╚eskß republika, jako jeden z nßstupnick²ch stßt∙ ╚SFR uzav°ela ji₧ v roce 1993 Evropskou dohoduá zaklßdajφcφ p°idru₧enφ mezi ╚eskou republikou na jednΘ stran∞ a Evropsk²mi spoleΦenstvφmi a jejich Φlensk²mi stßty na stran∞ druhΘ (Evropskß Dohoda - ED). Tato dohoda, kterß nabyla ·Φinnosti k 1.2.1995 si klade za ·kol zlepÜit ekonomickΘ, politickΘ, kulturnφ vztahy mezi Evropskou Uniφ , jejφmi Φlensk²mi stßty a ╚eskou republikou, ale hlavn∞ p°iblφ₧it ╚eskou republiku k vysn∞n²m branßm EvropskΘ Unie.

 

T∞chto cφl∙ mß b²t dosa₧eno uskuteΦ≥ovßnφm zßvazk∙ vypl²vajφcφch z Hlav I.-IX. EvropskΘ dohody, mezi n∞₧ pat°φ reformy v oblasti volnΘho pohybu osob, zbo₧φ, kapitßlu, slu₧eb, dßle politick² dialog obou stran, kulturnφ, finanΦnφ a hospodß°skß spoluprßce a v neposlednφ °ad∞ p°izp∙sobovßnφ a p°em∞na ΦeskΘho prßvnφho prßvnφmu °ßdu Evropsk²ch spoleΦenstvφ, tzv. Acquis communautaire. Podle Φlßnku 70 ED mß jφt p°edevÜφm o sbli₧ovßnφ prßva v  oblastech jako je nap°. celnφ prßvo, bankovnφ prßvo, prßvo duÜevnφho vlastnictvφ, pravidla sout∞₧e, ochrana spot°ebitele a dalÜφ.[1]á Podle zn∞nφ se vÜak jednß o v²Φet demonstrativnφ, kter² mß pouze poskytnout p°edstavu o prioritßch obou stran. Vzhledem k dob∞ uzav°enφ ED musφme p°i interpretaci tΘto normy vzφt v potaz i technick² v²voj v oblasti modernφch technologiφ a tudφ₧ mezi priority prßva ES poΦφtat i prßvo elektronickΘho obchodovßnφ, neboli e-commerce.

 

╚eskß strana reagovala na po₧adavky Unie vypracovßnφm Nßrodnφho programu p°φpravy ╚eskΘ republiky na Φlenstvφ v EvropskΘ Unii, kter² je v₧dy aktualizovßn podle pot°eb a po₧adavk∙, je₧ se v pr∙b∞huá p°φpravy na Φlenstvφ vyskytnou.V tomto dokumentu jsou stanoveny jednotlivΘ kroky a priority, je₧ je nutnΘ v dob∞ p°ed vstupem do EvropskΘ Unie °eÜit, v kapitole äSbli₧ovßnφ prßvnφch p°edpis∙ ╚R s prßvem ES a po°izovßnφ revidovan²ch p°edpis∙ do ΦeÜtinyô[2] je vyjßd°ena snaha o aproximaci prßvnφho °ßdu ES a hodnocenφ do souΦasnosti proveden²ch krok∙. K tomu, aby bylo EvropskΘ prßvo mo₧nΘ implementovat do naÜeho prßvnφho °ßdu je nutnΘ nejd°φve provΘst jeho kompletnφ p°eklad, p°iΦem₧ rozsah se pohybuje okolo 80 000 tiÜt∞n²ch stran, k zaΦßtku roku 2000 vÜak bylo p°elo₧eno jen 27 500 stran a revidovßno pouh²ch 8 500 stran.[3] B∞hem roku 2000 pak doÜlo ke znaΦnΘmu kvantitativnφmu pokroku v oblasti sbli₧ovßnφ, p°ipome≥me nap°.zßkon 367/2000 Sb.[4] nebo 227/2000 Sb.[5] Prßv∞ posledn∞ zmi≥ovan² zßkon o elektronickΘm podpisu reaguje na poslednφ v²voj evropskΘho prßva a sice na sm∞rnici o elektronickΘm podpisu[6]. ╚eskß republika se p°ijetφm tohoto zßkona dostala na jedno z prvnφch mφst v evropskΘm m∞°φtku v∙bec, co se prosazenφ tΘto evropskΘ sm∞rnice t²Φe, o jeho kvalitßch se vÜak jeÜt∞ delÜφ dobou povedou znaΦnΘ debaty.[7] V²voj prßva v EvropskΘ Unii se vÜak nezastavil, ba prßv∞ naopak, a evropsk² zßkonodßrce ji₧ polo₧il dalÜφ b°emeno na bedra Φlensk²ch stßt∙. V tomto p°φpad∞ se jednß o sm∞rnici Φ.2000/31/ES û sm∞rnici o elektronickΘm obchodu.[8]

 

 

Sm∞rnice EvropskΘho Parlamentu a Rady Φ. 2000/31/ES z 8.6.2000 o elektronickΘm obchodu[9]

 

Jak ji₧ bylo v²Üe uvedeno, v²voj modernφch komunikaΦnφch prost°edk∙ donutil i Evropskou Unii zab²vat se vß₧n∞ji touto problematikou. To se stalo nutn²m, cht∞la-li evropskß ekonomika z∙stat konkurenceschopnou ve srovnßnφ se Spojen²mi stßty americk²mi, Φi zem∞mi jihov²chodnφ Asie, kde v²voj nabral opravdu vysokΘho tempa.

