Prßvnφ problΘmy spojenΘ s Internetem lze rozd∞lit p°ibli₧n∞ do t°φ hlavnφch skupin. Do prvnφ skupiny spadajφ ty problΘmy, kterΘ jsou vφcemΘn∞ spoleΦnΘ jak pro "reßln²" sv∞t tak pro kyberprostor, jak je n∞kdy tΘ₧ prost°edφ Internetu naz²vßno, a nevznikajφ tedy ₧ßdnΘ nebo jen malΘ specifickΘ prßvnφ problΘmy. Jako p°φklad bych uvedl ochranu autorskΘho prßva na Internetu obecn∞. Druhou skupinu pak tvo°φ ty prßvnφ otßzky, kterΘ jsou nßm znßmy ji₧ z "p°edinternetovskΘ" Θry, ale Internet jim sv²m zp∙sobem dßvß novou dimenzi a je proto t°eba se na n∞ dφvat nov²ma oΦima. Do tΘto kategorie dle mΘho soudu spadß tΘ₧ problematika urΦenφ rozhodnΘho prßva na Internetu, kterou se tento Φlßnek p°evß₧n∞ zab²vß. A koneΦn∞ t°etφ skupinou pak jsou zcela novΘ prßvnφ aspekty, ·zce spojenΘ s Internetem a s elektronick²mi p°enosy v∙bec. Sem bych s urΦitou v²hradou za°adil nap°φklad problematiku elektronickΘho podpisu .

Ve svΘ prßci bych se rßd zab²val z r∙zn²ch hledisek problematikou ochrany autorskΘho prßva na Internetu, hlavn∞ pak problematiku rozhodnΘho prßva. Tuto tΘmatiku jsem si vybral ze dvou d∙vod∙. Prvnφm je, ₧e ochrana autorskΘho prßva v kyberprostoru je zvlßÜt∞ o₧ehavß, nebo¥ Internet a modernφ technologie v∙bec umo₧≥ujφ velmi levnΘ, Φasov∞ nenßroΦnΘ a velmi kvalitnφ kopφrovßnφ d∞l chrßn∞n²ch autorsk²m zßkonem. Druh²m d∙vodem je skuteΦnost, ₧e autorskΘ prßvo a hlavn∞ pak problematika rozhodnΘho prßva, jsou do znaΦnΘ mφry harmonizovßny mezinßrodnφmi smlouvami, o kterΘ se lze ve znaΦnΘ mφ°e op°φt.

Nynφ pßr v∞t o Φlen∞nφ a povaze Φlßnku. Ten je rozd∞len do dvou Φßstφ. Prvnφ se zab²vß struΦn²m rozborem souΦasnΘho stavu a tΘ₧ se v nφ sna₧φm podat odpov∞di na n∞kterΘ aktußlnφ otßzky t²kajφcφ se hlavn∞ rozhodnΘho prßva. Ve druhΘ Φßsti se pokusφm naznaΦit n∞kterß mo₧nß °eÜenφ danΘho problΘmu a v²hledy do budoucna. Ve svΘm Φlßnku pou₧φvßm n∞kdy terminologii mo₧nß ÜirÜφ prßvnφ ve°ejnosti neznßmou, kterou se ale budu sna₧it ihned dostateΦn∞ osv∞tlit. D∙vodem je, ₧e k prßvnφmu uchopenφ problematiky spojenΘ s Internetem je t°eba pochopit alespo≥ zßklady fungovßnφ tΘto sφt∞. Odva₧uji si tvrdit, ₧e mnohΘ problΘmy s Internetem spojenΘ by ani nepot°ebovaly zvlßÜtnφ prßvnφ ·pravu, pokud by doÜlo k ÜirÜφ aplikaci ji₧ znßm²ch institut∙ do tohoto trochu specifickΘho sv∞ta. A k tomu je t°eba pochopit alespo≥ zßkladnφ vztahy a principy, kter²mi se tento nov² "sv∞t" °φdφ. TΘ₧ ve svΘm Φlßnku pou₧φvßm v²razy, kterΘ se n∞kdy p°esn∞ nekryjφ s terminologiφ, tak jak je znßma a pou₧φvßna v ΦeskΘm prßvnφm °ßdu. ╚asto uvßdφm nap°φklad pojem "kopie" mφsto pojmu "rozmno₧enina", kter² je znßm z ΦeskΘho autorskΘho zßkona. Pou₧φvßnφm t∞chto obecn∞jÜφch pojm∙, kterΘ jsou bli₧Üφ poΦφtaΦovΘmu odv∞tvφ, se sna₧φm upozornit na to, ₧e moje prßce se pokouÜφ vysv∞tlit problematiku v co nejÜirÜφm m∞°φtku a tedy nejen z pohledu Φesk²ch prßvnφch p°edpis∙.

AutorskΘ prßvo mß svΘ ko°eny v 18. stoletφ, v prost°edφ, kde hlavnφm autorsk²m dφlem byla kniha, obraz nebo divadelnφ hra. Postupem doby se okruh chrßn∞n²ch d∞l rozr∙stal, nicmΘn∞ stßle bylo relativn∞ velmi jednoduchΘ urΦit, kde byla kniha vytisknuta nebo kde bylo divadelnφ p°edstavenφ p°edvedeno publiku. Na tomto poznatku byla postavena i Bernskß ·mluva , kterß na konci minulΘho stoletφ mimo jinΘ zakotvila princip, podle kterΘho se urΦφ, jak² prßvnφ °ßd (tedy jakΘ rozhodnΘ prßvo) je nutno aplikovat p°i konkrΘtnφm aktu u₧itφ dφla, a¥ ji₧ jde o jeho kopφrovßnφ, ve°ejnΘ Üφ°enφ, ve°ejnΘ vystavovßnφ atp. Bernskß ·mluva °eÜφ tento problΘm tak, ₧e po₧aduje striktnφ aplikaci prßva toho stßtu, na jeho₧ ·zemφ se uplat≥uje ochrana, tedy toho stßtu, kde k v²Üe uvedenΘmu aktu (zne)u₧itφ dφla doÜlo (lex loci protectionis). Tento po₧adavek se naz²vß princip teritoriality. Znamenß, ₧e pokud nap°φklad stßtnφ p°φsluÜnφk zem∞ A u₧ije autorskΘ dφlo stßtnφho p°φsluÜnφka zem∞ B v zemi C, °φdφ se tento konkrΘtnφ akt u₧itφ dφla (nap°φklad vypalovßnφ CD s hudbou) autorsk²m zßkonem zem∞ C a ne zßkony zemφ A Φi B. (Nap°φklad ╚ech v Bulharsku nelegßln∞ vypaluje CD s hudbou Louise Armstronga. PotΘ se toto vypalovßnφ (tj. u₧itφ dφla) °φdφ bulharsk²mi zßkony.) Podmφnkou pro nutnou aplikaci principu teritoriality je, aby dan² stßt p°istoupil k BernskΘ ·mluv∞. PoΦet t∞chto stßt∙ se zatφm neustßle rozÜi°uje a v 80. letech k nφ p°istoupily i SpojenΘ stßty americkΘ.

Od rozhodnΘho prßva, kter²m se °φdφ konkrΘtnφ akt u₧itφ, je nutno odliÜit prßvo, kter²m se bude °φdit nap°φklad smluvnφ p°evod autorstvφ k dφlu (je-li mo₧n²) nebo smluvnφ ujednßnφ, kter²m se p°evßdφ prßvo dφlo u₧φt. Prßvo, kter²m se bude tento vztah °φdit, se urΦuje podle norem mezinßrodnφho prßva soukromΘho toho stßtu, ve kterΘm probφhß soudnφ °φzenφ. V ╚eskΘ republice je touto normou zßkon Φ. 97/163 Sb. "o mezinßrodnφm prßvu soukromΘm a procesnφm" (ZMPS) ve zn∞nφ pozd∞jÜφch novel. Zde jsou pod nadpisem "prßva zßvazkovß" urΦeny zßkladnφ principy pro urΦenφ rozhodnΘho hmotnΘho prßva pro okruh smluvnφch zßvazkov²ch vztah∙. Nejv²znamn∞jÜφ roli zde hraje º9, kter² hovo°φ o tzv. volb∞ prßva, kterß umo₧≥uje ·Φastnφk∙m smlouvy si zvolit konkrΘtnφ prßvo, kter²m se majφ °φdit jejich vzßjemnΘ vztahy. Tento institut je znßm v∞tÜin∞ prßvnφch °ßd∙, a je proto velmi u₧φvan².

