Z OrlovΘ nßm napsali

Kniha - nejlepÜφ p°φtel Φlov∞ka.
Je m²m p°φtelem ve chvφlφch samoty, smutku i radosti. Je rßdcem, kter² v₧dy poradφ a zßrove≥, jako tich² spoleΦnφk, moje nßzory nevyvracφ zbyteΦn²mi poznßmkami. Je to mlΦφcφ, tich² p°φtel, kter², jak se mi zdß, velmi rychle mizφ z pov∞domφ lidφ, hlavn∞ mlad²ch.
Myslφm, ₧e by si lidΘ m∞li ud∞lat alespo≥ chvilku Φasu na knihu a nebrat ji jen jako materißl, ze kterΘho se majφ uΦit.
V₧dy¥ sama historie knihy je velmi bohatß a neb²t knih, co bychom dnes v∞d∞li o zaÜl²ch civilizacφch?
Pevn∞ doufßm, ₧e kniha v silnΘ konkurenci televize, videa a poΦφtaΦ∙ obstojφ
i dnes, nevymizφ z lidskΘho ₧ivota a bude dßl lidem slou₧it jako jedna z nejp°φjemn∞jÜφch forem zßbavy a vzd∞lßnφ.

                    Kamil Ochodek, 9. A

Pou¥
horkΘ letnφ rßno. Rozhodla jsem se vypravit se na pou¥ sama. PoprvΘ v ₧ivot∞ budu na pouti sama. Chci si vÜechno prohlΘdnout, nikam nesp∞chat, u₧φvat si prßzdninovΘho dne. Stojφm u hlavnφ brßny. Kam d°φv? Pou¥ se pomalu zaΦφnß plnit lidmi z okolφ. VÜude hraje hudba - veselß, rychlß. DolΘhß ke mn∞ ze vÜech stran. Poznßvßm znßmΘ melodie, kterΘ mi chvφlemi zanikajφ v davu. LidΘ jsou vÜude. Pok°ikujφ, sm∞jφ se, malΘ d∞ti plßΦφ, prosφ. VÜude je chaos. Sem tam vzhlΘdnu k obloze a vidφm bal≤nky vznßÜejφcφ se k nebi, kterΘ je dneska ·pln∞ bez mrßΦk∙. Na zem obΦas n∞komu upadne zmrzlina nebo cukrovß vata. VÜechno je tak veselΘ, hravΘ ... a bezstarostnΘ.
To se mi lφbφ nejvφc. Ta bezstarostnost. Sv∞t tady nemß problΘmy a je p°enßramn∞ pestr². A tak se sm∞ji i jß a spl²vßm s davem t∞ch hluΦn²ch lidφ, kv∙li kter²m jsem dnes p°iÜla a na kterΘ jsem se p°iÜla podφvat. ObΦas do m∞ n∞kdo vrazφ, ale to nevadφ, proto₧e hudba, tanec, smφch, atrakce, zmrzlina, lφzßtka, houpaΦky, slunφΦko, d∞ti, limonßdy v kelφmcφch, pßrky v rohlφku, bal≤nky, pφÜ¥alky ... to je pravß pou¥.

        Hana Dittrichovß, 9. A

Na pouti  ve èv²carsku
B∞hem dovolenΘ ve èv²carsku jsme se zastavili v malΘm m∞steΦku, proto₧e nßs p°ilßkal zßbavn² park. Nenφ to jako naÜe klasickß äpoutææ. Je modern∞ji a vÜichni nßvÜt∞vnφci se dokß₧ou vφce uvolnit. Jako nap°φklad v takovΘ horskΘ drßze. Sednete si, p°ipoutßte se a vÜechno m∙₧e zaΦφt. VlßΦek dosahu je rychlosti a₧ 80 km/hod. VÜichni k°iΦφ, °vou, je vßm Üpatn∞, a kdy₧ p°ijedete dol∙, nabφzejφ vßm r∙znΘ sladkosti a pitφ a nenechajφ vßs vydechnout. Kdy₧ se jich zbavφte, tφm ₧e si n∞co koupφte, o pßr metr∙ se posunete dßl a p°ekvapφ vßs dalÜφ atrakce s barevn∞jÜφmi, sv∞telkujφcφmi poutaΦi, hlasit∞jÜφ hudbou a slyÜφte, jak se nßvÜt∞vnφci na atrakci bavφ. Opodßl zas nabφzejφ, ₧e m∙₧ete vyhrßt fantastickΘ ceny, dokonce se vßs ani neptajφ a u₧ jste ·Φastnφk. Pravidla vßm sice °eknou, ale v n∞mΦin∞, tak₧e v∙bec nevφte, o co jde. Ale stejn∞ je to ·₧asnΘ, sklidit na konci aplaus divßk∙. Na konci tohoto velkΘho kolotoΦe vßm jeÜt∞ pod∞kujφ a dostanete mal² dßrek na pamßtku, abyste se v autobuse nenudili, proto₧e vßs Φekß jeÜt∞ dlouhß cesta.

