Oblast GISu již není ve strojírenských, hutnických a energetických firmách neznámým pojmem. Zdánlivá neslučitelnost grafických a databázových dat i v těchto firmách se stala běžnou realitou a troufám si říci, že se o to velkou měrou zasloužily i produkty Autodesku.

Jak se může GIS uplatnit v hutní a strojírenské firmě?
Abychom našli na tuto základní otázku odpověď, zajeli jsme se podívat do společnosti NOVÁ HUŤ – Projekce v Ostravě, které se podařilo vybudovat informační systém pro krizový management a havarijní plánování. O historii a rozhodnutí vybudovat geografický informační systém hovoří vedoucí výpočetního střediska CAD Karel Bobek.

Základy tvorby digitální základní technické mapy společnosti NOVÁ HUŤ byly položeny v průběhu 80. let, kdy jsme geodetické výpočty a údržbu databáze bodového pole zpracovávali na stolních počítačích firmy HP. S rozvojem osobních počítačů třídy PC začátkem 90. let jsme přešli na tuto platformu a začali jsme používat AutoCAD R10. V polovině devadesátých let jsme začali pociťovat nutnost přejít na Windows platformu, na kterou jsme přešli s výjimkou našich geometrů, kteří stále pracovali s DOSovskou verzí AutoCADu R10, protože neexistoval vhodný SW nástroj pro údržbu map velkých měřítek, který by nám vyhovoval zejména z hlediska velkého objemu používaných dat. Začali jsme proto hledat vhodný systém a také jsme cítili potřebu svázat grafická data – mapu velkých měřítek s databázemi. Vzhledem k velkému množství dříve vytvořených DWG souborů byla pro nás otázka kompatibility DWG formátu hodně důležitá. Autodesk naštěstí přišel v pravý čas s novými produkty pro oblast GISu (AutoCAD MAP a MapGuide) a v roce 1999 jsme na tuto platformu přešli. V rámci úkolu technického rozvoje „Bezešvá mapa Nové Huti“ jsme museli asi z 1200 polních náčrtů přenést data, která jsme udržovali již po mnoho předešlých let. Mapu jsme poměrně komplikovaným způsobem přenesli poloautomatickým způsobem do bezešvého formátu. V této chvíli jsme s výsledkem spokojeni, protože máme k dispozici skutečně bezešvou technickou mapu zájmového území Nové Hutě zpracovávanou v AutoCADu MAP. Pro představu jedná se o desítky MB dat a kolem tři sta tisíc entit. Všechna data jsou sdílená na síti včetně správy licencí Autodesku. Naši geometři mají přístupová práva pro zápis, ostatní uživatelé mohou data pouze číst. Data ze základní technické mapy ve formátu DWG jsou pravidelně převáděna do grafické databáze systému GIS systému MapGuide. Samozřejmě, že ještě nejsme úplně spokojeni s topologií těchto dat a také s mechanismem aktualizace mapy, ale postupně se blížíme k optimálnímu stavu.

Pokud uživatel GISu hledá požadované informace, otevře v prostředí intranetu NOVÉ HUTI příslušnou úvodní stránku GIS, zvolí požadovanou mapu, zadá příslušný dotaz a formou filtrování dostává odpovědi. Vše se děje přes běžný internetový prohlížeč, ve kterém se grafická data zobrazují pomocí formátu DWF a do příslušného okna se načítají textové údaje z databáze.

Od historie do reálné současnosti a na co si dát pozor?
Pokud vás zajímá, jak lze historická data využít do současnosti, jak dlouho trvalo převedení všech dat do „Bezešvé mapy Nové Huti“ a kde bylo kritické místo při převodu historických dat do MAPu, čtěte dále.

Data vytváříme od počátku 80. let. Postupně jsme přešli na platformu AutoCADu, kde šlo již relativně lehce data přenést do MAPu. Nejvíc problematické bylo období, kdy nebyl k dispozici AutoCAD MAP, protože tak velký objem dat jsme nebyli v prostředí AutoCADu schopni zpracovávat. Data nám pomohla převést externí firma na zakázku. Menší problém byl v synchronizaci, protože celý tento proces probíhal několik měsíců, řada původních materiálů byla pouze v naskenované formě, to vše se muselo převést do digitální podoby. Na co by si uživatelé měli dát rozhodně pozor, je zachování kompatibility grafického editoru, který používají. AutoCAD používáme v průběhu posledních deset