Pr∙vodce tvorbou nßpov∞dy û 9. dφl

 

 

Milφ Φtenß°i,

 

 

dneÜnφm dφlem startujeme novou etapu serißlu o nßpov∞d∞, pon∞vad₧ naÜφm primßrnφm zam∞°enφm se od te∩ stßvß technologicky ävysp∞lejÜφô druh nßpov∞dy, a sice nßpov∞da ve stylu HTML. Jak je vßm u₧ jist∞ znßmΘ, nßpov∞da tohoto stylu pracuje na zßkladech hypertextovΘho znaΦkovacφho jazyka HTML. Pokud jste sledovali serißl o nßpov∞d∞ od poΦßtku, m∙₧ete se ji₧ sm∞le pova₧ovat za pom∞rn∞ zkuÜenΘ autory nßpov∞dnφch systΘm∙. A jako takovΘ vßs bude urΦit∞ zajφmat, co podstatnΘho p°inßÜφ nov² styl nßpov∞dy, jakΘ nßstroje jsou vßm k dispozici a jak vyu₧φt mo₧nosti novΘ technologie p°i tvorb∞ äinovovan²chô soubor∙ nßpov∞d.

 

áCo budete pot°ebovat

áZm∞ny, kterΘ p°inßÜφ HTML nßpov∞da

áKomparace nßpov∞dy stylu Windows 95 a HTML

áTvorba jednoduchΘho souboru HTML nßpov∞dy

áDefinice okna main a nastavenφ zßkladnφch parametr∙

Tvorba obsahovΘho souboru

Tvorba rejst°φku

ááááááááááá

Jak ostatn∞ °φkß ji₧ hodn∞ starΘ pravidlo, sprßvn² v²vojß° musφ mφt p°i svΘ prßci p°edevÜφm ty sprßvnΘ nßstroje. V naÜem ponφmanφ jde jednoznaΦn∞ o kompilßtor nßpov∞dnφch soubor∙, kter² nese jmΘno HTML Help Workshop (dßle i jako HHW) a jeho aktualizovanou verzi (1.3) si m∙₧ete stßhnout z nßsledujφcφ internetovΘ adresy: http://www.msdn.microsoft.com/library/tools/htmlhelp/chm/hh1start.htm. Dßle bude nezbytnΘ, abyste na svΘm poΦφtaΦi m∞li nainstalovßn operaΦnφ systΘm Windows (95 a vyÜÜφ) a webov² prohlφ₧eΦ Internet Explorer, nejlΘpe op∞t nejaktußln∞jÜφ verzi. DalÜφ v²bavou m∙₧e b²t editor html dokument∙. ZaΦßteΦnφk∙m bych v°ele doporuΦoval n∞jak² WYSIWYG editor, jako nap°φklad Frontpage, pokroΦilφ odbornφci sv∙j oblφben² editor ji₧ zcela jist∞ znajφ. To by bylo k formßlnφm informacφm vÜe, poj∩me se podφvat na strukturu HTML nßpov∞dy blφ₧e.

 

HTML nßpov∞da ve svΘ podstat∞ m∞nφ vÜechno, na co jste byly zvyklφ p°i tvorb∞ nßpov∞dy ve stylu Windows 95 (tedy äklasickΘô nßpov∞dy). Zm∞n je opravu mnoho, a proto bude lepÜφ, kdy₧ se jim budu v∞novat pon∞kud podrobn∞ji. Tak₧e tady jsou:

 

