FiltraΦnφ software je za°φzenφ, kterΘ zamezuje v p°φstupu k internetov²m strßnkßm (internetovΘmu obsahu). Existuje n∞kolik mo₧nostφ, jak urΦit, kterΘ strßnky je t°eba filtrovat a kterΘ nikoli. FiltrovanΘ strßnky jsou bu∩ ulo₧enΘ v databßzi, kterß je dodßvßna se samotn²m programem, nebo je provozovßna extern∞, nebo jsou to strßnky, kter²m je t°etφ stranou p°i°azen urΦit² rating, ty, kterΘ obsahujφ urΦitß vybranß klφΦovß slova, frßze nebo textov² °et∞zec, nebo ty, kterΘ jsou zdroji urΦit²ch informacφ.¹¹

Zßkon lze chßpat za jeden z ·sp∞ch∙ konzervativc∙ v boji proti pornografii na Internetu. Zastßnci zßkona si od n∞j slibujφ, ₧e zamezφ d∞tem a mladistv²m (tzn. v USA v∞kovou hranici 17 let) v p°φstupu k pornografick²m a jin²m mravn∞ nevyhovujφcφm internetov²m strßnkßm. P°edkladatelΘ podle sv²ch vlastnφch slov reagovali na zv²ÜenΘ vyu₧φvanφ Internetu mladistv²mi. èkoly, a paradoxn∞ i knihovny, tak p°ebφrajφ roli rodiΦ∙, kdy rozhodujφ o tom, jakΘ strßnky budou d∞ti navÜt∞vovat a jakΘ nikoliv. Odp∙rci filtrovßnφ p°φstupu k Internetu v knihovnßch naproti tomu zpochyb≥ujφ jeho ·stavnost. Tvrdφ toti₧, ₧e zßkon nutφ knihovny omezovat lidem p°φstup k tomu, na co majφ podle Prvnφho dodatku americkΘ ┌stavy prßvo. Zßkon bude podle nich postihovat nejen mladistvΘ, ale vÜechny u₧ivatele ve°ejn²ch knihoven, Φφm₧ dojde k poruÜenφ jejich prßva na svobodu slova a svobodnΘho prßva na informace.¹² DalÜφ pochyby se t²kajφ samotnΘho zp∙sobu t°φd∞nφ internetov²ch strßnek na mravn∞ vyhovujφcφ a mravn∞ nevyhovujφcφ. Internet je toti₧ natolik slo₧it∞ definovatelnΘ mΘdium, ₧e dosud o ₧ßdnΘm filtraΦnφm softwaru nelze spolehliv∞ °φci, ₧e nezabra≥uje v p°φstupu takΘ ke zcela legßlnφm a mravn∞ nezßvadn²m strßnkßm, Φφm₧ tak m∙₧e dochßzet k poruÜovßnφ prßv jejich provozovatel∙. Tφm se dostßvßme k dalÜφmu argumentu odp∙rc∙, a tφm je subjektivnost a vßgnost samotn²ch kritΘriφ pro definovßnφ "zßvadnΘ strßnky" jako takovΘ.¹³

Je vÜeobecn∞ znßmo, ₧e ve Spojen²ch stßtech platφ odliÜn² prßvnφ systΘm. Jednou z odliÜnostφ od naÜeho kontinentßlnφho systΘmu prßva je chßpßnφ rozhodnutφ soudu ve v∞ci samΘ za zßvaznΘ pro ostatnφ soudy. N∞kdy se hovo°φ o tzv. prßvu precedent∙ (case law). Prßvnφ vßha soudnφho rozhodnutφ roste s v²Üφ soudnφ instance, kterß o v∞ci rozhodla.

