Makroskopick² popis 

    Klobouk je a₧ 3 (5) cm v pr∙m∞ru, v mlßdφ skoro polokulovit² Φi Üiroce zvonovit² a₧ skoro ploÜe rozlo₧en² se st°edem mφrn∞, tup∞ vypoukl²m a s okrajem v mlßdφ tenk²m, podehnan²m, pozd∞ji zvln∞n²m a₧ ohrnut²m, jen lehce r²hovan²m nebo ner²hovan²m, pevn², pru₧n², kompaktnφ. Zbarven² je kßvov∞ hn∞d∞, hn∞doÜed∞, Φasto s olivov²m nßdechem a₧ m∞d∞nkov∞ zelen∞, vybledajφcφ do ÜedookrovΘ a₧ ₧lutohn∞davΘ. Du₧nina bledß, vonnφ po °edkviΦce a Φerstv∞ rozmaΦkanΘ trßv∞, chutnß lehce naho°kle po °edkviΦce. Lupeny p°ipojenΘ a₧ p°irostlΘ ke t°eni, nesbφhavΘ, zprvu Üpinav∞ na₧loutlΘ, pak a₧ tmav∞ Φokolßdov∞ hn∞dΘ, ost°φ b∞lavΘ. T°e≥ je a₧ 100 mm dlouh² a 5 mm Üirok², tence vßlcovit², stvolovit², p°φm² nebo r∙zn∞ pokroucen², dosti tuh², pevn² a s myceliov²mi zbytky na bßzi. Zbarven² sv∞tleji proti klobouku, od bßze mß tendenci modrat, Φasto je mφsty modrozelenav∞ znaΦen² nebo i cel² modrozelen².

Tyto fotografie od pana Jana BoroviΦky naleznete ve v∞tÜφm rozliÜenφ na www.pilzepilze.de.

 Mikroskopick² popis 

    Spory (viz mikrofotografie od pana TomßÜe Hrstky)  jsou elipsoidnφ, skoro mandlovitΘ, hn∞dΘ, s centrßlnφm t∞lφskem, se z°eteln²m, v ose soum∞rn²m klφΦnφm p≤rem, velikosti (8,5)9-11(12) x (4,5)5-6(6,5) mikrometr∙, mezi nimi₧ jsou i v∞tÜφ spory (15,5 x 7,7 velkΘ i v∞tÜφ). Cheilocystidy velkΘ a₧ 9 x 33 mikrometr∙, °φdkΘ nebo mφsty hojnΘ, v °adßch nepravideln∞ uspo°ßdanΘ, v∞tÜinou lahvovitΘ, obvykle krßtkokrkΘ. Pleurocystidy nebyly pozorovßny. KyjovitΘ bazidie, a₧ 8 mikrometr∙ ÜirokΘ, zrnitΘ, v∞tÜinou se 4 sporami.

 V²skyt 

    Roste na trouchniv∞jφcφch d°ev∞n²ch zbytcφch, na v∞tviΦkßch listnat²ch d°evin, v porostu dub∙, habr∙ a javor∙ s podrostem v zß°φ, °φjnu a n∞kdy i poΦßtkem listopadu velmi vzßcn∞. Ve vhodn²ch podmφnkßch se mφsty objevφ i ve v∞tÜφm poΦtu plodnic.
    Vyskytuje se u nßs (v ╚echßch i na Morav∞) a na Slovensku.

 Aktivita 

    Aktivnφ, avÜak m∞°enφ obsahu ·Φinn²ch lßtek zatφm nejsou k dispozici (a₧ budou tak je zde doufßm najdete). Zatφm se p°edpoklßdß, ₧e obsah ·Φinn²ch lßtek bude podobn² jako u Psilocybe bohemica.

 Poznßmka k objevu 

    Od poΦßtku sedmdesßt²ch let nachßzel Dr. Ji°φ HlavßΦek  zvlßÜtnφ lysohlßvku. Tato lysohlßvka se v²razn∞ liÜila od Psilocybe bohemica, kterou d∙v∞rn∞ znal z jejφho originßlnφho stanoviÜt∞ v Posßzavφ. Po zevrubnΘm prostudovßnφ doÜel k zßv∞ru, ₧e se jednß o lysohlßvku modrajφcφ (Psilocybe cyanescens). A₧ v roce 1999, kdy₧ se mykolog Jan BoroviΦka zaΦal podrobn∞ zab²vat Φesk²mi lysohlßvkami, objevil neshodu mezi popisy a vyobrazenφmi lysohlßvky modrajφcφ nalezenΘ a urΦenΘ americk²mi a n∞meck²mi mykology a mezi naÜimi nßlezy. Na zßklad∞ t∞chto zjiÜt∞nφ oba auto°i spolu proÜli znovu vÜechny dostupnΘ materißly o lysohlßvce modrajφcφ a jejφch p°φbuzn²ch a po zevrubnΘ revizi dosp∞li k nßzoru, ₧e naÜe lysohlßvka je odliÜnß a p°edstavuje nov² druh.
    Nßzev Psilocybe arcana se vztahuje k historii houby, kterß byla znßmß tΘm∞° t°icet let pod jin²m nßzvem. Arcana znamenß tajemnß nebo necht∞jφcφ b²t poznanß.