1. Zßkladem nßpov∞dy je znaΦkovacφ jazyk HTML, kter² se vyu₧φvß hlavn∞ p°i tvorb∞ jednotliv²ch tΘmat nßpov∞dy. Tedy ji₧ ₧ßdnΘ dokumenty .rtf, jak jste byli zvyklφ. HTML tvo°φ nosnou kostru ka₧dΘho tΘmatu nßpov∞dy. Ka₧dΘ tΘma je reprezentovßno jednφm dokumentem .html (resp. .htm). ╪eΦeno jin²mi slovy to znamenß, ₧e pokud budete chtφt sestavit nßpov∞dnφ systΘm, kter² bude obsahovat 100 tΘmat, budete muset vytvo°it takΘ 100 dokument∙ .html. Z tohoto ·hlu pohledu se zaΦφnß tvorba nßpov∞dy podobat tvorb∞ webov²ch strßnek. Nebo jeÜt∞ jinak: jestli₧e se rozhodne äupgradovatô na nov² styl nßpov∞dy, s takov²mi v∞cmi, jako je nap°. formßtovßnφ tΘmat specißlnφmi znaky, nebo vytvß°enφ skok∙ pomocφ dvojitΘho podtr₧enφ se zde ji₧ nesetkßte.

 

2. Jazyk HTML p°inßÜφ mnoho vymo₧enostφ, kter²ch realizace byla doposud kdy₧ ne nemo₧nß, tak alespo≥ hodn∞ obtφ₧nß. P°φmo do oΦφ bijφcφ je podstatnou mφrou zv²Üenß mφra interaktivity, tedy zp∙sob komunikace u₧ivatele s nßpov∞dou. Prost°ednictvφm aplikace dynamick²ch prvk∙ (DHTML) budete schopni vykouzlit mnohem p∙sobiv∞jÜφ soubory nßpov∞d jako doposud.

á

3. V²znamnφ zm∞na se objevuje i v grafickΘm provedenφ nßpov∞dy. Jak demonstruje nφ₧e uveden² obrßzek, HTML nßpov∞da mß zcela jinou architekturu nßpov∞dnΘho okna. Snad nejv²razn∞jÜφ zm∞nou je umφst∞nφ stromovΘ struktury tΘmat do levΘ Φßsti okna, Φφm₧ se dosßhlo citliv∞jÜφ synchronizace struktury tΘmatick²ch okruh∙ a jednotliv²ch tΘmat. U₧ivatel ji₧ nenφ nucen opouÜt∞t text nßpov∞dy jenom proto, aby zφskal dalÜφ informace. Jak si m∙₧ete vÜimnout, panel nßstroj∙ se takΘ zm∞nil tak°ka k nepoznßnφ: neobsahuje ₧ßdnΘ nabφdky, jenom pßr aktivnφch tlaΦφtek. Nu₧e a samotn² text nßpov∞dy se nachßzφ v pravΘ Φßsti okna nßpov∞dy. Podobn∞ mßte nynφ v∞tÜφ mo₧nosti ·pravy dalÜφch element∙, jako jsou ikony, styly a formßty.

 

 

4. Jednou z nejhlavn∞jÜφch zm∞n je synchronizace obsahu (neboli stromovΘ struktury tΘmatick²ch okruh∙) a tΘmat nßpov∞dy. D°φve se mohlo u₧ivateli stßt, ₧e se v nßpov∞dnΘm textu velmi lehce ztratil, zvlßÜt∞ pokud byla nßpov∞da ob°φch rozm∞r∙. Zcela jinß je situace u HTML nßpov∞dy. Dφky synchronizaci obsahu nßpov∞dy a tΘmat mß nynφ u₧ivatel v₧dy informace o tom, ve kterΘ Φßsti nßpov∞dnΘho textu se nachßzφ.

 

