144

N┴LEZ
┌stavnφho soudu

JmΘnem ╚eskΘ republiky

┌stavnφ soud rozhodl dne 6. b°ezna 2002 v plΘnu o nßvrhu Vrchnφho soudu v Praze na zruÜenφ druhΘ, t°etφ a ΦtvrtΘ v∞ty º 10 zßkona Φ. 266/1994 Sb., o drßhßch,takto:

Nßvrhu se vyhovuje a druhß, t°etφ a Φtvrtß v∞ta º 10 zßkona Φ. 266/1994 Sb., o drßhßch, se s ·Φinnostφ od 31. 12. 2002 zruÜujφ.

Od∙vodn∞nφ

I.

Dne 2. 4. 2001 byl ┌stavnφmu soudu p°edlo₧en nßvrh senßtu Vrchnφho soudu v Praze (senßt 6 A) ze dne 28. 3. 2001 na zruÜenφ druhΘ, t°etφ a ΦtvrtΘ v∞ty º 10 zßkona Φ. 266/1994 Sb., o drßhßch. Podle Φl. 95 odst. 2 ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava") tak obecn² soud uΦinφ, dojde-li k zßv∞ru, ₧e zßkon, jeho₧ mß b²t p°i °eÜenφ v∞ci pou₧ito, je v rozporu s ·stavnφm zßkonem. V nßvrhu, podepsanΘm p°edsedou tohoto senßtu JUDr. Bohuslavem Hnφzdilem, je konstatovßno, ₧e vrchnφ soud vede pod sp. zn. 6 A 44/98 °φzenφ o sprßvnφ ₧alob∞ ₧alobce JUDr. V. S. proti ₧alovanΘmu Ministerstvu dopravy a spoj∙, jφ₧ se ₧alobce domßhß zruÜenφ dßle oznaΦen²ch rozhodnutφ ₧alovanΘho a Drß₧nφho ·°adu Praha jako sprßvnφho orgßnu prvnφho stupn∞. P°edm∞tem °φzenφ p°ed Vrchnφm soudem v Praze byla skuteΦnost, ₧e Drß₧nφ ·°ad Praha na°φdil ₧alobci, aby ze svΘho lesnφho pozemku odstranil zdroj ohro₧enφ drßhy pokßcenφm Φty° strom∙. UΦinil tak potΘ, kdy₧ na jeden ze strom∙, kter² z pozemku ₧alobce spadl na koleje, narazil osobnφ vlak. Drß₧nφ ·°ad uvedl, ₧e hrozφ opakovßnφ havarijnφ situace, co₧ bylo potvrzeno mφstnφm Üet°enφm i znaleck²m posudkem, kter² zjistil, ₧e k pßdu stromu doÜlo za normßlnφch pov∞trnostnφch podmφnek. Majitel pozemku proti tomuto rozhodnutφ uplatnil nßmitky, o nich₧ 4. 11. 1997 sprßvnφ orgßn prvnφho stupn∞ rozhodl. Rozhodnutφm ze dne 4. 11. 1997 Φ. j. 1112-97-D┌/S/Su na°φdil drß₧nφ ·°ad ╚esk²m drßhßm odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ drßhy na nßklady ₧alobce, kter² nevyhov∞l jeho p°edchozφ v²zv∞ k pokßcenφ 4 strom∙ na svΘm pozemku. Ministerstvo dopravy a spoj∙ dne 12. 1. 1998 pod Φ. j. 16 178/98-0210 odvolßnφ ₧alobce proti tomuto rozhodnutφ zamφtlo a napadenΘ rozhodnutφ potvrdilo. Vrchnφ soud v Praze p°i projednßvßnφ sprßvnφ ₧aloby v danΘ v∞ci dosp∞l k zßv∞ru, ₧e º 10 zßkona o drßhßch, podle n∞ho₧ sprßvnφ orgßny postupovaly, je v rozporu s ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky, pokud zmoc≥uje drß₧nφ sprßvnφ ·°ad na°φdit majiteli nebo provozovateli zdroje ohro₧enφ drßhy jeho odstran∞nφ, resp. rozhodnout o odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ na nßklady jeho vlastnφka nebo provozovatele. Proto v souladu s º 109 odst. 1 pφsm. c) obΦanskΘho soudnφho °ßdu v∞c p°edlo₧il ┌stavnφmu soudu s nßvrhem na zruÜenφ p°edm∞tnΘho ustanovenφ v jeho v∞t∞ druhΘ, t°etφ a ΦtvrtΘ.