V souvislosti s rozhodn²m prßvem, a¥ pro smluvnφ Φi mimosmluvnφ prßvnφ vztahy, je t°eba se zmφnit o institutu v²hrady ve°ejnΘho po°ßdku. Ten je v ZMPS uveden pod º 37 a stanovφ, ₧e "Prßvnφho p°edpisu cizφho stßtu nelze pou₧φt, pokud by se ·Φinky tohoto pou₧itφ p°φΦily takov²m zßsadßm spoleΦenskΘho a stßtnφho z°φzenφ ╚eskΘ republiky a jejφho prßvnφho °ßdu, na nich₧ je nutno bez v²hrady trvat." Podle v²hrady ve°ejnΘho po°ßdku lze nap°φklad nepovolit bigamii, p°esto₧e by Φesk² soud postupoval podle prßvnφho prßva stßtu, kter² mnoho₧enstvφ p°ipouÜtφ. V rßmci autorskΘho prßva m∙₧e hrßt institut ve°ejnΘho po°ßdku v²znamnou roli p°i posuzovßnφ p°evoditelnosti Φi nep°evoditelnosti tzv. osobnφch autorsk²ch prßv (moral rights), na kterΘ je znaΦn∞ odliÜn² pohled v rßmci kontinentßlnφho (evropskΘho) prßvnφho °ßdu a v rßmci anglosaskΘho prßvnφho °ßdu (tzv. systΘmu copyright).

Otßzka, kam podat ₧alobu, nebo lΘpe, kter² soud se bude ₧alobou na ochranu autorskΘho prßva zab²vat, je odliÜnß od otßzky rozhodnΘho prßva. Popravd∞ °eΦeno, tato Φßst by m∞la p°edchßzet obecnΘmu pojednßnφ o rozhodnΘm prßvu, nebo¥ teprve kdy₧ je jurisdikce urΦena (tedy konkrΘtnφ soud se pova₧uje za p°φsluÜn² k rozhodnutφ ve v∞ci), je t°eba se zab²vat otßzkou rozhodnΘho prßva, p°i kterΘ soud postupuje podle princip∙ mezinßrodnφho prßva soukromΘho svΘho vlastnφho prßvnφho °ßdu. Rozhodnutφ, ke kterΘmu konkrΘtnφmu soudu ₧alujφcφ p°edlo₧φ sv∙j spor, zßle₧φ jen a jen na n∞m. Otßzkou z∙stßvß, zda tento konkrΘtnφ soud svou pravomoc uznß Φi ne. Tato problematika je znaΦn∞ komplikovanß a liÜφ se stßt od stßtu, avÜak lze odvodit obecnΘ pravidlo, ₧e onen konkrΘtnφ soud musφ mφt k v∞ci urΦit² vztah. Co se rozumφ pod pojmem "urΦit² vztah" je v₧dy konkretizovßno v p°φsluÜn²ch normßch mezinßrodnφho prßva soukromΘho a n∞kdy jde o pojem znaΦn∞ neurΦit², obzvlßÜt∞ pak v okruhu anglosaskΘho prßva. Nap°φklad existujφ p°φpady, kdy soudy v USA ve dvou v podstat∞ stejn²ch p°φpadech rozhodly zcela odliÜn∞. NicmΘn∞ vychßzejme z p°edpokladu, ₧e se p°i rozhodovßnφ, jak²m prßvem se bude dan² Φin (akt Üφ°enφ dφla) °φdit, uplatnφ v²Üe zmi≥ovan² princip teritoriality. Zde podle mΘho mφn∞nφ p°i urΦenφ jurisdikce zßle₧φ na tom, co vlastn∞ ₧alujφcφ strana po₧aduje, jak² bude petit ₧aloby. M∙₧e po₧adovat, aby se ₧alovan² zdr₧el dalÜφho jednßnφ, kter²m poruÜuje jeho prßva (aby ruÜenφ jeho prßva bylo zakßzßno), a aby ₧alovan² odstranil nßsledky poruÜenφ tohoto prßva. V tomto p°φpad∞ bych pova₧oval za vhodnΘ p°edlo₧it ₧alobu k soudu v tΘ zemi, ve kterΘ doÜlo ke konkrΘtnφmu aktu u₧itφ dφla. D∙vody mßm k tomu v zßsad∞ dva. ZaprvΘ bude soud nucen pou₧φt (v souladu s principem teritoriality) prßvo zem∞, kde k u₧itφ (zneu₧itφ) dφla doÜlo a je z°ejmΘ, ₧e pro soud je lepÜφ aplikovat svΘ vlastnφ hmotnΘ prßvo, ne₧ zkoumat prßvo cizφ, za druhΘ je bezpochyby lepÜφ mo₧nost vykonatelnosti soudnφho rozhodnutφ. To je tφm aktußln∞jÜφ, ₧e pohybujeme-li se na poli Internetu, p∙jde v∞tÜinou o uzav°enφ p°φstupu k serveru, na kterΘm jsou ulo₧ena autorsk²m zßkonem chrßn∞nß dφla (lΘpe °eΦeno data tato dφla p°edstavujφcφ) a kterß jsou takto voln∞ p°φstupnß ve°ejnosti. Nelze ale zcela vylouΦit, ₧e soud, jemu₧ bude nßvrh adresovßn, se zßle₧itostφ odmφtne z n∞jakΘho d∙vodu zab²vat. Ale ₧alujφcφ m∙₧e nap°φklad ₧alovat na vydßnφ bezd∙vodnΘho obohacenφ Φi nßhradu Ükody. PotΘ je otßzka komplikovan∞jÜφ a je mo₧nΘ uva₧ovat o podßnφ ₧aloby tam, kde mß ₧alovan² sφdlo Φi bydliÜt∞, nebo tam, kde mß majetek. Tak jako tak bude muset soud posuzovat otßzku, zda doÜlo k poruÜenφ autorskΘho prßva Φi nikoliv, podle hmotnΘho prßva stßtu, kde k danΘmu aktu (zne)u₧itφ (kter² mß zaklßdat nßrok na tuto nßhradu) doÜlo. Obecn∞ lze °φci, ₧e soud uznß nebo naopak odmφtne svou pravomoc ve v∞ci rozhodnout podle sv²ch vlastnφch norem mezinßrodnφho prßva soukromΘho, kterΘ se mohou znaΦn∞ liÜit stßt od stßtu. V n∞kter²ch stßtech (nap°φklad v USA) jsou tyto normy znaΦn∞ mlhavΘ a zßle₧φ hlavn∞ na vlastnφm uvß₧enφ soudu samΘho.

Z v²Üe uvedenΘho vypl²vß, ₧e prßvo stßtu, podle kterΘho bude soud rozhodovat, nemusφ b²t identickΘ s prßvem stßtu, kde soud sφdlφ. V rßmci ochrany autorskΘho prßva lze uvΘst, kterΘ konkrΘtnφ slo₧ky autorskΘho oprßvn∞nφ se budou °φdit prßvem zem∞, kde doÜlo k u₧itφ dφla. Jsou to:

· urΦenφ, zda jde Φi nejde o autorskΘ dφlo a zda tedy po₧φvß Φi nepo₧φvß autorskΘ ochrany

· urΦenφ, jakß prßva mß autor Φi vykonavatel autorskΘho prßva

· v²jimky k t∞mto prßv∙m

· doba trvßnφ t∞chto prßv

UrΦit²m problΘmem, o n∞m₧ nepanuje vÜeobecnß shoda, je otßzka, podle kterΘho prßva se mß urΦit, kdo je osobou oprßvn∞nou k v²konu autorsk²ch prßv. Zda je t°eba tuto osobu urΦit podle prßva zem∞ p∙vodu dφla, nebo podle zem∞, kde bylo dφlo u₧ito ( lex loci protectionis). Tento problΘm je rozebrßn nφ₧e v souvislosti s pojednßnφm o osob∞ oprßvn∞nΘ k podßnφ ₧aloby v souvislosti s poruÜovßnφm prßva na Internetu..

A₧ doposud jsem pouze ve zkratce shrnul zßkladnφ principy, kter²mi se obecn∞ °φdφ problematika rozhodnΘho prßva a problematika jurisdikce v souvislosti s autorsk²mi dφly. Nynφ bych se cht∞l p°φmo zam∞°it na autorskoprßvnφ aspekty Internetu a hlavn∞ pak ji₧ na avφzovanou problematiku rozhodnΘho prßva. Pro dalÜφ v²klad tedy p°edpoklßdejme, ₧e problΘm jurisdikce je ji₧ vy°eÜen a ₧e tedy urΦit² soud shledal svojφ pravomoc ve v∞ci rozhodnout.