5. Vskutku revoluΦnφ zm∞nu p°inßÜejφ tzv. informaΦnφ typy, kterΘ umo₧≥ujφ dynamicky m∞nit obsah a rozsah informacφ nßpov∞dy. JednoduÜe °eΦeno, nynφ m∙₧ete vytvo°it nßpov∞du pro vφce cφlov²ch skupin a ka₧dß skupina u₧ivatel∙ si ji m∙₧e p°izp∙sobit sv²m pot°ebßm. Posu∩te nßsledujφcφ p°φklad. P°edstavte jsi, ₧e mßte za ·kol p°ipravit nßpov∞du k jistΘ aplikaci. Pomocφ informaΦnφch typ∙ m∙₧ete odladit obsah nßpov∞dy dejme tomu pro t°i cφlovΘ skupiny: pro zaΦßteΦnφky, pokroΦilΘ u₧ivatelΘ a experty. Finßlnφ u₧ivatel m∙₧e nakonfigurovat nßpov∞du tak, aby mu co nejlΘpe vyhovovala. ZaΦßteΦnφk tedy pou₧ije filtr, kter² z nßpov∞dnΘho textu vybere informace jenom pro n∞j, a skryje ty, kterΘ jsou urΦenΘ pro jinΘ cφlovΘ skupiny. To samΘ m∙₧e analogicky ud∞lat pokroΦil² u₧ivatel a expert.

 

6. Pokud pracujete jako vedoucφ t²mu v²vojß°∙ aplikacφ, jist∞ bude pro vßs pot∞Üujφcφ zprßva o vylepÜenΘm modulßrnφm pou₧itφ nßpov∞dy. SystΘm HTML nßpov∞dy nabφzφ snadn² v²voj jednotliv²ch modul∙ nßpov∞dy, kterΘ lze r∙zn∞ kombinovat a dopl≥ovat. Modulßrnφ koncepce se uplat≥uje zejmΘna v p°φpadech, kde je i software tvo°en pomocφ jednotliv²ch modul∙. Ka₧d² modul potom disponuje svou vlastnφ nßpov∞dou. U₧ivatel si m∙₧e zakoupit jeden modul, no i n∞kolik modul∙ souΦasn∞. ┌kolem pro vßs, autory nßpov∞d, je to, aby systΘm nßpov∞dy byl zcela konzistentnφ a aby u₧ivatel ani v∙bec nepoznal, ₧e nepracuje s jednolitou nßpov∞dou, ale s kombinacφ n∞kolika nßpov∞dnφch modul∙. V tomto sm∞ru vßm HTML nßpov∞da vychßzφ hodn∞ vst°φc.

 

7. V²znam HTML nßpov∞dy jeÜt∞ vφce podtrhßvß skuteΦnost, ₧e v prost°edφ novΘho Visual Basicu .NET je tento styl nßpov∞dy jedin²m, kter² je podporovßn.ááá

 

8. Poslednφ zmφnka bude pat°it v²vojß°∙m. Zcela p°epracovßno bylo API, kterΘho jßdrem je funkce HtmlHelp. Tato je velmi podobnß ästarΘ znßmΘô funkci WinHelp, ovÜem jistΘ rozdφly se najdou i zde. Funkci lze naprogramovat pro zobrazenφ hlavnφho okna nßpov∞dy, nebo specißlnφho (kontextov∞ urΦenΘho) tΘmatu. Na druhΘ stran∞ se budete muset rozlouΦit s mnoha parametry, jen₧ byly p°φstupnΘ u funkce WinHelp. D∙vodem je prost∞ neexistence ekvivalentnφch prot∞jÜk∙ v HTMLHelp API. Namßtkou vzpomenu nap°. parametr HELP_COMMAND pro volßnφ maker. Ten ji₧ nelze pou₧φt, proto₧e ani sama HTML nßpov∞da pou₧itφ maker nep°ipouÜtφ. Mφsto toho se jaksi äpoΦφtßô s tφm, ₧e budete vyu₧φvat ovlßdacφ prvky ActiveX a programovat je p°φmo pomocφ skript∙. K dalÜφm zm∞nßm se dostaneme v budoucnosti p°i ukßzce volßnφ HTML nßpov∞dy z prost°edφ Visual Basicu 6.0.

 

Pochopiteln∞, ₧e uvedenΘ zm∞ny nep°edstavujφ ·pln² seznam, n²br₧ jenom pouh² v²Φet t∞ch nejmarkantn∞jÜφch skuteΦnostφ. Ostatn∞, v dalÜφch dφlech serißl∙ se budete postupn∞ seznamovat se vÜemi d∙le₧it²mi zm∞nami a s jejich aplikacφ v praxi.

