Tato houba je pon∞kud problematickß ve svΘm za°azenφ. Proto₧e podle makroskopick²ch znak∙ se °adφ spφÜe do rodu Stropharia, zatφm co mikroskopicky do rodu Psilocybe. Tato neshoda v za°azenφ panuje mezi mykology od padesßt²ch let 20.stoletφ a dodnes v literatu°e naleznete obojφ za°azenφ.

 Makroskopick² popis 

    Tato lysohlßvka pat°φ k nejmohutn∞jÜφm z celΘho rodu Psilocybe. Klobouk je 15-80 mm Üirok². ZpoΦßtku ku₧elovit∞ zvonovit², Φasto s ostr²m hrbolkem, pozd∞ji sklenut² a₧ ploÜe sklenut² a koneΦn∞ ploch², s tup²m nebo ostr²m hrbolkem nebo bez n∞j. U mlad²ch plodnic Φervenav∞ sko°icov∞ hn∞d², pozd∞ji sv∞tlejÜφ, vφce zlatav∞ hn∞d², u okraje blednoucφ do bled∞ ₧lutΘ nebo bφlΘ, na temeni i nadßle tmavÜφ, sko°icov∞ hn∞d². Povrch za vlhka slizk² a₧ hladk², ale rychle osychß. Zßvoj p°echodn∞ na povrchu klobouku zanechßvß bφlΘ Üupinky. Du₧nina b∞lavß, p°i poran∞nφ rychle modrajφcφ. Lupeny jsou p°irostlΘ a₧ p°ipojenΘ, zßhy odsedajφcφ, hustΘ, ·zkΘ nebo uprost°ed mφrn∞ zesφlenΘ. U mlad²ch plodnic bled∞ ₧lutavΘ a₧ ÜedavΘ, pozd∞ji temn∞ purpurov∞ ÜedΘ a₧ tΘm∞° ΦernΘ, Φasto skvrnitΘ. T°e≥ je 40-150 mm dlouh², 5-15 mm Üirok². U v∞tÜiny plodnic se sm∞rem k bßzi rozÜi°uje. Celkov∞ b∞lav², ale m∙₧e se zabarvit do ₧lutava. P°i poran∞nφ se zbarvuje do modra. Povrch hladk², na vrcholu n∞kdy r²hovan², such². Zßvoj blanit², zanechßvajφcφ dob°e vyvinut², bφl², vytrval² lφmeΦek, kter² se Φasto zbarvφ do modra a brzy b²vß poprßÜen purpurov∞ hn∞d²mi v²trusy.

 Mikroskopick² popis 

    V²trusy temn∞ purpurov∞ hn∞dΘ a₧ fialov∞ hn∞dΘ, subelipsoidnφ, 11,5-17 x 8-11 mikrometr∙. Bazidie se 2 a₧ 3, v∞tÜinou 4 v²trusy. Pleurocystidy tΘm∞° hruÜkovitΘ, n∞kdy zdobenΘ krystalky, 18-30 x 6-13 mikrometr∙. Cheilocystidy v°etenovitΘ s tup²m a₧ tΘm∞° hlaviΦkovit²m vrcholem, n∞kdy tΘm∞° lahvovitΘ, 17-32 x 6-10 mikrometr∙, s ·zk²m krΦkem, Üirok²m 3-5 mikrometr∙.

 V²skyt 

    Roste jednotliv∞ nebo pospolit∞ na trusu turovit²ch kopytnφk∙ (hov∞zφho dobytka, jak∙, buvol∙), konφ i slon∙ a na dob°e prohnojenΘ p∙d∞, a to na ja°e, v lΘt∞ a na podzim. Nachßzφ se na jihov²chod∞ Spojen²ch stßt∙, v Mexiku, na Kub∞, ve St°ednφ Americe, na severu Ji₧nφ Ameriky, v subtropech DßlnΘho V²chodu (Indie, Thajsko, Vietnam a Kambod₧a) a v n∞kter²ch oblastech Austrßlie (Queensland). Je charakteristickΘ, ₧e nejv∞tÜφ plodnice b²vajφ nalΘzßny v pr∙b∞hu dvou m∞sφc∙ p°ed nejteplejÜφm obdobφm roku. Na jihov²chod∞ Spojen²ch stßt∙ je nejlepÜφm obdobφm pro sb∞r kv∞ten a Φerven, i kdy₧ poslednφ plodnice se dajφ najφt jeÜt∞ v lednu.

 Aktivita 

    Tato lysohlßvka je st°edn∞ aktivnφ. Heim a Hofmann u nφ zjistili a₧ 0,50 % psilocybinu a 0,25 % psilocinu, zatφmco Gartz doÜel k v²sledku 0,63 % psilocybinu a 0,11 % psilocinu. Stijve a de Meijer naÜli u mexickΘ formy a amazonskΘ formy 0,15 % psilocybinu a 0,33 % psilocinu. JednotlivΘ anal²zy doÜly k dosti r∙zn²m v²sledk∙m, proto₧e ve h°e je °ada komplexnφch faktor∙. Bigwood a Beug zjistili a₧ Φty°nßsobnou variabilitu ·Φinnosti u p∞stovan²ch jedinc∙ a a₧ desetinßsobnou u jedinc∙ z p°φrody. (V jednom vzorku naÜli Beug a Bigwood mimo°ßdn² obsah 1,3 % psilocybinu a 0,35 % psilocinu.) Houby p∞stovanΘ v mφstnosti jsou obvykle siln∞ji aktivnφ ne₧ houby z volnΘ p°φrody, z°ejm∞ dφky v²₧iv∞ (prekursory) a ochran∞ p°ed Ükodφcφm ultrafialov²m zß°enφm. Gartz zjistil, ₧e obsah psilocinu byl nφzk² (0,1 %) v plodnicφch vyrostl²ch na sterilizovanΘ sm∞si kravskΘho trusu a r²₧e (2:1), ale p°i p°idßnφ pouh²ch 25 milimol∙ tryptaminu na 10 gram∙ substrßtu se zv²Üil a₧ na 3,3 %. Ve svΘ studii prokßzal rovn∞₧, ₧e nejmΘn∞ 22 % psilocybinu pochßzelo z p°idanΘho, radioaktivn∞ oznaΦenΘho tryptaminu. V²sledky jeho prßce podpo°ily nßzor, ₧e slo₧enφ substrßtu znaΦn∞ ovliv≥uje mφru aktivity plodnic.

 Poznßmka 

    Tato houba se z psychoaktivnφch hub nejlΘpe kultivuje v domßcφm prost°edφ (dokonce se kultivuje snadn∞ji ne₧ ₧ampi≤ny) a proto je velmi oblφbenß. V∞tÜina spoleΦnostφ, kterΘ se v cizin∞ zab²vajφ prodejem v²trus∙, zasφlajφ prßv∞ tento druh.