Nainstalovali jste si Linux a zdĂ se vĂm, âe mĂte na disku nâjak moc divn²ch adresĂ°â, ve kter²ch je spousta jin²ch divn²ch adresĂ°â? Nepropadejte panice! SystÎm adresĂ°â na *NIXech1 je totiâ postaven na trochu odliâŁnÎ filozofii neâ v DOSu. Shrnâme si nejvâtâŁĎ rozdĎly.
Toto °eâŁenĎ mĂ svÎ v²hody i nev²hody. Namodelujme si nĂsledujĎcĎ situaci. MĂte na svÎm poÎŚĎtaÎŚi jeden pevn² disk rozdâlen² na dva oddĎly a pouâĎvĂte DOS. VâŁe je v po°Ădku dokud k vĂm nep°Ďjde vĂ⣠kolega (°Ďkejme mu t°eba Pepa) se sv²m diskem, âe chce od vĂs nâjakĂ data. Vy p°ipojĎte Pepâv disk do svÎho poÎŚĎtaÎŚe a po nabootovĂnĎ zjistĎte, (Pro ost°ĎlenÎho DOSistu âĂdnĂ novina) âe tam kde jste mâli disk D, si lebedĎ Pepâv disk C, zatĎmco z vaâŁeho b²valÎho D je nynĎ E. To je mrzutÎ pokud t°eba na vaâŁem disku D mĂte programy kterÎ spouâŁtĎte z autoexec.bat nebo programy kterÎ pro svou ÎŚinnost chtâjĎ vâdât na kterÎm disku leâĎ. Situace by byla daleko jednoduââŁĎ, kdyby se Pepâv disk neobjevil automaticky, ale aâ potom co si o nâj °eknete - t°eba: "p°ipoj Pepâv disk jako E:".
Tak takhle nâjak to vypadĂ na *NIXech. Po nabootovĂnĎ je p°ipojen jenom hlavnĎ disk (ten kter² byl p°edĂn jĂdru jako parametr ze kterÎho mĂ bootovat - viz 1.3 Start systÎmu). a dalâŁĎ disky se p°ipojujĎ aâ bâhem startu systÎmu, samoz°ejmâ to lze automatizovat - viz 1.2 DâleâitÎ soubory soubor fstab.
RuÎŚnĎ p°ipojovĂnĎ p°inĂâŁĎ trochu komplikace p°i prĂci s v²mânn²mi mÎdii. Po zaloâenĎ mÎdia do mechaniky (CD-disk, disketa) se musĎ disk p°ipojit (p°Ďkaz mount) a p°ed vyjmutĎm zase odpojit.
Rozpt²lenĎ programâ po râzn²ch ÎŚĂstech disku se mââe zdĂt nep°ehlednÎ a obtĎânÎ na sprĂvu, zvlĂâŁâ kdyâ velikost programâ a poÎŚet jejich souborâ s nov²mi verzemi narâstĂ. ModernĎ systÎmy disponujĎ jak²misi sprĂvci, nap°Ďklad rpm nebo dpkg, kteÂ°Ď kromâ p°ehledu co kam pat°Ď, obsahujĎ i funkce na odinstalaci ÎŚi kontrolu integrity programâ (vĎce informacĎ zde).
