ZaΦßtek dokumentu  V sedmdesßt²ch letech ji₧ byly poΦφtaΦe opravdu dobrΘ - jen₧e taky p°φsluÜn∞ drahΘ a pro b∞₧nΘho u₧ivatele v podstat∞ nedostupnΘ. Ale vzhledem k tomu, ₧e v²voj procesor∙ naÜt∞stφ "nezamrznul", se poΦφtaΦe neustßle zlepÜovaly. A tak doÜlo k tomu, ₧e n∞kdo vymyslel osmibitov² procesor (podle Üφ°ky datovΘ sb∞rnice) a vÜe bylo najednou jinak. Osmibity ovlßdly osmdesßtß lΘta.

ZaΦßtek dokumentu  Dφky vyu₧itφ tohoto "lacinΘho" procesoru v poΦφtaΦφch nßhle poklesla jejich dosud tΘm∞° neskuteΦnß cena na snesitelnou ·rove≥ a netrvalo dlouho a osmibitovΘ poΦφtaΦe se zaΦaly lavinovit∞ Üφ°it. Byly urΦeny p°evß₧n∞ pro pou₧itφ v domßcnosti, ale obΦas byly pou₧φvßny i pro n∞kterΘ Velice znßmΘ OlympijskΘ hry pr∙myslovΘ aplikace (v∞tÜinou °φzenφ r∙zn²ch stroj∙, menÜφ databßze a podobn∞). Ale opravdov²m t∞₧iÜt∞m jejich vyu₧itφ byly hry. Najednou se ka₧d², pokud toho byl alespo≥ minimßln∞ schopen, sna₧il napsat sv∙j vlastnφ program - od seΦtenφ dvou Φφsel p°es v²poΦet kvadratickΘ rovnice a₧ t°eba po perfektnφ st°φleΦku. A vÜichni, a¥ u₧ n∞jakou hru napsali Φi nenapsali, hrßli jako o ₧ivot.

ZaΦßtek dokumentu  Jako vstupnφ medium se u t∞chto poΦφtaΦ∙ v∞tÜinou pou₧φval kazetov² magnetofon, pozd∞ji se objevila i nekoneΦnß pßska (microdrive) a jeÜt∞ pozd∞ji takΘ disketovß jednotka o kapacit∞ a₧ 360 kB. Kazetov² magnetofon byl zßrove≥ v²hodou i nev²hodou - nev²hodnΘ bylo relativn∞ dlouhΘ Φekßnφ, ne₧ se nahraje hra (to byly doby - nahrßnφ pr∙m∞rnΘ hry trvalo t°eba i p∞t minut), nebo slo₧itΘ se°izovßnφ magnetofonovΘ hlavy Üroubovßkem, ale v²hodou oproti tomu bylo pom∞rn∞ snadnΘ kopφrovßnφ. SoftwarovΘ, mo₧nß spφÜe hernφ, pirßtstvφ jen kvetlo.

ZaΦßtek dokumentu  V p°evß₧nΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ byly osmibity vybaveny n∞kterou z variant jazyka BASIC. Pou₧φvali ho p°edevÜφm zaΦßteΦnφci (tento jazyk byl jednoduch², avÜak v mnoha variantßch nedostaΦujφcφ a programßtory uΦφcφ nekvalitnφ praktiky - nap°φklad svΘvolnΘ nedodr₧ovßnφ strukturovanΘho p°φstupu). Nebo byl pou₧φvßn pro nep°φliÜ slo₧itΘ projekty, kde nebyly pot°eba ₧ßdnΘ jemn∙stky - ty se tak °eÜily nap°φklad volan²mi podprogramy ve strojovΘm k≤du. Existovalo mnoho variant tohoto jazyka - jmenujme nap°φklad BASIC-G, ten byl urΦen pro vytvß°enφ her a grafick²ch aplikacφ, Φi Turbo BASIC (ataristΘ, vzpomφnßte?).

ZaΦßtek dokumentu  A kterΘ poΦφtaΦe °adφme mezi tyhle osmibitovΘ zßzraky? Z t∞ch neznßm∞jÜφch zahraniΦnφch to byl p°edevÜφm Sinclair ZX Spectrum, kter² se stal opravdovou legendou - takΘ pro n∞j dnes existuje ·dajn∞ nejv∞tÜφ poΦet emulßtor∙, p°es sedm desφtek. DalÜφ znaΦky nenφ t°eba zdlouhav∞ p°edstavovat - Atari, Commodore, Sord... Z naÜφ provenience si zcela jist∞ vzpomenete na IQ 151 (dokonce existovala varianta s dv∞mi osmipalcov²mi disketov²mi mechanikami), PMD 85 Φi vcelku kvalitnφ Didaktik Gama.