 

Evropsk² zßkonodßrce na hozenou rukavici odpov∞d∞l, a to hned n∞kolika prßvnφmi akty. Prßv∞ tento Φlßnek bude v∞novßn sm∞rnici EvropskΘho parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. Φervna 2000 o n∞kter²ch prßvnφch aspektech slu₧eb informaΦnφ spoleΦnosti, zejmΘna elektronickΘho obchodu, na vnit°nφm trhu (ôsm∞rnice o elektronickΘm obchoduö).

 

Cφlem sm∞rnice je podle zd∙vodn∞nφ vytvo°it vysok² stupe≥ integrace SpoleΦenstvφ, vytvo°it skuteΦn² prostor bez vnit°nφch hranic pro voln² pohyb zbo₧φ a slu₧eb a zßrove≥ umo₧nit voln² pohyb pracovnφch sil. Slu₧by informaΦnφ spoleΦnosti jsou pak schopny v rßmci takovΘho vnit°nφho trhu SpoleΦenstvφ urychlit a usnadnit odstran∞nφ dalÜφch bariΘr mezi stßty EvropskΘ Unie. Sm∞rnicφ nesmφ b²t dotΦena ·rove≥ ochrany zavedenß prßvnφmi nßstroji SpoleΦenstvφ, zejmΘna ochrany ve°ejnΘho zdravφ a zßjm∙ spot°ebitele. Sm∞rnice Rady 93/13/ES ze dne 5. dubna 1993 o zneu₧itφ postavenφ ve spot°ebitelsk²ch smlouvßch a sm∞rnice EvropskΘho parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. kv∞tna 1997 o ochran∞ spot°ebitele v p°φpad∞ smluv uzav°en²ch na dßlku pak nadßle majφ p°edstavovat zßkladnφ prvek ochrany spot°ebitel∙ v oblasti uzavφrßnφ smluv. Dßle jsou uvßd∞ny prßvnφ p°edpisy, kterΘ rovn∞₧ najdou uplatn∞nφ ve slu₧bßch informaΦnφ spoleΦnosti, ale vzhledem k rozsahu Φlßnku je nenφ mo₧nΘ vÜechny uvßd∞t.

 

Zßkonodßrce se takΘ ve zd∙vodn∞nφ tΘto sm∞rnice pln∞ odvolßvß na zßjmy spot°ebitele, jeho₧ p°φze≥, ale hlavn∞ äpen∞₧enkuô new economy na StarΘm kontinent∞ nutn∞ pot°ebuje. Prßv∞ d∙v∞ra tohoto nejd∙le₧it∞jÜφho Φlßnku celΘho °et∞zce v elektronick² obchod je nap°. ve srovnßnφ s USA opravdu zakrn∞lß. Teprve zφskßnφm si spot°ebitele tak m∙₧e snaha EvropskΘ komise zφskat hmatatelnΘ v²sledky.[10]

 

Jednotlivß ustanovenφ Sm∞rnice

 

. Sm∞rnice si neklade za cφl ani vytvo°enφá dodateΦn²ch pravidel mezinßrodnφho prßva soukromΘho a ani neupravuje pravomoc soud∙. D∙le₧it² je Φl.1 odst.5, kter² vyluΦuje pou₧itφ pro:

a)ááááááááááá da≥ovou oblast,

b)áááááááá otßzky t²kajφcφ se slu₧eb informaΦnφ spoleΦnosti upravenΘ ve sm∞rnicφch 95/46/ES a 97/66/ES,

c)áááááááá otßzky t²kajφcφ se dohod Φi praxe upraven²ch prßvem upravujφcφ dominantnφ postavenφ,

d)ááááááááááá nßsledujφcφch Φinnostφ slu₧eb informaΦnφ spoleΦnosti:

╖        Φinnost notß°∙ nebo obdobn²ch povolßnφ, zahrnujφ-li p°φmou a zvlßÜtnφ ·Φast na v²konu ve°ejnΘ moci;

╖        zastupovßnφ klienta a hßjenφ jeho zßjm∙ p°ed soudy;

╖        ziskovΘ hry spojenΘ s pen∞₧it²m vkladem v p°φpad∞ hazardnφch her vΦetn∞ loteriφ a sßzek

 

