Makroskopick² popis 

    Klobouk je 5-30 mm Üirok². ZpoΦßtku ku₧elovit² a₧ zvonovit², n∞kdy s naznaΦen²m hrbolkem, v dosp∞losti sklenut², Φasto s mal²m hrbolkem. Povrch za vlhka blφzk² a₧ hladk², na vn∞jÜφ polovin∞ r²hovan². Okraj n∞kdy ozdoben² jemn²mi vlßkny. Hn∞dav² a₧ temn∞ oran₧ov∞ hn∞d², p°i suÜenφ bledne do ₧lutΘ, ztrßcφ pr∙svitnost a s dospφvßnφm nebo p°i poran∞nφ dostßvß modrav² nßdech. Lupeny jsou p°irostlΘ a₧ p°ipojenΘ, n∞kdy zoubkem p°ipojenΘ. ZpoΦßtku sv∞tle ÜedΘ, pozd∞ji dφky zrßnφ v²trus∙ temn∞ purpurov∞ hn∞dΘ, s charakteristicky bφl²m ost°φm. T°e≥ je 40-125 mm dlouh², 1-3 mm Üirok², stejnom∞rn∞ siln², u bßze n∞kdy z·₧en², hladk² a dut². Slßmov∞ ₧lut² a₧ hn∞dav², s dospφvßnφm nebo na poran∞n²ch mφstech tmavnoucφ. Zßvoj °φdce vlßknit², b∞lav²; na hornφ Φßsti t°en∞ zanechßvß zbytky vlßken. Du₧nina Φervenav∞ hn∞dß, p°i poran∞nφ modrajφcφ.

 Mikroskopick² popis 

    V²trusy temn∞ purpurov∞ hn∞dΘ ni. purpurov∞ Φernohn∞dΘ, ze strany subelipsoidnφ a₧ elipsoidnφ, zp°edu tΘm∞° romboidnφ, 8-9,9 (12) x 5,5-7,7 (8) mikrometr∙. Bazidie se 4 v²trusy. Pleurocystidy chybφ nebo se podobajφ cheilocystidßm a vyskytujφ se jen u ost°φ lupen∙. Cheilocystidy 13-28 (34) x 4,4-6,6 (8,8) mikrometr∙, v°etenovitΘ a₧ ampulkovitΘ nebo tΘm∞° lahvovitΘ, s krßtk²m, obΦas rozv∞tven²m vrcholem o rozm∞rech 1,5-2,2 (3,3) mikrometr∙.

 V²skyt 

    Roste jednotliv∞ nebo pospolit∞ na loukßch, Φasto na ko≥sk²ch pastvinßch, na bohat∞ prohnojen²ch p∙dßch, na rozhranφ luk a listnatΘho lesa, v∞tÜinou v nadmo°skΘ v²Üce 1000-1800 metr∙. NalΘzß se od Φervna do zß°φ v subtropick²ch oblastech Mexika (Michocan, Morelos, Jalisco, Oaxaca, Puebla, zßpadnφ Xalapa a Veracruz) a v Guatemale. Mezi stromy, kterΘ rostou kolem luk s touto lysohlßvkou, pat°φ ambro≥ styraxovß (Liguidambar styraciflua), duby (Quercus sp.) a olÜe (Alnus sp.). Nachßzφ se takΘ v °φΦnφch ·dolφch a na pastvinßch obklopen²ch platanem Platanus lindeniana. 

 Aktivita 

    Tato houba je st°edn∞ aktivnφ. Heim a Hofmann zjistili 0,25 % psilocybinu a 0,15 % psilocinu, ale ΦerstvΘ plodnice jsou bezpochyby aktivn∞jÜφ. V kulturßch vytvß°φ tato lysohlßvka sklerocia bohatß na psilocybin, ale chudß na psilocin. Sklerocia je mo₧nΘ p°esadit do p∙dy a nechat z nich vyr∙st plodnice (Stamets a Chilton). Podle dφlΦφch ·daj∙ si sklerocia lysohlßvky mexickΘ podr₧φ aktivitu i m∞sφce po usuÜenφ.