Technika hry na kytaru
AΦkoli nejsem odbornφk, pokusφm se vysv∞tlit aspo≥ pßr pou₧φvan²ch pojm∙ p°i
h°e na el. kytaru a zp∙sob jak se na ni hraje.Pro vysv∞tlenφ jsem pou₧il v²raz∙ pro
pravßky, kdy levß ruka je na hmatnφku a pravß brnkß.
Dr₧enφ kytary
Zatφmco kytarist∙m hrajφci koncertnφ klasiku vyhovφ nejlφp sezenφ na stoliΦce a
kytara op°enß o kolena zdvi₧enß pod ·hlem vzh∙ru, metalisti hrajφ jedin∞ ve stoje
a Φasto jsou v pohybu (navφc metalovΘ tvary Üipovek ap. nedovolujφ rozumnΘ hranφ
vsed∞).Lφp se hraje na kytaru zav∞Üenou v²Üe (jde to poznat hlavn∞ p°i hranφ na
vyÜÜφch pra₧cφch).Borci jako je James Hetfield z Metallicy majφ kytaru frajersky a₧
n∞kde "pod koleny". Lze si i vÜimnout ₧e s≤lovφ hrßΦi mφvajφ kytary
v²Üe ne₧ ti, co hrajφ rytmus.Specialisti pak hrajφ s kytarou za zßdy, pod krkem
apod.Angus Young z AC/DC hraje na kytaru i vle₧e na zßdech a jeÜt∞ se p°i tom toΦφ
dokola, ZZ top p°edvßd∞jφ r∙znß toΦenφ kytary.
Hra na el.kytaru je v∞tÜinou rozd∞lena na rytmickou (rhytm) a s≤lovou (lead)
Akordy,dvojhmaty,power akordy
KlasickΘ akordy se pou₧φvajφ mßlo hlavn∞ kv∙li tomu, ₧e Φφm vφc je zvuk
zkreslen², tφm h∙° akord celkov∞ znφ.Dob°e znφ jak₧ tak₧ jeÜt∞ barrΘ
akordy.V∞tÜinou se ale pou₧φvajφ dvojhmaty - akordy vzniklΘ zjednoduÜenφm barrΘ
akordu slo₧enΘ ze dvou t≤n∙.Neznßm∞jÜφ dvojhmat: kazovßΦek v₧dy dr₧φ urΦit²
pra₧ec a prstenφΦek zßrove≥ maΦkß na tenΦφ strun∞ o dva pra₧ce vyÜÜφ
t≤n.Dvojhmaty jsou v²hodnΘ tφm, ₧e prstoklad je v₧dy stejn², ale m∙₧em ho
posunovat kdekoli po hmatnφku (pozor ale na struny g,h jen₧ neladφ na pßtem pra₧ci).
Dvojhmaty jsou navφc velice v²hodnΘ pro rychlou hru.Brnkß se nazmßΦknutΘ
struny.P°idßnφm dalÜφho prstu se zφskß u₧ mΘn∞ Φasto pou₧φvan²
trojhmat.Dvojhmat∙m a trojhmat∙m se Φasto °φkß power akordy.
Kila
Pou₧φvajφ se jako doprovod.Jsou to akordy (Φasto jednoduchΘ - dvoj-,trojhmaty),
kterΘ se nechßvajφ dΘle znφt v pr∙b∞hu s≤l Φi akustick²ch vybrnkßvaΦek
Hra trsßtkem
I kdy₧ se mo₧nß najdou n∞jacφ specialisti 99, procent kytarist∙ pou₧φvß na
elektrice trsßtko. D∙vodem je to, ₧e je t°eba brnkat jen na urΦenΘ struny (na
rozdφl od Üpan∞lek, kde se hraje akordov∞ a akord vyu₧φvß vÜech strun).Prsty by se
urΦit∞ nedosßhlo takovΘ p°esnosti a p°edevÜφm rychlosti (nemluv∞ o oboustrannΘ
h°e).
Dr₧enφ trsßtka
Polemika na toto tΘma by zabrala spoustu mφsta pro diskuzi.Ve zkratce: hudebnφ
teoretici uznßvajφ dr₧enφ pouze dv∞mi prsty,proto₧e pr² dr₧enφ t°emi je
zvlßÜt∞ u slo₧it∞jÜφch technik na zßvadu.V praxi ale existuje spousta lidφ, co
dr₧φ trsßtko t°emi prsty - jß pat°φm mezi n∞.Prost∞ poprvΘ jsem ho tak chytil a
od tΘ doby jsem lepÜφ zp∙sob nenaÜel.╪eΦi o tom, ₧e s takov²mto dr₧enφm nejde
hrßt rychl² palm muting jsou nesmysl. Pokud t°i prsty n∞kde vadφ, bude to
pravd∞podobn∞ u s≤l a stupnic, i kdy₧ zde zßle₧φ na jedinci.