I v tΘto sm∞rnici se evropsk² zßkonodßrce p°idr₧el tradiΦnφho d∞lenφ a uvßdφ definice d∙le₧itΘ pro oblast upravovanou touto normou.Vzhledem k nßroΦnosti ·pravy je t°eba tyto pojmy uvΘst i zde:

ôPoskytovatelemö se rozumφ ka₧dß fyzickß nebo prßvnickß osoba, kterß poskytuje urΦitou slu₧bu informaΦnφ spoleΦnosti,

ôu₧ivatelem slu₧byö ka₧dß fyzickß nebo prßvnickß osoba, kterß k profesnφm Φi jin²m ·Φel∙m vyu₧φvß slu₧eb informaΦnφ spoleΦnosti, zejmΘna pro vyhledßvßnφ Φi zp°φstup≥ovßnφ informacφ,

ôspot°ebitelemö ka₧dß fyzickß osoba, kterß jednß za ·Φelem nespadajφcφm do jejφ profesnφ Φi obchodnφ Φinnosti,

ôslu₧bami informaΦnφ spoleΦnostiö slu₧by ve smyslu Φl. 1 odst. 2 sm∞rnice 98/34/ES pozm∞n∞nΘ sm∞rnicφ 98/48/ES.[11]

 

Vnit°nφ trh

Internet, jako opravdu celosv∞tov∞ p∙sobφcφ mΘdium se dlouhou dobu pot²kß s problΘmem, prßvo kterΘho stßtu je vlastn∞ tφm vyvolen²m z dlouhΘho seznamu prßvnφch °ßd∙. Tuto otßzku °eÜφ nßrodnφ koliznφ normy, tedy v p°φpad∞ ╚eskΘ republiky zßkon o mezinßrodnφm prßvu soukromΘm a procesnφm. Prßv∞ ale v p°φpad∞ internetu jich p°ichßzφ v ·vahu vφce a v ka₧dΘm konkrΘtnφm p°φpad∞ tedy vyvstßvß spor, podle kterΘho nßrodnφho koliznφho prßva bude pou₧itelnΘ prßvo urΦeno.

╪eÜenφ tohoto dilematu vÜak nenφ tak slo₧itΘ, jak by se na prvnφ pohled zdßlo. V ╚eskΘ republice je podle zßkona pravomoc Φesk²ch soud∙ dßna tehdy, pokud je dßna jejich p°φsluÜnost[12]. Dßle tedy bude aplikovßno ΦeskΘ koliznφ prßvo, na zßklad∞ kterΘho bude urΦeno prßvo hmotnΘ pto konkrΘtni prßvnφ vztah. Co vÜe to ale m∙₧e zp∙sobit?

Jako p°φklad pro potφ₧e, kterΘ zp∙sobuje urΦenφ p°φsluÜnosti soudu bych uvedl rozsudek Tampax[13],ve kterΘm za reklamu ve Üv²carsk²ch novinßch byl vydavatel odsouzen n∞meck²m soudem. Pravomoc n∞meckΘho soudu je stejn∞ jako u nßs urΦena jeho p°φsluÜnostφ. Ta se v p°φpad∞ poruÜenφ sout∞₧nφho prßva posuzuje podle mφsta sφdla nebo mφsta Φinu a stejn∞ je tomu tak u deliktn∞prßvnφch spor∙, p°iΦem₧ mφsto Φinu je t°eba podle zßsad vyklßdat jak jako mφsto jednßnφ, tak i jako mφsto nßsledku. Prßv∞ u p°φpadu Tampax byla p°φsluÜnost soudu zd∙vodn∞na mφstem ·Φinku takovΘ reklamy, kterΘ samoz°ejm∞ v p°φpad∞ distribuce do n∞mecky mluvφcφch zemφ nenφ jen ve èv²carsku, ale i ve vÜech zemφch, kam distribuce probφhß. Tento pohled vÜak vyvolßvß znaΦnou nejistotu. Poskytovatel slu₧eb si nem∙₧e b²t nikdy jist, ₧e v jinΘm prßvnφm °ßdu bude obsah jeho informacφ v souladu s prßvem, stejn∞ jak se to stalo v p°φpad∞ rozhodnutφ Tampax. Tuto praxi potvrzujφ i dalÜφ rozhodnutφ soud∙ v Hamburku[14] a ve Frankfurtu nad Mohanem[15] v N∞mecku.á Praxe pro online sv∞t je tedy pom∞rn∞ ustßlenß, ale pro poskytovatele slu₧eb pom∞rn∞ nebezpeΦnß. Evropsk² zßkonodßrce vÜak mß v ·myslu nabφdnout pro poskytovatele slu₧eb daleko vst°φcn∞jÜφ ·pravu. Podle nφ by m∞ly b²t poskytovanΘ informace posuzovßny v₧dy podle mφsta sφdla, jednß-li se o ΦlenskΘ stßty EU. Byla by tak odstran∞na nejistota, kterß stßle p°etrvßvß a nenechßvß änikohoô klidn∞ spßt.Zatφm se ovÜem spφÜe jednß o stßdium teoretick²ch ·vah ne₧ o konkrΘtnφ nßvrh normy.