Vrchnφ soud v Praze argumentuje ve svΘm nßvrhu takto: Mß-li vlastnφk nebo provozovatel zdroje ohro₧enφ drßhy k v²zv∞ drß₧nφho ·°adu povinnost odstranit zdroj ohro₧enφ, musφ mu zßkon rovn∞₧ uklßdat odpovφdajφcφ povinnost peΦovat o sv∙j majetek, zejmΘna pozemek nebo stavbu, tak, aby riziko vzniku zdroje ohro₧enφ bylo co nejni₧Üφ, co₧ zßkon o drßhßch neΦinφ. V tΘto skuteΦnosti spat°uje navrhovatel rozpor s Φl. 2 odst. 3 a Φl. 4 odst. 1 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina"). Zßkon o drßhßch ani jin² zßkon upravujφcφ povinnosti vlastnφk∙ nemovitostφ toti₧ neurΦuje, ₧e vlastnφk nemovitosti je povinen provßd∞t na svΘ nemovitosti zßsahy k ochran∞ cizφho pozemku, stavby nebo za°φzenφ, pop°φpad∞ tyto zßsahy strp∞t a nΘst jejich nßklady. To vlastnφku ulo₧φ drß₧nφ ·°ad, kdy₧ jej vyzve ke spln∞nφ tΘto neexistujφcφ povinnosti, a pokud v²zv∞ nenφ vyhov∞no, rozhodne o provedenφ zßsahu na nßklady vlastnφka. P°itom vÜak º 10 zßkona o drßhßch nedßvß sprßvnφmu orgßnu mo₧nost uvß₧enφ: ze slov "na°φdφ" a "rozhodne" vypl²vß povinnost ·°adu p°i zjiÜt∞nφ zdroje ohro₧enφ drßhy postupovat pouze v²Üe uveden²m zp∙sobem. Dochßzφ tφm k takovΘmu omezenφ vlastnickΘho prßva majitele "zdroje ohro₧enφ", je₧ nemß zßkonn² podklad a nenφ provßd∞no za nßhradu, jestli₧e vlastnφk sßm nese nßklady.

Povinnost uklßdanß podle napadenΘho ustanovenφ je uklßdßna ve ve°ejnΘm zßjmu a neslou₧φ k ochran∞ soukromΘho prßva. Odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ drßhy by se proto nem∞lo provßd∞t na nßklad majitele zdroje ohro₧enφ. ┌pravou prßv a povinnostφ vlastnφk∙ sousedφcφch nemovitostφ se zab²vß obΦansk² zßkonφk v º 127. Tato povinnost je vÜak soukromoprßvnφho charakteru a nezaklßdß pravomoc sprßvnφho ·°adu °eÜit situaci vydßnφm sprßvnφho aktu uklßdajφcφho vlastnφku nemovitosti povinnosti.

II.

Vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky

┌stavnφ soud zaslal v souladu s º 42 odst. 3 a 4 a º 69 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, p°edm∞tn² nßvrh k vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movn∞ a Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky a vy₧ßdal si i pφsemnΘ stanovisko Ministerstva dopravy a spoj∙. Ve vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ze dne 15. 6. 2001, podepsanΘm jejφm p°edsedou, prof. Ing. Vßclavem Klausem, CSc., je uvedeno, ₧e poslßnφm napaden²ch zßkonn²ch ustanovenφ je ochrana dopravnφ cesty drßhy (p°edevÜφm kolejovΘho svrÜku, trolejovΘho vedenφ a signalizaΦnφho Φi zabezpeΦovacφho za°φzenφ) p°ed r∙zn²mi zdroji ohro₧ovßnφ, kterΘ se v °ad∞ p°φpad∙ vyskytujφ prßv∞ na nemovitostech v ochrannΘm pßsmu drßhy (º 8 a 9 zßkona o drßhßch), kde je provßd∞nφ n∞kter²ch Φinnostφ omezeno, aby nekolidovalo s pot°ebou bezpeΦnΘho provozu drßhy. Tφm podle nßzoru PoslaneckΘ sn∞movny zßkon o drßhßch stanovφ pot°ebnou mφru prevence, aby nedochßzelo ke vzniku zdroj∙ ohro₧enφ drßhy. Povinnost provozovatele nebo vlastnφka zdroje ohro₧enφ drßhy je v souladu s Φl. 4 odst. 1 Listiny ulo₧ena zßkonem. Drß₧nφ sprßvnφ ·°ady, v jejich₧ p∙sobnosti je zjiÜ¥ovat zdroje ohro₧enφ drßhy, jsou z°φzeny v souladu s Φl. 79 odst. 1 ┌stavy. Napadenß prßvnφ ·prava je tradiΦnφm ve°ejnoprßvnφm institutem, kter² obsahoval ji₧ zßkon Φ. 86/1937 Sb. z. a n., o drahßch (₧elezniΦnφ zßkon), a potΘ jej v zßsad∞ p°evzaly i prßvnφ ·pravy z povßleΦnΘho obdobφ. Obdobnß ustanovenφ obsahujφ i n∞kterΘ dalÜφ zßkony z oblasti dopravy a energetiky. Poslaneckß sn∞movna jednala v p°esv∞dΦenφ, ₧e zßkon je v souladu s ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky, a uzav°ela, ₧e ponechßvß na ┌stavnφm soudu, aby v∞c posoudil a vydal p°φsluÜn² nßlez.

