P°ed 14 dny schvßlila naÜe vlßda nßvrh zßkona o platebnφm styku. V tisku o n∞m prob∞hlo pouze pßr zmφnek a vÜe utichlo. P°esto₧e se jednß teprve o nßvrh, ve kterΘm bude provedena spousta zm∞n (nynφ je na dopracovßnφ v ╚NB), a ·Φinnost se p°edpoklßdß od 1. ledna 2003, zm∞nφ tento zßkon klφΦov²m zp∙sobem fungovßnφ elektronickΘho obchodu a placenφ na ΦeskΘm Internetu (objevφ se placenφ kreditnφmi kartami (koneΦn∞) v internetov²ch obchodech?). I kdy₧ p°i sledovßnφ v²voje kolem elektronickΘho podpisu nem∙₧eme na p°esnΘ termφny p°φliÜ spolΘhat...

Jeliko₧ nßvrh zßkona o platebnφm styku postihuje vφce oblastφ, podφvejme se na tu Internetu nejbli₧Üφ - na Φßst o elektronick²ch platebnφch prost°edcφch, kterß postihne p°edevÜφm tzv. poskytovatele placenφ na Internetu (IPP), banky i nebankovnφ provozovatele. Do zm∞ny zb²vß u₧ jen 14 m∞sφc∙, i kdy₧ p°φsluÜnß Sm∞rnice EvropskΘho parlamentu, ze kterΘ zßkon vychßzφ, je p°ibli₧n∞ stejn² poΦet m∞sφc∙ starß.

Co ano, co ne
Na prßvo se Φasto snßÜφ kritika, ₧e nedokß₧e reagovat na rychl² v²voj elektronickΘho obchodu. To je p°φpad i nßvrhu zßkona o platebnφm styku, jen₧ bude postihovat oblasti, pro kterΘ prßvnφ ·prava dosud neexistuje.

Na vznik elektronick²ch pen∞z reagoval Evropsk² parlament v zß°φ roku 2000 p°ijetφm Sm∞rnice o p°φstupu k Φinnosti institucφ elektronick²ch pen∞z (Sm∞rnice 2000/46/ES, PDF ) - a jak uvßdφ v ·vodu: "(...) je ₧ßdoucφ vytvo°it prßvnφ rßmec, kter² p°isp∞je k tomu, aby elektronickΘ penφze pln∞ rozvinuly svΘ potencißlnφ v²hody, a kter² zejmΘna odstranφ p°ekß₧ky technologick²ch inovacφ".

╚eskΘ prßvo je o kus pozadu - nap°φklad pro platebnφ karty dosud nemßme prßvnφ ·pravu krom∞ obecnΘho obchodnφho zßkonφku. SouΦasnΘ p°φpravy harmonizaΦnφch novel (vΦetn∞ zßkona o bankßch) vÜak majφ celΘ odv∞tvφ posunout blφ₧e EvropskΘ unii.

E-money
O elektronick²ch pen∞zφch se vym²Ülejφ nejr∙zn∞jÜφ "bßchorky". V ·vodu zmi≥ovanΘ evropskΘ Sm∞rnice jsou vÜak popsßny tφm nejjednoduÜÜφm (a srozumiteln²m) zp∙sobem - "elektronickΘ penφze lze pova₧ovat za nßhradu mincφ a bankovek, kterΘ se uklßdajφ na elektronickΘm mΘdiu, jako jsou Φipovß karta nebo pam∞¥ poΦφtaΦe, a kterΘ jsou obecn∞ urΦeny pro uskuteΦ≥ovßnφ elektronick²ch plateb v omezenΘ v²Üi". JednoznaΦn∞ tedy urΦujφ, ₧e s elektronick²mi pen∞zi se poΦφtß jen v omezenΘ mφ°e v rßmci Φipov²ch karet nebo serverov²ch pen∞₧enek a majφ slou₧it pro b∞₧nΘ nßkupy.

V ΦeskΘm nßvrhu jsou e-money zahrnuty do ÜirÜφho pojmu "elektronick² platebnφ prot°edek", kter²m se rozumφ:

• "prost°edek vzdßlenΘho p°φstupu k pen∞₧nφ hodnot∞", pod kter²m lze rozum∞t platebnφ karty, ale i telefonickΘ, GSM a internetovΘ bankovnictvφ
• "elektronick² pen∞₧nφ prot°edek" oznaΦujφcφ elektronickΘ penφze, u kter²ch se p°edpoklßdß, ₧e jsou p°ijφmßny ÜirÜφm okruhem obchodnφk∙

Emise pen∞z
KlφΦovou otßzkou elektronick²ch pen∞z je jejich vznik. Po Internetu probφhajφ ji₧ n∞kolik let diskuze, zda emitovßnφ pen∞z mß i nadßle z∙stat v²sadou centrßlnφch bank nebo se mßme vrßtit k modelu vφce emitujφcφch institucφ (bank). EvropskΘ prßvo vÜak nadßle jednoznaΦn∞ poΦφtß s monopolem centrßlnφ banky. Na vydßvßnφ elektronick²ch pen∞z na ΦeskΘm Internetu tedy bude dohlφ₧et a stanovovat podmφnky pro jejich "vydavatele" ╚eskß nßrodnφ banka.