Spolu s p°enosem informacφ p°es hranice stßt∙, a¥ ji₧ digitßln∞ nebo analogov∞, a¥ ji₧ po sφti Internet nebo jinak, nastßvß zßsadnφ problΘm, kter² znφ: podle jakΘho prßvnφho °ßdu chrßnit dφla, kdy₧ dopad nßsledk∙ jejich u₧itφ p°esahuje hranice jednoho stßtu? Tento problΘm sice nep°iÜel a₧ s Θrou Internetu, ale ten jej postavil do zcela novΘho sv∞tla. Posu∩te sami: Vystavenφ autorskΘho dφla na konkrΘtnφ webovskΘ strßnce se dß s jistou nadsßzkou p°irovnat k situaci, kdy by p≤dium letnφho divadla bylo v jednom stßt∞, ale Φßst by¥ t°eba neoficißlnφho hlediÜt∞ ve stßt∞ druhΘm. Vtφrß se zde pak otßzka, kde vlastn∞ v tomto p°φpad∞ k u₧itφ dφla (zde ve°ejnΘho p°edvßd∞nφ - public performing) doÜlo. Pravd∞podobn∞ by zvφt∞zil nßzor, ₧e k v²konu dochßzφ v tom stßt∞, kde se "n∞co d∞je", tedy, kde je jeviÜt∞ a ₧e divßci, kte°φ se dφvajφ p°es hranice majφ jen to Üt∞stφ, ₧e divadelnφ hru zadarmo vidφ, ale to je vÜe. Modern∞jÜφ a podstatn∞ komplikovan∞jÜφ je p°φpad satelitnφho vysφlßnφ. P°i tomto vysφlßnφ je signßl vyslßn z jednoho stßtu a pomocφ dru₧ice je sm∞rovßn zp∞t k zemi. Nastßvß prßvnφ problΘm zp∙soben² skuteΦnostφ, ₧e signßl vyslan² ze satelitu v∞tÜinou pokr²vß ·zemφ vφce ne₧ jednoho stßtu. Ka₧dΘho potΘ napadne otßzka: prßvnφm °ßdem jakΘho stßtu se v tomto p°φpad∞ °φdφ obsah autorsk²ch prßv a nßsledky jejich poruÜovßnφ b∞hem takovΘho vysφlßnφ? Jde snad jen o prßvo stßtu, odkud je signßl vysφlßn k satelitu, nebo snad mohou p°ichßzet v ·vahu vÜechna jednotlivß autorskß prßva vÜech zemφ, kde je signßl p°ijφmßn? Sm∞rnice Rady ES 93/83 z 27.9.1993 (┌°ednφ list, °ada L 1993, Φ. 248, str.15) pova₧uje ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ za zemi, kde dochßzφ k u₧itφ dφla a tedy jejφ₧ autorsk² zßkon se musφ aplikovat v souvislosti s tφmto vysφlßnφm, pouze ten stßt, odkud dochßzφ k vysφlßnφ signßlu vzh∙ru v∙Φi satelitu. Jde vlastn∞ o striktnφ v²klad principu teritoriality, ulehΦen² skuteΦnostφ, ₧e v rßmci harmonizace evropskΘho prßva, je autorskΘ prßvo Φlensk²ch zemφ velmi podobnΘ, a proto nebylo proti tΘto ·prav∞ v∞tÜφch nßmitek. ProΦ tyto p°φklady uvßdφm? Proto₧e Üφ°enφ dφla pomocφ Internet lze pova₧ovat za urΦitou formu u₧itφ dφla stojφcφ n∞kde mezi ob∞ma v²Üe uveden²mi p°φklady. Internet (nebo lΘpe °eΦeno poΦφtaΦe k n∞mu p°ipojenΘ) toti₧ rozhodn∞ sßm o sob∞ nic nevysφlß (to je docela Φast² myln² nßzor). Ve skuteΦnosti je po Internetu rozeseto tisφce server∙, na jejich₧ discφch je ulo₧en obsah jednotliv²ch webovsk²ch strßnek, soubor∙ obrßzk∙, hudby atd. Data p°edstavujφcφ tyto dokumenty jsou na tomto serveru fyzicky umφst∞na, a proto₧e je server p°ipojen do Internetu, jsou vlastn∞ p°φstupny ka₧dΘmu, kdo o n∞ sprßvnou formou tento server po₧ßdß. KoneΦn² u₧ivatel, kter² sedφ t°eba doma u svΘho poΦφtaΦe a kter² "surfuje" po Internetu, po₧ßdß poΦφtaΦ, na n∞m₧ je danß webovskß strßnka umφst∞na, aby mu ji poslal k n∞mu do jeho poΦφtaΦe. Server tak uΦinφ, po₧adovanß data zaÜle ve form∞ urΦitΘho protokolu (nejΦast∞ji HTTP), a pak se zase odpojφ a na koncovΘho u₧ivatele zapomene. Data poslanß u₧ivateli se pak zobrazφ na jeho monitoru a na p°echodnou se ulo₧φ u n∞j do pam∞ti a Φasto tΘ₧ i na disk (zde t°eba takΘ na stßlo) . Tuto malou a zjednoduÜenou technickou vsuvku jsem zde uΦinil proto, ₧e nynφ je podstatn∞ jednoduÜÜφ vysv∞tlit princip teritoriality v kyberprostoru Internetu. P°ikroΦme tedy ke konkrΘtnφm p°φpad∙m:

I. 3 . 1. Vystavovßnφ autorsk²ch d∞l (webovsk²ch strßnek, obrßzk∙, textu, hudby...) na Internetu

Pokud n∞kdo zp°φstupnφ urΦitß autorsk²m zßkonem chrßn∞nß dφla na Internetu, neuΦinφ nic jinΘho, ₧e je nahraje na disk serveru, na kterΘm je pro tuto konkrΘtnφ osobu vyhrazeno mφsto, data, kterß danΘ dφlo reprezentujφ. Proto₧e kdokoliv, kdo mß k tomu pot°ebnΘ technickΘ vybavenφ, m∙₧e ono dφlo shlΘdnout, poslechnout si ho nebo vytvo°it permanentnφ kopii tφm, ₧e si toto dφlo stßhne a ulo₧φ na sv∙j disk, je nutno posuzovat zp°φstupn∞nφ tohoto dφla na Internetu za akt u₧itφ dφla. (Nenφ p°φmo shoda v tom, zda jde o rozmno₧ovßnφ dφla Φi pouze o sd∞lovßnφ dφla ve°ejnosti, ale z pohledu souΦasnΘho ΦeskΘho autorskΘho zßkona je to lhostejnΘ . Tento problΘm se objevil hlavn∞ v USA). Proto₧e bylo takovΘto dφlo zp°φstupn∞no ulo₧enφm na disku konkrΘtnφho serveru v konkrΘtnφm stßt∞, domnφvßm se, ₧e v souladu s principem teritoriality, je nutno tento akt u₧itφ (sd∞lovßnφ dφla ve°ejnosti, chcete-li) posuzovat podle prßva stßtu, kde je tento server fyzicky umφst∞n. Tedy, ₧e bude existovat autorskΘ prßvo pouze jednoho stßtu, jφm₧ se bude tento akt u₧itφ dφla °φdit. Pokud bychom p°ipustili aplikaci prßva r∙zn²ch stßt∙, nap°φklad podle toho, odkud je mo₧no tento server navÜtφvit a dφlo vid∞t, slyÜet, rozmno₧it atd. (co₧ by fakticky p°edstavovalo mo₧nost aplikace prßva vÜech stßt∙ sv∞ta, nebo¥ Internet je dosa₧iteln² nap°. pomocφ satelitnφho systΘmu odkudkoli), vznikl by zßva₧n² problΘm zvan² forum shopping. Forum (nebo tΘ₧ court) shopping p°edstavuje ne₧ßdoucφ jednßnφ ₧alujφcφho, kter² na zßklad∞ posouzenφ sv²ch Üancφ podß ₧alobu v tom stßt∞, jeho₧ autorskΘ prßvo je nejp°φsn∞jÜφ a tedy jemu nejlΘpe vyhovujφcφ. Soud pak aplikuje svΘ hmotnΘ prßvo a podle n∞j rozhodne. Proto₧e teoreticky by bylo mo₧nΘ podat ₧alobu kdekoliv na sv∞t∞, znaΦn∞ by tento jev ohrozil prßvnφ jistotu. Na druhou stranu m∙₧e vzniknout problΘm s takzvan²mi "copyright havens ". Po vzoru da≥ov²ch rßj∙ by na servery umφst∞nΘ v zemφch s ₧ßdnou nebo jen minimßlnφ autorskou ochranou mohli pirßti umφstit jinak chrßn∞nß data a zp°φstupnit je, dejme tomu za mal² poplatek, v podstat∞ ka₧dΘmu na celΘm sv∞t∞. NicmΘn∞ bych jako p°eva₧ujφcφ chßpal princip teritoriality a snahu o zachovßnφ prßvnφ jistoty.