 

Zßsada vylouΦenφ p°edchozφho povolenφ

Jedno z nejd∙le₧it∞jÜφch ustanovenφ je umφst∞no v Φl.4, kter² po₧aduje, aby p°φstup k Φinnosti poskytovatele slu₧eb informaΦnφ spoleΦnosti a jejφ v²kon nepodlΘhal povinnosti p°edchozφho povolenφ ani ₧ßdnΘmu jinΘmu po₧adavku se stejn²m ·Φinkem. Mß tak b²t zajiÜt∞n rovn² a voln² p°φstup pro ka₧dΘho, kdo se chce podφlet na novΘm trhu slu₧eb informaΦnφ spoleΦnosti, p°iΦem₧ stßt by do tohoto procesu nem∞l zasahovat nijak jinak, ne₧ vytvo°enφm podmφnek a hranic a dohlφ₧enφm na jejich dodr₧ovßnφ.

Nejsou tφm vÜak dotΦena povolovacφ °φzenφ, kterß se net²kajφ v²hradn∞ slu₧eb informaΦnφ spoleΦnosti. Tato zßsada m∙₧e p°i implementaci do naÜeho prßvnφho rßdu zp∙sobit trochu obtφ₧e, pon∞vad₧ bude t°eba jasn∞ vymezit hranici mezi v²hradnφmi slu₧bami informaΦnφ spoleΦnosti a slu₧bami, pro kterΘ je t°eba zvlßÜtnφho oprßvn∞nφ.

 

Obecnß informaΦnφ povinnost

Evropsk² pohled na celou spot°ebitelskou oblast, kter² se projevil razantn∞ ji₧ ve sm∞rnici 97/7/ES[16] se projevuje i zde, konkrΘtn∞ v Φl.5. Na rozdφl od USA po₧aduje EU pro äsvΘho spot°ebiteleô co nejvφce informacφ, ΦlenskΘ stßty majφ dbßt, aby poskytovatel slu₧eb umo₧nil u₧ivatel∙m slu₧by a p°φsluÜn²m orgßn∙m snadn², p°φm² a trval² p°φstup p°inejmenÜφm k v²Üe uveden²m informacφm aá uvedl identifikaΦnφ Φφslo v souvislosti s danφ z p°idanΘ hodnoty. Dßle aby ceny byly jasn∞ a jednoznaΦn∞ uvedeny, a zejmΘna, aby up°es≥ovaly, zda jsou v cenßch zahrnuty dan∞ a poplatky za dodßvku. Prßv∞ u cen nalezneme podstatn² rozdφl mezi situacφ v Evrop∞ a v USA. Objednßte-li si u americkΘho provozovatele n∞jakΘ zbo₧φ, je tΘm∞° jistΘ, ₧e u ceny nebude uvedena cena za dodßvku a koneΦnß cena se tudφ₧ bude velmi citeln∞ liÜit. ZvlßÜt∞ pro evropskΘho spot°ebitele, ke kterΘmu zßsilka putuje vÜemi mo₧n²mi cestami p°es oceßn, bude tento nedostatek jasn² ihned po obdr₧enφ ·Φtu. Tomuto stavu mß b²t prost°ednictvφm novΘho evropskΘho zßkonodßrstvφ zabrßn∞no, jako p°φklad m∙₧eme uvΘst sm∞rnice na ochranu spot°ebitele.

äSpammingô

╚l.7 sm∞rnice reaguje na problΘm, kter² zvlßÜt∞ ve slu₧bßch internetu p°edstavuje velkΘ riziko. Jde o tzv.nevy₧ßdanß obchodnφ sd∞lenφ, jin²mi slovy spamming. Tuto situaci znß ka₧d² z b∞₧nΘho ₧ivota.Po nßvratu dom∙ a po otev°enφ poÜtovnφ schrßnky se na Vßs vysype ohromnΘ mno₧stvφ r∙zn²ch letßk∙ a nabφdek vÜeho mo₧nΘho. Nßklady pro inzerenta jsou vÜak v p°φpad∞ b∞₧nΘ propagace prost°ednictvφm b∞₧nΘ poÜty nesrovnateln∞ vyÜÜφ ne₧ v oblasti internetu. Na tuto situaci reagujφ Φl.6 a 7, p°iΦem₧ obchodnφ sd∞lenφ, kterß jsou souΦßstφ slu₧by informaΦnφ spoleΦnosti nebo kterß tuto slu₧bu tvo°φ, musφ spl≥ovat alespo≥ tyto podmφnky:

a)obchodnφ sd∞lenφ musφ b²t jasn∞ rozeznatelnß;

