ZaΦßtek dokumentu  Mainframe computery sice vznikly ji₧ p°ed n∞jakou dobou, ale stßle v praxi fungujφ a jeÜt∞ chvφli s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ fungovat budou. A co to mainframe computer vlastn∞ je? ┌pln∞ nejobecn∞ji lze °φci, ₧e je to asi nejv²konn∞jÜφ dostupnß univerzßlnφ v²poΦetnφ technika. OvÜem za kvalitu se platφ a nev²hodou je, ₧e se mnohΘ p°ednosti t∞chto poΦφtaΦ∙ samoz°ejm∞ velice v²razn∞ promφtajφ i do jejich ceny - mainframy jsou ze vÜech poΦφtaΦov²ch kategoriφ nejdra₧Üφ. To se t²kß vÜech jejich slo₧ek - hardwaru, softwaru, po₧adavk∙ na prost°edφ i nßrok∙ na jejich obsluhu. Mainframy mohou zajiÜ¥ovat souΦasnou prßci stovek i tisφc∙ u₧ivatel∙, a to prost°ednictvφm terminßl∙ nebo p°ipojenφ po sφti. NejΦast∞ji se pou₧φvajφ jako hlavnφ systΘmy pro centrßlnφ databßze ve spoust∞ velk²ch spoleΦnostφ, a to i navzdory obecnΘmu trendu p°evßd∞t firemnφ databßze na minipoΦφtaΦe a lokßlnφ sφt∞ na bßzi PC (tzv. downsizing). Tato nßhradnφ °eÜenφ jsou samoz°ejm∞ cenov∞ dostupn∞jÜφ, ale mainframy zcela nenahradφ asi nikdy. Mo₧nß jste se ji₧ n∞kdy v poΦφtaΦovΘ terminologii setkali s pojmem "mission critical" p∙vodn∞ pou₧φvan²m v kosmonautice. Znamenß "₧ivotn∞ d∙le₧it²" a objevil se prßv∞ v souvislosti se sßlov²mi poΦφtaΦi, respektive s jejich databßzov²mi aplikacemi, kterΘ jsou pro tu kterou firmu natolik d∙le₧itΘ, ₧e by jejich ztrßta Φi znep°φstupn∞nφ mohla zp∙sobit i jejφ krach.

 ZaΦßtek dokumentu  SßlovΘ poΦφtaΦe nejsou na rozdφl od v∞tÜiny ostatnφch poΦφtaΦ∙ vestav∞ny do jedinΘ sk°φn∞, ale v∞tÜinou se sklßdajφ z v∞tÜφho poΦtu subsystΘm∙, kterΘ plnφ r∙znΘ ·lohy. Tyto subsystΘmy (typicky se mezi n∞ °adφ procesory, moduly RAM, komunikaΦnφ systΘmy a diskovΘ a pßskovΘ jednotky) b²vajφ mezi sebou propojeny kabely vyroben²mi z m∞d∞n²ch vodiΦ∙ nebo optick²ch vlßken. S poΦφtaΦem samotn²m u₧ivatelΘ komunikujφ prost°ednictvφm terminßl∙, p°φpadn∞ poΦφtaΦ∙ PC terminßly emulujφcφch, p°ipojen²ch na °adiΦe terminßl∙. Ty jsou potom p°ipojeny k zßkladnφ jednotce. P°φstup po telefonnφch linkßch zajiÜ¥uje p°ed°azen² procesor. Sφ¥ovΘ p°φpojky jsou reaizovßny prost°ednictvφm p°φdavn²ch °adiΦ∙ p°ipojen²ch takΘ k p°ed°azenΘmu procesoru. Ohromn² v²kon a zßvratnou rychlost t∞chto poΦφtaΦ∙ "mß na sv∞domφ" v∞tÜφ poΦet firemnφch procesor∙, rychlΘ diskovΘ jednotky a rychlΘ p°enosovΘ cesty mezi vÜemi prvky poΦφtaΦe. Charakteristick²m znakem Tak takto vypadal sßl se sßlov²m poΦφtaΦem mainfram∙ jsou takΘ diskovΘ subsystΘmy odolnΘ proti poruchßm, nadbyteΦnΘ (redundantnφ) procesory a datovΘ cesty. Vnit°nφ pam∞ti b²vajφ v p°evß₧nΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ v∞tÜφ n∞₧ 256 MB, u ipiekov²ch systΘm∙ se m∙₧e jednat a₧ o gigabajty pam∞ti RAM. Kapacita disk∙ se m∞°φ na stovky GB, v²jimkou vÜak nejsou ani disky o celkovΘ kapacit∞ v∞tÜφ ne₧ tisφc GB, tedy v∞tÜφ ne₧ TB. Hornφ hranici mainfram∙ (v²konnostnφ, rychlostnφ a samoz°ejm∞ i cenovou) tvo°φ tzv. superpoΦφtaΦe, kterΘ se v∞tÜinou pou₧φvajφ ke zcela specißlnφm ·Φel∙m vy₧adujφcφm miliardy v²poΦt∙ za sekundu, jak²m je nap°φklad p°edpov∞∩ poΦasφ. Kategorie sßlov²ch poΦφtaΦ∙ existuje dokonce u₧ tak dlouho, ₧e mohl vzniknout cel² nezßvisl² poΦφtaΦov² pr∙mysl, kter² dodßvß "konektorov∞ kompatibilnφ" jednotky, p°ed°azenΘ procesory a dalÜφ souΦßsti, kterΘ lze p°ipojit k systΘmu p°es b∞₧nΘ adaptΘry. Nenφ v²jimkou, ₧e celkovß cena sßlov²ch poΦφtaΦ∙ dosßhne statisφc∙ a₧ milion∙ dolar∙. NejrozÜφ°en∞jÜφ mainframy vyrßbφ firma IBM. Jejich Ükßla se pohybuje od modelu 4381, kter² rozm∞rem p°φliÜ nep°evyÜuje n∞kterΘ v∞tÜφ minipoΦφtaΦe a obslou₧φ jen n∞kolik set u₧ivatel∙, a₧ po °adu 390, je₧ zabφrß cel² sßl a zvlßdß tisφce u₧ivatel∙. DalÜφmi v²robci mainfram∙ jsou i spoleΦnosti Amdahl, Fujitsu a DEC. V²robou superpoΦφtaΦ∙ se zab²vajφ nap°φklad firmy Cray a Control Data Corporation (CDC).