Struktura adresĂ°â je na vâŁech *NIXech skoro stejnĂ. Co majĎ vâŁichni spoleÎŚnÎ ukazuje nĂsledujĎcĎ tabulka:
/bin | NejdâleâitâjâŁĎ programy nutnÎ pro prĂci. (sh, bash, ls, cp, vi, ...) |
/boot | JĂdro (kernel) systÎmu a informace pot°enÎ k "nabootovĂnĎ2" |
/dev | Spousta zajĎmav²ch systÎmov²ch souborâ (podrobnosti se doÎŚtete se pozdâji) |
/etc | Skoro vâŁechny konfiguraÎŚnĎ soubory systÎmu (ZpoÎŚĂtku sem budete chodit hodnâ ÎŚasto) |
/home | AdresĂ°e jednotliv²ch uâivatelâ (Na domĂcĎm poÎŚĎtaÎŚi jich moc neb²vĂ) |
/lib | SdĎlenÎ knihovny a moduly jĂdra (I zde se podrobnosti dozvĎte pozdâji) |
/lost+found3 | Sem se uklĂdajĎ soubory obsahujĎcĎ ztracenĂ data vlivem chyb v souborovÎm systÎmu nalezenÎ pomocĎ programu e2fsck. (obdobnâ jako soubory fileXXXX.chk a programu chkdsk ÎŚi scandisk v DOSu). |
/mnt | StandartnĎ umĎstânĎ takzvan²ch mountpointâ - adresĂ°â do kter²ch se p°ipojujĎ jinÎ disky. |
/proc | Tento adresĂ° vlastnâ doopravdy na disku vâbec neexistuje. Jeho obsah je pouze jakoby virtuĂlnâ generovan² jĂdrem a obsahuje informace o stavu systÎmu. (ZpoÎŚĂtku vĂs jeho obsah nemusĎ moc zajĎmat.) |
/root | PrivĂtnĎ adresĂ° sprĂvce systÎmu. |
/sbin | ZĂkladnĎ programy pro rozbâhnutĎ a administraci systÎmu (init, fdisk, lilo, ...) Jejich pouâitĎ je urÎŚeno v²hradnâ pro sprĂvce systÎmu. |
/tmp | Prostor pro pracovnĎ soubory. Programy, kterÎ si chtâjĎ na chvĎli odloâit data je dĂvajĎ sem. |
/usr | Obsahuje p°evĂânou ÎŚĂst programâ a datov²ch souborâ z celÎho systÎmu. Jeho struktura se z ÎŚĂsti podobĂ ko°enovÎmu adresĂ°i. (DalâŁĎ podrobnosti viz nĂsledujĎcĎ tabulka) |
/var | DatovÎ soubory, kerÎ se ÎŚasto mânĎ. (Nap°Ďklad TeX sem generuje svoje fonty, nebo se sem uklĂdajĎ data ÎŚekajĎcĎ ve frontâ na tiskĂrnu, uklĂdĂ se sem doruÎŚenĂ poâŁta, kde ÎŚekĂ na vyzvednutĎ adresĂtem, ...) |
NĂsledujĎcĎ v²Όet nenĎ kompletnĎ, protoâe se systÎm od systÎmu ponâkud liâŁĎ, nicmÎnâ to nejdâleâitâjâŁĎ tady najdete. (To ovâŁem neznamenĂ, âe ten zbytek mââete smazat :-)
/usr/X11R6 | Programy a knihovny pro X Window System |
/usr/bin | VâtâŁina programâ v systÎmu. |
/usr/doc | Dokumentace k programâm. (Jedno z prvnĎch mĎst, kde je dobrÎ hledat informace p°i nesnĂzĎch.) ZvlĂâŁâ je t°eba upozornit na podadresĂ° HOWTO! |
/usr/games | Co dodat? |
/usr/include | Pokud jste nâco programovali v jazyce C, asi tuâŁĎte. Jsou tady hlaviÎŚkovÎ soubory knihoven jazyka C. |
/usr/info | DalâŁĎ z forem dokumentace k programâm. (Nap°Ďklad soubor bash.info.gz si zobrazĎte p°Ďkazem info bash) TakÎ se naz²vĂ Texinfo dokumentace. |
/usr/lib | OstatnĎ sdĎlenÎ knihovny |
/usr/local | DalâŁĎ moânÎ umĎstânĎ programâ |
/usr/man | DalâŁĎ z forem dokumentace k programâm - manuĂlovÎ strĂnky. Dokumentace je rozdâlena do nâkolika skupin podle zamâ°enĎ (uâivatelskÎ p°Ďkazy, administrĂtorskÎ p°Ďkazy, p°Ďkazy knihoven jazyka C, popis formĂtu konfiguraÎŚnĎch souborâ, ... Nap°Ďklad soubor echo zobrazĎte p°Ďkazem man echo) |
/usr/sbin | P°Ďkazy pro pokroÎŚilejâŁĎ administraci. (SprĂva uâivatelâ, tiskov²ch front, nâkter²ch sĎâov²ch sluâeb, ...) |
VâŁe o discĎch nalezneme v konfiguraÎŚnĎm souboru /etc/fstab. NejlepâŁĎ asi bude p°Ďklad.