Ve vztahu k filtraΦnφmu softwaru ve ve°ejn²ch knihovnßch byla dosud vydßna dv∞ v²znamnß soudnφ rozhodnutφ, kterß pon∞kud oz°ejmujφ nßhled soud∙ na problematiku pou₧φvßnφ filtraΦnφho softwaru ve ve°ejn²ch knihovnßch a Ükolßch. Prvnφm je ji₧ zmφn∞nΘ soudnφ rozhodnutφ "Mainstream Loudoun v. Loudoun County Library", zkrßcen∞ "Loudoun", z b°ezna roku 1999.¹⁴ Okrskovß knihovna ve m∞st∞ Loudoun, stßt∞ Virginia, schvßlila v °φjnu 1997 novΘ vnit°nφ na°φzenφ omezujφcφ p°φstup k internetov²m pornografick²m strßnkßm z knihovnφch poΦφtaΦ∙. Nßsledn∞ si nechala na tyto poΦφtaΦe instalovat filtraΦnφ software X-STOP. Dva m∞sφce nato podali mφstnφ obyvatelΘ, u₧ivatelΘ knihovny, na knihovnu ₧alobu. Soudce shledal v pou₧itφ filtraΦnφho softwaru omezenφ svobody slova ₧alobc∙ a oznaΦil pou₧itou metodu "software" za neadekvßtnφ. Rozsudek byl tedy vynesen v neprosp∞ch knihovny. Soudce na zßklad∞ soudnφho rozhodnutφ NejvyÜÜφho soudu¹⁵ mφnφ, ₧e zatφmco Ükoly takov²to software mohou pou₧φt, avÜak jenom z v²chovn²ch d∙vod∙, knihovny nemajφ prßvo omezovat p°φstup dosp∞l²ch k vÜeobecn∞ dostupn²m materißl∙m.¹⁶ Rozsudek lze tedy chßpat jako velk² ·sp∞ch odp∙rc∙ po₧φvßnφ filtraΦnφch program∙ ve ve°ejn²ch knihovnßch. Druh²m, relativn∞ nov²m soudnφm rozhodnutφm je Kathleen R. v City of Livermore z 6. b°ezna letoÜnφho roku.¹⁷ M∞sto Livermore provozuje ve°ejnou knihovnu s poΦφtaΦi p°ipojen²mi k Internetu. Tyto poΦφtaΦe jsou voln∞ k pou₧itφ tΘ₧ d∞tmi bez jakΘhokoliv filtraΦnφho softwaru. Äalobce, Kathleen R. je matka dφt∞te, kterΘ stahovalo z Internetu na t∞chto poΦφtaΦφch pornografickΘ obrßzky. Na jejφ ₧ßdost instalovat filtraΦnφ software reagovala knihovna odmφtav∞. Matka dφt∞te proto knihovnu resp. m∞sto za₧alovala. Jak rozhodnutφ soudu prvnφ instance, tak soudu odvolacφho vyzn∞lo v jejφ neprosp∞ch, Φφm₧ zφskali odp∙rci novΘho zßkona, kter² mß nab²t ·Φinnosti 20. dubna dalÜφ pßdn² argument.

Vzhledem k nßr∙stu pou₧φvßnφ Internetu ve ve°ejn²ch knihovnßch v ╚eskΘ republice bude tato problematika brzy aktußlnφ i u nßs. Nenφ proto jist∞ na Ükodu se na ni letmo podφvat na tuto problematiku oΦima ΦeskΘho prßva.

Druh² oddφl, Φlßnek 17 Listiny prßv a svobod nßm garantuje urΦitß p°esn∞ definovanß ·stavnφ politickß prßva. V prvnφm odstavci zmφn∞nΘho Φlßnku se v²slovn∞ pravφ: "Svoboda projevu a prßvo na informace jsou zaruΦeny." Pon∞kud nadnesen∞ lze toto ustanovenφ oznaΦit za obdobu vφce jak 200 let starΘho Prvnφho dodatku americkΘ ·stavy. Druh² odstavec navφc precizuje: "Ka₧d² mß prßvo vyjad°ovat svΘ nßzory slovem, pφsmem, tiskem, obrazem nebo jin²m zp∙sobem, jako₧ i svobodn∞ vyhledßvat, p°ijφmat a rozÜi°ovat ideje a informace bez ohledu na hranice stßtu". Z tohoto ustanovenφ je z°ejmΘ, ₧e vyhledßvat informace "bez ohledu na hranice stßtu" v prost°edφ Internetu je naÜφm ·stavnφm prßvem, kterΘho nßs vzhledem k rovnosti, kterou Listina zaruΦuje (Φl. 1), nem∙₧e nikdo zbavit. ╚lßnek 17 je vÜak t°eba doΦφst do konce; jeho Φtvrt² odstavec toti₧ umo₧≥uje z naÜeho prßva n∞kolik v²jimek: "Svobodu projevu a prßvo vyhledßvat a Üφ°it informace lze omezit zßkonem, jde-li o opat°enφ v demokratickΘ spoleΦnosti nezbytnß pro ochranu prßv a svobod druh²ch, bezpeΦnost stßtu, ve°ejnou bezpeΦnost, ochranu ve°ejnΘho zdravφ a mravnosti." Ze samotnΘho zn∞nφ tohoto ustanovenφ lze tedy vyΦφst, ₧e v ·vahu by p°ipadala pouze jedna mo₧nost, jak zlegalizovat pou₧itφ filtraΦnφho softwaru v knihovnßch v ╚R, a to omezit prßva vyhledßvat informace (prßvo na informace) z d∙vodu mravnosti. Toto omezenφ by vÜak muselo mφt, jak °φkß v²slovn∞ Listina, formu zßkona.

TΘm∞° shodnß prßva nßm jsou garantovßna mezinßrodnφmi ·mluvami, kter²mi je ╚R vßzßna. Mimo jinΘ m∙₧eme jmenovat Φl. 10 ┌mluvy o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod nebo Φl. 19 Mezinßrodnφho paktu o obΦansk²ch a politick²ch prßvech.¹⁸