                        Michal Gazda, 9. A

Na pouti
Jako ka₧dΘ malΘ dφt∞ jsem i jß nejrad∞ji chodila na pou¥. V lΘt∞, v parnΘm dni plnΘm slunce, jsme se vydali s rodiΦi na pou¥. Nikdy jsme si ji nenechali ujφt. KolotoΦe jsem m∞la rßda v₧dycky, ale dodnes mßm strach z centrifugy. U₧ kdy₧ se k nφ blφ₧φm a slyÜφm zvuk, kter² mi nahßnφ hr∙zu, mßm sto chutφ odejφt. Tento strach jsem p°ekonala jen jednou. P°emluvila m∞ kamarßdka. Kdy₧ se centrifuga dala do pohybu, pomyslela jsem si. ₧e to vlastn∞ nic nenφ, ₧e je to docela fajn. Ale kdy₧ po chvφli nabrala po°ßdnou rychlost, vnφmala jsem jen ten straÜliv² k°ik. Nebyl vesel². Byl pln² hr∙zy. Zav°ela jsem rad∞ji oΦi. Cφtila jsem velikßnsk² vφtr, kter² mi rval tvß°e. To opravdu nebylo nic p°φjemnΘho. P°ßla jsem si, aby vÜe skonΦilo. A moje kamarßdka se smßla a byla Ü¥astnß. Jß se radovala teprve kdy₧ ten hr∙zn² okam₧ik skonΦil. Mφjela jsem lidi, kte°φ se nßramn∞ bavili, smßli se a zase se smßli. Nevφm proΦ, ale mn∞ p°ipadalo, ₧e se sm∞jφ mn∞, ₧e se na m∞ dφvajφ a v∞dφ, ₧e jsem jakßsi divnß. To asi nev∞d∞li, ₧e jsem se prßv∞ seznßmila s centrifugou.

Lenka GergiÜßkovß, 9. A

Jak to vidφm jß
V²st°ednφ jsem a₧ moc. Po mΘm p°φchodu na b²valou Ükolu o mn∞ psali ve Ükolnφm Φasopisu jako o zßhadnΘ Φarod∞jce, a dokonce i na tΘto Ükole se m∞ n∞kte°φ jedinci ptali, jestli chci naÜi t°φdu p°ivΘst do zßhuby. Ale jinak jsem se naÜim dost povedla. Doma uklφzφm, chodφm se psem na prochßzky, va°φm a d∞lßm rodiΦ∙m samou radost. Na t°iΦtvrtletφ mi vychßzφ t°ikrßt Φty°i a Φty°ikrßt t°i. Kdy₧ mßm p°ijφÜkat dom∙ v Üest, p°ijdu v dev∞t, ale jinak nemßm ₧ßdnΘ problΘmy.

