SouΦasn∞ s pronikßnφm poΦφtaΦ∙ do stßle dalÜφch a dalÜφch obor∙ p°ib²valo i programovacφch jazyk∙. V podstat∞ co obor, to programovacφ jazyk. Nenφ se snad Φemu divit, ₧e se velmi zßhy objevily hlasy volajφcφ po "·klidu" tohoto nepo°ßdku. 60. lΘta se tedy vyznaΦujφ tφm, ₧e se objevily prvnφ univerzßlnφ jazyky a prvnφ normy pou₧φvan²ch jazyk∙.

      Spojenφm vlastnostφ Fortranu, Algolu a Cobolu a p°idßnφm n∞kter²ch nov²ch rys∙ vznikl v roce 1964 u IBM nep°φliÜ poda°en² (minimum reßlnΘ sφly p°i obrovskΘm rozsahu definice) jazyk PL/I. Nabφdl mo₧nost nestandardnφho zpracovßnφ v²jimeΦn²ch situacφ za b∞hu programu, paralelnφho zpracovßnφ vstupnφch a v²stupnφch operacφ a prßce s ukazateli.

      Algol 68 A. Wijngaardena byl dalÜφm pokusem o univerzßlnφ jazyk. Asi nejd∙le₧it∞jÜφ byla myÜlenka "ortogonality" - jazyk se mß sklßdat z malΘho mno₧stvφ zßkladnφch prost°edk∙ a pravidel pro jejich systematickΘ kombinovßnφ a nem∞l by obsahovat nßhodnß omezenφ. Dßle se v tomto jazyce objevilo paralelnφ programovßnφ a zßkladnφ prost°edky pro synchronizaci proces∙ (semafory), prßci s ukazateli, °φzenφ alokace pam∞ti, atd. Algol 68 se trochu "rozjel" a₧ ve druhΘ polovin∞ 70. let, nikdy se vÜak opravdu nerozÜφ°il.

      RozÜφ°enφm Algolu 60 o prost°edky pro objektovΘ programovßnφ vznikl pom∞rn∞ t∞₧ko srozumiteln² jazyk Simula 67 (O.J. Dahl a K. Nygaard) urΦen² p°edevÜφm pro diskrΘtnφ simulace. Tento jazyk znal pouze dynamickΘ objekty, se kter²mi se pracovalo pomocφ referencφ. Nepou₧φvanΘ objekty ruÜila automatickß sprßva pam∞ti (garbage collector). Prvn∞ se zde tΘ₧ objevily t°φdy, d∞diΦnost, virtußlnφ programovßnφ Φi prost°edky pro manipulaci se seznamy.