Stacatto - palm muting - tlumenφ strun
Stakato je v²raz pou₧φvan² u vÜech nßstroj∙ a znaΦφ rychlΘ krßtkΘ t≤ny.U
kytar se navφc Φasto zßrove≥ pou₧φvß tlumenφ - palm muting - brnkajφcφ ruka
zßroven dlanφ tlaΦφ na struny, Φφm₧ vytvß°φ tlumenφ.N∞kdy se pou₧φvß
tlumenφ p°i h°e, v jin²ch p°φpadech se brnkne akord a a₧ nßsledn∞ se p°ilo₧φ
dla≥ a zvuk se utlumφ.
Palm muting (PM) a ·dery trsßtka
Mohlo by se zdßt, ₧e je p°i PM jedno zda trsßtkem brnkßme pouze p°i
pohybu dol∙ nebo oboustrann∞.P°i h°e je to, ale dost z°etelnΘ tak₧e pokud nenφ
dob°e zvlßdnutφ rychlost jednostrann²ch ·der∙, nedß se to oÜidit zßm∞nou
za oboustrannΘ.
OboustrannΘ trsßnφ,trioly
Pro dosa₧enφ rychlejÜφho stakata je ovÜem nutno pou₧φt techniky, p°i kterΘ
trsßtko na strunu ude°φ jednφm sm∞rem a znovu p°i nßvratu zp∞t.Pokud
nepot°ebujeme souviskΘ pravidln∞ se opakujφcφ t≤ny dajφ se vklßdat trioly,co₧ je
rychl² troj·der trsßtkem tam:zpßtky:tam. trioly se Φasto pou₧ijφ na stejnΘm t≤nu,
ale to nenφ pravidlem.ZpoΦßtku se kytarista uΦφ trioly dolu:nahoru:dolu, ale n∞kdy
se sejde opaΦn² sled ·der∙.
Legßta - p°φklep(hammer on) , odklep(pull off)
Jsou to p°φklepy Φi uvoln∞nφ (odklepy)struny. P°i p°φklepu je zmßΦknut
pra₧ec,nßsleduje ·der trsßtka a tφm vznik odpovφdajφcφho t≤nu,pak ale ji₧ bez
·deru dalÜφ prst maΦkß jin² pra₧ec tΘ₧e struny.P°i uvol≥ovßnφ mß ji₧ruka
nachystßno zmßΦknotφ vφc ne₧ jednoho pra₧ce a po ·deru trsßtka pot°ebnΘ prsty
uvolnφ. P°φklep a uvoln∞ se Φasto kombinuje mezi sebou.
Sjezd - skluz -slide
pou₧φvß se u jednotliv²ch t≤n∙ ,ale i u dvojhmat∙.Po ·deru trsßtka maΦkß prst
strunu ke hmatnφku, ale zßrove≥ se po n∞m pohybuje (nahoru Φi dol∙).Prst m∙₧e na
konci skluzu maΦkat strunu nebo se struna pouÜtφ.Skluz jde taky ud∞lat bez ·deru
trsßtka.
Vyta₧enφ struny - bend
N∞kdy je t°eba rychle zv²Üit t≤n o n∞kolik not.Sjezd by byl moc pomal² proto se
zmßΦknut² prs posune po hmatnφku do strany.Struny se vytahujφ do st°edu hmatnφku -
tedy 3 hrubÜφ sm∞rem k tenΦφm a naopak.
Vibrßto
Je vlasn∞ vyta₧enφ struny a nßvrat zp∞t a to tolikrßt po sob∞, jak dlouho
pot°ebujeme, aby zn∞lo.
Vibrpßka - Tremolo bar - shake
Pokud chceme najednou snφ₧it Φi zv²Üit t≤n jeÜt∞ razantn∞ji ne₧ vyta₧enφm
struny, pou₧ijeme vibrpßku.U n∞kter² kytar, kterΘ nemajφ obouzvratnΘ tremolo
(nap°.Floyd Rose) lze stuny jen povolit.Vibrpßka v podsat∞ napφnß Φi povoluje
srtuny.
Fla₧olety
Jsou to efektnφ pφskavΘ t≤ny,kterΘ nevznikajφ na zmßΦknut²ch pra₧cφch, ale p°i
jemnΘm p°ilo₧enφ prstu na strunu nad pra₧cen (nap°.pßt²m Φi dvanßct²m) -
p°irozen² fla₧olet .Jin² zp∙sob je zmßΦknutφ struny na jakΘmkoli pra₧ci s
vyta₧enφm struny zßrove≥ ·der trsßtka je takov²,₧e se jφ jeden z prst∙
dr₧φcφch trsßtko jemn∞ dotkne.Problematika je slo₧it∞jÜφ.
