Vß₧enφ, na tomto mφst∞ Vßm p°edklßdßm Φßst Φlßnku Okna Vnφmßnφ od Ji°φho X. Dole₧ala, vydanΘho v Reflexu 44/98(?). Rozd∞lenφ u₧ivatel∙ magick²ch hub jak je zde uvßdφ autor, se mi toti₧ zdß v naÜich pom∞rech znaΦn∞ realistickΘ a proto myslφm, ₧e tato Φßst urΦit∞ stojφ za p°eΦtenφ.

LID╔ KOLEM HUB

    Psychedelickß subkultura u nßs Φφtß minimßln∞ n∞kolik tisφc lidφ - a to poΦφtßm jen ty, pro kterΘ byla konzumace hub d∙le₧it²m ₧ivotnφm meznφkem. Jsou vÜak i lidΘ, kte°φ se od hub nic nenauΦili. ZaΦnu prßv∞ jimi:

    Fe¥ßci a lak²rky- prvnφ jsou lidΘ, jejich₧ nasm∞rovßnφ je vede k zßvislosti a lysohlßvky pßrkrßt potkajφ na svΘ cest∞ k nφ. Houby jim nic ne°eknou a oni sp∞chajφ k heroinu.

    Lak²rka naopak Φte Esquire, chodφ hrßt squash a skuteΦn∞ dv∞ houbiΦky, totßln∞ opil² a zkou°en², zkonzumoval. NejlΘpe vykou°il (houbiΦky nejdou kou°it, nefunguje to) - "aby to m∞l za sebou". Ve skuteΦnosti vÜak o nich nevφ nic, jde o image, ₧e je i v tΘto v∞ci "in".

    ProÜlφ skrze brßnu - lidΘ, kte°φ se od hub pouΦili a naÜli si jinΘho konφΦka. Nejdou rozeznat, a₧ na to, ₧e fungujφ. Jak ale k tomu svΘmu fungovßnφ proÜli, nenφ vid∞t.

    Ti, kter²m se houby staly konφΦkem, se d∞lφ na t°i poddruhy:

    Sk°φtek houba - menÜφ mu₧φΦek neurΦitelnΘho v∞ku obvykle v kapuci, obΦas v obliΦeji obrostl² krßtk²m °φdk²m vousem, delÜφch vlas∙, veselΘho a smavΘho, avÜak ut∞Üujφcφho v²razu. ObleΦen b²vß v tmav²ch barvßch zemitΘho v²razu (Φernß, tmavoÜedß, tmavohn∞dß). P∙sobφ na druh² pohled velmi v²razn∞, divφ se obvykle n∞jak pohodln∞ kreativnφ Φinnostφ. Grafik, muzikant, fotograf. Sjφ₧dφ mystiku hub. U₧φvß je relativn∞ Φasto - jednou za m∞sφc. Houby jsou pro n∞j nßbo₧enstvφm.

    Druh²m poddruhem je sarkastick² v∞dec typu chladnΘho a rezervovanΘho racionalisty s nßhledem (i na sebe samotnΘho), kter² se vyznß v taxonomii a chemii hub. Je pom∞rn∞ daleko v duchovnφm poznßnφ ¡ obvykle hrub∞ ne·m∞rnΘm jeho v∞ku, je mentßln∞ starÜφ, ne₧ mu skuteΦn∞ je. Je tφm snesiteln∞jÜφ, Φφm je starÜφ - pokud mu toti₧ houby sv∞°ily tajemstvφ V∞Φnosti p°φliÜ brzy, z d∞tskΘho obliΦeje d∞siv∞ zφrajφ moudrΘ, hlubokΘ a smutnΘ oΦi starΘho Φlov∞ka. A₧ mu k nim zestßrne obliΦej, p°estßvß d∞sit okolφ. Do tΘ doby z n∞ho jde trochu strach. Äivφ se vlastnφ pracφ - ovÜem pracuje jen tolik, aby m∞l na jφdlo, pozemskΘ statky a lesklΘ cetky ho opravdu nezajφmajφ. TakΘ konzumuje houby jednou dvakrßt m∞sφΦn∞. Houby jsou pro n∞j p°edevÜφm zdrojem poznßnφ a onoho odstupu, ze kterΘho Φerpß moudrost.

    T°etφm pak b²vß star² praktik, kter² se vyznß v enteogenech a cel² ₧ivot je u₧φvß. Äivφ se nenßroΦnou pracφ. Houby jsou pro n∞j stylem ₧ivota. Bere je t°eba jednou za p∙l roku, v jinΘm obdobφ dvakrßt t²dn∞. Jak mß chu¥.

    Poslednφm druhem lidφ hub jsou mrtvφ. B²vajφ jimi obvykle ti, kte°φ zkouÜeli svatΘ houby fetovat, kte°φ do sebe nepoctiv∞, za penφze, nacpali houby n∞kde na diskotΘce z fraje°iny. T∞m pak houba ukß₧e prßzdnotu tΘ diskotΘky, fraje°iny a jich sam²ch. A oni z toho skoΦφ z okna do prßzdnoty smrti. Brßt svatou houbu jako drogu je rouhaΦstvφm stejn²m jako snφdat hostie s keΦupem.

    ...

    Co se t²Φe zßkonnΘho postavenφ houby - je nesporn∞ p°estupkem dr₧et syntetick² psilocybin, ale zakazovat n∞komu sbφrat nebo dr₧et houby, co rostou na mezi, je nelegitimnφ.