Elena Jeriovß ,9. A

V²Üka
V²Üka, to jsem jß. N∞kdy to mß v²hody a n∞kdy zase nev²hody. Takovou nev²hodou je, ₧e doma mamce slou₧φm podßvßnφm v∞cφ ze sk°φnφ.
A v²hody? Ka₧d² si m∞ hned vÜimne. Jsem st°edem pozornosti. A to se m∞ hned vÜichni ptajφ, kolik m∞°φm a tak. Jß u₧ si na to zvykl a lφbφ se mi to. Ve dve°φch se sklßdßm, doma se zas natahuju, kupuju super velkΘ obleΦenφ, a to je n∞kdy velkß nuda. Zkuste sehnat boty Φφslo Φty°icet sedm. J≤, jsem prost∞ velk². Ale kdybych se te∩ zmenÜil, asi bych u₧ si nezvykl. Kdy₧ je n∞kdo v∞tÜφ ne₧ jß, co₧ je mßlokdy, je mi divnΘ dφvat se na n∞j nahoru.

                        Ji°φ Grygar 9. B

Jmenuji se Michal Gazda.
Michal. ProΦ se n∞kdo musφ tak jmenovat! TakovΘ nemo₧nΘ jmΘno. To je jako Michal - pφchal nebo Gazda - mazda. ProΦ nΘ t°eba Patrik Berger nebo Jaromφr Jßgr. To jsou slavnß jmΘna. Rßd bych v∞d∞l, kdo to moje jmΘno vymyslel. S mou postavou je to jako s m²m jmΘnem. Vypadßm jako herec R∙₧iΦka nebo Bud Spencer. Mal², tlust² s Φervenou tvß°φ a zrzav²mi vlasy. Souhrnn∞ °eΦeno - takov² nepodßr. Nevynikßm ani ve sportu, ani krßsou ani chovßnφm - Ükoda slov!
Snad vynikßm sv²m originßlnφm smφchem. U₧ v prvnφ t°φd∞ mi °φkali °echtacφ pytlφk.Takov² jsem jß. Jß, Michal Gazda z 9. A .

                        Michal Gazda 9.

Jß
M∙j ₧ivot je sice jeÜt∞ dost krßtk², ale zato zßbavn². Jsem takovß vyzßblß postava, ale holky m∞ majφ rßdy. Moje p°φjmenφ je podle m∞ hroznΘ, cht∞l bych mφt tvrdÜφ jmΘno, i kdy₧ na tvr∩ase nevypadßm.
Nikdy jsem nebyl moc chytr², a proto jsem takovß Φernß ovce rodiny, ale zato vynikßm svou zruΦnostφ. Na co sßhnu, to se mi povede. Mou Üpatnou vlastnostφ je, ₧e kdy₧ mi mamka °ekne pohni se doprava, jß se pohnu doleva. DobrΘ asi je, ₧e si ze vÜeho dokß₧u ud∞lat legraci.

Ji°φ Nesp∞Ün², 9. B

Normßlnφ holka?
Moje maliΦkost je u₧ 15 let starß. Jsem docela normßlnφ holka. Trochu ·le¥aΦka, jak se °φkß. Znßte to taky, ne? Ka₧d² mßme svΘ chyby - i jß. Tak t°eba b²vßm nerozhodnß. Nejsem schopna odhodlat se ke spanφ, jφdlu Φi sezenφ. N∞kdy majφ na m∞ nervy. V₧dy¥ naÜi si stejn∞ p°ßli kluka. Kdo m∞ znß, p°edstavoval by si m∞ asi dost t∞₧ko jako n∞jakΘho kluΦinu. I kdy₧ - n∞kdy bych to m∞la asi lepÜφ. Na Velikonoce bych dostßvala penφze, nebyla bych bita a a₧ budu velkß, nemusela bych se moc starat o d∞ti. A taky bych mohla hrßt hokej, fotbal a mohla bych zkusit vÜechno na co bych si vzpomn∞la. Ale stejn∞ jsem rßda, ₧e je to tak, jak to je.