/dev/hda3 / ext2 defaults 1 1 /dev/hda2 swap swap defaults 0 0 /dev/fd0 /mnt/floppy vfat noauto,user 0 0 /dev/cdrom /mnt/cdrom iso9660 noauto,user,ro 0 0 /dev/hda1 /mnt/win vfat codepage=852,posix,iocharset=iso8859-2,quiet,umask=000,user 1 1 /dev/hdc1 /mnt/dos2 vfat codepage=852,posix,iocharset=iso8859-2,quiet,umask=000 1 1 none /proc proc defaults 0 0 none /dev/pts devpts gid=5,mode=620 0 0V prvnĎm sloupci je "za°ĎzenĎ", tedy diskov² oddĎl (partition), disketovÎ jednotky, CD-ROM apod. V druhÎm sloupci je cesta (adresĂ°) kam se danÎ za°ĎzenĎ p°ipojit. T°etĎ sloupec uvĂdĎ souborov² systÎm danÎho disku (FAT, vFAT, ext2). Pak jiâ pokraÎŚujĎ râznÎ p°epĎnaÎŚe, kterΠ°ĎkajĎ jak je danÎ za°ĎzenĎ p°ipojit,
Na UNIXech jsou vââŁkerĂ periferijnĎ za°ĎzenĎ (disky, myâŁi,..) reprezentovavĂ speciĂlnĎm souborem v adresĂ°i /dev. Nap°.
/dev/hda3 / ext2 defaults 1 1Tedy na prvnĎm je hlavnĎ oddĎl (logick² disk, partition) s nainstalovan²m Linuxem, tento je na prvnĎm fyzickÎm disku na t°etĎm oddĎle (/dev/hda3). P°ipojuje se p°Ďmo do ko°enu adresĂ°ovÎho stromu ( / ). A je na nâm souboruv² systÎm ext2 (nativnĎ Linuxov² systÎm, second extended file system). DalâŁĎ p°epĎnaÎŚe majĎ default hodnoty.
/dev/hda2 swap swap defaults 0 0Druh² °Ădek popisuje odkladĂcĎ prostor (swap). Ta leâĎ na prvnĎm disku v druhÎm oddĎle (/dev/hda2). "Nikam" se nep°ipojuje, pouze se °ĎkĂ âe se jednĂ o swap. Souborov² systÎm se jmenuje p°ekvapivâ "swap". DalâŁĎ p°epĎnaÎŚe jsou opât ponechĂny na zĂkladnĎch hodnotĂch.
/dev/fd0 /mnt/floppy vfat noauto,user 0 0T°etĎ Â°Ădek definuje disketu. PrvnĎ floppy jednotka (/dev/fd0). P°ipojuje se do adresĂ°e /mnt/floppy a soubor² systÎm je vfat (FAT s dlouh²mi nĂzvy). P°epĎnaÎŚ noauto zpâsobĎ âe se nebude p°ipojovat hned p°i startu. P°epĎnaÎŚ user °ĎkĂ âe tuto jednotku mââou p°ipojovat takÎ obyÎŚejnĎ uâivatelÎ, tedy nÎ pouze superuâivatel (root).
/dev/cdrom /mnt/cdrom iso9660 noauto,user,ro 0 0âtvrt² °Ădek definuje CD-ROM (/dev/cdrom), kterĂ se p°ipojuje do adresĂ°e /mnt/cdrom, mĂ souborov² systÎm iso9660 (standard pro CDROM). A p°ibyl p°epĎnaÎŚ ro diky kterÎmu se CD-ROM p°ipojuje jako read-only.