b)fyzickß nebo prßvnickß osoba, na jejφ₧ objednßvku obchodnφ sd∞lenφ probφhß, musφ b²t jasn∞ identifikovatelnß;

c)jsou-li v ΦlenskΘm stßt∞, v n∞m₧ je poskytovatel usazen, povolenΘ propagaΦnφ nabφdky jako slevy, prΘmie a dary musφ b²t jako takovΘ jasn∞ rozeznatelnΘ a podmφnky pro jejich vyu₧φvßnφ musφ b²t snadno p°φstupnΘ, jako₧ i z°eteln∞ a jednoznaΦn∞ uvedenΘ;

d)jsou-li v ΦlenskΘm stßt∞, v n∞m₧ je poskytovatel usazen, povolenΘ propagaΦnφ sout∞₧e nebo hry, musφ b²t jako takovΘ jasn∞ oznaΦenΘ a podmφnky ·Φasti v nich musφ b²t snadno p°φstupnΘ a z°eteln∞ a jednoznaΦn∞ uvedenΘ.

PoskytovatelΘ slu₧eb, kte°φ zasφlajφ nevy₧ßdanß obchodnφ sd∞lenφ elektronickou poÜtou, budou povinni pravideln∞ konzultovat seznamy, do nich₧ se mohou zapisovat fyzickΘ osoby, kterΘ si nep°ejφ, aby jim byly takovΘ informace zasφlßny a budou je muset respektovat. U t∞chto seznam∙ bude t°eba oÜet°it jejich soulad se zßkonem o ochran∞ osobnφch ·daj∙ a pom∞rn∞ ost°e urΦit sankce za poruÜenφ tΘto ne₧ßdoucφ reklamy. V N∞mecku bylo rozesφlßnφ nevy₧ßdan²ch obchodnφch sd∞lenφ velmi radikßln∞ odmφtnuto a bylo kvalifikovßno jako nekalosout∞₧nφ jednßnφ. U nßs je prvnφm kr∙Φkem v tomto sm∞ru º 53 obΦanskΘho zßkonφku, stßle vÜak nedostateΦn²m.

 

Uzavφrßnφ smluv v prost°edφ internetu

Ustanovenφ o smlouvßch se stalo t∞₧ko °eÜiteln²m problΘmem p°i schvalovßnφ textu sm∞rnice. VÜechny zainteresovanΘ subjekty byly sice zajedno, ₧e prßv∞ tato sm∞rnice mß uzavφrßnφ smluv upravovat, nejasnosti a nejednotnost vÜak panovaly ohledn∞ zp∙sobu uzavφrßnφ. Po n∞kolika staletφch toti₧ Evropa stßla p°ed mo₧nostφ utvo°it opravdu jednotn² systΘm uzavφrßnφ smluv, nejenom jakΘsi sjednocenφ norem, aΦkoliv k tomu m∞lo dojφt sm∞rnicφ, tedy zp∙sobem pro harmonizaci pon∞kud mΘn∞ citliv²m ne₧ je na°φzenφ Ale zdß se, ₧e prßv∞ ustanovenφm Φlßnku 11, jakΘhosi ärozumnΘho kompromisuô, byla tato Üance opravdu zma°ena.

╚lßnek 9 stanovφ, ₧e ΦlenskΘ stßty zajistφ, aby jejich prßvnφ °ßdy umo₧≥ovaly uzavφrßnφ smluv elektronickou cestou a v Φl.10 je urΦena dalÜφ informaΦnφ povinnost ze strany provozovatele slu₧eb. Zde m∙₧e v evropskΘm m∞°φtku jen zt∞₧φ dochßzet k rozdφlnΘmu pohledu p°i prosazovßnφ sm∞rnice.Rozpaky vÜak budφ Φl.11, kter² stanovφ zßsady p°i uzavφrßnφ kontraktu. Poskytovatel slu₧by je povinen u₧ivateli neprodlen∞ elektronickou cestou potvrdit p°φjem objednßvky. Kdo vÜak Φinφ nabφdku a kdo ji vlastn∞ p°ijφmß? Je to provozovatel slu₧by, prodßvajφcφ, kter² na svΘ strßnce nabφzφ zbo₧φ k prodeji, nebo je to kupujφcφ, kter² si zbo₧φ nejd°φve v katalogu vyhledß, a pak objednß. Prvnφ nßvrh sm∞rnice tuto situaci °eÜil Φty°stup≥ovou variantou uzavφrßnφ smlouvy, ve druhΘm nßvrhu vÜak p°evlßdla varianta souΦasnß. ╚ty°stup≥ov² systΘm spoΦφval v p°esnΘm urΦenφ systΘmu nabφdky a p°ijetφ. Poskytovatel m∞l ji₧ svou prezentacφ Φinit nabφdku a tu m∞l potencißlnφ zßkaznφk p°ijmout nebo odmφtnout. Pokud by ji p°ijal, pak mu m∞l poskytovatel vystavit potvrzenφ a teprve potvrzenφm tohoto m∞lo dojφt k uzav°enφ smlouvy. Nejv∞tÜφ problΘm Φinilo, ₧e by to nebyl poskytovatel, ale u₧ivatel Φi spot°ebitel, kdo by stßl na konci celΘho °et∞zu a kdo by rozhodoval, zda bude smlouva uzav°ena nebo ne. Oficißln∞ vÜak d∙vodem zm∞ny byla p°φliÜnß slo₧itost nßvrhu. ProblΘm novΘho ustanovenφ tkvφ v tom, ₧e nap°.n∞meck² prßvnφ °ßd znß instituci tzv.Invitatio ad offerendum, kde₧to nap°. Üpan∞lsk² systΘm Invitatio pova₧uje rovnou za ofertu. Zdß se tedy, ₧e mφsto sjednocenφ norem doÜlo op∞t k vytvo°enφ jakΘsi kvasi celoevropskΘ ·pravy, jejφ₧ d∙sledky zatφm nejsou zcela vyjasn∞nΘ a to u tak ambici≤znφ prßvnφ normy jako je sm∞rnice o elektronickΘm obchodu rozhodn∞ nenφ v po°ßdku.