Stupnice
TrΘnujφ se samostatn∞, ale vyu₧ijφ se hlavn∞ p°i s≤lech. Je to n∞kolik t≤nu
jdoucφch za sebou podle n∞jakΘho p°edem urΦenΘho klφΦe.
Oboustrannß hra trsßtkem p°i s≤lech
Oboustrannou hru trsßtkem zvlßdne rychle ka₧d² kytarista - v∞tÜinou vÜak
pou₧φvß jeden t≤n na jednΘ strun∞.P°i s≤lech jde o to, ₧e je t°en¿ba
koordinovat pravou i levou ruku. Navφc se brnkß p°es r∙znΘ struny - trsßtko by m∞lo
st°φdat ·der nahoru-dol∙-nahoru-dol∙.... bez zaseknutφ.Tato technika je
bezpodmφneΦn∞ nutnß pro zahrßnφ rachlejÜφch pasß₧φ v s≤lech - p°edevÜφm
stupnic.
Taping
P°i tapingu pravß - drnkajφcφ ruka nedrnkß,ale maΦkß prstem a pouÜtφ n∞jak²
pra₧ec p°iΦem₧ levß mß bu┤d zmßΦknut² jin² pra₧ec nebo zßrove≥ provßdφ
legßta.D∙vodem je to, ₧e prsty levΘ ruky majφ max. rozsah tak p°es p∞t pra₧c∙ a
kdyby bylo t°eba zahrßt t≤n le₧φcφ o sedm pra₧c∙ dßl,bylo by t°eba ruku
posunout, co₧ by zase znemo₧nilo hranφ legßta a vÜe by se zpomalilo.
Kvßkßnφ
Zde nejde o prstovou techniku, ale o zajφmav² zvuk vytvo°en² efektem,kter² se
ovlßdß seÜlapßvßnφm.Efektu se takΘ °φkß Wah-Wah (vau-vau) dle typickΘho
zvuku.Na n∞kter²ch multiefektech lze nastavit automatickΘ kvßknutφ po urΦitΘ
dob∞,kterΘ nepot°ebuje prßci nohy, ale nenφ zdaleka tak p∞knΘ.
Vazba
Zp∞tnß vazba je v∞tÜinou jev ne₧ßdoucφ.Vznikß pφskßnφ (nap°. kdy₧
p°iklßdßte mikrofon k ·st∙m).N∞kdo vÜak, hlavn∞ t°eba u zaΦßtk∙ Φi konc∙
pφsnφ, pou₧ije efektu vazby.Dosßhne se toho natoΦenφm kytary k reproduktoru
(urΦit² ·hel) a p°iblφ₧enφm se k n∞mu.Existujφ samoz°ejm∞ efekty, kterΘ toto
dovedou um∞le vyvolat po seÜlßpnutφ pedßlu.Tyto um∞lΘ vazby nejsou klasick²m
pφskßnφm, v∞tÜinou toti₧ nesou souΦßsn∞ n∞jak² t≤n.
Pickscrape - pick slide
Zajφmav² zvuk vznikne kdy₧ p°es nezmßΦknutou strunu p°ejedeme trsßtkem po
celΘ jejφ dΘlce (nebo jen Φßsti).Vznikß vrzav² zvuk, pou₧φvß se na hrub²ch -
kroucen²ch strunßch.M∙₧eme jej zaslechnout Φasto na zaΦßtku Φi konci pφsn∞.
Coda
Konec pφsn∞,kdy v∞tÜinou kytarista vyluzuje bezmyÜlenkovit∞ co nejvφc r∙zn²ch
zvuk∙ pou₧itφm r∙zn²ch technik.
Fade out
Takto je oznaΦovßn konec pφsn∞, kdy se opakujφ stejnΘ riffy, ale sni₧uje se
hlasitost a₧ do ztracena.
Houslov² efekt - prßce s potenciometry - vazba - efekty
Existuje n∞kolik v²klad∙.
-Podle n∞kter²ch toho lze dosßhnout tφm,₧e p°i nulovΘm volume na kyta°e se brnkne
na strunu a pomalu se otßΦφ potenciometrem (t≤n se jakoby najednou pomalu
rozeznφ).P°φkladem je zaΦßtek pφsn∞ "Kladivo na Φarod∞jnice" od
Torru.StejnΘ v∞ci se dosahuje i seÜlapßvßnφm pedßlu Volume.