 

Aby byla vaÜe p°edstava jeÜt∞ lepÜφ, zkusme te∩ porovnat oba systΘmy nßpov∞dy z hlediska souborovΘ struktury.

 

P°ehled souborovΘ struktury u nßpov∞dy stylu Windows 95 je uveden nφ₧e. Struktura je tvo°ena samotn²m souborem s tΘmaty, dßle grafick²mi soubory a v p°φpad∞ pot°eby i obsahov²m souborem. Informace o vÜech souΦßstech projektu nßpov∞dy jsou shrnuty v projektovΘm souboru. Po kompilaci dochßzφ k vytvo°enφ platnΘho souboru nßpov∞dy. á

 

 

Zkusme se nynφ zam∞°it na HTML nßpov∞du. Pokud jste pracovaly s klasickou nßpov∞dou, urΦit∞ rychle najdete mnoho spoleΦn²ch znak∙. Jßdro celΘho systΘmu p°edstavujφ HTML soubory, do nich₧ m∙₧ete vklßdat velkΘ mno₧stvφ grafick²ch soubor∙. NavigaΦnφ panel je tvo°en obsahov²ch souborem a rejst°φkem. VÜechny relevantnφ informace jsou op∞t seskupeny v projektovΘm souboru. V²slednφm produktem kompilace je soubor HTML nßpov∞dy. ááá

 

 

 

ZajφmavΘ je takΘ porovnßnφ obou nßpov∞dnφch systΘmu z pohledu interakce nßpov∞dy s u₧ivatelem. Situaci u nßpov∞dy stylu Windows 95 lze znßzornit takto:

 

 

Kdy₧ u₧ivatel uskuteΦnφ n∞jakou akci (p°edpoklßdejme, ₧e vybere z nabφdky Nßpov∞da p°φkaz Zobrazit nßpov∞du), je aktivovßno WinHelp API (konkrΘtn∞ parametr∙m funkce WinHelp jsou p°edßny po₧adovanΘ hodnoty, kterΘ nßsledn∞ funkce zpracuje). Na zßklad∞ t∞chto po₧adavek je spuÜt∞na aplikace WinHlp32.exe (nachßzejφcφ se v slo₧ce Windows), kterΘ samotnΘ API äsd∞lφô co se mß ud∞lat, resp. kter² soubor se mß pou₧φt, jakΘ okno a tΘma se mß zobrazit atd. Nßsledn∞ je otev°en p°φsluÜn² soubor, co u₧ivatel zaregistruje tφm, ₧e se mu na monitoru objevφ ·vodnφ obrazovka nßpov∞dy. Samotnß aplikace WinHlp32.exe je siln∞ zßvislß od vn∞jÜφch informacφ. Kdybyste nap°φklad cht∞li spustit aplikaci dvojklikem z prost°edφ Windows, tato by se sice spustila, no okam₧it∞ by zobrazila dialogovΘ okno pro specifikaci souboru nßpov∞dy, proto₧e by v danΘ chvφli nev∞d∞la, kter² soubor mß vlastn∞ zobrazit.

 

Pro porovnßnφ uva₧ujme o HTML nßpov∞d∞:

 

 

Situace u HTML nßpov∞dy je pon∞kud odliÜnß. Po vstupu u₧ivatele je aktivovßno HTMLHelp API, kterΘ vyu₧φvß slu₧eb ovlßdacφho prvku ActiveX se jmΘnem HHCtrl.ocx a dynamicky linkovanΘ knihovny Internet Exploreru, kterß se jmenuje Shdocvw.dll. Nakonec je zobrazen soubor s nßpov∞dou. Jenom p°ipomenu, ₧e p°i spuÜt∞nφ kompilovanΘho souboru HTML nßpov∞dy p°φmo z prost°edφ Windows (nikoliv z aplikace), je spuÜt∞na i samostatnφ aplikace HH.exe, kterß ovÜem dßle vyu₧φvß slu₧eb HTMLHelp API.