OdliÜn²m aktem u₧itφ autorskΘho prßva je stahovßnφ dat z Internetu.. Tφmto sta₧enφm a ulo₧enφm na disk dojde k vytvo°enφ kopie (rozmno₧eniny) , kterß je vytvo°ena z v∙le u₧ivatele. Proto₧e ona kopie je potΘ ulo₧ena (nebo vytiÜt∞na) v mφst∞, kde je umφst∞n poΦφtaΦ koncovΘho u₧ivatele, je podle mΘho nßzoru pova₧ovat za rozhodnΘ prßvo toho stßtu, kde je tento poΦφtaΦ umφst∞n, tedy kde doÜlo k pokynu k vytvo°enφ rozmno₧eniny a tΘ₧ k jejφmu vytvo°enφ (vytiÜt∞nφ, ulo₧enφ dat). Tento problΘm vÜak nenφ a₧ tak o₧ehav², nebo¥ podle autorskΘho prßva v∞tÜiny zemφ (vΦetn∞ ╚R), je zhotovovßnφ rozmno₧enin(y) pro svou osobnφ pot°ebu, nebo pro studijnφ ·Φely atp. kryto v²jimkou, kterß stanovφ, ₧e nenφ k takovΘmu u₧itφ t°eba souhlasu autora ani nenφ t°eba platit autorovi odm∞nu. KonkrΘtn∞ º15 odst. 2 pφsm. a) naÜeho autorskΘho zßkona stanovφ, ₧e: "Autorova svolenφ k u₧itφ dφla nepot°ebuje a odm∞nu nenφ povinen poskytnout, kdo zhotovφ rozmno₧eninu nebo napodobeninu uve°ejn∞nΘho dφla pro svou osobnφ pot°ebu, pokud ji, jde-li o dφlo v²tvarnΘ, z°eteln∞ jako rozmno₧eninu nebo napodobeninu oznaΦφ a nejde-li o rozmno₧eninu nebo napodobeninu dφla architektonickΘho stavbou nebo jin²m provedenφm anebo o poΦφtaΦov² program ..." Jde tedy o v²jimku znaΦn∞ Üirokou, z kterΘ jsou ale vyjmuty poΦφtaΦovΘ programy (a architektonickß dφla, co₧ ovÜem nenφ z hlediska probφranΘ problematiky zajφmavΘ), tak₧e jejich stahovßnφ z Internetu bez souhlasu autora je poruÜenφm jeho prßv. Na tento souhlas nelze usuzovat z toho, ₧e byl takov² program na Internetu zp°φstupn∞n (m∙₧e jφt, a v∞tÜinou takΘ jde, o pirßtskΘ kopie), ale r∙znß licenΦnφ ujednßnφ ujiÜ¥ujφcφ u tom, ₧e jde o freeware atp. by mohla b²t relevantnφ.

I. 4. Osoby odpov∞dnΘ za poruÜovßnφ autorsk²ch prßv na Internetu

UrΦenφ odpov∞dnΘ osoby na Internetu se pot²kß s problΘmem anonymity tΘto sφt∞. Nutno ale podotknout, ₧e ne ka₧d² subjekt je t∞₧ko identifikovateln², a proto zde nynφ nastφnφm strukturu subjekt∙, kterΘ v souvislosti se (zne)u₧itφm autorskΘho dφla na Internetu vystupujφ:

Koncov² u₧ivatel (end user, client), je ten, kdo pracuje u poΦφtaΦe doma, ve Ükole, v zam∞stnßnφ atp. a tento poΦφtaΦ je p°ipojen do sφt∞ Internet.. Koncov² u₧ivatel pak po Internetu "brouzdß", hledß a stahuje informace atp. Je to tedy v∞tÜina z nßs, kte°φ Internet vyu₧φvajφ. Poskytovatel p°ipojenφ (provider, connection provider) je pak subjekt, kter² koncovΘmu u₧ivateli umo₧nφ p°ipojit se do Internetu, v∞tÜinou pomocφ modemu a telefonnφ linky (tzv. komutovanΘ p°ipojenφ, dial-up, vytßΦenΘ p°ipojenφ). Ten koncovΘho u₧ivatele "vpustφ" do sφt∞ a umo₧nφ mu tak p°es sv∙j server p°φstup k dalÜφm server∙m, p°ipojen²m k Internetu po celΘm sv∞t∞. Poskytovatel volnΘho prostoru umo₧≥uje konkrΘtnφ osob∞, organizaci, aby na jeho serveru umφstila svß data, nap°φklad svou webovskou strßnku. Typick²m poskytovatelem volnΘho prostoru jsou r∙znΘ organizace, kterΘ umo₧≥ujφ z°φzenφ osobnφ strßnky zdarma. Majitel webovskΘ strßnky (provider of content) je konkrΘtnφ subjekt, kter² vytvo°il nebo si nechal vytvo°it obsah svΘ webovskΘ strßnky a kter² mß tedy svou webovskou strßnku (Φi jinß data) umφst∞nou na disku k tomu vyhrazenΘm poskytovatelem volnΘho prostoru.

Je z°ejmΘ, ₧e tyto subjekty Φasto spl²vajφ v jeden a poskytovatelΘ p°ipojenφ jsou zßrove≥ poskytovateli volnΘho prostoru, ale ve vztahu ke konkrΘtnφ webovskΘ strßnce a konkrΘtnφmu koncovΘmu u₧ivateli jde v∞tÜinou o r∙znΘ subjekty.

I. 4. 1. Vystavovßnφ autorsk²ch d∞l (webovsk²ch strßnek, obrßzk∙, textu, hudby...) na Internetu

Je z°ejmΘ, ₧e majitel konkrΘtnφ webovskΘ strßnky odpovφdß za obsah svΘ strßnky. Ka₧d², kdo chce vystavit cokoliv na svΘ webovskΘ strßnce, by si m∞l ov∞°it, zda nejde o autorskΘ dφlo, kterΘ je chrßn∞no. Na toto u₧itφ dφla se nevztahuje ₧ßdnß v²jimka, a je tedy t°eba zφskat svolenφ autora, pop°φpad∞ zaplatit autorovi odm∞nu . Musφm poznamenat, ₧e takto velmi Φasto dochßzφ k poruÜovßnφ autorskΘho prßva, dφlem z nev∞domosti, dφlem t°eba i z dobrΘ v∙le (v∞tÜinou jde o r∙znΘ druhy neoficißlnφch strßnek, kde majitel vystavuje nascanovanΘ fotografie z oficißlnφch firemnφch katalog∙ atp.). ProblΘm je, ₧e pokud si majitel webovskΘ strßnky dß dostateΦn² pozor, je ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ velmi t∞₧kΘ a₧ nemo₧nΘ, tuto osobu v reßlnΘm sv∞t∞ vypßtrat. Proto se n∞kdy projevujφ snahy o p°enesenφ odpov∞dnosti na poskytovatele volnΘho prostoru. Poskytovatel volnΘho prostotu je sice dob°e identifikovateln², a proto se lehce stφhß, ale obecn∞ nejde p°ipustit, aby byl nucen ke kontrole vÜech dat (webovsk²ch strßnek) umφst∞n²ch na jeho serveru. Jsou jich tisφce, desetitisφce a₧ mili≤ny, stßle se m∞nφ a ruÜφ a zkrßtka nenφ v niΦφch silßch je pr∙b∞₧n∞ monitorovat a kontrolovat jejich soulad s prßvnφmi p°edpisy. UrΦit²m kompromisnφm °eÜenφm je p°φstup, kter² primßrn∞ pova₧uje za osobu odpov∞dnou za obsah dat majitele webovskΘ strßnky (dat), ale v okam₧iku, kdy oprßvn∞nß osoba (autor, vykonavatel autorsk²ch prßv) poukß₧e na konkrΘtnφ poruÜovßnφ jeho prßv, je mo₧nΘ po₧adovat na poskytovateli volnΘho prostoru, aby tuto v∞c proÜet°il a pop°φpad∞ p°φstup k tΘto konkrΘtnφ strßnce uzav°el. Nejsem si ale jist, jak dalece m∙₧e poskytovatel volnΘho prostoru nahrazovat sv²m jednßnφm rozhodnutφ soudu, ale pokud je tato mo₧nost ji₧ zakotvena ve smluvnφm ujednßnφ mezi nφm a majitelem webovskΘ strßnky, dokß₧i si toto °eÜenφ v n∞kter²ch p°φpadech p°edstavit.

