DalÜφm krokem vp°ed po vynßlezu obecnΘho Φipu byl nßvrh na prvnφ programovateln² Φip, kter² v roce 1969 u IBM vypracoval Marcian (Ted) Hoff. Tento Φip byl pozd∞ji, jako 4bitov² procesor pro kalkulaΦky, vyrßb∞n pod nßzvem Intel 4004. Data zpracovßval na Φty°ech bitech, ale jeho instrukce m∞ly dΘlku 8 bit∙. Datovß pam∞¥ (1 kB) a programovß pam∞¥ (4 kB) byly odd∞lenΘ. Obsahoval takΘ 16 4bitov²ch nebo 8 8bitov²ch registr∙. P∙vodnφ typ 4004 (46 instrukcφ) byl po n∞kolika vylepÜenφch (nap°φklad 60 instrukcφ, 8 kB programovΘ pam∞ti atd.) nabφzen pod oznaΦenφm Intel 4040.

Podle dneÜnφch m∞°φtek byl Intel 4004 velice primitivnφ - obsahoval pouh²ch 2 300 tranzistor∙, jeho taktovacφ kmitoΦet byl 740 kHz a provßd∞l asi 60 tisφc v²poΦt∙ za sekundu. Hlavnφ v²znam Intelu 4004 spoΦφvß v tom, ₧e byl schopen p°ijφmat instrukce a provßd∞t na zßklad∞ dat jednoduchΘ operace. Zatφmco p°edtφm musel b²t ka₧d² Φip ke svΘmu specifickΘmu poslßnφ ji₧ vyroben, te∩ mohl b²t vyroben a pozd∞ji k p°φsluÜnΘmu ·Φelu naprogramovßn pouze jedin² typ mikroprocesoru. To ovÜem samoz°ejm∞ znamenalo bou°livou invazi mikroprocesor∙ do vÜednφho ₧ivota ohromnΘho mno₧stvφ lidφ. Nßhle se "mikroprocesorov²mi st°evy" chlubily mikrovlnnΘ trouby, televize i automobily s elektronick²m vst°ikovßnφm paliva.

Ve stejnΘm roce (tj. 1969) Intel oznßmil, ₧e vyvinul 1 kB Φip RAM, kter² m∞l podstatn∞ v∞tÜφ kapacitu n∞₧ kterßkoli p°edtφm vyrobenß pam∞¥.