N∞co mßlo o houbßch

     Houby, kterΘ jsou vid∞t r∙st, nejsou cel²mi houbami. Jsou pouhou Φßstφ, kterß produkuje v²trusy (spory), jsou plodnicφ (karpoforou). Vegetativnφ Φßst jakΘkoliv houby, tj. Φßst, kterß pohlcuje z p∙dy ₧iviny a p°ivßdφ je do plodnice, je jemnou vlßknitou strukturou vytvß°ejφcφ se pod zemφ. Ta se naz²vß podhoubφm (myceliem) houby a jednotliv²m vlßkn∙m se °φkß hyfy. Mycelium je jakousi materißlnφ schrßnkou pro kolektivnφ v∞domφ houby. M∙₧e pokr²t nezm∞rnou plochu, r∙st po tisφce let a mφt mnohem vφce propojenφ ne₧ lidsk² mozek.
     Jakmile se spora ocitne ve vhodn²ch podmφnkßch, zaΦne klφΦit. Na jejφm povrchu se objevφ jedno nebo vφce zßrodeΦn²ch vlßkΘnek, kterΘ se zaΦnou rozv∞tvovat a spojovat. Jak se podhoubφ formuje, jsou tato spojenφ stßle slo₧it∞jÜφ. Struktura utvß°ejφcφ se z jednoho v²trusu se naz²vß monokaryotickΘ nebo takΘ primßrnφ podhoubφ. Aby mohla plodnice zaΦφt r∙st, musejφ se setkat mycelia dvou pohlavn∞ rozdφln²ch spor (platφ pouze u heterothalick²ch druh∙) a vytvo°it tak dikaryotickΘ neboli sekundßrnφ podhoubφ. Prvnφ znamenφ rostoucφ plodnice je svraÜ¥ovßnφ mycelia, je₧ se formuje do mal²ch bulek, kterΘ se naz²vajφ primordia (zßrodky plodnice). Po urΦitΘ dob∞ primordia zaΦnou nab²vat a r∙st do v²Üky. Lupenovß dutina m∙₧e b²t zpoΦßtku uzav°ena membrßnou (zßvojem). Jak plodnice roste, zßvoj se protrhne a odhalφ lupeny, p°iΦem₧ jedna jeho Φßst z∙stßvß na hornφ Φßsti t°en∞ a druhß na okraji klobouΦku (u lysohlßvky kopinatΘ zßvoj nez∙stßvß).
     Jak houba roste a jak se vyvφjφ, zaΦφnajφ se na povrchu lupen∙ utvß°et v²trusy. Kdy₧ spory dozrajφ, jsou uvoln∞ny ze sv²ch mφst do prostoru mezi lupeny, odkud je vφtr roznese do ÜirokΘho okolφ. Odhaduje se, ₧e klobouk houby o pr∙m∞ru deseti centimetr∙ m∙₧e uvolnit b∞hem Üestidennφho obdobφ kolem Üestnßcti miliard spor.
    Houby zpravidla v pr∙m∞ru obsahujφ 90% vody.
    V souΦasnΘ dob∞ je po celΘm sv∞t∞ znßmo vφce ne₧ sto druh∙ halucinogennφch hub, z nich₧ ka₧dß mß jinou velikost, tvar, naleziÜt∞ a obsah ·Φinn²ch lßtek.

    K popisu hub jsou vyu₧ity zßkladnφ diagnostickΘ makroskopickΘ znaky. Mezi tyto pat°φ nap°φklad:

1. èφ°e klobouku, tvar, okraj, lupeny (lamely) a jejich p°ipojenφ ke t°eni (viz. obr.dole)
2. DΘlka a Üφ°ka t°en∞ ("nohy"), jeho postavenφ a tvar, pop°. z·₧enφ a rozÜφ°enφ.
3. P°φtomnost prstenu, pochvy, zßvoje
4. Celkovß velikost plodnice  (malß, st°ednφ, velkß, masitß, robusnφ, tuhß) - v textu je v∞tÜinou slovem "houba" oznaΦovßna prßv∞ plodnice.
5. Bradavky, chlupy a jinΘ ·tvary na klobouku nebo t°eni.
6. Otisk v²trus∙ v p°irozenΘm a um∞lΘm sv∞tle. Otisk v²trus∙ se zφskß p°ilo₧enφm od°φznutΘho klobouku lupenovou stranou na r∙znobarevn² papφr a p°ikrytφ nßdobkou. Ji₧ po pßr hodinßch se pod kloboukem objevφ paprsΦit² obraz lupen∙, vytvo°en² v²trusy.
7. DalÜφ v²znamnΘ znaky jsou Üupinat² klobouk nebo t°e≥, zm∞na zbarvenφ po dotyku, poÜkozenφ pletiva, pach, ad.
8. N∞kdy je nutno k p°esnΘ identifikaci vyu₧φt mikroskopick²ch znak∙.

R∙znΘ tvary klobouk∙:

a-sklenut²; b-se zaÜpiΦat∞lou bradavkou; c-ploÜe rozlo₧en²; d-s tup²m hrbolem uprost°ed; e-ku₧elovit²; f-vyhlouben²; g-zvoncovit²;

P°ipojenφ lupen∙ ke t°eni:

H-lupeny odsedlΘ; CH-p°irostlΘ; I-celou Üφ°kou p°irostlΘ.