Basa - tvrdφ muziku

ElektrickΘ baskytary - basy majφ s el.kytarymi mnoho spoleΦnΘho.Vychßzejφ z klasickΘho kontrabasu (Φty°i tlustΘ struny), zbytek je odvozen od elektrickΘ kytary - tedy tvar, snφmaΦe,nedutΘ t∞lo, ladφcφ strojky atd. Na prvnφ pohled je basa byteln∞jÜφ, v praxi tedy t∞₧Üφ, s delÜφm krkem ( u jednotliv²ch si lze vÜimnout vφc ne₧ u kytar r∙znΘ dΘlky krku - dle menzury -krßtkΘ, st°ednφ,dlouhΘ basy).Tvary jsou podobnΘ jako u kytar.Basy jsou vyrßb∞ny v²robci kytar.U bas se neobjevuje vibrpßka Φi zßmky, snφmaΦe jsou v∞tÜinou dva (n∞kdy d∞lenΘ), ale zato se n∞kdy setkßvßme se zabudovanou aktivnφ elektronikou (zesilovaΦ signßlu - pot°ebuje baterii).Ladφcφ strojky jsou rovn∞₧,kv∙li velkΘmu tahu strun, robustn∞jÜφ.Struny se nynφ vyrßb∞jφ s kulat²m op°edenφm (kdysi s polch²m vinutφm - mΘn∞ jasn² zvuk).Na hlavici se objevuje n∞kdy kruhov² vodiΦ strun, kter² udr₧uje sprßvnΘ nap∞tφ u sedlovΘho pra₧ce.N∞kterΘ basy majφ pr∙chozφ krk.

Basy jsou doprovodn²m nßstrojem, u metalu jde v zßplav∞ kytar n∞kdy st∞₧φ rozenat basovou linku.

P°φsluÜenstvφ
Pro basy se vyrßb∞jφ jinß basovß komba,aparßty.Mohou se vyskytnout basovΘ efekty,ale cen∞n je p°edevÜφm,co nejΦistÜφ zvuk.V aparßtech jsou pou₧ity basovΘ reproduktory.

Technika
Dß se °φct, ₧e na base se nepou₧φvß tolik r∙zn²ch technik jako na kyta°e (n∞kterΘ v∞ci prost∞ provΘst nejdou, jinΘ tak neznφ, a dalÜφ se pou₧φvajφ z°φdka.P°echod z el.kytary na basu nenφ tak obtφ₧n² jako p°echod z bysy na kytaru.Obecn∞ by se dalo °φct, ₧e kytarista v amatΘrskΘ skupin∞ pot°ebuje vφce znalostφ,talentu a praxe ne₧ basßk (a tak to i v zaΦφnajφcφch kapelßch chodφ,₧e basßk se bere Φasto do poΦtu), ale samoz°ejm∞ stßt se opravdu dobr²m  basßkem nenφ  jednoduchΘ.

Na basu se hraje trsßtkem, nebo se brnkß prsty.ZaΦßteΦnφci pou₧ijφ nejd°φve jen ukazovßk, pak se p°idajφ prost°ednφk a prstenφk, Φφm₧ se dosßhne v∞tÜφ rychlosti.Jin² zp∙sob je slap - ·dery palcem,kterΘ se kombinujφ s brnkßnφm prsty.Akordy se moc nepou₧φvajφ, vybrnkßvajφ se jednotlivΘ t≤ny.

Na basu lze hrßt i s≤la, jak nßm ukazuje basßk z Manowaru u pφsn∞ "Flight of bumblee-bee" - Let Φmelßka - tedy klasika od ╚ajkovskΘho.Jednß se o legendßrnφ basovΘ s≤lo. P∞kn² je i zaΦßtek Pulling teeth od Metallicy, kde se hraje na zbustrovanou basu.

Druhy baskytar
Krom∞ Φty°strunnΘ klasiky lze vid∞t i p∞ti,Üesti Φi osmistrunku(tam jsou struny v pßrech) .U p∞tistrunek se p°idßvala bu∩ hornφ struna C,nebo spodnφ H (tedy zvlßÜ¥ hlubokΘ t≤ny) nejd°φv se pou₧φvaly krky Φty°strunn²ch bas, pak se zaΦly vyrßb∞t pohodln∞jÜφ ÜirÜφ krky.èestistrunky byly zpoΦßtku kytary nalad∞nΘ o oktßvu nφ₧,pak se ale jednalo o basy s p°idan²m hornφm C a dolnφm H.U vφcekrk²ch kytar narazφme na kobinaci basy a kytary.Bezpra₧covß basa ( No frets) mß hmatnφk bez pra₧c∙(nynφ se standardn∞ vyrßbφ,kdysi si basisti museli vytlouct pra₧ce).Akustickß basa (podle m∞ jen dopln∞nφ sortimentu v²robc∙) je podobnß Üpan∞lce,jejφ smysl mi ale nenφ znßm, proto₧e mß jednak oproti kontabasu menÜφ hlasitost a mΘn∞ bas∙.Objevily se i baskytary s dut²m korpusem.

Zbustrovanß basa
Signßl z basy lze rovn∞₧ prohnat efektem, pou₧φvajφ se chorusy,harmonizery apod.P°i pou₧itφ klaickΘho zkreslenφ je zvuk identick² s el. kytarou (hlavn∞ pokud je t°ba podlad∞nß).Ukßzku m∙₧ete najφt v projektu "No guitars" od Michala PavlφΦka.

Aktivnφ elektronika
Hlavn∞ u baskytar se setkßvßme se zabudovan²m p°edzesilovaΦem napajen²m bateriφ,co₧   mß pozitivnφ vliv na vlastnosti signßlu.

BezhlavicovΘ baskytary
╚ast∞ji ne₧ u kytar se setkßvßme s tφmto nßpedem u bas, ladφcφ mechaniky jsou na konci korpusu, na konci krku jsou pouze zßmky.

Grafit
Pou₧φvß se jak u kytar tak i u bas . Grafit je litß epoxidovß prysky°ice zesφlenß uhlφkov²mi a sklen∞n²mi vlßkny.Je desetkrßt tvrdÜφ ne₧ d°evo,mß v∞tÜφ hustotu, je pevn∞jÜφ a lehΦφ ne₧ ocel.

Historie
Mezi slavnΘ modely pat°φ p°edevÜφm Fender Precisiob Bass (vychßzφ z telecastera) a Fδnder Jazz Bass.

Steinberger Transtrem
Na tΘto base se objevilo zajφmavΘ za°φzenφ na prvnφ pohled podobnΘ vibrpßce.Tato pßky byla spojena s rohatkou, kterφ posunovala kobylku do n∞kterΘho z n∞kolika p°edem nastaven²ch ·hl∙ a tφm se m∞nil dΘlka strun - tedy i nalad∞nφ.

Ladφcφ zßmek
DalÜφ kuriozita - struna E pokraΦuje i za sedlovßm pra₧cem,kde ji₧ ostanφ struny nehrajφ.P°i zaklaonutφ zßmku je lad∞nφ standardnφ, p°i odklopenφ jsou k dispozici jeÜt∞ dalÜφ dva pra₧ce -  tedy dva t≤ny navφc.

Weststone Rail
Tato bezhlavicovß basa nem∞la ani klasickΘ t∞lo, zato m∞la snφmaΦ kter² se mohl posunovat mezi kobylkou a koncem krku