 

Proto₧e je HTML nßpov∞da, v porovnßnφ s nßpov∞dou stylu Windows 95, daleko vφce zßvislß na externφch programov²ch Φßstech (p°edevÜφm ActiveX prvku HHCtrl.ocx), dovoluje to v²vojß°∙m a programßtor∙m mnohem lepÜφ ovladatelnost poΦetnφch vlastnostφ nßpov∞dnΘ struktury. Kritick²m limitem klasickΘ nßpov∞dy byla jejφ pom∞rn∞ malß flexibilita, kterß prakticky nedovolovala programßtor∙m ₧ßdnΘ dodateΦnß zßsahy do nßpov∞dy jako takovΘ. Pokud jste nap°φklad definovaly sekundßrnφ okno, jeho pozici a barvu pozadφ, byla tato nastavenφ v∙Φi okolnφmu prost°edφ v₧dy jenom äpro Φtenφô, tedy nebylo mo₧nΘ je modifikovat. Pou₧itφm HTML nßpov∞dy m∙₧e programßtor jednoduÜe äobejφtô danß nastavenφ nßpov∞dy a nakonfigurovat nßpov∞du podle sv²ch vlastnφch po₧adavk∙. Ve vzpomφnanΘm p°φpad∞ sekundßrnφho okna pak m∙₧e v²vojß° dynamicky m∞nit jak velikost okna, pozici a barvu pozadφ, tak i dalÜφ nastavenφ.

 

Po obeznßmenφ se s teoretickou Φßsti technologie HTML nßpov∞dy nastal Φas pro praktickou prezentaci uveden²ch skuteΦnostφ. Poj∩me se tedy podφvat na to, jak vytvo°it jednoduch² soubor HTML nßpov∞dy.

 

Prvnφm krokem by m∞lo b²t sestrojenφ n∞kolika html dokument∙ (v naÜem p°φklad∞ postaΦφ dva). P°edpoklßdejme, ₧e tyto dokumenty mßte p°ipraveny a poj∩me dßl. Spus¥te program HTML Help Workshop. Z nabφdky File vyberte polo₧ku New a v dialogovΘm okn∞ vyberte prvnφ polo₧ku Project. TΘm∞° okam₧it∞ se objevφ pr∙vodce, kter² vßs provede cel²m procesem tvorby novΘho projektu. V prvnφm kroku si vÜimn∞te zatrhßvacφho pole Convert WinHelp project, kterΘ slou₧φ pro konverzi projekt∙ klasickΘ nßpov∞dy. Zatrhnutφ tΘto volby by vßm mohlo p°ijφt vhod, kdyby jste cht∞li p°evΘst vaÜi starÜφ nßpov∞dnφ projekt na nov∞jÜφ formu HTML. V naÜem p°φpad∞ ovÜem chceme vytvo°it zcela nov² projekt a proto si uvedenΘ volby nebudeme dßle vÜφmat. V dalÜφm kroku zadejte nßzev projektu a mφsto jeho vytvo°enφ. V nßsledujφcφ etap∞ se vßs pr∙vodce zeptß na existenci souboru, kterΘ by mohl pou₧φt. Tady zatrhn∞te volbu HTML Files a nßsledn∞ p°ipravenΘ dokumenty p°idejte do seznamu. Po zdßrnΘm spln∞nφ vÜech po₧adavek pr∙vodce vytvo°φ nov² projekt nßpov∞dy.

 

Mo₧nß se budete divit, no u₧ jste zadali dostatek informacφ pro vytvo°enφ novΘho souboru nßpov∞dy. Pokud chcete, m∙₧ete ji₧ v tΘto fßzi v²voje klepnout na tlaΦφtko Save all files and compile, jen₧ se nachßzφ na vertikßlnφm panelu nßstroj∙. Kompilßtor vytvo°φ soubor nßpov∞dy HTML, kter² jednoznaΦn∞ identifikuje t°φpφsmennß koncovka .chm (ukßzka vytvo°enΘho souboru je na obrßzku nφ₧e).

