[ HLAVN═ STRANA KONOP═ ]    [ OBSAH KONOP═ ]

Vß₧enφ, p°edem jsem vßs nucen upozornit, ₧e p∞stovßnφ konopφ je trestnΘ podle º187 trestnφho zßkona. Tento text mß pouze informativnφ charakter a je urΦen pouze ke studijnφm ·Φel∙m.

 P∞stovßnφ konopφ doma - indoor 

• P∙da
• P°edklφΦenφ
  • Poznßmka ke kolchicinu
• P°esazovßnφ
• P°φmΘ sßzenφ
• Hydroponie
• Um∞lΘ osv∞tlenφ
• ╪φzenφ r∙stu ovliv≥ovßnφm fotoperiody
• Vzduch
• Teplota
• Hnojenφ
• ZalΘvßnφ
• Prost°ihßvßnφ
• Zabrßn∞nφ opylenφ
• Sklize≥ a skladovßnφ sklizn∞

 

P∙da

    V²b∞r a p°φprava p∙dy pro p∞stovßnφ konopφ je velice d∙le₧it². P°φznivΘ podmφnky pro r∙st konopφ p°edstavuje lehkß, suchß, pφsΦitß, lehce alkalickß p∙da. NicmΘn∞ konopφ dokß₧e vyr∙st i vÜude tam, kde se jinak da°φ jen pampeliÜkßm a bodlßΦφ, s v²jimkou jφlu a trvale podmßΦenΘ p∙dy.
    Pokud si nejste jisti kvalitou zeminy je lepÜφ nejprve sterilizovat (bu∩ propa°enφm nebo zah°atφm na teplotu okolo 65░C po dobu n∞kolika hodin). Podstatn²m faktorem je tΘ₧ kyselost. Pro p∞stovßnφ konopφ je nejlepÜφ neutrßlnφ p∙da (pH okolo 7). Pokud je p∙da p°ekyselenß lze pH zv²Üit pomocφ mletΘho vßpence, kter² se b∞₧n∞ prodßvß v zahradnictvφch.
D∙le₧it² je takΘ obsah nutriΦnφch lßtek a stopov²ch prvk∙. Toho m∙₧e b²t dosa₧eno jednak hnojenφm nebo po°φzenφm biohumusu.
    Samoz°ejm∞ se konopφ nemusφ p∞stovat jen v klasickΘ p∙d∞, ale lze pou₧φt i metodu hydroponie, tedy p∞stovßnφ v ₧ivnΘm roztoku (viz. Φßst hydroponie).

P°edklφΦenφ

    Pokud se rozhodnete (a je to doporuΦeno) nechat semφnka p°ed vlastnφm zasazenφm vzklφΦit pak pou₧ijte vlhkΘ papφrovΘ ubrousky (pou₧itelnß je tΘ₧ vata) a semφnka mezi n∞ vlo₧te. Semφnka by nem∞la plavat. B∞hem klφΦenφ, kterΘ trvß v rozmezφ od t°φ dn∙ do dvou t²dn∙ je bezpodmφneΦn∞ nutnΘ udr₧ovat stßlou vlhkost. Ideßlnφ je tmavΘ mφsto a teplota kolem 32░C. Pokud chcete klφΦenφ urychlit, je mo₧nΘ p°edem namoΦit semφnka na 1 den do vla₧nΘ vody. P°i klφΦenφ je t°eba dßt pozor na p°φpadnΘ hnilobnΘ procesy. V p°φpad∞, ₧e vßm zaΦnou semφnka plesniv∞t, vym∞≥te vodu a ty semφnka, kterß plesniv² promn∞te v rukou. Semφnka nesmφ b²t p°i klφΦenφ blφzko sebe, proto₧e pak hnijφ.
    P°i p°emis¥ovßnφ vzklφΦen²ch rostlinek je t°eba dßt pozor, aby se nepoÜkodily ko°φnky - kv∙li tomu je lepÜφ p°esazovat ihned potΘ, co se objevφ hlavnφ klφΦek. Po vyklφΦenφ semφnek se tyto p°esazujφ do menÜφch nßdob (nap°. do kelφmku od jogurtu), kde se nechajφ zako°enit.