 

Ani dalÜφ ustanovenφ neznφ ·pln∞ p°esv∞dΦiv∞. Objednßvka a potvrzenφ o p°ijetφ byly pova₧ovßny za p°ijatΘ, pokud strany, kter²m jsou urΦeny, k nim majφ p°φstup. Za spln∞nφ jak²ch podmφnek mßm vlastn∞ p°φstup k objednßvce? A kdy k potvrzenφ? Bohu₧el sm∞rnice postrßdß jakoukoliv definici ohledn∞ t∞chto ustanovenφ a p°φstup tak bude moc b²t op∞t vyklßdßn v ka₧dΘm ΦlenskΘm stßt∞ rozdφln∞.

 

Odpov∞dnost poskytovatel∙ zprost°edkovatelsk²ch slu₧eb (nap°. internetov²ch poskytovatel∙)

Snad nejd∙le₧it∞jÜφ ustanovenφ a v evropskΘm prostoru nejoΦekßvan∞jÜφ obsahuje oddφl 4.nazvan² Odpov∞dnost poskytovatel∙ zprost°edkovatelsk²ch slu₧eb. Podφvßme-li se na tyto normy zblφzka, spat°φme znaΦnou podobnost[17] s n∞meckou ·pravou v  Teledienstegesetz-TDG, Mediendienste-Staatsvertrag-MDStV[18]a americk²m Digital Millenium Copyright Act z roku 1998.

 

 

Odpov∞dnostnφ problematika je rozd∞lena do Φty° Φßstφ.Jednß se o Φl.12-Pouh² p°enos, Φl.13-Caching, Φl.14-Hosting a Φl.15-Neexistence obecnΘ povinnosti dohledu.

 

Pouh² p°enos (poskytovatelΘ p°ipojenφ)

V p°φpad∞ poskytovßnφ slu₧by informaΦnφ spoleΦnosti spoΦφvajφcφ v p°enosu informacφ poskytnut²ch u₧ivatelem slu₧by komunikaΦnφ sφtφ nebo ve zprost°edkovßnφ p°φstupu ke komunikaΦnφ sφti, nenφ poskytovatel slu₧by odpov∞dn² za p°enßÜenΘ informace dle pφsm. a) a₧ c), pokud:

a) nenφ p∙vodcem p°enosu,

b) nevolφ p°φjemce p°enßÜenΘ informace a

c) nevolφ a nezm∞nφ p°enßÜenΘ informace.

P°enos informacφ a zprost°edkovßnφ p°φstupu ve smyslu odstavce 1 zahrnuje automatickΘ krßtkodobΘ p°echodnΘ uklßdßnφ p°enßÜen²ch informacφ, pokud toto uklßdßnφ slou₧φ v²hradn∞ pro uskuteΦn∞nφ p°enosu v komunikaΦnφ sφti a pokud jeho dΘlka nep°esahuje obvyklou dobu p°enosu.

KonkrΘtn∞ jsou myÜleni Access Providers (poskytovatelΘ p°ipojenφ), provozovatelΘ Mailing-seznam∙ a e-mailov²ch server∙[19] a ze zn∞nφ jasn∞ vypl²vß, ₧e zßkladnφm p°ßnφm zßkonodßrce je zßsadn∞ poskytovatele osvobodit od odpov∞dnosti za cizφ informace. Pokud tedy splnφ v²Üe uvedenΘ podmφnky, nebudou odpov∞dni nap°. za p°enßÜenφ nacistickΘ propagandy z USA do N∞mecka, jak se tomu d∞je v poslednφ dob∞, i kdy₧ v SRN jsou takovΘ obsahy p°φsn∞ hlφdßny a stφhßny.

