Praktické tipy a rady, jak nejlépe pracovat s videokamerou Jak správně filmovat S dobrou výbavou to amatérští filmaři dotáhnou daleko; se správným know-how ještě mnohem dále. Chip vám poradí nejlepší profesionální triky, které každému amatérskému filmaři pomohou ke skvělým výsledkům. Film zpravidla není tak dobrý jako výbava, se kterou byl natočen. Teprve "oko" filmaře, správné posouzení světelných podmínek a citlivé zacházení se zvukem dávají scénám potřebnou uhlazenost a vybroušenost. Rady, jak postupovat v problematických případech, určitě nejsou na škodu. Na základě šesti typických situací, ve kterých se každý amatérský filmař může ocitnout, se vám Chip pokusí ukázat, jak na to. 1. Slavnosti, oslavy: Čtyři svatby a jeden tým kameramanů FILMOVÁNÍ: Při filmování slavnostních okamžiků dávejte vždy dobrý pozor na to, aby kamkordér běžel vždy o chvíli dříve, než dojde např. k předávání dárků nebo k výměně snubních prstýnků. I po skončení nechte ještě kameru chvíli nahrávat. Tak budete mít dostatek materiálu, abyste mohli scény začít nebo ukončit prolínáním, aniž byste přitom ztratili některé klíčové scény. MATERIÁL: Pokud nahrává současně více osob, nahrávky shromážděte. Tím získáte jeden jediný hrubý sestřih, který později předáte i s originály svým "kolegům". STŘIH: Různé nahrávky se liší v barvách a zvuku. Proto nahrajte pásky ve videoeditoru do oddělených stop. Přes nastavení efektů pro barvu, sytost a hlasitost se vám podaří největší rozdíly vyrovnat. Teprve poté se pusťte do stříhání jednotlivých scén a do montáže. DRAMATURGIE: Nezatěžujte diváky nudnými detaily. Například u záznamu svateb rozdělte nahrávku na jednotlivé dílčí úseky, jako radnice, kostel apod. Authoringové nástroje pro VCD a DVD (např. Unlead DVD MovieFactory) každý oddělený videosoubor opatří značkou. Na přehrávači poté můžete různá místa přeskakovat. Některé nástroje nabízejí také diashows, které můžete kombinovat s videem. Pokud chcete vše nahrát na jeden pásek, nahrajte materiál do videoeditoru. Seřaďte ho do jedné stopy a poté ho bez mezer exportujte na pásek. Pokud scény pouze řadíte za sebe, přenese je většina editorů bez nového propočítání. 2. Hudební videa: Klipy jako na MTV Koncerty nebo školní sbory jsou dobrou příležitostí pro filmování prvních hudebních klipů. ZVUK: Abyste docílili dobrého výsledku, potřebujete druhý kamkordér, popřípadě DAT nebo DVD rekordér. Tento druhý přístroj nahrává zvuk. Tak zabráníte tomu, aby při změně místa kamery docházelo ke kolísání a zkreslení hlasitosti a kvality zvuku - např. v blízkosti reproduktorů. Přístroj pro nahrávání zvuku si připravte pokud možno již při zkoušce. Můžete poté vypnout automatické vyrovnání zvuku a hlasitost nastavit na nejhlasitějším místě skladby. Tak budou tišší pasáže nahrány odpovídajícím způsobem a nebudou dodatečně zesilovány. VÝBĚR SCÉN: Optimální je stav, kdy pracujete s jednou kamerou v ruce, zatímco druhá snímá zvuk a panoráma pódia. Při případných problémech s ruční kamerou cukání apod. - můžete pomocí střihu na druhou kameru problémové místo upravit. Můžete tak vykrývat i výpadky vzniklé při přesunech. Důležité: Ruční kameru nesmíte nikdy vypnout a musí snímat zvuk. STŘIH: Nejprve všechny nahrávky přehrajte v plné délce na pevný disk. Videoprogram by měl při nahrávání do počítače po překročení velikosti souboru 2 MB založit soubor nový, aby bylo možné plynulé přehrávání více než osm minut. To umí např. Virtual Dub (www.virtualdub.org). Pokud jste nahrávali zvuk přes DAT pásek, přehrajte nahrávku pomocí Wave editoru. Poté seřaďte ve videoeditoru všechny videoa audioinformace tak, aby byla data z jednoho přístroje umístěna v jedné stopě. SYNCHRONIZACE: V hlavním zvukovém záznamu vyhledejte markantní místo - kašlání nebo úder na buben. Označte si toto místo a najděte ve druhé stopě místo stejné. Obsahy poté posuňte tak, aby se značky překrývaly. Pak už můžete začít materiál stříhat. Všechny ostatní zvukové stopy kromě té hlavní vypněte, abyste vyloučili ozvěnu a jiné nežádoucí zvuky. 