Φipu jeÜt∞ mnohem jednoduÜÜφm zp∙sobem - technikou tzv. planßrnφ dif∙ze. Noyce vyvinul vÜechny zßkladnφ prvky technologie hromadnΘ v²roby Φip∙. Vyvinul fotomasku a fotolitografii, pasivaci polovodiΦov²ch povrch∙, napa°ovßnφ kovov²ch odpor∙ a kovov²ch spojovacφch kontakt∙.

V roce 1964 Gordon Moore formuloval domn∞nku, ₧e kapacita integrovan²ch obvod∙ se ka₧d²ch 12 a₧ 18 m∞sφc∙ zdvojnßsobφ. Tento postulßt veÜel pozd∞ji ve znßmost jako tzv. Moore∙v zßkon a zatφm opravdu platφ. Robert Noyce a Gordon Moore si nicmΘn∞ pravd∞podobn∞ velice padli do oka, proto₧e se v roce 1968 pustili do spoleΦnΘho podnikßnφ a zalo₧ili Intel Corporation.

Odpov∞∩ na otßzku kdo vynalezl integrovan² obvod - zda Kilby, Φi Noyce - z∙stßvß dodnes otev°enß. NejvyÜÜφ soud USA vÜak p°iznal ochrannΘ prßvo na tento v²robek Noycemu.