ZaΦßtek dokumentu  OperaΦnφ systΘmy sßlov²ch poΦφtaΦ∙ jsou velice modulßrnφ, lze je tedy na principu stavebnice dßle podle libosti a pot°eby rozÜi°ovat. SubsystΘmy operaΦnφch systΘm∙ zajiÜ¥ujφ p°id∞lovßnφ Φasu procesor∙, komunikaci s diskov²mi a pßskov²mi pam∞¥mi a interakci u₧ivatel∙ s centrßlnφm poΦφtaΦem. Zßkladnφ vrstvy operaΦnφho systΘmu jsou pouze Φßsti celku a jedinΘ, co poskytujφ, jsou systΘmovΘ slu₧by. DalÜφ systΘmov² software (od IBM nebo jin²ch nezßvisl²ch producent∙) realizuje rozhranφ mezi u₧ivateli a aplikacemi na poΦφtaΦi. Na p°φstup u₧ivatel∙ a bezpeΦnost dat dohlφ₧φ specißlnφ bezpeΦnostnφ software. U mainfram∙ IBM jsou pou₧φvßny dva vφce·lohovΘ a vφceu₧ivatelskΘ operaΦnφ systΘmy taktΘ₧ od IBM, a to systΘm VM obvykle pro ni₧Üφ a st°ednφ systΘmy a r∙znΘ verze MVS (MVS/XA, MVS/ESA) pro st°ednφ a velkΘ systΘmy. UnixovskΘ aplikace dovoluje na strojφch IBM zpracovßvat verze systΘmu AIX. Co se t²Φe DEC, pak je prvo°ad²m operaΦnφm systΘmem VAX/VMS stejn∞ jako u minipoΦφtaΦ∙. Pro °adu 9000 lze alternativn∞ pou₧φt i firemnφ variantu Unixu znßmou pod nßzvem ULTRIX.

 ZaΦßtek dokumentu  SßlovΘ poΦφtaΦe vy₧adujφ klimatizovanΘ prost°edφ s konstantnφ teplotou a vlhkostφ vzduchu, zdvojenΘ podlahy (pod nimi vede slo₧itß kabelß₧ a zßrove≥ slou₧φ i jako odpru₧enφ ot°es∙ zp∙soben²ch t°eba prochßzejφcφm Φlov∞kem) a v∞tÜinou i specißlnφ chladicφ za°φzenφ (chladicφm mΘdiem v∞tÜiny v∞tÜφch poΦφtaΦ∙ tΘto kategorie nenφ vzduch, ale voda). To je d∙vodem, proΦ se sßlovΘ poΦφtaΦe naz²vajφ zrovna sßlovΘ - jsou umis¥ovßny "na sßly", tedy do zvlßÜtnφch odd∞len²ch mφstnostφ, p°φpadn∞ i do samostatn²ch budov. Mainframy se dßle vyznaΦujφ extrΘmnφmi nßroky na technick² personßl. V²jimkou u velkΘ firmy nenφ ani celΘ v²poΦetnφ st°edisko Φi odd∞lenφ informaΦnφch systΘm∙. O hladk² provoz systΘmu se starß celß "horda" lidφ - systΘmovφ programßto°i, specialistΘ na komunikaΦnφ sφt∞, operßto°i, systΘmovφ analytici a aplikaΦnφ programßto°i. Z v²Üe uvedenΘho je tedy patrnΘ, ₧e sßlovΘ poΦφtaΦe by byly opravdu drah²m konφΦkem. Ale nezoufejte, mainframy nejsou jedin²m druhem poΦφtaΦ∙, kter² se na zem∞kouli vyskytuje.