Vyjßd°enφ Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky

Za Senßt Parlamentu ╚eskΘ republiky se dne 22. 6. 2001 vyjßd°il jeho p°edseda doc. JUDr. Petr Pithart, kter² konstatoval, ₧e zßkon o drßhßch byl doposud Φty°ikrßt novelizovßn, ₧ßdnß z novel se vÜak nedotkla ustanovenφ, kterΘ je p°edm∞tem nßvrhu Vrchnφho soudu v Praze. Senßt jako druhß komora Parlamentu projednal vÜechny Φty°i novely, p°iΦem₧ v rßmci projednßvßnφ druhΘ z nich, pozd∞ji vyhlßÜenΘ ve Sbφrce zßkon∙ pod Φ. 23/2000 Sb., se na svΘ 12. sch∙zi konanΘ dne 9. 12. 1999 zab²val napaden²m ustanovenφm. P°ijal k n∞mu pozm∞≥ovacφ nßvrh a vrßtil nßvrh novely zßkona o drßhßch PoslaneckΘ sn∞movn∞, kterß vÜak p°i jeho op∞tovnΘm projednßvßnφ senßtnφ nßvrh nep°ijala a setrvala na jeho p∙vodn∞ schvßlenΘm zn∞nφ. Senßt navrhoval º 10 doplnit o nov² odstavec stanovφcφ, ₧e vlastnφk pozemku, na kterΘm se vyskytuje zdroj ohro₧enφ drßhy, odpovφdß za Ükody zp∙sobenΘ tφmto zdrojem jen v p°φpad∞, ₧e vznik a p∙sobenφ tohoto zdroje sßm vyvolal, a nikoliv tehdy, pokud k n∞mu doÜlo p∙sobenφm p°φrodnφch sil nebo nahodil²ch udßlostφ. Nßvrh vychßzel z principu stanovenφ povinnosti provedenφ nezbytn²ch opat°enφ k zabrßn∞nφ vzniku Ükod tomu subjektu, v d∙sledku jeho₧ jednßnφ (Φinnosti nebo neΦinnosti) by p°φpadnΘ Ükody mohly vzniknout. Rovn∞₧ Senßt svΘ vyjßd°enφ uzav°el konstatovßnφm, ₧e je na ┌stavnφm soudu, aby p°edm∞tn² nßvrh Vrchnφho soudu v Praze posoudil a s koneΦnou platnostφ o n∞m rozhodl.

Stanovisko Ministerstva dopravy a spoj∙ ╚eskΘ republiky

Ministerstvo dopravy a spoj∙ (dßle jen "ministerstvo") ve svΘm stanovisku ze dne 26. 6. 2001 k nßvrhu Vrchnφho soudu v Praze uvedlo, ₧e provozovßnφ drßhy, drß₧nφ dopravy a slu₧eb s tφm spojen²ch p°edstavujφ slo₧it² mechanismus staveb a za°φzenφ, jejich₧ smyslem je vytvo°enφ pot°ebnΘ technickΘ zßkladny spl≥ujφcφ p°φsnß bezpeΦnostnφ kritΘria. Jejich prost°ednictvφm plnφ stßt jeden ze sv²ch zßkladnφch ·kol∙, kter²m je vytvo°enφ podmφnek pro zajiÜt∞nφ dopravnφch pot°eb a dopravnφ obslu₧nosti na nßle₧itΘ kvalitativnφ ·rovni za nutnΘ garance p°edepsan²ch bezpeΦnostnφch parametr∙. Tato povinnost vypl²vß nejen ze samotnΘho zßkona o drßhßch, kde se nap°. v º 20 uklßdß vlastnφku drßhy peΦovat o jejφ rozvoj a modernizaci v rozsahu nezbytnΘm pro zajiÜt∞nφ dopravnφch pot°eb stßtu, ale i z p°φsluÜnΘ komunitßrnφ legislativy, kterou se v rßmci harmonizace naÜeho prßvnφho °ßdu s prßvnφmi p°edpisy ES zavazuje ╚eskß republika promφtnout do sv²ch p°edpis∙. Vlastnictvφ drßhy je spojeno s °adou zvlßÜtnφch povinnostφ, kterΘ jsou od∙vodn∞ny zvlßÜtnφm charakterem p°edm∞tu tohoto vlastnictvφ.

