Roku 1987 v rßmci zßkladnφho v²zkumnΘho programu N∞meckΘ spoleΦnosti pro v²zkum, °eÜili v∞deΦtφ pracovnφci v²voj optickΘho poΦφtaΦe. Tento nov² druh poΦφtaΦ∙ by mohl v blφzkΘ budoucnosti nahradit dosavadnφ v²poΦetnφ techniku. Zßkladnφm materißlem elektroniky dneÜnφch poΦφtaΦ∙ je k°emφk. Jeho elektrickΘ vlastnosti umo₧≥ujφ v²robu souΦßstek, v nich₧ dochßzφ k jejich p°epφnßnφ z vodivΘho stavu do stavu nevodivΘho. Z ohromnΘho poΦtu takov²ch p°epφnaΦ∙ se pak vytvß°ejφ logickΘ obvody. Optoelektronika pou₧φvß sv∞teln²ch p°epφnaΦ∙, kterΘ k p°epφnßnφ nepou₧φvajφ toku elektron∙, n²br₧ toku foton∙, kter² je tΘ₧ nosiΦem informacφ.

      Ji₧ v roce 1990 americkß firma AT&T Bell Laboratories vyrobila prvnφ Φφslicov² optick² procesor na sv∞t∞. Uvnit° ka₧dΘho poΦφtaΦe je umφst∞n maliΦk² ädirigent" naz²van² procesor, kter² koordinuje Φinnost poΦφtaΦov²ch systΘm∙. Mikroprocesor je vlastn∞ zmenÜenß varianta centrßlnφho nervovΘho systΘmu ₧ivoΦich∙, proto₧e koordinuje a °φdφ komplikovanß elektronickß za°φzenφ äorganismu" poΦφtaΦe. To, co jsou schopny ud∞lat elektrony, mohou vykonat i sv∞telnΘ paprsky. Z tΘto myÜlenky vychßzeli optoelektronici, kdy₧ vyvφjeli procesor, kter² vyu₧φvß svazk∙ sv∞teln²ch paprsk∙. V ka₧dΘm ze Φty° blok∙ ·daj∙ jsou umφst∞ny dv∞ laserovΘ diody, kterΘ imitujφ neviditelnΘ infraΦervenΘ zß°enφ. Tyto paprsky potom p°echßzejφ p°es 32 optick²ch relΘ, kterß v d∙sledku elektronickΘho °φzenφ bu∩ propouÜt∞jφ, nebo nepropouÜt∞jφ sv∞tlo (prßv∞ tak jako tranzistor). ╚ty°i bloky ·daj∙ jsou navzßjem spojeny optick²mi ΦoΦkami a maskovacφmi clonami (podobn∞ jako elektrickß vedenφ). Podle nßzoru v∞dc∙ m∙₧e optick² procesor pracovat a₧ tisφckrßt rychleji ne₧ elektronick². Ka₧d² svazek sv∞tla probφhß procesorem 250 000krßt za sekundu, p°iΦem₧ v₧dy vykonß jednu operaci. Tento °φdφcφ prvek pot°ebuje jen velmi mßlo energie a mß i tu v²hodu, ₧e m∙₧e spolupracovat s b∞₧n²mi elektronick²mi procesory. Lze p°edpoklßdat, ₧e 4-5 let se zaΦnou vÜeobecn∞ pou₧φvat jen poΦφtaΦe sestrojenΘ z optick²ch dφl∙.