Chráníme přírodu.
Je léto a vy máte více příležitostí k setkání s přírodou. Je tudíž na místě,
připomenout si, co nám příroda dává, a jak jsme na ní závislí.
Každý člověk potřebuje ke svému životu určité prostředí. Když je prostředí,
v němž žije, poničené, je tím také narušen jeho život. Lidé žijící ve městech
si to tak neuvědomují, ale i oni jsou součástí přírody. I oni přirozeně touží
po návštěvě krásné, lidmi neporušené krajiny. Stěhují se proto o dovolené do svých
chat nebo třeba jezdí za turistikou do hor.
Lidé postupně zabírají svojí činností stále větší území, a tak by postupně zákonitě
došlo k úplnému zničení přírody. Aby se tak nestalo, začaly různé státy chránit
některá cenná neporušená území. Také u nás jsou některé části krajiny chráněny
zvláštními zákony. Tato území mají přesně určené hranice a jsou vymezena
pravidla hospodaření a jiné lidské činnosti tak, aby jimi nebyla příroda ničena.
Takto chráněná území se nazývají národní parky a chráněné
krajinné oblasti.
V České republice jsou v současnosti vyhlášeny 4 národní parky (NP)
a
24 chráněné krajinné oblasti (CHKO).
Národní parky jsou poměrně rozsáhlá území, která mají pro
ochranu přírody význam i v mezinárodním měřítku. Jejich jádro je tvořeno co nejméně
narušeným přírodním prostředím. Území národních parků je rozčleněno na 3 zóny.
V první zóně je vyhlášena nejpřísnější ochrana. Každý národní park má navíc
ještě své ochranné pásmo. Někdy je tímto pásmem území chráněné krajinné
oblasti (např. NP Šumava a CHKO Šumava). Čtveřici našich národních parků tvoří KRNAP
- Krkonošský národní park, NP Šumava, NP Podyjí a NP České Švýcarsko.
Vedle čtyř národních parků, se kterými jste se seznámili
v minulých číslech Jablka, na území České republiky existuje 24 chráněných
krajinných oblastí (CHKO) a plánuje se zřízení dalších. Všechna tato území
patří do tak zvaných velkoplošných chráněných území (CHKO + NP).
Chráněné krajinné oblasti zákon definuje jako rozlehlá území s harmonickou
krajinou a charakteristicky utvářeným reliéfem. Na území CHKO by měly být
zastoupeny ve velké míře přirozené lesní a luční ekosystémy, bohaté zastoupení
rostlinných a živočišných druhů, dochované typické památky historického
osídlení.
V CHKO se upravuje hospodaření a rekreační aktivity tak, aby nedocházelo
k poškozování stavu přírody na jejím území, ale naopak k udržení a
zlepšení stavu přírody nebo dokonce obnovení původních funkcí krajiny, které byly
v minulosti poškozeny.
Proč jsou CHKO v krajině tak důležité?
Chráněné krajinné oblasti jsou určitými chráněnými ostrůvky neporušené nebo
méně narušené přírody, která se může stát posledním útočištěm některých
druhů. Péče o toto území je zaměřena zvláště na ochranu ohrožených druhů,
které již z ostatní krajiny vymizely. Jejím úkolem je navracet ohrožené druhy
do přírody a zajistit jejich přežití a rozšíření na chráněném území.
Proto se na území všech CHKO a NP vyhlašují řády pro návštěvníky, které něco
přikazují a něco zakazují a to všechno jen a jen ve prospěch přírody.
Návštěvníci jsou tady jen „na návštěvě“ a musí je dodržovat.
Na co si dáme pozor?
Nesmíme odnášet živočichy a rostliny, rušit živočichy v přírodě, odhazovat
odpadky, působit hluk. Na území se můžeme pohybovat jen po vyznačených stezkách,
cyklotrasách a veřejných komunikacích, parkovat se smí jen na vyznačených
parkovištích, nesmíme nechat volně pobíhat psy. Táboření je také dovoleno jen na
označených místech.
Kromě toho, že CHKO a NP jsou těmi záchytnými ostrůvky pro organismy, jsou také
místem, odkud se tyto organismy mohou šířit dál do okolní nechráněné krajiny.
Navíc propojenost jednotlivých velkoplošných chráněných území přes různé
„obyčejné“ porosty, vodní toky apod. je velmi důležitá pro přežívání,
rozmnožování a rozvoj rostlinných a živočišných druhů.
Kromě ochrany jednotlivých druhů organismů je příroda v CHKO chráněna jako
vzájemně propojený dynamický celek.
Každá CHKO má svůj znak, který nám možná napoví, co na jejím území
najdeme.
Podívejte se, která chráněná oblast je nejblíže vašemu bydlišti!
Eva Pazourková
 










|