3. Filmování prezentací: Přednáška z přednášky Při téměř všech firemních přednáškách a prezentacích přichází ke slovu multimediální podpora - ať už se jedná o videoprojektor, flipchart nebo zpětný projektor. Tyto přístroje jsou zajímavé pro posluchače, ale ne pro kameru. SVĚTLO: Při používání zpětného projektoru nebo videoprojektoru je v místnosti většinou přítmí (šero). Použití videoreflektorů není zrovna to nejlepší řešení, protože byste tím negativně ovlivňovali průběh přednášky. Kamera by proto měla být vybavena Gain funkcí - tedy elektronickým světelným zesilovačem. Nastavit můžete faktory od +6 do +12. Ale pozor. Zatímco při faktoru +6 nepozorujete zhoršení, u vyšších hodnot vznikají obrazové šumy. Kamery Sony mají k dispozici tzv. Backlight funkci, která při přednáškách tento problém se světlem odstraňuje. POZICE: Problémy nastávají především při rychlých přechodech mezi přednášejícím a promítacím plátnem. Zde pomůže stativ s tlumenou videohlavou. Tak můžete moderátora následovat bez cukání. Pokoušejte se pokud možno nenahrávat projekční plochu. Nafilmujte raději později fólie zvlášť nebo si nechte předložit přímo prezentaci v Power Pointu. Fólie můžete exportovat jako JPEG soubory. STŘIH: Při střihu můžete zařadit (přidat, vsunout) zobrazení, kterým se přednášející obzvláště intenzivně zaobírá. Originální zvuk videonahrávky ale zachovejte. Mnoho programů pro střih videa umožňuje zoom funkci. Tak můžete právě projednávanou část prezentace zmenšit a zobrazit ve stoprocentní velikosti, čímž sledujete právě popisovanou část prezentace. Můžete také používat zaclonění určitých dílčích oblastí. Nahrajte obraz z prezentace do grafického programu, vyberte černobílé pozadí a průběh barev na obrázku nastavte tak, aby byly zvýrazněny důležité oblasti. Když soubor uložíte jako BMP soubor, můžete ho použít jako masku ve videoeditoru. U transparence ve videoeditoru Premiere přiřaďte typ "Obrazová maska" a vyberte předtím založený soubor. V bíle označené části bude poté vsunut hlavní film ze stopy 1. Přes volbu "Pohyb" může být film posouván tak, že se přednášející objeví v označené části. 4. Zrychlení: Jak naučíte obrázky běhat Zrychlení se u videofilmů používá ze dvou důvodů - kvůli zasmání se nebo kvůli zviditelnění pro lidské oko pomalého procesu. SLAPSTICK: Nastavte rychlost přehrávání scény na vyšší úroveň - hotovo. Pokud se lidé mají pohybovat hekticky, jako ve starých groteskách, je tato technika ta správná. Když nastavíte rychlost na co "nejsměšnější" hodnotu, asi na 163 procent, vznikne směšné trhání, protože editor při zvýšení rychlosti vynechává celé obrázky, a to u hodnot, které nejsou dělitelné 25, a ne zcela pravidelně. DOKUMENTARISTICKY: Pokud chcete nahrávat různé věci nebo děje po delší časový úsek - např. kvetoucí květinu - a poté je zrychleně přehrávat, potřebujete kamkordér s funkcí Webcam (např. modely Sony) nebo normální digitální kameru. Kamkordér připojte k počítači. Pokud používáte kamkordér Sony, vyjměte kazetu, aby ochranná funkce pásku přístroj po pěti minutách nevypnula. Kromě toho potřebujete capture software, který umožňuje automatické nahrávání jednotlivých snímků v intervalech, např. Thief Jailer. Najdete ho na webové stránce http://acm198.net.ttu.edu/ pod "Files" v adresáři "webware/Windows/Network and Internet Tools/WebCam/". Thief Jailer vytváří číslované JPEG soubory. Abyste z takovéhoto materiálu vyrobili film, potřebujete videoeditor, který importuje sériové obrázky, např. Premiere. Pokud Premiere rozpozná více číslovaných jmen souborů, nabídne v dialogu "Otevřít soubor" odpovídající výběr. EXPORT: Po importování neodpovídá rychlost přehrávání, protože Premiere nastaví čas každého obrázku na jednu sekundu. Zvyšte odpovídajícím způsobem rychlost přehrávání. Rozhodující je v tomto případě médium. Pokud je výsledek určen pro video nebo DVD, je třeba nastavit 25 obrázků za sekundu. Zvyšte tedy nastavení o 2500 procent. Pokud je určen pro CD, stačí 12 až 15 obrázků za sekundu. Vynásobte údaj tisícem a získáte faktor zrychlení. 