-Jinφ trvdφ, ₧e zvuku podobnΘho houslφm takto dosßhnout nelze, proto₧e p°i
p°ejezdu smyΦcem po strun∞ houslφ vznikß zvuk s konstantnφ hlasitostφ, co₧ nenφ
prßce s volume.Jedin² zvuk podobn² houslφm tedy podle nich lze dosßhnout
p°φsluÜn²m efektem.
-Poslednφ varianta, kdy se mluvφ o zvuku podobnΘm houslφm je pou₧itφ vazby
Hra houslov²m smyΦcem
SpφÜe pro efekt a originalitu ne₧ n∞jakß Φastß technika - u bas i kytar
Slap
Tato technika se pou₧φvß na baskyta°e, jde o to ₧e se nepou₧φvß trsßtko ani prsty
pro drnkßnφ, ale ·deru palce o struny.Ten je veden obloukovit∞ v zßv∞ru kolmo na
struny vn∞jÜφ hranou palce a vznikß siln² energick² t≤n, nakter² v∞tÜinou
navazuje ji₧ n∞kolik brnknutφ ostatnφmi prsty.
┌dery na korpus
N∞kdy se m∙₧ete setkat i s tφm, ₧e v pr∙b∞hu, Φast∞ji v zßv∞ru pφsn∞, hrßΦ
buÜφ p∞stφ do t∞la basy (kytary).M∙₧e mφt zmßΦnut² akord nebo ne, tφm ₧e
buÜφ do t∞la, rozeznφvß zßrove≥ lehce ostatnφ struny.
Hra jazykem a zuby
Zase n∞co pro pobavenφ divßk∙ - hra na efekt.Zuby se dß ud∞lat p∞kn² pickscrape.
Prst²nky na brnkajφcφ ruce
Pou₧φvajφ je countryovφ hrßΦi,hrßΦi na steel kytaru a nejvφce hrßΦi na
banjo.Prst²nky umo₧≥ujφ p°esnΘ a rychlΘ drnkßnφ vÜemi prsty pravΘ ruky - dß se
tak zahrßt spousta t≤n∙.
VßleΦek na prstu levΘ ruky - Bottleneck
Op∞t pou₧itφ ponejvφce v country, kdy na jednom prstu leve ruky je kovov², sklen∞n²,
plastov² Φi nejlφp keramick² vßleΦek, kter²m se klou₧e po hmatnφku a hodn∞ se
vyu₧φvß sjezd∙.B²vß na malφku levΘ ruky, p°iΦem₧ ostatnφ prsty se mohou pou₧φt
pro akordy,tlumenφ nebo s≤la.Nep°iklßdß se p₧φmo na pra₧ec, ale p°itiskne se
lehce shora na strunu tak, aby on sßm vatvo°il jakoby pra₧ec z hornφ strany.Hraje se
spφÜ jakoby na housle, pokud se nepoda°φ trefit sprßvn² t≤n, jde to oÜidit vibrßtem.P°i
h°e se m∙₧e pou₧φt tzv. "Otev°enΘ lad∞nφ", kterΘ zlehΦφ hru touto
technikou.
DisharmonickΘ akordy
N∞kte°φ kytaristi schvßln∞ vyu₧φvajφ a vym²Ülejφ akordy slo₧enΘ z t≤n∙,
kterΘ k sob∞ neladφ a v²sledn² akord znφ faleÜn∞.
Feeling (pocit)
Nenφ techika, spφÜ vyjad°uje to, ₧e identickou pasß₧ m∙₧ou r∙znφ kytaristΘ
zahrßt ka₧d² jinak, dalo by se °φct ,₧e je to opak toho, kdy₧ kytarista hraje jako
stroj.
Kytara a zp∞v
Nenφ to nic jednoduchΘho zkoordinovat hru se zp∞vem.Asi neexistuje ₧ßdn² nßvod, jak
se to nauΦit - musφ to p°ijφt samo a to kdy₧ se Φlov∞k jakoby odpoutß od
toho, aby myslel na to, co mu d∞lajφ ruce.Tedy ruce musφ hrßt strojov∞ pot°ebnΘ
pasß₧e a Φlov∞k na to nesmφ myslet.Je jasnΘ ₧e jednoduÜÜφ je zpφvat do
n∞jak²ch kil Φi dlouho trvajφcφm palm mutingu, ne₧ do rytmicky nßroΦn∞jÜφch
pasß₧φ. Mezi kytaristy, kter²m to problΘmy rozhodn∞ ned∞lß pat°φ James Hetfield
(Metallica), Dave Mustaine (Megadeth) nebo ÜpiΦka Chuck Shuldinger (Death)