 

Caching

Po₧adavkem tohoto Φlßnku je, aby nebyl poskytovatel slu₧by odpov∞dn² za automatickΘ doΦasnΘ p°echodnΘ uklßdßnφ, kterΘ slou₧φ pouze pro co mo₧nß nej·Φinn∞jÜφ nßsledn² p°enos informace na ₧ßdost jin²ch u₧ivatel∙, s v²jimkami pφsmen a)-e).

P°edn∞ je t°eba uvΘst, ₧e se toto ustanovenφ uplatnφ na vÜechny formy automatickΘho, Φasov∞ omezenΘho p°echodnΘho ovlßdßnφ, kterΘ nespadß pod Φl.12 a krom∞ toho slou₧φ ·Φelu co mo₧nß nej·Φinn∞jÜφho p°enosu informacφ. Stejn∞ jako u pouhΘho p°enosu nesmφ poskytovatel slu₧by informaci zm∞nit. K tomu mß jeÜt∞ povinnost informaci neprodlen∞ odstranit nebo zabrßnit v p°φstupu, jakmile skuteΦn∞ zjistφ, ₧e byla na v²chozφm mφst∞ p°enosu ze sφt∞ odstran∞na nebo k nφ byl znemo₧n∞n p°φstup nebo soud nebo jin² sprßvnφ orgßn na°φdil sta₧enφ Φi znemo₧n∞nφ p°φstupu k tΘto informaci.

 

Hosting (poskytovatelΘ volnΘho prostoru)

Provozovatel neruΦφ za dlouhodob∞ ulo₧enΘ cizφ informace (obsahy) tehdy, pokud nemß ₧ßdnΘ skuteΦnΘ znalosti o protiprßvnφ povaze obsahu a po zφskßnφ t∞chto znalostφ bezprost°edn∞ protiprßvnφ obsah odstranφ nebo zabrßnφ p°φstupu k n∞mu. Povinnostφ pozitivnφ znalosti protiprßvnosti obsahu se provozovateli slu₧eb dostalo opravdu znaΦnΘho privilegia. S tφmto stavem se bude muset legislativa, ale i judikatura v brzkΘ dob∞ vypo°ßdat. ╪eÜenφm by bylo, zalo₧it odpov∞dnost provozovatele na domn∞nce znalosti p°i ôzjevnΘö protiprßvnosti obsahu. Bylo by tak vylouΦeno, aby se poskytovatel odvolßval na neznalost v p°φpadech, kdy je naprosto z°ejmΘ, ₧e obsah je protiprßvnφ anebo kdy₧ je to pro n∞j a¥ u₧ z jakΘhokoliv d∙vodu v²hodnΘ. Je vÜak v₧dy t°eba p°i p°ezkumu brßt v potaz Φl.15 sm∞rnice, tedy neexistenci obecnΘ povinnosti dohledu..

 

Neexistence obecnΘ povinnosti dohledu

T°i p°edchßzejφcφ ustanovenφ jsou dopln∞ny Φlßnkem 15, kter² vyluΦuje povinnost poskytovatele aktivn∞ vyhledßvat skuteΦnosti a okolnosti poukazujφcφ na protiprßvnφ Φinnost. Je to dnes tΘm∞° nutnΘ ustanovenφ vzhledem k v∞tÜinou automaticky spravovan²m informacφm v oblasti internetov²ch slu₧eb a www p°edevÜφm. Toto osvobozenφ vÜak neznamenß, ₧e nebude b²t moci sprßvn∞prßvn∞ prosazeno zablokovßnφ informacφ nebo zabrßn∞no v p°φstupu k nim.Tato mo₧nost nßrodnφmu prßvnφmu °ßdu z∙stßvß i nadßle.

 

Shrnu-li tedy celou novou ·pravu odpov∞dnosti poskytovatele slu₧eb, je t°eba °φci, ₧eá ·Φelem vÜech t∞chto Φlßnk∙ sm∞rnice je zßsadn∞ osvobodit poskytovatele od odpov∞dnosti za cizφ informace.á Jak Access-Provider (poskytovatel p°ipojenφ), tak ani Host-Provider (poskytovatel volnΘho prostoru) proto za normßlnφch okolnostφ a p°i nespln∞nφ zvlßÜtnφch podmφnek nenesou ₧ßdnou odpov∞dnost za jimi zprost°edkovanΘ nebo ulo₧enΘ informace.