Poznßmka ke kolchicinu:

    Kolchicin, je vysoce toxick² rostlinn² alkaloid z Oc·nu jesennφho (Colchicum autumnale). Tento alkaloid se vyu₧φvß k polyploidizaci r∙zn²ch rostlin. KonkrΘtn∞ u konopφ vyvolßvß zv²Üenφ produkce THC. Pokud je mi znßmo, tak p°i v²zkumech v USA bylo na vlßdnφ testovacφ stanici dosa₧eno p∞tinßsobnΘho zv²Üenφ potencißlu. Postup je nicmΘn∞ nebezpeΦn² a takto oÜet°ovanß semena v∞tÜinou zem°ou. Pokud mßte zßjem, jsou zde pro ·plnost uvedeny podrobn∞jÜφ informace.

P°esazovßnφ

    Pokud ji chcete p°esazovat, je pot°eba jak rostlinu, tak p∙du veΦer p°ed¡tφm zalφt vodou. Novß p∙da by m∞la b²t co nejpodobn∞jÜφ p∙d∞ p°edchozφ. Ze zako°en∞n²ch sazenic se vyberou ty nejlΘpe prosperujφcφ a ty se po jednΘ opatrn∞ p°emφstφ do kv∞tinßΦe optimßlnφ velikosti (dostateΦnß je nßdoba o pr∙m∞ru 30 cm a objemu kolem 11 litr∙).

P°φmΘ sßzenφ do zem∞

    P°i b∞₧nΘm p°φmΘm sßzenφ do p∙dy dosahujφ semena a₧ 80-90% klφΦivosti. Vzhledem k tomu, ₧e se i za nepatrnou pΘΦi, rostlina odvd∞Φφ vyÜÜφ klφΦivostφ, jsou semena Φasto uklßdßna do zem∞ asi do hloubky 1-2cm, zaÜpiΦat∞l²m koncem vzh∙ru.

Hydroponie

    Hydroponie je metoda p∞stovßnφ rostlin v ₧ivn²ch roztocφch. Takto lze p∞stovat i konopφ.
    ╚asto se rostlina p∞stuje v tzv. Bubbleru. Jednß se o tmavou nßdobu (nesmφ propouÜt∞t sv∞tlo) o v∞tÜφm objemu (k²bl o objemu okolo 20 litr∙ s vφkem). Ve vφku je ud∞lßn otvor v n∞m₧ je vlo₧en b∞₧n² kv∞tinßΦ pro p∞stovßnφ vodnφch rostlin (klasick² sφ¥ovan² kv∞tinßΦ nebo plastov² kv∞tinßΦ o pr∙m∞ru asi 15cm s velk²mi otvory). Mimo to je do kbelφku zavedena hadiΦka s p°φvodem vzduchu od vzduchovΘ pumpy. Pumpa musφ zajistit dobrΘ okysliΦovßnφ vody non-stop (bez toho by rostlina strßdala). B∞₧n∞ se pou₧φvajφ vzduchovΘ pumy k akvßriu, kterΘ zvlßdnou sytit kyslφkem i vφce kbelφk∙ (pomocφ rozdvojek). P°φvod vzduchu je p°ipevn∞n a₧ na dno kyblφku.
    V samotnΘm kv∞tinßΦi je hydroponickΘ mΘdium (nahrazujφcφ samotnou p∙du). V∞tÜinou se jednß o malΘ °φzkovacφ kostiΦky rockwoolu (specißlnφ minerßlnφ vata pro hydroponii) nebo keramzit (ten je v²hodn∞jÜφ jeliko₧ se dß pou₧φvat opakovan∞ a mß neutrßlnφ pH). Do tohoto mΘdia se dßvß malß rostlinka (pokud byla klφΦena v p∙d∞, je t°eba ko°eny p°ed p°esazenφm do d∙kladn∞ om²t). 
    Samoz°ejm∞ kytka neroste z vody (i kdy₧ roste jak z vody :), je nutnΘ dodat jeÜt∞ n∞jakΘ vhodnΘ ₧iviny. V∞tÜinou se jednß p°φmo o hydroponickΘ p°φpravky, ty se zde vÜak dßvajφ asi jen v 30% koncentraci, oproti normßlnφmu pou₧itφ (i kdy₧ co je normßlnφ pou₧itφ :). Pozor na to, ₧e rostlinka je na hnojiva extremn∞ citlivß, jakΘkoliv p°ehnojenφ m∙₧e skonΦit jejφ smrtφ. Äiviny (hnojivo+voda) se do kbelφku nalΘvß zhruba 2cm nad dno zapuÜt∞nΘho kv∞tinßΦe (aby byl 2cm pono°en). Pokud rostlina jeÜt∞ nemß dostateΦn∞ vyvinut² ko°enov² systΘm, dolφvß se i v²Üe.
    P°i tΘto metod∞ p∞stovßnφ roste rostlina extrΘmn∞ rychle. N∞kdy se tato metoda kombinuje jeÜt∞ s vhodn²m osv∞tlenφm.