5. Filmování pod vodou: Po stopách dobrodruha Cousteaua Pro diváka jsou nahrávky z vodního světa okouzlující. Ale jen v případě, že vidí pestré ryby a syté barvy, a ne kalnou břečku. Drahý kryt na kameru pro podvodní filmování představuje pro většinu filmařů nesplnitelný sen. Pokud chcete udělat z nouze ctnost, můžete nafilmovat vlastní akvárium nebo pořídit pár snímků ze zoo. Pomocí následující techniky můžete filmovat i předměty vystavené ve vitrínách. SVĚTLO: Při zvláštních světelných podmínkách je nutné také přijmout speciální opatření. Na jedné straně je intenzita světla nižší než u venkovních nahrávek, na druhé straně je přítomno většinou umělé osvětlení. I voda má díky vznášejícím se částečkám vlastní zabarvení. Automatické vyrovnávání bílé je kvůli těmto podmínkám většinou přetíženo. Pomůže tento trik: Vezměte bílou lepenku formátu A4. Tu poté umístěte s úhlem 45 stupňů vedle skleněné tabule akvária a kameru nasměrujte paralelně s přední stěnou, tak aby zabírala lepenku osvětlovanou vystupujícím světlem. Nyní proveďte manuální vyrovnání bílé. U většiny kamkordérů je třeba stisknout na několik sekund k tomu určené tlačítko. Videokamera poté barvy zaznamená v jejich skutečné podobě. POZICE KAMERY: Pokud kameru při natáčení držíte přímo proti sklu, vzniká plochý nepřirozený vjem. Když je ale nasměrována trochu šikmo, zachytí i hloubku prostoru. Pěkný efekt vznikne, filmujete-li směrem odspoda nahoru lesknoucí a vlnící se hladinu. POZOR: Pokud točíte hladinu zespoda, reaguje kamera na seshora dopadající světlo. Menší ryby poté vypadají jako pohyblivé stíny. Přepněte kameru do manuálního modu, nastavte expoziční dobu (shutter) na 1/25 sekundy a clonu snižte o tolik, až je vodní hladina jasně ozářena a ryby mají opět správné barvy. Výsledek vypadá, jako byste byli s kamerou potopeni pod vodou. 6. Montáž Blueboxu: Elegantní před modrou zdí Toužíte filmovat meteorologa před předpovědní mapou? To je ale možné jen pomocí Bluebox techniky. K tomu potřebujete modré pozadí - osvědčil se rub modrého koberce - a jako zdroj světla poslouží 250wattové stavební reflektory. OUTFIT: Uvádějící nesmí mít oblečeny modré džíny, jinak mu bude "chybět" část těla od pasu dolů. Tabu jsou také stříbrné motivy, kára a jiné výrazné vzory. Ožehavé jsou i bílé části oděvu, protože jejich hrany lze jen těžko oddělit od pozadí. Vhodné barvy jsou béžová, červená nebo žlutá. KAMERA: Nejlepší jsou DV kamkordéry s tříčipovou technikou. U nich snímá barevnou informaci vždy jeden senzor pro červenou, jeden pro zelenou a jeden pro modrou. Rozpoznávání modré barvy pozadí je tak přesnější. NAHRÁVKA: Pokud je to možné, neměli byste filmovat na pásek, ale připojit kamkordér přímo k počítači. Většina nahrávacích nástrojů podporuje přímé nahrávání. Tak si můžete po každé scéně přehrát nahrávku a provést potřebné změny a úpravy. Odpadá také kopírování z pásku na pevný disk. Pokud musíte nahrávat na pásku, nepřevíjejte ji během série natáčení sem a tam. Když chcete scénu opakovat, natočte ji za tu nepovedenou a zaznamenejte si konečný stav počítadla u povedené nahrávky. Většina capture programů umožňuje tzv. rozpoznávání scén, které je ale rušeno překrytými nebo neúplnými Timecode informacemi. Nahrávejte scény za sebou a zaznamenávejte si pouze časové údaje na konci úryvku. Poté při prohlížení vyberte ten záznam, jehož časový údaj souhlasí s vámi zaznamenaným, a přeneste ho na pevný disk. STŘIH: Scény seřadíte ve správném pořadí ve videoeditoru, např. v Premiere, v jedné ze stop s číslem vyšším než 3. Přes transparenci a efekty přidělíte podle softwaru buď efekt Bluebox, nebo