I. 4. 2. Stahovßnφ (downloading) autorsk²ch d∞l z Internetu

Znovu poznamenßvßm, ₧e v∞tÜina p°φpad∙ stahovßnφ dat z Internetu pro svou osobnφ pot°ebu je kryta v²Üe uvedenou v²jimkou a tedy nenφ tento problΘm tak o₧ehav². Z praktickΘho hlediska pak jako problΘm p°ipadß v ·vahu stahovßnφ pirßtsk²ch kopiφ software. V tomto p°φpad∞ bych celkem z°ejm∞ pova₧oval za osobu odpov∞dnou za toto stahovßnφ (vytvß°enφ kopie - rozmno₧eniny) koncovΘho u₧ivatele, kter² tak Φinφ. Rßd bych poznamenal, ₧e toto stahovßnφ - rozmno₧ovßnφ - je nutno pova₧ovat za jin² akt u₧itφ dφla ne₧ tomu p°edchßzejφcφ zp°φstupn∞nφ dφla na Internetu. ProblΘm je ovÜem stßle tent²₧. Pokud si dß koncov² u₧ivatel jen malinko pozor, nenφ v lidsk²ch silßch ho vypßtrat. ZvlßÜt∞ pak, bereme-li v ·vahu, ₧e koncov² u₧ivatel nemusφ b²t toto₧n² s majitelem poΦφtaΦe, u kterΘho sedφ (nap°φklad studenti na univerzit∞). Po₧adovat po poskytovateli p°ipojenφ, aby kontroloval obsah a druh stahovanΘho materißlu, je jeÜt∞ absurdn∞jÜφ ne₧ v p°φpad∞ p°edchozφm totΘ₧ po₧adovat po poskytovateli volnΘho prostoru. Navφc to nenφ za stßvajφcφho stavu mo₧nΘ. Technologicky je tato kontrola pochopiteln∞ proveditelnß, nicmΘn∞ jejφ implementace narß₧φ na finanΦnφ, organizaΦnφ a v neposlednφ °ad∞ tΘ₧ na prßvnφ p°ekß₧ky (viz tΘ₧ nφ₧e). Pokud ale n∞kdo z Internetu sta₧enß data reprezentujφcφ dφlo dßle poskytuje (nap°φklad prodßvß vypßlenß CD s takto opat°enou hudbou), jde o dalÜφ akt u₧itφ dφla, kter² nenφ v ₧ßdnΘm p°φpad∞ kryt v²Üe zmφn∞nou v²jimkou. Tato osoba je ale v∞tÜinou podstatn∞ lΘpe identifikovatelnß, o Φem₧ hovo°φ konkrΘtnφ zßsahy policie nejen u nßs.

I. 5. Otßzka oprßvn∞nΘ osoby

I. 5. 1. Problematika urΦenφ autora, beneficianta p∙vodnφch prßv

Obecn² problΘm, kter² nenφ nijak specifick² pro oblast Internetu znφ: podle jakΘho prßva urΦit autora Φi p∙vodnφ osobu oprßvn∞nou k v²konu autorsk²ch prßv? Bernskß ·mluva o tomto problΘmu mlΦφ, a proto se objevily dva odliÜnΘ nßzory. Je toti₧ mo₧nΘ urΦit autora podle prßva zem∞, kde k aktu u₧itφ dφla doÜlo (lex loci protectionis), nebo podle prßva zem∞ p∙vodu dφla . ProblΘm vznikß hlavn∞ dφky evropskΘmu (kontinentßlnφmu) pojetφ autorsk²ch prßv, kterΘ v∞tÜinou nep°ipouÜtφ mo₧nost oznaΦit za autora prßvnickou osobu . Nakonec p°evß₧il nßzor - podle mΘho mφn∞nφ zcela sprßvn² - ₧e p∙vodnφ (prvnφ) osobu, kterΘ nßle₧φ tato prßva je nutno urΦit podle prßva zem∞ p∙vodu dφla. Jin² v²klad by podle mΘho nßzoru znaΦn∞ ohro₧oval prßvnφ jistotu, nebo¥ by potΘ mohlo dojφt ke zpochybn∞nφ ji₧ dßvno proveden²ch smluvnφch p°evod∙, proto₧e by soud mohl rozhodnout (podle svΘho mφstnφho prßva), ₧e p∙vodnφ oprßvn∞nou osobou byl n∞kdo jin², a tedy podle zßsady nemo ad alienum plus iuris transferre potest, quam ipse habet by prohlßsil veÜkerΘ p°edchozφ smluvnφ p°evody k u₧itφ autorskΘho prßva za neplatnΘ. Od urΦenφ prvnφ oprßvn∞nΘ osoby je nutnΘ odliÜit nßslednΘ smluvnφ p°evody, kterΘ se budou °φdit prßvem urΦen²m podle norem mezinßrodnφho prßva soukromΘho stßtu, kde k soudnφmu °φzenφ dojde, co₧ v drtivΘ v∞tÜin∞ bude prßvo stßtu zvolenΘho smluvnφmi stranami na zßklad∞ institutu volby prßva.

I. 5. 2. Problematika ochrany osobnφch autorsk²ch prßv (moral rights)

Tento problΘm vypl²vß z odliÜnΘho pojetφ osobnφch autorsk²ch prßv v kontinentßlnφm (evropskΘm) a anglo-americkΘm (copyright) prßvnφm systΘmu. V anglo-americkΘm systΘmu nehrajφ osobnφ prßva takovou roli a proto dochßzφ n∞kdy ke sporu, zda se m∙₧e t∞chto podle evropskΘho pojetφ v²sostn²ch autorsk²ch prßv autor vzdßt . Existuje nßzor, ₧e lze aplikovat institut v²hrady ve°ejnΘho po°ßdku a nebrat z°etel na ta smluvnφ ujednßnφ, kterß umo₧≥ujφ p°evod osobnφch autorsk²ch prßv na dalÜφ osobu, by¥ by tento p°evod byl podle aplikovatelnΘho prßva, kter²m se tento smluvnφ p°evod °φdφ, mo₧n² (nap°. britskΘ prßvo). V Evrop∞ se tedy obecn∞ vychßzφ, z podle mΘho nßzoru ji₧ ΦßsteΦn∞ p°ekonanΘho postoje, ₧e ochrana osobnφch autorsk²ch prßv se °φdφ prßvem stßtu, kde hledß ₧alobce ochranu, tedy kde ke zneu₧itφ dφla doÜlo (lex loci protectionis).

Zßv∞r

Na zßv∞r tΘto Φßsti krßtkΘ shrnutφ:

┌dajnΘ poruÜenφ autorsk²ch prßv, kterΘ autor nebo jin² oprßvn∞n² vykonavatel autorsk²ch prßv za₧aluje, bude posuzovßno podle prßva stßtu, kde k tomuto aktu zneu₧itφ autorskΘho dφla doÜlo (princip teritoriality), co₧ v p°φpad∞ zp°φstupn∞nφ dφla na Internetu je podle mΘho nßzoru prßvo stßtu, kde je server s dan²m obsahem fyzicky umφst∞n. Podle tohoto prßva se bude tΘ₧ posuzovat, zda jde Φi nejde o autorskΘ dφlo, jakß se k tomuto dφlu vß₧φ prßva, jakΘ jsou v²jimky k t∞mto prßv∙m a jak dlouho tato ochrana trvß. V p°φpad∞ stahovßnφ dat z Internetu pak bude rozhodnΘ prßvo stßtu, kde je umφst∞n poΦφtaΦ koncovΘho u₧ivatele. Podle prßva zem∞ p∙vodu autorskΘho dφla se bude posuzovat prvnφ (p∙vodnφ) osoba oprßvn∞nß k v²konu t∞chto prßv (v∞tÜinou to bude autor, ale nemusφ to tak b²t). Smluvnφ p°evody t∞chto prßv se budou °φdit prßvem stßtu zvolenΘho stranami, nebo urΦenΘho podle norem mezinßrodnφho prßva soukromΘho toho stßtu, kde bude vedeno soudnφ °φzenφ. Pravd∞podobn∞ se ale uplatnφ v²hrada ve°ejnΘho prßva v souvislosti s nep°evoditelnostφ osobnφch autorsk²ch prßv. Osobou odpov∞dnou za poruÜovßnφ t∞chto autorsk²ch prßv bude v p°φpad∞ zve°ejn∞nφ dφla na Internetu majitel webovskΘ strßnky a za urΦit²ch podmφnek mo₧nß i poskytovatel volnΘho prostoru. V p°φpad∞ stahovßnφ (vytvß°enφ kopii) z Internetu pak koncov² u₧ivatel.