Um∞lΘ osv∞tlenφ

    P°i p∞stovßnφ äuvnit°ô je v∞tÜinou nutnΘ um∞lΘ osv∞tlenφ. Pro ·Φely p∞stovßnφ konopφ jsou nejvhodn∞jÜφm sv∞teln²m zdrojem fluorescenΦnφ nebo jeÜt∞ lΘpe halogenovΘ zß°ivky. NedoporuΦuje se pou₧itφ klasick²ch ₧ßrovek - slo₧enφ jejich sv∞tla zp∙sobuje nadm∞rn² r∙st stonku na ·kor list∙ a kv∞t∙. V²kon zß°iΦe je dalÜφ z v∞cφ, je₧ by nem∞ly b²t podcen∞ny. DostateΦn² pro n∞kolik rostlin by m∞l b²t zdroj o p°φkonu okolo 1 kW. Nemusφm snad ani podot²kat, ₧e pokud svφtφ sv∞tlo z vφce stran v∙bec to nenφ na Ükodu. Ideßlnφ je svφtivost zdroje 10000-30000 lumen∙ na m² (pokud mßte expozimetr tak by vßm m∞l poradit pro film ISO100 clonu 11-12 p°i zßv∞rce 1/125s). Pokud se p∞stuje konopφ v mal²ch mφstnostech (nebo ve sk°φnφch) doporuΦuje se jejich st∞ny "otapetovat" hlinφkovou foliφ (alobal) a to matnou stranou dovnit°.
    D∙le₧it²m faktorem je takΘ umφst∞nφ zdroje - nejlepÜφ je ·dajn∞ zß°iΦ 10-15 cm nad vrcholkem rostliny, kdy vßm nehrozφ spßlenφ r∙stov²ch bun∞k na vrcholu rostlinky.

╪φzenφ r∙stu ovliv≥ovßnφm fotoperiody

    V p°irozenΘm prost°edφ rostlina sv∙j v²voj °φdφ podle dΘlky dne a noci. Kdy₧ se zaΦne zkracovat doba osv∞tlenφ, identifikuje to konopφ jako blφ₧φcφ se zimnφ obdobφ a urychlφ sv∙j v²voj ke kv∞tu a zrßnφ. Tohoto poznatku lze vyu₧φt i p°i p∞stovßnφ äuvnit°ô. Pokud nap°φklad p∞stitel preferuje zp∙sob pr∙b∞₧nΘ sklizn∞, nemß zßjem na tom, aby rostlina brzy vykvetla, a proto udr₧uje dlouhou fotoperiodu. Takto lze p∞stovat t°eba cel² rok - kdy₧ se potom rozhodnete nechat konopφ vykvΘst, staΦφ zkrßtit dobu osv∞tlenφ. Zde jsou uvedeny orientaΦnφ (m∙₧ou se u r∙zn²ch druh∙ liÜit) doby v²voje v zßvislosti na dΘlce fotoperiody:

    Rostlina si p°i um∞lΘm osv∞tlenφ nevytvo°φ tak pevnou stopku jako kdy₧ roste venku, je-li to tedy nutnΘ poskytn∞te jφ n∞jakou op∞ru.

