I kdy₧ rychlost poΦφtaΦe MARK I. byla malß a rovn∞₧ pam∞¥ovß kapacita byla nφzkß, dostal Aiken zakßzku financovanou americkou vlßdou a firmou IBM, k tomu, aby sv∙j poΦφtaΦov² koncept vyvφjel. A proto v Φervenci 1947 dokonΦujφ Aiken a jeho t²m Harward Mark II., mohutn² programovateln² kalkulßtor, kter² celkem obsahuje kolem 13 000 relΘ - pou₧φvß je jak ve sv²ch padesßti registrech, tak i v aritmetick²ch jednotkßch. Harvard Mark II. sice jeÜt∞ pracoval na elektromechanickΘm principu, ale Aiken si byl jist, ₧e podstatnΘho zv²Üenφ rychlosti poΦφtßnφ lze dosßhnout pouze pomocφ elektronick²ch za°φzenφ.

      Hned nßsledujφcφ m∞sφc, v srpnu 1947, byl uΦin∞n prvnφ oficißlnφ zßznam o tom, ₧e se v poΦφtaΦi objevil "brouk" (bug). Jeden z technik∙ toti₧ naÜel v Harward Mark II. spßlenou m∙ru, kterou pravd∞podobn∞ p°ilßkalo teplo a sv∞tlo z elektronek, a sv∞domit∞ o tom sepsal podrobnou zprßvu dopln∞nou i p°ilo₧en²mi poz∙statky nebohΘ m∙ry. ZßbavnΘ na tΘto p°φhod∞ je, ₧e pojem "brouk" se p°edtφm u₧ jako oznaΦenφ chyby v poΦφtaΦi b∞₧n∞ pou₧φval.