II. MOÄN┴ ╪EèEN═ A V▌HLEDY DO BUDOUCNA

Doposud jsem se zab²val hodnocenφm souΦasnΘho stavu, kter² na poli ochrany autorskΘho prßva na Internetu panuje. Lze slyÜet nßzory, ₧e souΦasnß autorskoprßvnφ ochrana na Internetu je nedostateΦnß a to nejenom z pohledu problematiky urΦenφ rozhodnΘho prßva, ale tΘ₧ pro urΦitß specifika Internetu jako prost°edφ, kde lze velmi levn∞ (ne-li p°φmo zadarmo), pohodln∞ a se stßle menÜφmi Φasov²mi nßroky po°izovat kopie (rozmno₧eniny) d∞l, kterΘ spadajφ pod autorskoprßvnφ ochranu. Tento specifick² problΘm Internetu je dφlem zp∙soben jeho vÜudyp°φtomnostφ, a tedy pota₧mo i vÜudyp°φtomnostφ d∞l na n∞m zve°ejn∞n²ch (dalo by se °φci, ₧e tzv. "potencißlnφ ubiquita" autorsk²ch d∞l se stala na Internetu i z hmotnΘho hlediska realitou), a dßle skuteΦnostφ, ₧e digitßlnφ forma zßznamu dφla uve°ejn∞nΘho na Internetu umo₧≥uje rozmno₧ovat jej bez jakΘhokoliv zvlßÜtnφho hmotnΘho objektu, na kterΘm by toto dφlo bylo p°φmo zachyceno. Doposud byla kniha fixovßna na papφr, obraz na plßtno, zvuk na kazetu Φi CD a obstarßnφ tohoto hmotnΘho mΘdia (nosiΦe) nebo postup zachycenφ dφla na toto mΘdium p°i po°izovßnφ rozmno₧eniny bylo komplikovan∞jÜφ a dφlo se dalo tφmto zp∙sobem sekundßrn∞ chrßnit . Tato mo₧nost ochrany se s rozvojem kopφrovacφ techniky stßle zmenÜovala a₧ v souΦasnΘ Θ°e Internetu v podstat∞ vymizela. Padß tedy eventualita ochrany dφla zp∙sobem, kdy byl chrßn∞n hmotn² p°edm∞t, na kterΘm bylo dφlo zachyceno. S urΦit²ch kruh∙ se oz²vajφ nßzory, ₧e nedostateΦnß ochrana autorsk²ch d∞l na Internetu mß za nßsledek zbr₧d∞nφ komerΦnφho vyu₧φvßnφ Internetu v tΘto oblasti, a sφlφ hlasy po₧adujφcφ lepÜφ a hlavn∞ jasn∞jÜφ pravidla, kterß majφ nejenom na ·rovni jednotliv²ch stßt∙, ale tΘ₧ na ·rovni mezinßrodnφ umo₧nit ·Φinn∞jÜφ ochranu t∞chto prßv. Ve svΘm Φlßnku se nebudu zab²vat t∞mi specifiky Internetu, kterß nastolujφ otßzky ohledn∞ v²znamu pojm∙ jako je rozmno₧enina, u₧itφ dφla, osobnφ u₧itφ dφla atp., ale rßd bych se podφval na n∞kolik p°φstup∙, kterΘ si kladou za ·kol vy°eÜit problematiku urΦenφ rozhodnΘho prßva jin²m zp∙sobem ne₧ na zßklad∞ principu teritoriality, a odstranit tak ji₧ v²Üe uvedenΘ nedostatky spojenΘ s ·zemnφ omezenostφ rozhodnΘho prßva v protikladu s praktickou vÜudyp°φtomnostφ dφla uve°ejn∞nΘho na Internetu.. P°φstup∙ k °eÜenφ specifick²ch problΘmu spojen²ch s volbou prßva a ochrany autorsk²ch prßv na Internetu je celß °ada, jß jsem se rozhodl zam∞°it se na t°i pravd∞podobn∞ nejdiskutovan∞jÜφ, a to sice na mo₧nost novΘ mezinßrodnφ smlouvy upravujφcφ prßvnφ problematiku Internetu, nov², funkcionalistick² p°φstup k urΦenφ rozhodnΘho prßva a nakonec na takzvanou "sdφlenou odpov∞dnost" na Internetu..

II. 1. Mezinßrodnφ ·prava

Existuje, jak mezi prßvnφmi experty, tak mezi u₧ivateli Internetu celkem shodn² nßzor, ₧e mnohostrannß smlouva upravujφcφ novΘ prßvnφ aspekty Internetu by byla prosp∞Ünß. Jeliko₧ bylo popsßno ji₧ mnoho strßnek ve prosp∞ch tΘto myÜlenky, rßd bych zde, aΦ p°φznivec tohoto °eÜenφ, upozornil na n∞kolik problΘm∙, kterΘ budou v souvislosti s autorskoprßvnφmi aspekty pravd∞podobn∞ stßt v cest∞ tomuto °eÜenφ. Hlavnφm problΘmem, kter² na poli autorskoprßvnφ ochrany brßnφ p°ijetφ jednotnΘho p°φstupu k ochran∞ autorsk²ch prßv v∙bec, je podle mΘho mφn∞nφ skuteΦnost, ₧e ka₧d² stßt mß svß tradiΦnφ specifika autorskoprßvnφ ochrany, kterß v∞tÜinou nemß v ·myslu opustit. Ji₧ v rßmci kontinentßlnφho (evropskΘho) prßvnφho °ßdu nalezneme odchylky v ·pravßch jednotliv²ch stßt∙. Jako mnohem podstatn∞jÜφ se ale jevφ rozpor mezi naÜφm kontinentßlnφm pojetφm autorskΘho prßva a pojetφm angloamerick²m, takzvan²m system of copyright. Hlavnφ rozpor plyne z odliÜnΘho chßpßnφ pojmu autor a ochrany osobnφch prßv autora (moral rights). Evropskß autorskoprßvnφ tradice, kterß klade velk² d∙raz na tv∙rΦφ Φinnost, vyluΦuje pojmov∞ mo₧nost chßpat za autora (a p°iznßvat mu tak v²sostnß prßva) prßvnickou osobu, nebo¥ ta samoz°ejm∞ sama o sob∞ nem∙₧e tvo°it. V systΘmu copyrightu, kter² hledφ na cel² problΘm spφÜe z ekonomickΘho ·hlu, se tato mo₧nost nevyluΦuje. Na obou stranßch doÜlo k jist²m ·stupk∙m. N∞kterΘ m∙₧eme vid∞t nap°φklad i v naÜem autorskΘm zßkon∞, kde zßkonodßrce pochopil neudr₧itelnost tradiΦnφho postoje autor-fyzickß osoba = vykonavatel autorsk²ch oprßvn∞nφ a p°φmo ze zßkona sv∞°uje vykonßvßnφ autorsk²ch prßv do rukou jinΘ osob∞, nap°φklad zam∞stnavateli Φi v²robci . K tomuto posunu ve sfΘ°e poΦφtaΦov²ch program∙ doÜlo novelou v z roku 1996 a to tΘ₧ dφky nynφ ji₧ vÜeobecn∞ uznßvanΘ myÜlence, ₧e poΦφtaΦov² program mß b²t chrßn∞n jako autorskΘ dφlo (viz nap°φklad ·mluva TRIPS ). NicmΘn∞ stßle z∙stßvß platnß ·prava nezadatelnosti urΦit²ch prßv, obecn∞ naz²van²ch osobnφ prßva autorskß, kterß nelze nijak p°evΘst na t°etφ osobu a z∙stßvajφ na v∞ky vßzßna na osobu autora Φi autor∙ (viz tΘ₧ v²Üe). Na druhΘ stran∞ i USA, kterΘ lze chßpat jako typickΘ p°edstavitele angloamerickΘho systΘmu, uΦinily jistΘ kroky k ochran∞ t∞chto osobnφch prßv, hlavn∞ proto, aby se mohly stßt Φleny BernskΘ unie, co₧ znamenalo respektovat ustanovenφ ji₧ zmi≥ovanΘ BernskΘ ·mluvy. To se nakonec do jistΘ mφry stalo, i kdy₧ lze stßle vΘst diskuse o tom, zda v dostateΦnΘm rozsahu. NicmΘn∞ se stßle obßvßm toho, ₧e rozpory mezi ob∞ma systΘmy, p°i₧ivovanΘ i neustßlou °evnivostφ mezi Evropou a USA, jsou i nadßle znaΦnΘ. Nemßm dostatek znalostφ, abych mohl posoudit vztah k autorskoprßvnφ ochran∞ v ostatnφch Φßstech sv∞ta, ale dokß₧i si p°edstavit mnoho p°ekß₧ek, leckdy stojφcφch zcela mimo prßvnφ odv∞tvφ, kterΘ budou schopny zamezit p°ijetφ k²₧enΘ ·mluvy. AvÜak i harmonizace v rßmci evropskΘho prostoru nebo mezi Evropou a Severnφ Amerikou by posunula ochranu o dalÜφ krok dßle a p°isp∞la by k nastolenφ v∞tÜφ prßvnφ jistoty.

