Zvuk se nachází všude kolem nás a potkáváme se s ním každý den. Je těžké postřehnout okamžik, kdy není slyšet žádný zvuk. Hukot proudového motoru, tikot hodin, to jsou dva naprosto rozdílné a velmi specifické zvuky. Zvuky nám pomáhají rozpoznat, co je kolem nás ve světě důležité, a samozřejmě nám pomáhají v každodenní komunikaci. Pojďme se tedy podívat, co zvuk skutečně je.
Zvuk je v zásadě tvořen vibracemi. Například, člověk udeří do gongu gong začne vibrovat. Tyto vibrace jsou tvořeny vlnami pohybů ve vzduchu, které jsou zachyceny našim uchem a my je slyšíme jako zvuky. Když mluvíme, hlasivky v našem hrdle se chvějí a vytvářejí vlny zvuků, které cestují do našich uší a my je slyšíme jako řeč. Zvukové vlny mohou cestovat vzduchem, vodou, ale i předměty.
Okolo nás je mnoho druhů zvuků. Mezi těmito zvuky jsme schopni rozlišovat podle tří základních rysů.
Nízká a vysoká frekvence
Zaprvé, jsme schopni rozpoznávat zvuky podle různých stupňů neboli podle frekvencí. Frekvence je označení zvukové vlny, která proběhne za jednu sekundu a vyjadřuje se v Hertzích (Hz). Když si představíme frekvenci znázorněnou na grafu, můžeme demonstrovat závislost zvukových vln na čase. Například, když člověk zazvoní na zvonek, vyskytuje se v časové jednotce více zvukových vln a my slyšíme vyšší stupeň (frekvenci). Když ale člověk uhodí do gongu, v té samé časové jednotce se nachází mnohem méně zvukových vln a my slyšíme mnohem nižší stupeň (frekvenci). (Zjednodušený graf výše by měl přispět k pochopení základních principů zvuku.) Dospívající jedinec je schopen slyšet frekvence v rozmezí 20 -? 20000 Hz. Lidské ucho je rovněž schopné odlišovat rozdíly tak malé jako je jeden Hz.
Zvuky mohou být jednoduché nebo složené. Jednoduchý zvuk obsahuje pouze jednu frekvenci a je nazýván čistým tónem. Čisté tóny jsou ale v každodenním životě velice vzácné. Častěji jsou zvuky tvořeny z několika tónů v různých kombinacích jako například řeč nebo hudba. Nazýváme je pak složenými tóny.
Každodenní zvuky
Diagram výše nám ukazuje každodenní zvuky a samozřejmě jejich produkovaný frekvenční rozsah. Frekvence lidské řeči může zaznívat v rozsahu 120 Hz ?12000 Hz. Nejčastější rozsah je ovšem 120 Hz ? 8000 Hz. Samohlásky se obvykle skládají z nižších frekvencí, zatímco u mnoho souhlásek je tomu právě naopak. Kočka nicméně produkuje zvuky od 800 Hz ? 1500 Hz, zatímco píšťala varhan je schopna vyprodukovat zvuky od 10 Hz až do 8000 Hz !
Můžeme také vyřknout rozdíl mezi slabými a silnými zvuky. Toto je druhý rys zvuku a týká se hlavně síly neboli intenzity, amplitudy neboli rozkmitu a hlasitosti. Zvuky vysokých intenzit jsou chápány jako hlučné a zvuky nízkých intenzit jako tiché. Intenzita je často měřena v decibelech (dB) tlakové úrovně zvuku (SPL). Člověk se zdravým sluchem může slyšet zvuky tiché (0 dB) a zároveň zvuky hlučné (120 dB). Zdravé ucho zároveň rozpozná tak malé rozdíly jako je půl decibelu.
Kolísání v čase
Můžeme také rozlišovat zvuky podle kolísání v čase. Třetím rysem zvuku je tedy vypočítávání času neboli časového aspektu, který je měřený v milisekundách (ms). Například rychlý zvuk prasknutého balónku lze srovnat s ječící sirénou. Rozdíl ve vypočítávání času je tedy tak malý, že se udává v milisekundách.
Stručně řečeno, zvuk můžeme rozlišovat podle frekvence, intenzity a časových vlastností.
(volně přeloženo, www.earallergy.com)
..samohlásky se obvykle skládají z nižších frekvencí, zatímco u mnoho souhlásek je tomu právě naopak..
Pochod jsme zahájili ve škole. Počasí moc nepřálo, už nevímkolikátý den po sobě pršelo (tohle letošní září??)..... 
..a nejhezčí zážitek? .. ESTE LEN BUDEM MAT, KED VSETKO ZVLADNEM SAMA! 
...nějaké závody ve škole, nebo na nějakém setkání třeba v Berouně, nebo prostě kdekoliv a s kýmkoliv,.....