Aby na konkrΘtnφ drßze mohla b²t provozovßna bezpeΦnß drß₧nφ doprava, musφ b²t respektovßny urΦitΘ zßruky bezpeΦnosti. K tomuto cφli slou₧φ jednak v zßkon∞ o drßhßch vymezenΘ zvlßÜtnφ prßvnφ instituty obvodu drßhy jako zvlßÜtnφho ·zemφ urΦenΘho k umφst∞nφ a ·dr₧b∞ drßhy a jednak ochrannΘ pßsmo drßhy, kde je od∙vodn∞n zvlßÜtnφ re₧im Φinnostφ (º 9 zßkona o drßhßch), kterΘ se zde mohou vykonßvat pouze se souhlasem drß₧nφho sprßvnφho ·°adu a za podmφnek jφm stanoven²ch. Provoz drßhy vÜak m∙₧e b²t ohro₧en, poÜkozen nebo ruÜen zdroji, kterΘ nenφ mo₧no p°edem obecn∞ vymezit, v d∙sledku Φeho₧ nelze zßkonem p°φmo stanovit konkrΘtnφ povinnost vlastnφk∙m nebo provozovatel∙m t∞chto zdroj∙. Je zde ovÜem ve°ejn² zßjem na tom, aby mechanismus drßhy a jejφho provozu nebyl ohro₧ovßn. Tento ve°ejn² zßjem je podle nßzoru ministerstva nepochybn∞ nad°azen vlastnickΘmu prßvu. Po provedenφ pot°ebn²ch odborn²ch zjiÜt∞nφ, kterß odhalφ zdroj ohro₧enφ provozu drßhy, nenφ mo₧no vystaΦit se soukromoprßvnφmi prost°edky °eÜenφ sporu, tj. domßhat se ochrany u soudu, nebo¥ ve°ejn² zßjem na zachovßnφ bezpeΦnosti provozu drßhy si vy₧aduje operativnφ zßsah vydßnφm sprßvnφho aktu uklßdajφcφho provozovateli nebo vlastnφku zdroje ohro₧enφ okam₧itΘ povinnosti k odstran∞nφ tohoto stavu. Uvedenß operativa je uvedena prßv∞ ve v∞t∞ druhΘ º 10 zßkona o drßhßch. Ministerstvo se dßle odvolalo na Φl. 11 odst. 3 Listiny, p°iΦem₧ zd∙raznilo zßsadu "vlastnictvφ zavazuje" a konstatovalo, ₧e nelze vytrhovat jednotlivß ustanovenφ zßkona o drßhßch z kontextu, koncepce a cφle celΘho zßkona. Drß₧nφ doprava je provozovßna za ·Φasti ve°ejn²ch rozpoΦt∙, a tφm se do nφ promφtß v²razn² ve°ejnoprßvnφ prvek. ZruÜenφ napaden²ch ustanovenφ by podle ministerstva m∞lo za nßsledek nejen zatφ₧enφ stßtnφho rozpoΦtu, ale takΘ zv²hodn∞nφ soukromΘho vlastnictvφ na ·kor ochrany ve°ejn²ch statk∙ ve ve°ejnΘm zßjmu.

III.

┌stavnφ soud nejd°φve v souladu s º 68 odst. 2 zßkona o ┌stavnφm soudu zkoumal, zda zßkon, u kterΘho navrhovatel namφtß proti·stavnost jeho ustanovenφ, byl p°ijat a vydßn v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem. Z vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky, jako₧ i ze zaslan²ch p°φsluÜn²ch sn∞movnφch tisk∙ a ·daj∙ o pr∙b∞hu hlasovßnφ je z°ejmΘ, ₧e zßkon o drßhßch byl p°ijat a vydßn ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem a v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence p°i dodr₧enφ kvor stanoven²ch v Φl. 39 odst. 1 a 2 ┌stavy.

Po v∞cnΘm projednßnφ nßvrhu a zvß₧enφ vÜech okolnostφ dosp∞l ┌stavnφ soud k rozhodnutφ napadenß ustanovenφ zßkona zruÜit, i kdy₧ z d∙vod∙ nikoli zcela shodn²ch s nßzorem navrhovatele.

Ustanovenφ º 10 zßkona o drßhßch, jeho₧ druhou, t°etφ a Φtvrtou v∞tu navrhuje Vrchnφ soud v Praze zruÜit, upravuje tzv. "zdroj ohro₧enφ drßhy", kter² definuje jako zdroje ohro₧ovßnφ, poÜkozovßnφ nebo ruÜenφ provozovßnφ drah, drß₧nφ dopravy, drß₧nφch telekomunikaΦnφch za°φzenφ a vedenφ a drß₧nφch zabezpeΦovacφch za°φzenφ, je₧ zjiÜ¥uje drß₧nφ sprßvnφ ·°ad (v∞ta prvnφ). Napadenß ustanovenφ (v∞ta druhß, t°etφ a Φtvrtß) zn∞jφ doslovn∞ takto:

"P°i zjiÜt∞nφ zdroje ohro₧enφ na°φdφ provozovateli nebo majiteli zdroje ohro₧enφ jeho odstran∞nφ. Nevyhovφ-li provozovatel nebo majitel zdroje ohro₧enφ, drß₧nφ sprßvnφ ·°ad rozhodne o odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ na jeho nßklady. Odvolßnφ proti tomuto rozhodnutφ nemß odkladn² ·Φinek."