DalÜφm protiargumentem je nßzor, ₧e prßvnφ ochrana autorsk²ch d∞l na Internetu je sice v∞c pot°ebnß, ale sama o sob∞ ne·Φinnß, pokud k nφ nep°istoupφ ochrana nov²mi technick²mi prost°edky, Üit²mi na mφru poΦφtaΦov²m sφtφm. Touto problematikou se zab²vßm na konci svΘho Φlßnku.

Jak jsem ji₧ n∞kolikrßt uvedl, urΦenφ rozhodnΘho autorskΘho prßva, podle kterΘho se bude posuzovat konkrΘtnφ akt u₧itφ dφla, se °φdφ principem teritoriality. Tento p°φstup (kter² nelze za danΘho prßvnφho stavu zpochybnit) s sebou p°inßÜφ p°i ochran∞ autorsk²ch prßv k dφl∙m zve°ejn∞n²m na Internetu n∞kolik problΘm∙, jako je ji₧ zmi≥ovanß otßzka tzv. copyright havens (t∞₧ko p°elo₧iteln² pojem - viz poznßmku Φ.9 - jedin∞ snad neobratn∞ jako "rßje pirßt∙ poruÜujφcφch autorskΘ prßvo"). Krom∞ ji₧ zmφn∞nΘho a prosazovanΘho °eÜenφ prost°ednictvφm mezinßrodnφ ·mluvy, je jednφm z mo₧n²ch °eÜenφ postavenΘ na jinΘm zp∙sobu urΦenφ rozhodnΘho prßva ne₧ je princip teritoriality. NovΘ tendence v urΦovßnφ rozhodnΘho prßva se objevujφ velmi Φasto, a i v souvislosti s Internetem existujφ pokusy implementovat tyto novΘ postupy, ve snaze odstranit nedostatky urΦenφ rozhodnΘho autorskΘho prßva podle souΦasn²ch postup∙. Teoriφ, kterΘ jsou odliÜnΘ od principu teritoriality, je celß °ada, ale jß bych se zde zam∞°il na tzv. funkcionalistick² p°φstup , za jeho₧ otce je pova₧ovßn Brainerd Currie. Velmi zjednoduÜen∞ °eΦeno, vychßzφ tento p°φstup z p°edstavy, ₧e soud by m∞l p°ednostn∞ aplikovat prßvnφ normy svΘho stßtu, pokud je dßn jeho zßjem na dosa₧enφ cφl∙ sledovan²ch t∞mito normami. Pokud takov² zßjem existuje, aplikuje tedy svΘ vlastnφ hmotnΘ prßvo (lex fori). Pokud tomu tak nenφ, soud pak zjiÜ¥uje, zda existujφ obdobnΘ zßjmy jinΘho stßtu. Jestli₧e ano, pak aplikuje prßvo tohoto stßtu, a je-li t∞chto stßt∙ vφce (existuje vφce stßt∙ jejich₧ zßjmy jsou dotΦeny), soud by pravd∞podobn∞ m∞l postupovat podle nejvhodn∞jÜφho hmotnΘho prßva (tedy prßva toho stßtu, jeho₧ zßjem je nejv∞tÜφ Φi nejbli₧Üφ) Φi nejp°φsn∞jÜφho hmotnΘho prßva. Obecn∞ tedy jde o preferenci lex fori a a₧ potΘ (pokud nenφ d∙vodu k jeho aplikaci) p°ichßzφ v ·vahu u₧itφ jinΘho prßva. P°istupme nynφ k p°φkladu, na kterΘm se pokusφm osv∞tlit aplikaci tohoto p°φstupu v praxi. ╪ekn∞me, ₧e na serveru, kter² je fyzicky umφst∞n v USA, jsou umφst∞na data, kterß p°edstavujφ autorskΘ dφlo, nap°φklad pφse≥ ve formßtu MP3 . Toto dφlo je ji₧ v USA dφlem voln²m, a majitel webovskΘ strßnky, na nφ₧ je umφst∞no, nepot°ebuje tedy ani autorovo svolenφ k tomuto u₧itφ dφla (zve°ejn∞nφ dφla na Internetu), ani nenφ povinen mu platit autorskou odm∞nu. V ╚eskΘ republice naopak jeÜt∞ o volnΘ autorskΘ dφlo nejde a jako takovΘ po₧φvß ochranu podle naÜeho autorskΘho zßkona. Ale proto₧e Internet neznß ₧ßdnΘ hranice, u₧ivatelΘ sedφcφ u poΦφtaΦ∙ na druhΘ stran∞ AtlantickΘho oceßnu v ╚esku, si mohou toto dφlo zadarmo stßhnout z Internetu, mφsto toho, aby si jej koupili v obchod∞. To se pochopiteln∞ vykonavateli autorsk²ch prßv pro ╚eskou republiku nelφbφ a sna₧φ se tomu zabrßnit a zßrove≥ zφskat odÜkodnΘ. Obrßtφ se na majitele webovskΘ strßnky, kde je dφlo zp°φstupn∞no (pokud ho zjistφ) nebo mo₧nß tΘ₧ na poskytovatele volnΘho prostoru s po₧adavkem o uzav°enφ tΘto strßnky a vyplacenφ odÜkodnΘho. Ten pochopiteln∞ sprßvn∞ argumentuje, ₧e podle prßva USA (U.S. Copyright Act je federßlnφ zßkon) jde o dφlo volnΘ, a tedy ₧e jeho chovßnφ (rozum∞jte zve°ejn∞nφ dφla na Internetu) nenφ niΦφm protiprßvnφm. Pokud bychom aplikovali princip teritoriality (co₧ za danΘho stavu musφme), dojdeme ke zjiÜt∞nφ, ₧e je nutno skuteΦn∞ aplikovat prßvo USA, a tφm celß v∞c konΦφ. Pokud bychom postupovali podle funkcionalistickΘho pojetφ, posuzovali bychom umφst∞nφ dφla na server podle prßva USA, ale s urΦit²m p°ihlΘdnutφm k ΦeskΘmu prßvu, nebo¥ ╚eskß republika by m∞la k danΘmu problΘmu vztah. Bylo by tedy mo₧nΘ aplikovat Φesk² autorsk² zßkon v tom rozsahu, v jakΘm by dochßzelo k poruÜovßnφ autorsk²ch prßv v ╚esku. Soud by tedy pravd∞podobn∞ rozhodl, ₧e majitel webovskΘ strßnky nenφ povinen dφlo ze svΘ strßnky (ze serveru) odstranit, proto₧e jde v USA o dφlo volnΘ, ale ₧e je povinen zamezit p°φstupu k jeho strßnce u₧ivatel∙m p°ipojen²m z ╚eskΘ republiky a mo₧nß takΘ, ₧e je povinen zaplatit vykonavateli autorsk²ch prßv pro ╚eskou republiku odÜkodnΘ ve v²Üi odpovφdajφcφ ztrßtßm na ΦeskΘm trhu Sami jist∞ tuÜφte, ₧e toto °eÜenφ s sebou nese n∞kolik zßva₧n²ch problΘm∙. Prvnφm je znaΦnΘ posφlenφ pravomocφ soud∙, kterΘ by posuzovaly, zda budou danΘ cizφ prßvo respektovat Φi ne a s tφm ruku v ruce jdoucφ nejistota majitel∙ webovsk²ch strßnek, kte°φ by pak mohli oΦekßvat ₧aloby ze vÜech mo₧n²ch stran op°en²ch o r∙znΘ prßvnφ ·pravy. S tφm je spojenß i problematika ji₧ zmi≥ovanΘho fenomΘnu zvanΘho forum shopping, nebo¥ pokud by t°eba v²Üe uveden² hypotetick² p°φklad posuzoval Φesk² soud, pravd∞podobn∞ by Φesk² autorsk² zßkon ΦßsteΦn∞ aplikoval, ale to by t°eba neuΦinil soud cizφ. Proto by ₧alobce mohl ovlivnit rozhodnutφ ve v∞ci samΘ pouze tφm, kde se rozhodne ₧alobu podat, co₧ je obecn∞ jev ne₧ßdoucφ. Druh²m problΘmem je podle mΘho nßzoru technickß nemo₧nost zamezenφ p°φstupu na danou strßnku prßv∞ z poΦφtaΦ∙ p°ipojen²ch do sφt∞ v ╚R, alespo≥ ne za danΘho stavu Internetu. Ale i v budoucnu si dokß₧u p°edstavit velmi jednoduchß °eÜenφ, jak jak²koliv obdobn² systΘm obejφt. Myslφm si, ₧e tento p°φstup by narazil na siln² odpor hlavn∞ v Evrop∞, kde je, vyjma VelkΘ Britßnie, soud chßpßn jako orgßn prßvo nalΘzajφcφ a ne ho dotvß°ejφcφ.