Lenka GergiÜßkovß, 9. A

Prochßzka zimnφ p°φrodou
Kdy₧ si °eknete slovo zima, p°edstavφte si krajinu, kterß je pokryta bφl²m sn∞hem.VΦera jsem Üla sama do lesa, Üla jsem po stopßch srn. Stopovßnφ je dobrodru₧stvφ. Vystopovala jsem dv∞ srnky, ale lekly se mne, proto utekly. Byla jsem zklamanß, cht∞la jsem jφt dom∙, kdy₧ v tom jako Üipka z ke°e vylet∞l zajφc. Byl tak rychl², ₧e jsem si ho ani nestaΦila prohlΘdnout. Ale tehdy bych si ho urΦit∞ ani nevÜimla, kdybych se nezastavila a nepodφvala se po°ßdn∞, co v k°ovφ zapraskalo.Utφkala jsem za nφm. ZajφΦek byl schovan² v zasn∞₧enΘ slßm∞.ôT°i, dva, jedna, - te∩`ô, vyrazil jako kdyby ho honila liÜka. V dßlce se objevil jelen. Byl nßdhern². Opatrn∞ jsem Üla ke studßnce, kdy₧ tam nade mnou zahoukal sova. U studßnky jsem si umyla ruce a po cestiΦce jsem Üla dom∙. Nemohu se doΦkat dalÜφch dobrodru₧stvφ.

Kresßnovß

Kdysi dßvno
Kdy₧ vonφ pra₧enß kuku°ice, cukrovß vata, vÜude kolem se oz²vß hudba, navφc z ka₧dΘho koutu jinß, kdy₧ se motßm ve zm∞ti hlas∙, kterΘ zn∞jφ jako o p°estßvce bavφcφ se d∞ti v obrovskΘ t°φd∞ pod Üir²m nebem, uv∞domφm si, ₧e jsem na pouti.
Na dneÜnφ pouti, kterß se rok od roku liÜφ od tΘ, co byla loni, p°edloni, p°edp°edloni ...
Dostali bychom se na pou¥, kde se ₧ßdnß klasickß hudba neoz²vß.
Sem tam se ozve jakßsi odrhovaΦka z flaÜinetu. Nestane se, ₧e nad vßmi prosviÜtφ centrifuga, zato se opodßl v pohod∞ toΦφ °etφzkov² kolotoΦ pln² d∞tφ, nebo¥ jφzda stojφ halΘ°. StarΘ babky ko°enß°ky chodφ s n∙Üi na zßdech a prodßvajφ tureck² med, ko°enφ, hrozinky, suÜenΘ Üvestky a r∙znΘ ovoce. Na okrajφch blßtivΘ cesty stojφ krßmky pernφkß°∙ a °eznφk∙. Na zah°ßtφ si m∙₧eme dßt t°eba medovinu. TakovΘ pout∞ kdysi byly a ΦiÜela z nich pohoda.

                                            Vojt∞ch PiÜ, 9.A

Dobrodru₧stvφ v Praze
    Dne 18.5. jsem jela na mistrovstvφ ╚eskΘ republiky do Prahy. Jeli jsme s klubem Anaj dlouhou a ·navnou cestu. P°ijeli jsme do Prahy a hledali ubytovßnφ. KoneΦn∞ jsme ho naÜli, a tak jsme se ubytovali, vybalily v∞ci a Üli spßt. Na druh² den nßm zaΦala sout∞₧ v tanci. Nejd°φve se nßm neda°ilo, proto₧e se nßm pokazil autobus, tak jsme museli jφt p∞Üky. Ale pak jsme potkali hodnou panφ, kterß nßm poradila, jak se na mφsto sout∞₧e dostaneme rychleji, tak₧e jsme usoudili, ₧e to bude pro nßs asi lepÜφ a rychlejÜφ, a tak jsme jeli tramvajφ, a dokonce jsme stihli i prostorovΘ zkouÜky ve 12.00.
V 5 hodin jsme odtanΦili a dalo by se °φct, ₧e dob°e, proto₧e jsme postoupili do finßle. Po hodin∞ a p∙l jsme tanΦili znovu, ale u₧ ne tak ·sp∞Ün∞ jako p°edtφm. Probojovali jsme se na ÜestΘ mφsto. Ale i tak to byl ·sp∞ch, proto₧e tam byla velkß konkurence. Autobus byl u₧ opraven², a tak jsme mohli jet na hotel. Vrßtili jsme se na hotel asi ve 22 hodin veΦer, ale povφdali jsme si a₧ do p∙lnoci o sv²ch zß₧itcφch ze sout∞₧e. Po p∙lnoci jsme u₧ museli jφt spßt. T°etφ den jsme chodili po Praze a obdivovali pamßtky. èli jsme ulicφ Krßl∙, prohlΘdli Karl∙v most, poslouchali nßdhernou zvonkohru v Loret∞ a potom jsme hladovφ zbaÜtili cel² ob∞d. Na Starom∞stskΘm nßm∞stφ hrßla hudba, byla tam spousta lidφ a zv∞davc∙, kte°φ jako my cht∞li vid∞t orloj. Metrem jsme se dostali na V²staviÜt∞, a proto₧e K°i₧φkova fontßna zrovna nefungovala, a tak jsme Üli na kolotoΦe a do straÜidelnΘho hradu. Kdy₧ jsme se vraceli unaveni
z kolotoΦ∙, naskytl se nßm nßdhern² pohled na zpφvajφcφ a hrajφcφ fontßnu. Krßsnß Praha se s nßmi tφmto rozlouΦila.
    Na zpßteΦnφ cest∞ jsme se stavili u McDonalda a koupili si vÜichni Happy Meal. Dom∙ jsme dojeli a₧ po p∙lnoci.