 

 

Soubor si m∙₧ete prohlΘdnout, no musφte uznat, ₧e ani zdaleka nevypadß tak, jako modernφ soubory nßpov∞d. Vra¥te se tedy zp∞t do prost°edφ programu a pokraΦujte v editovanφ projektovΘho souboru.

 

NaÜφm dalÜφm krokem bude definice zßkladnφho typu okna pod nßzvem main (jak vidφte, podobnost se starÜφ nßpov∞dou je i zde vφce jak patrnß). Postupujte takto:

 

1. Na panelu nßstroj∙ klepn∞te na tlaΦφtko Add/Modify window definitions. ááá

2. V dialogovΘm okn∞ zadejte do textovΘho pole °et∞zec main a stiskn∞te OK.

3. Objevφ se okno s mnoha zßlo₧kami. Ihned na prvnφ zßlo₧ce (General) zapiÜte do pole s nßzvem Title bar text text, kter² se bude objevovat v titulkovΘm pruhu nßpov∞dnΘho okna. Studiem dalÜφch zßlo₧ek se te∩ zab²vat nemusφte a proto ihned oznaΦte zßlo₧ku Navigation Pane a zatrhn∞te volbu Window with navigation pane, topic pane, and button. Tφm se objevφ dalÜφ mo₧nΘ volby. OznaΦte jeÜt∞ volbu Auto sync, jen₧ se nachßzφ v sekci Properties a nakonec klikn∞te na OK. Volba Auto sync zabezpeΦφ pozd∞ji automatickou synchronizaci obsahu nßpov∞dy a nßpov∞dnφch tΘmat.

Upraven² projektov² soubor rekompilujte. Nynφ by v²sledek mohl mφt nßsledujφcφ podobu:

 

 

VÜimn∞te si textu v titulkovΘm pruhu okna a stejn∞ tak p°φtomnost tlaΦφtek na panelu nßstroj∙. Jejich existence je podmφn∞na prßv∞ definicφ hlavnφho okna nßpov∞dy. I kdy₧ u₧ nßpov∞da mß jistou formu, budete nejspφÜ chtφt vytvo°it i obsahovou Φßst a rejst°φk. Tak₧e pokraΦujeme v editaci projektovΘho souboru.

 

Nejd°φve p°idßme obsahov² soubor. Postupujte podle uveden²ch instrukcφ:

 

1. Klepn∞te na zßlo₧ku Contents a zvolte mo₧nost Create a new contents file.

 

ááá áá

2. HHW se jeÜt∞ zeptß na jmΘno obsahovΘho souboru a pak jej otev°e pro editaci. Klepn∞te na tlaΦφtko Insert a heading, kterΘ slou₧φ pro vlo₧enφ nßzvu tΘmatickΘho okruhu.

 

 

V dialogovΘm okn∞ v poli Entry title zadejte nßzev pro vßÜ tΘmatick² okruh (v naÜem p°φpad∞ zde bude text Obsah) a stiskn∞te OK.

 

 

3. Klepn∞te na tlaΦφtko Insert a page a kdy₧ se vßs program zeptß, zda chcete polo₧ku umφstit na zaΦßtek obsahovΘho soubor, zvolte zßpornou odpov∞∩.

 

 

V okn∞ v poli Entry title zadejte nßzev pro prvnφ polo₧ku prvnφho tΘmatickΘho okruhu. Zvolte tlaΦφtko Add a v seznamu najd∞te ten html dokument, kter² chcete asociovat s danou polo₧kou. Tento postup opakujte i pro druhou polo₧ku.