II.3 Sdφlenß odpov∞dnost na Internetu

Poslednφm tΘmatem mΘho Φlßnku je pojednßnφ o mo₧nosti vytvo°it systΘm zalo₧en² na spoluprßci v podstat∞ vÜech Φlßnk∙ °et∞zu osob stojφcφch mezi autorem a koneΦn²m u₧ivatelem. Vychßzφ z ·vahy, ₧e samotnou prßvnφ cestou nelze na Internetu zabezpeΦit ochranu autorsk²ch prßv. Anonymita Internetu, jednoduchß odd∞litelnost digitßlnφch zßznam∙ od jejich nosiΦ∙ a zlev≥ovßnφ a vylepÜovßnφ technologiφ ke kopφrovßnφ (po°izovßnφ rozmno₧enin, chcete-li) tuto myÜlenku jen podporuje. Teorie sdφlenΘ odpov∞dnosti p°edpoklßdß, ₧e dojde k vytvo°enφ urΦit²ch monitorovacφch za°φzenφ, kterß pak budou sledovat obsah jednotliv²ch dat zasφlan²ch po Internetu.. Zßrove≥ by dφla zpracovanß v digitßlnφ podob∞ m∞la obsahovat k≤d, kter² by nesl zßkladnφ informace o dφlu samotnΘm. Podle tohoto k≤du by pak Ülo dφlo analyzovat a zjistit, zda jde o dφlo volnΘ Φi stßle spadajφcφ pod autorskou ochranu, zda pochßzφ z legßlnφho zdroje, zda ten, komu je urΦeno je oprßvn∞n dφlo u₧φt a jinΘ. ┌kolem specißlnφ prßvnφ ·pravy je pak umo₧nit nebo dokonce vynutit u₧φvßnφ v²Üe zmφn∞n²ch monitorovacφch za°φzenφ. Hlasy o odstran∞nφ naprostΘ anonymity Internetu sφlφ hlavn∞ ze strany velk²ch spoleΦnostφ z odv∞tvφ zßbavnφho pr∙myslu, proto₧e jejich ztrßty jsou ji₧ nynφ nemalΘ, nemluv∞ o budoucnosti, kdy dojde (doufejme) ke zlevn∞nφ a zrychlenφ p°φstupu do sφt∞. Toto °eÜenφ narß₧φ na n∞kolik problΘm∙. Prvnφm a z prßvnφho hlediska hlavnφm je odpor v∞tÜiny u₧ivatel∙ naruÜit anonymitu Internetu.. Tento zßsah do soukromφ, kter² p°ipomφnß orwellovskΘ "velk² bratr t∞ sleduje", je pro mnohΘ nep°ijateln², a proto umo₧n∞nφ instalace t∞chto za°φzenφ je z prßvnφho hlediska znaΦn∞ diskutabilnφ. Nemluv∞ pak o jejich nucenΘmu u₧φvßnφ a jejich ochran∞ p°ed zßsahy ze stran softwarov²ch pirßt∙, v²robc∙ "antimonitorovacφch" za°φzenφ (kte°φ by se jist∞ rychle naÜli) a jin²ch odp∙rc∙ tohoto °eÜenφ. DalÜφm o°φÜkem, kter² by bylo nutno rozlousknout, by byla nutnost spoluprßce na velmi ÜirokΘ ·rovni (autory poΦφnaje a poskytovateli p°ipojenφ k Internetu konΦe) a poslΘze utvo°enφ celosv∞tov²ch standard∙. Tento problΘm by se ale nejspφÜe d°φve nebo pozd∞ji poda°ilo vy°eÜit, jak m∙₧eme vid∞t ji₧ z historie r∙zn²ch technick²ch °eÜenφ. Poslednφ problΘm je podle mne nejh∙°e °eÜiteln². Jde o problΘm hlavn∞ technick², nicmΘn∞ s mo₧n²mi prßvnφmi d∙sledky. Onen k≤d, kter² by identifikoval dφlo, by musel b²t vt∞len v samotnΘm dφle, ne v jeho nosiΦi. Doposud je ochrana autorsk²ch d∞l zalo₧ena p°evß₧n∞ na ochran∞ nosiΦe, na kterΘm je dφlo zachyceno. Nap°φklad stolnφ p°φstroje k nahrßvßnφ hudebnφch CD po₧adujφ pouze zvlßÜtnφ CD-R medium, kterΘ se od b∞₧nΘho mΘdia liÜφ jen tφm, ₧e obsahuje °et∞zec, kter² je identifikuje jako specißlnφ medium pro tento ·Φel. Stojφ pak pochopiteln∞ podstatn∞ vφce ne₧ b∞₧nΘ CD-R medium slou₧φcφ k vypßlenφ nap°φklad na vypalovaΦce p°ipojenΘ k osobnφmu poΦφtaΦi. Tato vyÜÜφ cena pak slou₧φ jako nßhrada za autorskou odm∞nu. To ale nelze zajistit p°i p°enosu dat po Internetu, kde tato data nejsou vßzßna na konkrΘtnφ hmotnΘ medium. Pokud bude identifikaΦnφ °et∞zec vt∞len p°φmo v samotnΘm dφle, respektive v jeho digitßlnφ podob∞ (co₧ jinak nelze), d°φve nebo pozd∞ji se najde n∞kdo, kdo tento °et∞zec pozm∞nφ takov²m zp∙sobem, ₧e dφlo bude oznaΦeno za volnΘ, a tφm oÜßlφ veÜkerß monitorovacφ za°φzenφ. Ty pak umo₧nφ toto dφlo stßhnout. I kdyby byla jedna ze sta kopiφ takto pozm∞n∞na a zve°ejn∞na na Internetu ke sta₧enφ zadarmo nebo za menÜφ cenu ne₧ je cena oficißlnφ, drtivß v∞tÜina lidφ sßhne po tΘto pirßtskΘ kopii mφsto po originßlnφ verzi. A jß pochybuji, ₧e lze tomuto jevu ve v∞tÜφ mφ°e zabrßnit . Prßvo m∙₧e umo₧nit zalo₧enφ zvlßÜtnφch orgßn∙ dohlφ₧ejφcφ nad Internetem (net-police) a lze uva₧ovat o zavedenφ nov²ch skutkov²ch podstat trestn²ch Φin∙ a p°estupk∙. NicmΘn∞ prßvo nebude nikdy schopno (obzvlßÜt∞ pak prßvo trestnφ) t∞mto Φin∙m zabrßnit. Navφc je nutnΘ zvß₧it onen pov∞stn² pom∞r v²kon-cena, kter² si neodva₧uji odhadnout, ale jsem ji₧ nynφ trochu skeptick².

Zßv∞r

Tyto t°i diskutovanΘ p°φstupy k °eÜenφ problematiky urΦenφ rozhodnΘho prßva a ochrany autorsk²ch d∞l v prost°edφ Internetu v∙bec nejsou jedinΘ znßmΘ, ale rozhodn∞ jde o instituty nejv²znamn∞jÜφ. Osobn∞ pova₧uji za nejp°ijateln∞jÜφ °eÜenφ nadnßrodnφ, pravd∞podobn∞ ve form∞ vφcestrannΘ mezinßrodnφ ·mluvy. Ta by mohla vy°eÜit problΘm zp∙soben² odchyln²mi ·pravami autorskΘ ochrany v jednotliv²ch stßtech, ale jen t∞₧ko vy°eÜφ specifick² problΘm spojen² s po°izovßnφm levn²ch a velmi kvalitnφch kopiφ autorsk²ch d∞l. Uvidφme, jak se s tφmto problΘmem jak prßvo, tak technika v budoucnu vypo°ßdß.