Vzduch

    D∙le₧itΘ je, pokud p∞stujete rostlinu doma, aby m∞la v₧dy Φerstv² vzduch. Jednou za Φas vyv∞trat nestaΦφ. K zajiÜt∞nφ sprßvnΘho metabolismu je pot°eba zajistit dostateΦnou v²m∞nu plyn∙. Pokud to mo₧nosti dovolujφ, nechßvejte jim p°es den otev°enΘ okno. V mφstnosti s um∞l²m osv∞tlenφm je takΘ dobrΘ udr₧ovat stßlou vlhkost vzduchu. To docφlφte rozpraÜovßnφm vody rozpraÜovaΦem.

Teplota

    Teplota p°i domßcφm p∞stovßnφ by m∞la b²t v rozmezφ 21-27░C. Kdy₧ se zaΦnou tvo°it m∙₧e se teplota zv²Üit a₧ na 33░C. Rostlinkßm prospφvß poklesne-li na noc teplota o zhruba 5 ░C.

Hnojenφ

    Konopφ prospφvß nejlΘpe, je-li hnojeno substrßtem o pom∞rnΘ slo₧enφ dusφku:fosforu:draslφku - 23:19:17. NezbytnΘ je takΘ zajistit dostateΦnΘ mno₧stvφ stopov²ch prvk∙ (pokud ji₧ nejsou v zeminy zastoupeny) a to: sodφk, b≤r, zinek, k°emφk, vßpnφk, kobalt, ₧elezo, chl≤r, molybden, ho°Φφk, hlinφk a mangan. Mimo to jeÜt∞ vitamφny B₁ a B₂. Pokud po₧φvßte um∞lß hnojiva, °i∩te se nßvodem na obalu. Rostlinu nikdy nep°ehnojujte, snadno by mohla uhynout! Rovn∞₧ se nedoporuΦuje hnojit rostlinky mladÜφ 3 t²dn∙.

ZalΘvßnφ

     MalΘ rostliny majφ pouze mal² ko°enov² systΘm a nedisponujφ tedy dostateΦnou schopnostφ vßzat vodu z p∙dy, obvykle se tedy zalΘvajφ denn∞. Je li ji₧ rostlina v∞tÜφ mß v∞tÜφ i ko°enov² systΘm. Rostlina se v∞tÜinou zalΘvß a₧ kdy₧ p∙da na povrchu je suchß (p∙da nφ₧e pod povrchem je toti₧ dostateΦn∞ vlhkß aby si rostlina brala tolik vody kolik pot°ebuje). Pokud by byla p∙da bahnitß rostlina m∙₧e zahynout. K zjiÜt∞nφ vlhkosti pod povrchem staΦφ zasunout do hlφny prst. P∞stujeme-li rostliny v kv∞tinßΦφch, m∙₧eme je zavla₧ovat tak, ₧e polo₧φme pod kv∞tinßΦe misku s vodou a nechßme vsßknout vlahu zespodu, navφc p°i p°elitφ rostliny z vrchu dφrou v kv∞tinßΦi p°ebyteΦnß voda odteΦe.   
    Optimßlnφ je zalΘvat ka₧dΘ 3-4 dny, podle toho kolik rostlina spot°ebuje vody, respektive podle toho jak rychle substrßt vysychß. Nenφ vhodnΘ zalΘvat denn∞ po troÜkßch, proto₧e voda se nedostane do pot°ebnΘ hloubky. Na rovnom∞rnΘ provlhΦenφ by podle velikosti p∞stebnφ nßdoby m∞la staΦit dßvka 0,5 a₧ 1 litr. Rostlinßm prospφvß jsou li zalΘvßny mφrn∞ vla₧nou vodou. Navφc je dobrΘ pokud je voda odstßtß (24 hodin), proto₧e tak vyprchß v nφ obsa₧en² chl≤r.
    DalÜφ nebezpeΦφ spojenΘ se zalΘvßnφm je stonkovß plφse≥, kterß se u domßcφch rostlin Φasto vyskytuje pro absenci slunce a p∙da by tedy mela byt p°im∞°en∞ suchß. Dobr² zp∙sob, jak se tomu vyhnout, je ud∞lat kolem rostliny mal² vodnφ p°φkop jako kolem hradu a vodu pak opatrn∞ lφt do n∞j. Zabrßnφ se tak styku stonku s vodou a tφm i stonkovΘ plφsni.