Obsahem t∞chto ustanovenφ je tedy prßvo a povinnost drß₧nφho sprßvnφho ·°adu zjistit a na°φdit odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ a v p°φpad∞ neuposlechnutφ rozhodnout o jeho odstran∞nφ na nßklady provozovatele Φi majitele. ╚tvrtß v∞ta ji₧ jen odnφmß tomuto rozhodnutφ odkladn² ·Φinek. Navrhovatelova ·stavn∞prßvnφ argumentace se opφrß p°edevÜφm o nßzor, ₧e zßkon o drßhßch ani ₧ßdn² jin² zßkon upravujφcφ povinnosti vlastnφk∙ nemovitostφ neuklßdß vlastnφku nemovitosti povinnost k preventivnφm opat°enφm zabra≥ujφcφm vzniku mo₧nΘho ohro₧enφ cizφho pozemku, stavby nebo za°φzenφ, resp. povinnost strp∞t zßsahy k jejich ochran∞ a nΘst nßklady na jejich odstran∞nφ.

S navrhovatelov²m nßzorem, ₧e drß₧nφ zßkon ani ₧ßdn² jin² zßkon neuklßdß vlastnφku nemovitosti povinnost odstra≥ovat zdroj ohro₧enφ drßhy, nelze souhlasit. OchrannΘ pßsmo drßhy (60, p°φp. 100 m od osy krajnφ koleje na ob∞ strany) mß ve°ejnoprßvn∞ stanoven² zcela specifick² re₧im, v n∞m₧ jsou prßva vlastnφk∙ p°ilehl²ch nemovitostφ v obecnΘm zßjmu nesrovnateln∞ omezen∞jÜφ, ne₧ je tomu u lesnφho zßkona (º 9 zßkona o drßhßch - srovnateln∞ nap°. s º 23 odst. 3 a 4 n∞meckΘho zßkona o ₧eleznicφch z 27. 12. 1993, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙). Podle º 9 odst. 1 zßkona o drßhßch v ochrannΘm pßsmu drßhy lze z°izovat a provozovat stavby a provßd∞t dßle vyjmenovanΘ Φinnosti jen se souhlasem drß₧nφho sprßvnφho ·°adu a za podmφnek jφm stanoven²ch, p°iΦem₧ odstavec 2 tΘho₧ ustanovenφ umo₧≥uje provozovateli drßhy a dopravci vstupovat na cizφ pozemky za ·Φelem odstra≥ovßnφ jin²ch p°ekß₧ek omezujφcφch provozovßnφ drß₧nφ dopravy. Z º 10 zßkona o drßhßch pak vypl²vß povinnost provozovatele nebo majitele zdroje ohro₧enφ tento zdroj ohro₧enφ odstranit.

TakΘ navrhovatelovu nßzoru, ₧e ani jinΘ prßvnφ p°edpisy nezaklßdajφ odpovφdajφcφ povinnosti a omezenφ vlastnφk∙, nelze p°isv∞dΦit. Vzhledem k rozmanitosti mo₧n²ch ohro₧enφ provozu drßhy majφ zßsadnφ v²znam obecnß ustanovenφ obΦanskΘho zßkonφku. ┌stavnφ soud proto poukazuje na tyto prßvnφ p°edpisy:

P°φstup zßkona o drßhßch k ochran∞ ve°ejnΘho zßjmu na bezpeΦnΘm provozu nenφ v naÜem °ßdu ojedin∞l².

Tematicky nejbli₧Üφ zßkonu o drßhßch je ·prava zßkonem Φ. 13/1997 Sb., o pozemnφch komunikacφch, ve zn∞nφ novely Φ. 102/2000 Sb. NovelizovanΘ zn∞nφ tohoto zßkona diferencuje odpov∞dnost za ohro₧enφ silniΦnφ dopravy a omezuje odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ na nßklady vlastnφka nebo provozovatele na p°φpady, kdy vznikne toto nebezpeΦφ z jednßnφ vlastnφk∙ pozemk∙ v sousedstvφ komunikace sam²ch.

Rovn∞₧ zßkon Φ. 50/1976 Sb., o ·zemnφm plßnovßnφ a stavebnφm °ßdu (stavebnφ zßkon), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, sv∞°uje stavebnφmu ·°adu prßvo na°φdit ve ve°ejnΘm zßjmu provedenφ nezbytn²ch ·prav na stavb∞ vlastnφku stavby a obdobn∞ vlastnφku pozemku. Na°φzenΘ ·pravy je vlastnφk povinen provΘst na sv∙j nßklad (º 94 odst. 1, obdobn∞ º 94 odst. 4). Podle º 94 na°φdφ stavebnφ ·°ad ve ve°ejnΘm zßjmu za podmφnek odstavce 1 vlastnφku stavby provedenφ neodkladn²ch zabezpeΦovacφch pracφ, pop°. podle odstavce 2 zajistφ jejich okam₧itΘ provedenφ na nßklady vlastnφka.