 

4. Nakonec aktivujte tlaΦφtko Save file, Φφm₧ obsahov² soubor ulo₧φte.

 

5. Dßle je nutnΘ zaΦlenit obsahov² soubor do projektu. P°epn∞te se na zßlo₧ku Project, klepn∞te na tlaΦφtko Add/Modify window definitions a vyberte zßlo₧ku Files. Zde p°i nßv∞stφ TOC vyberte ze seznamu nßzev vaÜeho obsahovΘho souboru. á

 

 

6. Ulo₧te projektov² soubor a rekompilujte jej. V²sledek naÜeho sna₧enφ by m∞l mφt tuto podobu:

 

 

Jestli₧e nenφ obsahovß Φßst okna nßpov∞dy ihned viditelnß, klepn∞te na tlaΦφtko Show pro jejφ zobrazenφ. Pokud se vßm ikony u obsahov²ch polo₧ek nelφbφ, m∙₧ete je zm∞nit a to dokonce velmi lehce. V projektu klepn∞te na zßlo₧ku Contents, oznaΦte prvnφ polo₧ku obsahu, dßle klikn∞te na tlaΦφtko Edit selection a koneΦn∞ zvolte zßlo₧ku Advanced. Zam∞°te se na spodnφ polo₧ku Image index a v p°idru₧enΘm poli zadejte hodnotu 1, kterΘ odpovφdß ikona knihy.

 

 

Podobn²m zp∙sobem lze zm∞nit ikony i u dalÜφch polo₧ek. Co ovÜem stojφ za povÜimnutφ je to, ₧e k dispozici mßte pln²ch 42 ikonov²ch obrßzk∙, dokonce si m∙₧ete vytvo°it obrßzky vlastnφ, no tato problematika ji₧ p°ekraΦuje rßmec naÜeho dneÜnφho povφdßnφ.

 

Pro p°idßnφ rejst°φku ud∞lejte nßsledovnφ:

 

1. Aktivujte zßlo₧ku Index, zvolte vytvo°enφ novΘho indexovΘho souboru a zadejte i jeho jmΘno.

2. Klepn∞te na tlaΦφtko Insert keyword a postupujte obdobn∞, jako jste p°idßvali polo₧ky do obsahovΘho souboru. Nakonec indexov² soubor ulo₧te.

 

3. Dßle zvolte zßlo₧ku Project, klepn∞te na tlaΦφtko Add/Modify window definitions, vyberte zßlo₧ku Files a v poli Index vyberte vßÜ indexov² soubor.

 

 

4. Poslednφm krokem je ulo₧enφ projektu a jeho kompilace. Finßlnφ podoba souboru nßpov∞dy je zobrazena na obrßzku dole:

 

áááá

 

Jak jste sami vid∞li, p°i tvorb∞ nßpov∞dy stylu HTML se mnohdy vyu₧φvajφ podobnΘ, no i zcela odliÜnΘ postupy jako p°i tvorb∞ klasickΘ nßpov∞dy stylu Windows 95. Jednoduch², ovÜem pln∞ funkΦnφ soubor nßpov∞dy lze vyvinout za n∞kolik minut. Proto nevßhejte a experimentujte. Pro zaΦßtek si zkuste vytvo°it jeÜt∞ jeden nebo dva soubory nßpov∞d s obsahem i rejst°φkem. V p°φÜtφ Φßsti si vysv∞tlφme dalÜφ formßtovacφ mo₧nosti a pokusφme se nßÜ cviΦnφ soubor nßpov∞dy pon∞kud vylepÜit.

 

áUkßzka: Pro jeÜt∞ lepÜφ nßzornost jsem pro vßs p°ipravil ukßzku kompletnφho projektu nßpov∞dy, kterΘho tvorba byla p°edm∞tem dneÜnφho dφlu. Projekt lze ulo₧it na disk a peΦliv∞ prostudovat.

 

Na shledanou u jubilejnφho desßtΘho dφlu serißlu Pr∙vodce tvorbou nßpov∞dy.

 

áJßn Hanßk