P°i vydßvßnφ elektronick²ch pen∞z budou muset b²t dodr₧eny dva principy:

1. vznik pen∞z je podmφn∞n "p°edplacenφm", tzn. kolik slo₧φm pen∞₧nφch prost°edk∙, tolik dostanu v pevnΘm kurzu elektronick²ch pen∞z. K p°edplatnφmu principu je nutnΘ upozornit na rozdφl elektronick²ch pen∞z - ty nejsou v rßmci Sm∞rnice ES vnφmßny stejn∞ jako pen∞₧nφ prost°edky, ale: "elektronick²mi pen∞zi se rozumφ pen∞₧nφ hodnota vyjßd°enß pohledßvkou za vydßvajφcφ institucφ".
2. povinnost "zp∞tnΘ v²m∞ny", kdy u₧ivatelΘ budou moci kdykoliv po₧ßdat o sm∞nu elektronick²ch pen∞z vyplacenφm bu∩ na bankovnφ ·Φet, nebo v hotovosti. ProvozovatelΘ tedy budou muset poΦφtat i s reßln²mi bankovkami a mincemi, i kdy₧ povinnost sm∞ny mohou posunout na Φßstky od 300 korun v²Üe.

Pro banky, nebo i nebanky?
Budou elektronickΘ penφze domΘnou pouze bank? Z n∞kolika mo₧nostφ, kterΘ nabφzφ evropskß Sm∞rnice, si ╚eskß nßrodnφ banka vybrala ·₧eji zam∞°enou.

Evropsk² parlament poΦφtß vedle tradiΦnφch bank i se vznikem nebankovnφch institucφ, kterΘ mohou p∙sobit jako jejich plnß konkurence, musφ vÜak spl≥ovat °adu p°φsn²ch podmφnek.

V ΦeskΘm pojetφ nebudou mφt nebankovnφ subjekty stejnΘ mo₧nosti jako banky - v p°ipravovanΘ harmonizaΦnφ novele zßkona o bankßch bude vydßvßnφ elektronick²ch pen∞₧nφch prost°edk∙ vyhrazeno jen bankßm a cizφm "institucφm elektronick²ch pen∞z", poΦφtß se vÜak s n∞kolika v²jimkami (nutn²mi nap°φklad pro mezinßrodnφ telefonnφ karty apod.). ElektronickΘ penφze budou moci vydßvat i nebankovnφ subjekty, kterΘ vÜak musφ spl≥ovat podmφnky: mφt souhlas ╚eskΘ nßrodnφ banky, hodnota elektronickΘho pen∞₧nφho prost°edku nesmφ p°ekroΦit hranici 4.500 korun, celkovΘ zßvazky z nevypo°ßdan²ch Φßstek elektronick²ch pen∞₧enφch prost°edk∙ nemajφ p°ekraΦovat 150 milion∙ korun a elektronickΘ penφze m∙₧e p°ijφmat jen omezen² poΦet obchodnφk∙, kte°φ jsou pevn∞ svßzßnφ s provozovatelem placenφ. Mß se jednat p°edevÜφm o slu₧by ve vztahu mate°skß-dce°innß spoleΦnost nebo se spoleΦn²m marketingem nebo distribuΦnφ sφtφ.

2003
O tom, jak budou vypadat nßsledujφcφ m∞sφce, se m∙₧eme dohadovat. Kdy₧ jsme p°ipravovali nßÜ platebnφ projekt, zapracovali jsme do n∞j co nejvφce z (tehdy novΘ) Sm∞rnice. Nßsledujφcφ m∞sφce s finßlnφm projednßnφm v Parlamentu vÜak teprve p°inesou hlavnφ informace, jak postupovat dßle.

Jeliko₧ se jednß teprve o nßvrh zßkona, bude pro novΘ platebnφ projekty, kterΘ se chystajφ p°ijφt, t∞₧Üφ stanovit sv∙j cφl a b∞hem krßtkΘho Φasu se prosadit. Z nßvrhu je vÜak z°ejmß jedna v∞c - bude nutnΘ mφ°it k u₧Üφ spoluprßci s bankami.