            Vla∩ka èirokß

  èkola
Slovo Ükola slyÜφm dev∞t let skoro ka₧d² den. Stala se pro m∞ druh²m domovem a startem k novΘmu ₧ivotu, mo₧nß ·sp∞chu nebo zklamßnφ.
Vzpomφnßm si, jak jsem Üel do Ükoly prvnφ den. Pln² zv∞davosti, nad∞je, co asi po mn∞ budou chtφt, budu ·sp∞Ün²? M∞l jsem strach a zßrove≥ jsem se t∞Üil na novΘ lidi, prost°edφ a hlavn∞ kamarßdy.
Prvnφ den nßm moje prvnφ uΦitelka Lenka St∞panivna °ekla: äVy, milΘ d∞ti, u₧ mßte dv∞ maminky. Jednu doma a jednu ve Ükole. A to jsem jßô. Tuto v∞tu si budu pamatovat nav₧dy.Vφte, jß u₧ si vlastn∞ dev∞t let °φkßm, kdy ta Ükola konΦφ, a te∩ si po t∞ch devφti letech uv∞domuji, ₧e se mi nechce. Nechce se mi jφt na jinou Ükolu, nechce se mi poznßvat novΘ lidi, nechce se mi dob²vat si srdce nov²ch kamarßd∙. Kdybych m∞l tu moc, poradil bych vÜem: nesp∞chejte dospφvat, dosp∞lφ jsou divnφ a nemajφ takov² smysl pro humor. Cht∞l bych se zase ocitnout v prvnφ t°φd∞ a u₧φvat si vÜeho ( te∩ u₧ bych v∞d∞l, Φeho ). TΘ krßsy, co jsem m∞l kolem sebe!
Po p°φchodu na Zè Ke Studßnce se m∙j ₧ivot zm∞nil. Uv∞domuji si, co z mΘ minulosti mß, a nemß pro m∞ smysl. Musel jsem se nauΦit Φesky psßt, Φφst
i myslet. Nebylo to snadnΘ. Po Ükole jsem se chodil douΦovat. ZpoΦßtku se mi nevedlo, ale v∞d∞l jsem, ₧e m∞ s Φesk²m jazykem Φekß jeÜt∞ dlouhß cesta, tak jsem se musel prßt. M∙j kamarßd Jurij Struk z Ukrajiny se Φesky nauΦil rychleji a lΘpe, ale takΘ piln∞ studoval a nakonec se mu to vyplatilo. TakΘ si myslφm, ₧e Ükola Ke Studßnce v OrlovΘ je jedna z nejlepÜφch Ükol na sv∞t∞, proto₧e mß nejlepÜφ uΦitele, i kdy₧ jsem si to donedßvna neuv∞domoval, jako vy si to neuv∞domujete te∩.
èkola je prost∞ pramen znalostφ a vy se nesna₧te ten pramen uzav°φt, proto₧e ty znalosti jsou nad zlato.

VßÜ Michajl Vorynka MychajloviΦ z 9.B, 17.5. 2001