Dva cestujφcφ and∞lΘ se zastavili, aby strßvili noc v dom∞ bohatΘ rodiny. Rodina byla drzß a odmφtla and∞ly nechat v mφstnosti pro hosty. Mφsto toho byli and∞lΘ dßni do studenΘho sklepnφho pokoje. Kdy₧ si ustlali na tvrdΘ podlaze, starÜφ and∞l uvid∞l dφru ve zdi a opravil ji. Kdy₧ se mladÜφ and∞l ptal proΦ, starÜφ odpov∞d∞l: "V∞ci nejsou takovΘ, jak²mi se zdajφ"
DalÜφ noc si Üli odpoΦinout do domu velmi nuznΘho, ale pohostinnΘho farmß°e a jeho ₧eny. PotΘ, kdy₧ se s nimi man₧. pßr pod∞lil o trochu jφdla co m∞li, °ekli and∞l∙m, aby spali v jejich posteli, kde si dob°e odpoΦinou.
DalÜφ rßno po svφtßnφ naÜli and∞lΘ farmß°e a jeho ₧enu v slzßch. Jejich jedinß krßva, jejφ₧ mlΘko bylo jejich jedin²m p°φjmem, le₧ela mrtvß na poli. MladÜφ and∞l se rozzu°il a ptal se starÜφho: "Jak se to mohlo stßt? Prvnφ mu₧ m∞l vÜechno a tys mu pomohl" obvi≥oval ho. "Druhß rodina m∞la mßlo, ale byla ochotnß pod∞lit se se vÜφm, a tys dovolil, aby jim zem°ela krßva". "V∞ci nejsou takovΘ, jak²mi se zdajφ", odpov∞d∞l starÜφ and∞l. "Kdy₧ jsme byli ve sklepnφm pokoji, vÜiml jsem si, ₧e v tΘ dφ°e ve st∞n∞ byla zßsoba zlata. Jeliko₧ majitel byl posedl² chtivostφ a neochotou sdφlet Üt∞stφ, ut∞snil jsem tu st∞nu, aby poklad nemohl nikdy najφt. Kdy₧ jsme dalÜφ noc spali ve farmß°ov∞ posteli, p°iÜel si and∞l smrti pro jeho ₧enu. Dal jsem mu mφsto nφ krßvu. V∞ci nejsou takovΘ, jak²mi se zdajφ"
N∞kdy je to tak, ₧e neznßme vÜechny souvislosti. Kdy₧ mßÜ vφru, pot°ebujeÜ takΘ d∙v∞ru, ₧e vÜe, co p°ichßzφ, je v₧dy ve tv∙j prosp∞ch. A to se ukß₧e Φasem. N∞kte°φ lidΘ p°ichßzejφ do tvΘho ₧ivota a rychle odchßzφ ... N∞kte°φ lidΘ se stßvajφ p°ßteli a z∙stanou na chvilku ..... zanechßvajφ nßdhernΘ stopy v naÜich srdcφch ........ a my nejsme nikdy zcela stejnφ, proto₧e tvo°φme dobrΘ p°ßtele!!
VΦerejÜek je historie. Zφt°ek je tajemstvφ. DneÜek je dar. Je to to, co se naz²vß p°φtomnostφ! Myslφm, ₧e je neobyΦejn² ...... ₧ivot a chu¥ ka₧dΘho momentu ... Je to neopakovatelnΘ !
And∞l dr₧φ ji p°itulenou k sob∞, ona je tv∙j and∞l strß₧n² posφlß ji, aby t∞ strß₧ila, je to specißlnφ and∞l strß₧n².
MusφÜ poslat tuto zprßvu 5 lidem, pak si n∞co p°ej. -------------------------------------------------------- Kdy₧ ji poÜleÜ dßl, tvß p°ßnφ budou spln∞na a ona bude nad tebou bdφt nav₧dy ... Kdy₧ ne ... budou kapat slzy ... a ₧ßdnΘ p°ßnφ se ti nesplnφ ...
Nema₧ tuto zprßvu, proto₧e p°ichßzφ od velmi zvlßÜtnφho and∞la.
PravdivΘ je: n∞kdo je na tebe velmi pyÜn² n∞kdo na tebe myslφ n∞kdo se o tebe starß n∞komu chybφÜ n∞kdo chce s tebou mluvit n∞kdo chce s tebou b²t n∞kdo doufß, ₧e nemßÜ problΘmy n∞kdo je ti vd∞Φn² za tvou podporu n∞kdo chce dr₧et dvou ruku n∞kdo doufß, ₧e se vÜe v dobrΘ obrßtφ n∞kdo chce, abys byl Ü¥astn² n∞kdo chce, abys naÜel jeho/ji n∞kdo oslavuje tv∙j ·sp∞ch n∞kdo t∞ chce obdarovat n∞kdo myslφ, ₧e TY JSI dar n∞kdo t∞ miluje n∞kdo obdivuje tvoji sφlu n∞kdo myslφ na tebe a tv∙j ·sm∞v n∞kdo chce b²t tv²m ramenem na vyplakßnφ N∞kdo pot°ebuje, abys mu to poslal.
| |