Jistß omezenφ v²konu vlastnick²ch prßv obsahujφ i dalÜφ zßkony, jako nap°. lesnφ zßkon, energetick² zßkon, hornφ zßkon, vodnφ zßkon, zßkon o ₧ivotnφm prost°edφ, zßkon o po₧ßrnφ ochran∞. Je p°irozenΘ, ₧e demokratick² stßt v postkomunistickΘ fßzi v²voje zv²Üenou m∞rou dbß na ochranu svobody vlastnictvφ, je₧ byla star²m re₧imem potlaΦena, resp. podstatn∞ okleÜt∞na. To vÜak neznamenß, ₧e jakΘkoli omezenφ v²konu vlastnickΘho prßva je produktem nebo reliktem komunistickΘho re₧imu. ╚eskoslovensk² ₧elezniΦnφ zßkon, tj. zßkon o drahßch Φ. 86/1937 Sb. z. a n., kter² sv²m textem p°ipomφnß rakouskou a n∞meckou legislativu v t∞chto otßzkßch, upravuje v º 102 a 103 tzv. zakßzanΘ pßsmo a po₧ßrnφ pßsmo a stanovφ °adu omezenφ v²konu vlastnickΘho prßva v tomto prostoru v º 102 odst. 1 a 2, dßle v º 104 odst. 1, 2 a 3 a v º 105 o u₧φvßnφ pozemk∙ v okolφ drßhy. Podle º 105 odst. 1 "Pozemk∙ v okolφ drßhy nesmφ b²ti u₧φvßno tak, ₧e by to m∞lo za nßsledek sesouvßnφ p∙dy, sesypßvßnφ kamen∙, pßd p°edm∞t∙ na tra¥, zatopovßnφ trati nebo jakΘkoli jinΘ ohro₧enφ drßhy a jejφho provozu. ÄelezniΦnφ sprßvnφ ·°ad m∙₧e v²slovn∞ oznaΦiti pozemky, jich₧ se to t²kß.". Podle odstavce 2 tΘho₧ ustanovenφ "U₧φvß-li se pozemk∙ v okolφ drßhy zp∙sobem, jen₧ je zakßzßn v odstavci 1, je ₧elezniΦnφ sprßvnφ ·°ad oprßvn∞n na°φditi nezbytnß opat°enφ, aby drßha nebyla ohro₧ena; ... Provedenφ takovΘho opat°enφ m∙₧e b²ti ulo₧eno i ₧elezniΦnφmu podniku na ·Φet u₧ivatele pozemk∙.".

┌prava souΦasnΘho zßkona ╚eskΘ republiky o drßhßch je vÜak v urΦitΘm rozsahu srovnatelnß i s ·pravou jin²ch evropsk²ch stßt∙. Jak zßkonodßrce v d∙vodovΘ zprßv∞ k zßkonu, tak i ministerstvo ve sv²ch vyjßd°enφch poukazujφ na sm∞rnice Rady o rozvoji ₧eleznic SpoleΦenstvφ z 29. 7. 1991, ve zn∞nφ sm∞rnic EvropskΘho parlamentu a Rady Φ. 2001/12/ES, je₧ se t²kajφ takΘ zßsad zajiÜt∞nφ bezpeΦnΘho provozovßnφ drßhy a drß₧nφ dopravy. V N∞mecku nap°. platφ º 23 odst. 3 a 4 spolkovΘho zßkona o ₧eleznicφch z 27. 12. 1993, ve zn∞nφ platn²ch p°edpis∙, podle n∞ho₧ provozovatel drßhy a dopravce je oprßvn∞n v ochrannΘm pßsmu drßhy vstupovat na cizφ pozemky, a to i za ·Φelem odstra≥ovßnφ zdroj∙ ohro₧enφ ve°ejnΘ dopravy. ÄelezniΦnφ zßkon zem∞ Baden-Wⁿrtemberg z 8. 6. 1995 stanovφ v º 5 o ochrann²ch opat°enφch, ₧e vlastnφci a dr₧itelΘ pozemk∙ sousedφcφch s drßhou musφ strp∞t opat°enφ nezbytnß k ochran∞ ₧eleznice p°ed ·Φinky p°φrody, jako jsou sn∞hovΘ zßv∞je, padßnφ kamene, zßvaly, zßplavy. DotΦenß osoba je oprßvn∞na pot°ebnß opat°enφ ve shod∞ s p°φsluÜn²m ·°adem provΘst sama. Podle odstavce 2 porost a ploty, jako₧ i stohy, hromady a jinß za°φzenφ, je₧ nejsou pevn∞ spojena s pozemkem, nesm∞jφ ohro₧ovat bezpeΦnost a plynulost kolejovΘ dopravy. Na pφsemnou ₧ßdost p°φsluÜnΘho ·°adu musφ b²t na nßklady dotΦenΘho odstran∞ny. èv²carsk² zßkon o ₧eleznicφch z 20. 12. 1957 umo₧≥uje v º 21 odst. 1 rovn∞₧, aby v nalΘhav²ch p°φpadech ₧elezniΦnφ podnik Φinil i na pozemcφch t°etφch osob sßm opat°enφ k odvrßcenφ nebezpeΦφ. Podle odstavce 2 nßklady na odstran∞nφ zdroje nebezpeΦφ nese majitel nebo provozovatel pozemku, ani₧ by mu nßle₧el nßrok na odÜkodn∞nφ. Z tohoto principu vÜak existuje v²jimka: jsou-li zdrojem ohro₧enφ stromy, nese nßklady na odstran∞nφ ohro₧enφ ₧elezniΦnφ podnik, pokud neprokß₧e zavin∞nφ jinΘ osoby. Slovenskß ·prava t∞chto otßzek je tΘm∞° identickß s ·pravou Φeskou.