 

Mimosoudnφ urovnßvßnφ spor∙ a opravnΘ prost°edky

╚lßnek 17 ₧ßdß, aby prßvnφ p°edpisy Φlensk²ch stßt∙ v p°φpad∞ neshod mezi poskytovatelem slu₧by informaΦnφ spoleΦnosti a jejφm u₧ivatelem nebrßnily vyu₧φvßnφ postup∙ pro mimosoudnφ urovnßvßnφ spor∙, kterΘ upravuje vnitrostßtnφ prßvo, vΦetn∞ postup∙ vyu₧φvajφcφch elektronickΘ prost°edky. S tφm souvisφ i Φlßnek 18, nazvan² opravnΘ prost°edky, podle kterΘho majφ opravnΘ prost°edky dostupnΘ ve vnitrostßtnφm prßvu pro oblast slu₧eb informaΦnφ spoleΦnosti umo₧nit rychlΘ p°ijetφ opat°enφ vΦetn∞ p°edb∞₧n²ch opat°enφ s cφlem ukonΦit zjiÜt∞nΘ poruÜovßnφ prßva a p°edejφt dalÜφmu poÜkozenφ dotΦen²ch zßjm∙.

Jednß-li se o majetkovΘ spory, je v ╚eskΘ republice mimosoudnφ vyrovnßnφ mo₧nΘ zßsadn∞ dv∞ma zp∙soby: dohodou, eventußln∞ s vyu₧itφm tzv. mediace û zprost°edkovatele nebo rozhodΦφm °φzenφm nezßvisl²mi a nestrann²mi rozhodci podle zßkona o rozhodΦφm °φzenφ a o v²konu rozhodΦφch nßlez∙. Aby prßvnφ ochrana a¥ ji₧ mimosoudnφm urovnßnφm spor∙ nebo opravn²mi prost°edky bylo opravdu ·Φinnß, bude t°eba umo₧nit dovolßnφ se prßva i prost°edky dßlkovΘ komunikace. Zde by v ka₧dΘm p°φpad∞ m∞l sehrßt velkou roli zßkon o elektronickΘm podpisu spolu s novelizacφ p°φsluÜn²ch p°edpis∙ jako je v²Üe zmi≥ovan² zßkon o rozhodΦφm °φzenφ nebo obΦansk² soudnφ °ßd.

 

╚lenskΘ stßty jsou povinny uvΘst v platnost prßvnφ a sprßvnφ p°edpisy nezbytnΘ pro dosa₧enφ souladu s touto sm∞rnicφ nejpozd∞ji do 17. ledna 2002. Co se ╚eskΘ republiky t²Φe, vzhledem k tomu, ₧e zatφm nenφ Φlensk²m stßtem EvropskΘ Unie, nehrozφ, ₧e by mohla nastat situace p°φmΘ aplikovatelnosti p°i neprosazenφ sm∞rnice, bude vÜak nutnΘ vzφt otßzku zaΦlen∞nφ do ΦeskΘho prßvnφho °ßdu velice vß₧n∞ a legislativnφ prßce by m∞ly prob∞hnout co nejrychleji, nejlΘpe jeÜt∞ v pr∙b∞hu letoÜnφho roku, tj.2001. Jednß se toti₧, jak ji₧ jsem v ·vodu Φlßnku napsal, o jednu z priorit EU a v²voj v tΘto oblasti rozhodn∞ nebude stagnovat, jak ji₧ napovφdß nßvrh sm∞rnice o prodeji finanΦnφch slu₧eb na dßlku.

 

Zßv∞r

 

Otßzka, zda bude sm∞rnice v ╚R prosazena jednφm zcela nov²m zßkonem nebo novelizacφ °ady stßvajφcφch p°edpis∙ z∙stßvßá otev°enß. Pro pouhou novelizaci zßkon∙ mluvφ ji₧ znaΦnß p°ipravenost norem na pou₧φvßnφ elektronickΘho obchodu. Dojde-li k tΘto variant∞, m∞la by vÜak b²t celß novela p°ipravovßna za spoluprßce odbornφk∙ z vφce oblastφ. Je t°eba se toti₧ obßvat velkΘ jak technickΘ, tak legislativnφ nßroΦnosti. Nap°. zßkladnφ definice by v ka₧dΘm p°φpad∞ m∞ly korespondovat s ji₧ dnes platn²mi zn∞nφmi, jakßkoliv odliÜnost by pak byla jen na ·kor p°ehlednosti ·pravy.

Pro ·pravu celΘ problematiky v jednom zßkon∞ pak mluvφ velkß p°ehlednost celΘ matΘrie. P°φkladem m∙₧e b²t SRN, jejφ₧ TDG a MDStV velice p°ehledn∞ upravujφ celou oblast. N∞meck² zßkonodßrce se proto rozhodl stßvajφcφ zßkony ponechat v platnosti a pouze novelizovat n∞kterß jejich ustanovenφ.[20] ZajistΘ ani v ╚eskΘ republice by takov² äzßkladnφ zßkonô e-commerce nebyl na Ükodu. Doufejme vÜak, ₧e na rozuzlenφ tΘto hßdanky nebudeme muset dlouho Φekat. ╚as toti₧ b∞₧φ rychle a v p°φpad∞ modernφch technologiφ to platφ n∞kolikanßsobn∞.á