Color-Keyer. Color-Keyer umí zprůhlednit nejen modrou, ale i ostatní barvy. Ovladač tolerance nastavte velkoryse, aby se barvy lehce rozplývaly. Kombinujte to celé s efektem "bílá předsádka objektivu" a vzniknou přirozené přechody na okrajích. Nové pozadí umístěte ve stopách 1 a 2. Hotovo. -srn Základní pravidla Malá abeceda filmaře Používejte stativy, zabráníte tím cukání obrazu. Nemusí to být zrovna trojnožka. Většinou stačí jednonohý stativ, který se snadněji přenáší. Otáčejte kamerou uvážlivě, časté otáčení způsobuje neklid. Používejte tento prostředek pouze v případě, že chcete vytvořit přehled, následovat objekt, u statických motivů (např. v muzeu) nebo pro ukázání směru pohledu určité osoby. Změna perspektivy. Aby se divák nenudil, měňte často místo, zoomovací vzdálenost a výšku kamery. Dynamický střih. Namísto otáčení lze doporučit dynamický střih. Příklad: Nechte chodce přicházet ke kameře, dokud nejsou nalevo ze záběru. Poté zprava opět přijdou do záběru - tentokrát se ale osoby vzdalují. Popředí dodá hloubku. Vzdálené objekty působí zajímavěji, když je v popředí vidět ještě nějaký objekt, např. větev. Plynulé (dávkované) zoomování. Zoomování - tedy přibližování scény - diváky irituje. Před scénou zoom pevně nastavte. Pokud již zoomovat musíte, platí, že zoomování směrem od objektu je lepší než přibližování. Pozor, osový skok. Zabraňte změně úhlu pohledu, třeba při fotbalovém utkání. Jedno družstvo nemůže útočit "v obou směrech". To diváka mate. Co budete potřebovat Devět nástrojů videofilmaře 1. Modrý koberec: Výborně se hodí pro Bluebox efekty. Pokud má silný podklad, nedělá tak snadno záhyby (ohyby, nemačká se tak snadno) jako obyčejná látka. 2. Stavební reflektory: Seženete je v obchodních domech se stavebními potřebami a za 250W až 500W zaplatíte od 100 do 300 Kč. Stavební reflektory vydrží déle než videoreflektory. Optimální jsou zářiče s podstavcem nebo stativem, které jsou k dostání do 750 Kč. 3. Rádiový spínač: Slouží jako dálkové ovládání pro zapínání a vypínání. Pomocí něho můžete lépe ovládat světlo. 4. Plastická guma (plastelína): Lze ji využít jako tvarovatelný úchyt objektů. 5. Lepenka: Bílá lepenka formátu A4 pomůže při vyrovnávání bílé. 6. Spouštěcí zařízení: Pro autostart představují přenosná spouštěcí zařízení ideální zdroj proudu pro kameru a světlo - příslušný kabel si sletujete sami. Nejlepší jsou přístroje, které dávají 6, 9 a 12 voltů výstupního napětí. 7. Kryt na dort: Pokud je z průhledného plastu, poslouží jako difuzor. 8. Květinový stolek/kolečkové křeslo: Ideální pro pohyb kamery. Buď na něj připevněte předmět, nebo ho využijte jako "dopravní prostředek". 9. Pojízdný stojan na oblečení s příčnou tyčí. Slouží pro odkládání rekvizit, a když přes něj přehodíte sedlo, můžete natáčet "projížďky" na koni. Trikové filmy S legem jako Steven Spielberg S figurkami z lega a s deskou z dětské stavebnice natočíte velice snadno celovečerní trikový film. Nejprve si na volně stojícím stole postavte scénu. Váš kamkordér by měl mít určitě makrofunkci a také stativ. K nasvícení použijte stavební reflektory, které nasměrujte ke stropu. POZOR: Stavební reflektory (lampy) produkují velké množství tepla, a je proto nutné dodržovat bezpečnou vzdálenost od hořlavých povrchů. Pro animaci posaďte jednu figurku na vozík, který pomocí perlonové šňůrky protáhněte scénou. Zaberte horní část těla figurky, čímž zakryjete nepohybující se část dolní, kolíbání vozíku figurku "oživí". Potřebujete-li kompletní pohyb - houpající se ruce, otáčející se hlavy -, postavte si mini Bluebox, nahrajte několik scén se vždy trochu pozměněnými polohami těla, nahrajte do videoeditoru a zkraťte dobu přehrávání. Tak vznikne z více statických scén pohyb a technika Bluebox umožňuje montáž figurky na potřebné pozadí. Lego ostatně nabízí na http://shop.lego.com filmové scény, např. "Lego & Steven Spielberg Moviemaker Set".