/dev/hda1 /mnt/win vfat codepage=852,posix,iocharset=iso8859-2,quiet,umask=000,user 1 1Velice zajĎmav² °Ădek. P°ipojuje oddĎl M$ Windows. Tedy prvnĎ oddĎl na prvnĎm disku (/dev/hda1), do adresĂ°e /mnt/win jako vfat (pouâitelnÎ i pro FAT32). P°epĎnaÎŚ codepage °ĎkĂ v jakÎm kâ¤dovĂnĎ jsou nĂzvy souborâ, a iocharset °ĎkĂ do jakÎho kodâ¤vĂnĎ se mĂ p°evĂdât (na UNIXech se zĂsadnâ pouâĎvajĎ mezinĂrodnĎ ISO normy). P°epĎnaÎŚ quiet zpâsobĎ âe se systÎm nebude snaâit nastavovat na tomto disku souborâm unixovÎ atributy (stejnâ by se mu to nepovedlo). umask nastavuje (maskuje) pro vâŁechny soubory vâŁechny unixovÎ atributy souborâ (viz 0.3.2 UâivatelÎ a soubory).
none /proc proc defaults 0 0âŞĂdek p°ipojuje speciĂlnĎ adresĂ° s informacemi jĂd°e systÎmu.
none /dev/pts devpts gid=5,mode=620 0 0PoslednĎ Â°Ădek p°ipojuje dalâŁĎ speciĂlnĎ adresĂ° kde se nachĂzejĎ za°ĎzenĎ (adresĂ° /dev) pro X terminĂly.
A te⊠jak p°ipojit nap°. disketu. StaÎŚĎ p°Ďkaz
mount /mnt/floppypokud mĂ disketa jin² souborov² systÎm neâ jak je uvedeno v /etc/fstab pak ji mââeme p°ipojit t°eba takto
mount /mnt/floppy -t ext2VĎce se p°ikazu mount mââete dozvâdât z manuĂlov²ch strĂnek ($ man mount)
VhodnĂ konfigurace jistâ dokĂâe zp°Ďjemnit âivot. Mnâ se nap°Ďklad kdysi zdĂlo, âe je dobrÎ mĎt na konzolĎch po nastartovĂnĎ zapnut² numlock. ZĂmky na klĂvesnici se dajĎ ovlĂdat programem setleds, a jeho parametry naleznete na jeho manuĂlovÎ strĂnce (man setleds). Zb²vĂ zajistit nastavenĎ p°i spuâŁtânĎ systÎmu, tedy nâkam na konec souboru /etc/rc.d/rc.sysinit p°idat
nebo elegantnâji/usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty1 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty2 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty3 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty4 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty5 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty6 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty7 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty8 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty9 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty10
for tty in /dev/tty[0-9]*; do /usr/bin/setleds -D +num < $tty done
O nâco jednoduââŁĎ je nap°Ďklad nastavit monitor aby se po urÎŚitÎ dobâ, kdy se na poÎŚĎtaÎŚi nepracuje sĂm vypĎnal. Opât jej mââete zapsat do /etc/rc.d/rc.sysinit.
Toto nastavenĎ mĂ vliv pouze na konzoli. Chcete-li totÎâ v X Window, kouknâte na /etc/X11/XF86Config a hledejte v sekci Screen poloâky BlankTime, StandbyTime, SuspendTime a OffTime. VyÎŚerpĂvajĎcĎ informace naleznete v man setterm a man XF86Config./usr/bin/setterm -blank 5 -powersave on -powerdown 8
PâvodnĎch 6 virtuĂlnĎch konzolĎ mââete zv²âŁit tak, âe v souboru /etc/inittab ke stĂvajĎcĎm
p°idĂte1:12345:respawn:/sbin/mingetty tty1 2:2345:respawn:/sbin/mingetty tty2 3:2345:respawn:/sbin/mingetty tty3 4:2345:respawn:/sbin/mingetty tty4 5:2345:respawn:/sbin/mingetty tty5 6:2345:respawn:/sbin/mingetty tty6
7:2345:respawn:/sbin/mingetty tty7 8:2345:respawn:/sbin/mingetty tty8 9:2345:respawn:/sbin/mingetty tty9 10:2345:respawn:/sbin/mingetty tty10
$ ls -l /dev/cdrom lrwxrwxrwx 1 root root 3 ÎŚerven 5 13:21 /dev/cdrom -> hdb // CD ROM je p°ipojena jako druh² disk (hdb) $ ls -l /dev/hdb brw-rw---- 1 root disk 3, 64 kvâten 5 1998 /dev/hdb $ chmod 666 /dev/hdb // nastavenĎ prĂv $ ls -l /dev/hdb // kontrola brw-rw-rw- 1 root disk 3, 64 kvâten 5 1998 /dev/hdb