Prost°ihßvßnφ

    SprßvnΘ koÜat∞nφ rostliny zajistφ pr∙b∞₧nΘ prost°ihovßnφ (zaÜtipovßnφ) stonk∙. To je mo₧nΘ poprvΘ provßd∞t u rostlin star²ch 5-6 t²dn∙, kdy odst°ihujeme vrÜek rostliny t∞sn∞ pod poslednφm trsem list∙ (uÜtφpneme vzrostn² vrchol, tak₧e rostlina se zaΦne v∞tvit z pa₧dφ list∙). Je d∙le₧itΘ, aby pod zßst°ihem zbyly alespo≥ 4 kolΘnka v∞tvenφ. Hlavnφ stonek se pak uÜtipuje tak, ₧e nechßvßme v₧dy 4-5 kolΘnek pod °ezem. SprßvnΘ proÜtipovßnφ zajistφ optimßlnφ koÜat∞nφ a r∙st list∙. Dßvejte ale pozor na p°φliÜnΘ prost°ihovßnφ, kdy by mohla rostlina zahynout.

Zabrßn∞nφ opylenφ

    P°i p∞stovßnφ lze zabrßnit opylenφ, Φφm₧ se zv²Üφ tvorba prysky°ice rostlinou. Rostlina toti₧ produkuje stßle novΘ a novΘ kv∞ty, zatφm co po opylenφ by semena uzrßla a rostlina by potΘ uschla.
    V pr∙b∞hu prvnφho m∞sφce se od sebe jednotlivß pohlavφ nedajφ odliÜit. Samci potom zaΦφnajφ nabφrat v²Üku, zatφmco samice se rozkoÜatφ a zaoblφ. Mladß samiΦφ rostlina nakonec mφvß p°inejmenÜφm dvojnßsobnou vßhu ne₧ samec.
    P°es tradiΦn∞ zako°en∞n² omyl samΦφ rostliny psychoaktivnφ jsou - p°esto₧e po oplodn∞nφ rychle ztrßcejφ na sφle. Pokud nepot°ebujete pyl kv∙li semen∙m, je pot°eba je sklidit d°φve, ne₧ dojde k oplodn∞nφ.

Sklize≥ a skladovßnφ sklizn∞

    Sklize≥ se provßdφ v dob∞, kdy je rostlina v plnΘm kv∞tu - nejlΘpe je vystihnout okam₧ik, kdy kvete nejv∞tÜφ mno₧stvφ kv∞tenstvφ. Pokud rostlina kvete a nenφ opylena prysky°ice se v kv∞tech rychle kumuluje, a to p°edevÜφm tehdy, kdy₧ byl vrcholek rostliny pro°ezßn nebo od°φznut ·pln∞. Po uplynutφ urΦitΘ doby, pak obsah prysky°ice znovu klesß. V²zkumnφci z konopnΘ farmy p°i University of Mississippi zjistili, ₧e obsah THC podobn∞ kolφsß i v zßvislosti na dennφ dob∞.
    Rostliny se nemusφ nijak zvlßÜ¥ upravovat, po posekßnφ je staΦφ rozlo₧it nebo zav∞sit vrcholkem dol∙ na n∞jakΘm suchΘm a dob°e v∞tranΘm mφst∞. PotΘ co je sklize≥ dostateΦn∞ proschlß je vhodnΘ jednotlivΘ Φßsti rozΦlenit podle potence (obsahu THC) na n∞kolik slo₧ek. Nejpotentn∞jÜφ jsou palice kv∞t∙ s okv∞tnφmi lφstky. Naopak tΘm∞° bezcennΘ jsou velkΘ listy a stonek. Pro uskladn∞nφ je vhodnΘ pou₧φt tmavou a vzduchot∞snou nßdobu , kterß je potΘ ulo₧ena na chladnΘm, suchΘm mφst∞ (nap°. v lednici). Pokud by teplota byla p°φliÜ vysokß dochßzelo by k oxidaci THC na ne·ΦinnΘ slo₧ky.