SouΦasnß ·prava º 10 zßkona o drßhßch postihuje srovnateln²m zp∙sobem prßv∞ ty p°φpady, p°i nich₧ k ohro₧enφ provozu drßhy doÜlo Φinnostφ nebo opomenutφm majitele, resp. provozovatele zdroje ohro₧enφ, a tφm poruÜenφ povinnostφ vlastnφka podle º 127, resp. º 415 - 420a obΦanskΘho zßkonφku a º 4a, jako₧ i º 8 - 10 zßkona o drßhßch. Jestli₧e tuto svou povinnost vlastnφk ke drßze p°ilehlΘ nemovitosti opomenul, p°ipadß podle º 10 zßkona o drßhßch drß₧nφmu sprßvnφmu ·°adu, aby majiteli nebo provozovateli zdroje ohro₧enφ jeho odstran∞nφ na°φdil a - jestli₧e tak neuΦinφ - rozhodl o odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ na jeho nßklady. Zßkon p°itom nem∙₧e definovat vÜechny jednotlivΘ kroky, ·kony, zp∙soby chovßnφ a jednßnφ majitele p°ilehl²ch nemovitostφ, je₧ poklßdß vzhledem k rozmanitosti konkrΘtnφch situacφ za pot°ebnΘ, p°edpoklßdß vÜak, ₧e majitel nemovitosti sßm - v∞dom si svΘ povinnosti - sleduje na svΘm pozemku p°edm∞ty a d∞je, je₧ by mohly ohrozit provoz drßhy, a starß se o jejich odstran∞nφ. Nespln∞nφm tΘto povinnosti nemusφ b²t pouze konßnφ (nap°. vysazenφ stromu na nevhodnΘm mφst∞), ale i opomenutφ (nap°. ponechßnφ stromu, kter² sßm bez p°iΦin∞nφ vlastnφka na nevhodnΘm mφst∞ vyrostl). Prßvo drß₧nφho sprßvnφho ·°adu na°φdit majiteli nutnß opat°enφ, pop°. rozhodnout o odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ na jeho nßklady je pouze nezbytnou operativnφ zßrukou prioritnφ ochrany bezpeΦnΘho provozu drßhy, a tφm eminentnφho ve°ejnΘho zßjmu.

V takov²ch p°φpadech je namφst∞ ustanovenφ o odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ na nßklady majitele nebo provozovatele pozemku, kter² nevyhov∞l na°φzenφ o jeho odstran∞nφ. I toto "zv²hodn∞nφ" ve°ejnΘho zßjmu je v zßjmu ochrany vlastnickΘho prßva kompenzovßno urΦit²mi prßvy vlastnφk∙, je₧ je chrßnφ p°ed zv∙lφ sprßvnφch orgßn∙, a to tφm, ₧e nßhrada nßklad∙ a Ükod vznikl²ch nezbytn²mi opat°enφmi k odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ drßhy se °eÜφ v souladu s principem p°im∞°enosti. Zßkladnφ v²znam v tomto sm∞ru mß ustanovenφ º 419 obΦanskΘho zßkonφku (na kterΘ odkazuje º 9 odst. 2 zßkona o drßhßch), podle n∞ho₧ "Kdo odvracel hrozφcφ Ükodu, mß prßvo na nßhradu ·Φeln∞ vynalo₧en²ch nßklad∙ a na nßhradu Ükody, kterou p°itom utrp∞l, i proti tomu, v jeho₧ zßjmu jednal, a to nejv²Üe v rozsahu odpovφdajφcφm Ükod∞, kterß byla odvrßcena.". Komentß° k obΦanskΘmu zßkonφku zd∙raz≥uje, ₧e prßvo na nßhradu Ükody a vynalo₧en²ch nßklad∙ sm∞°uje i v∙Φi tomu, v jeho₧ zßjmu tento subjekt jednal (JehliΦka, èvestka a kol., ObΦansk² zßkonφk, komentß°, 3. vydßnφ 1996, C. H. Beck).

Na druhΘ stran∞ si vÜak lze p°edstavit i °adu jin²ch situacφ. Takov²ch, ve kter²ch by byla specifickß povinnost prevence vlastnφka nemovitosti v oblasti ochrannΘho pßsma drßhy (provozovatele nebo majitele zdroje ohro₧enφ) nad jeho reßlnΘ mo₧nosti a jeho nßslednß odpov∞dnost za zdroj ohro₧enφ v rozporu s principem p°im∞°enosti. Nejednß se p°itom pouze o situace "vis maior" (stav vyvolan² udßlostmi, na kterΘ nemohl mφt vlastnφk vliv). V₧dy je nutno ka₧d² p°φpad peΦliv∞ posuzovat s p°ihlΘdnutφm ke vÜem jeho okolnostem. Zßkon o drßhßch takov² p°φstup v inkriminovanΘm ustanovenφ vyluΦuje, kdy₧ pauÜßln∞ uklßdß sprßvnφmu ·°adu vydat rozhodnutφ o odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ na nßklady jeho majitele Φi provozovatele.

┌stavnφ soud poznamenßvß, ₧e nap°. citovan² ₧elezniΦnφ zßkon spolkovΘ zem∞ Baden-Wⁿrtemberg sice na jednΘ stran∞ umo₧≥uje drß₧nφmu ·°adu rozhodnout o odstran∞nφ porost∙, plot∙, hromad, stoh∙ a jin²ch p°edm∞t∙, je₧ nejsou pevn∞ spojeny s pozemkem, na nßklady majitele, na druhΘ stran∞ vÜak stanovφ prßvo na p°im∞°enΘ odÜkodn∞nφ t∞ch vlastnφk∙ nebo u₧ivatel∙, kter²m budou ulo₧ena omezenφ, je₧ jsou zßt∞₧φ nep°im∞°enou, v∙Φi ostatnφm nerovnou a nep°ijatelnou (º 4 odst. 4 zßkona). V º 5 tΘho₧ zßkona se uklßdß povinnost strp∞t zßsahy na ochranu drßhy p°ed p°φrodnφmi vlivy, jako jsou zßv∞je, padßnφ kamenφ, zßvaly apod., p°iΦem₧ v t∞chto p°φpadech p°φsluÜφ posti₧enΘmu majiteli pozemku p°im∞°enß pen∞₧nφ nßhrada za vzniklou Ükodu. Odpov∞dnosti za zdroj ohro₧enφ se majitel pozemku m∙₧e zprostit tΘ₧, jestli₧e specifick² re₧im v ochrannΘm pßsmu drßhy mu znemo₧nil o sv∙j majetek °ßdn∞ peΦovat.

Z toho je patrno, ₧e ·prava ΦeskΘho zßkona o drßhßch je p°φliÜ strohß, jednoznaΦnß a nediferencovanß, tak₧e pauÜßlnφ ustanovenφ º 10 o odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ drßhy na nßklady majitele tohoto zdroje nepostihuje p°im∞°en∞ ty p°φpady, kdy nelze po majiteli pozemku ·hradu uveden²ch nßklad∙ spravedliv∞ po₧adovat.

Zßv∞rem lze °φci, ₧e ┌stavnφ soud respektuje konkretizaci socißlnφ zßvaznosti vlastnictvφ podle Φl. 11 odst. 3 Listiny a Φl. 1 odst. 2 DodatkovΘho protokolu k ┌mluv∞ o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod, podle n∞ho₧ prßvo na ochranu majetku nebrßnφ prßvu stßt∙ p°ijφmat zßkony, kterΘ pova₧ujφ za nezbytnΘ, aby upravily u₧φvßnφ majetku v souladu s obecn²m zßjmem. TakovΘ zßkonnΘ ·pravy platφ i v ╚eskΘ republice, i kdy₧ omezenφ u₧φvßnφ majetku v souladu s obecn²m zßjmem v obΦanskΘm zßkonφku i jin²ch zßkonech nemajφ - a vzhledem k rozmanitosti okolnostφ ani nemohou mφt - povahu inventß°e jednotliv∞ konkretizovan²ch povinnostφ, n²br₧ povinnostφ sice obecn∞ formulovan²ch, avÜak p°im∞°en∞ interpretovateln²ch.

SouΦasn∞ vÜak, pokud jde o pauÜßlnφ povahu ustanovenφ o odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ na nßklady jeho majitele Φi provozovatele, nezb²vß ┌stavnφmu soudu, ne₧ p°isv∞dΦit navrhovatelovu nßzoru. ╚esk² zßkon o drßhßch dosud v tΘto otßzce nep°ipouÜtφ takovou ·pravu, kterß by byla p°im∞°enß rozmanitosti okolnostφ spojen²ch s nßklady na odstran∞nφ zdroje ohro₧enφ drßhy. Proto₧e ostatnφ ustanovenφ v∞ty druhΘ, t°etφ a ΦtvrtΘ v º 10 zßkona o drßhßch by po zruÜenφ slov "na jeho nßklady" ve t°etφ v∞t∞ ztratily pot°ebnou jasnost a konzistenci, zruÜil ┌stavnφ soud napadenΘ v∞ty v celΘm rozsahu, a umo₧nil tak celkov∞ vyvß₧enou novou ·pravu.

Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ rozhodl ┌stavnφ soud, jak je ve v²roku uvedeno. ┌Φinnost nßlezu k 31. 12. 2002 mß umo₧nit novou legislativnφ ·pravu, kterß by zejmΘna tΘ₧ p°im∞°en∞ diferencovala povinnosti nßhrady nßklad∙ spojen²ch s odstran∞nφm zdroje ohro₧enφ drßhy.

P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.